Jak podat trestní oznámení, aby se jím někdo zabýval

Kapitoly článku

• Co je trestní oznámení?
• Za co se nejčastěji podává trestní oznámení?
• Jak a kde se dá podat trestní oznámení?
• Jak konkrétně trestní oznámení napsat?
• Kdo může podat trestní oznámení?
• Co se děje po podání trestního oznámení?
• 3 věci, které si pohlídat u trestního oznámení
• Rada, než začnete sepisovat trestní oznámení

Co je trestní oznámení?

Trestní oznámení představuje jakékoliv podání, na jehož základě vyplyne důvodné podezření, že došlo k trestnému činu. U trestního oznámení není potřeba uvádět, pro jaký konkrétní trestný čin ho podáváte (nejčastěji se jedná o trestný čin pomluvy, podvodu nebo neplacení výživného), neboť ho policejní orgán, případně státní zástupce posuzuje podle obsahu, a ne podle názvu.

Za co se nejčastěji podává trestní oznámení?

Zajímavým zdrojem je v tomto případě zpráva Ministerstva vnitra o situaci vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, která mapuje nahlášení deliktů policii. Výsledkem je tento graf:

Jak a kde se dá podat trestní oznámení?

Trestní oznámení můžete podat na kterémkoliv oddělení Policie České republiky nebo státním zastupitelství. Není nijak zpoplatněno, tím pádem za něj při podání neplatíte žádné poplatky.

V podstatě je možné předložit jej:

1. Písemně – zde není předepsaná žádná závazná forma, jak trestní oznámení napsat. Neměli byste ale zapomenout na údaje o tom, kdo trestní oznámení podává, detailní popis činu, čas a místo spáchání činu, označení podezřelého, pokud je znám, a optimálně též označení svědků a přiložení důkazů, pokud nějaké jsou. Trestní oznámení doporučujeme odeslat doporučeně, nebo si nechat potvrdit doručení na kopii u pracovníka podatelny policie nebo státního zastupitelství.
2. Ústně – na policejním oddělení nebo státním zastupitelství nadiktujete trestní oznámení do protokolu. Před podpisem protokolu je vhodné, abyste si jej přečetli a vyžádali si jeho kopii. Zároveň jako oznamovatel máte právo na doplnění protokolace, pokud si vzpomenete na něco důležitého, nebo na opravu.

Pamatujte na to, že není automatické, aby vás policie informovala, jak s trestním oznámením naložila. Přímo v trestním oznámení o to musíte požádat a na základě toho vám přijde do jednoho měsíce oznámení. Pakliže tak učiníte, policie vás musí do 30 dní vyrozumět.

Jak konkrétně trestní oznámení napsat?

U trestního oznámení platí podobná pravidla jako u jakéhokoliv jiného písemného podání. Nezapomeňte tedy uvést, komu je určeno (v tomto případě označení útvaru Policie ČR nebo státního zastupitelství) a kdo jej podává. Existuje možnost anonymního trestního oznámení, které má ovšem své nevýhody. Tomu se věnujeme níže.

Abychom si demonstrovali, co by v něm mělo zaznít po obsahové stránce, použijme fiktivní situaci, kdy podáváte trestní oznámení na řidiče, který na přechodu srazil vaši babičku.

Trestní oznámení by mělo odpovědět na tyto otázky:

• Kdy a kde mělo dojít k trestnému činu – v našem fiktivním případě tak uvedeme, že k trestnému činu došlo 11. 10. u přechodu od nemocnice Bulovka, v městské části Praha 8, a to kolem 14.00.
• K jakému činu mělo dojít – v tomto bodě se od vás neočekává, že trestný čin pojmenujete. Důležité je uvést, že na daném místě a v konkrétní čas srazil řidič jedoucí v autě Škoda Fabia babičku a tím jí způsobil těžké ublížení na zdraví.
• Jak čin probíhal – detailněji rozveďte výše uvedený trestný čin. Pro náš fiktivní příklad bychom napsali, že babička přecházela na zelenou, když se ze zatáčky vyřítilo auto v takové rychlosti, že nebyla schopna zareagovat. Pachatel navíc z místa ujel a nijak babičce nepomohl.
• Jaké následky trestného činu jsou známy – v tomto případě uvedeme ideálně zprávy od lékaře, které uvedou rozsah poranění včetně potřebné doby léčení.
• Informace o pachateli – v ideálních případech je vhodné pachatele přímo identifikovat. Policejní orgány ale počítají s podáním trestního oznámení na neznámého pachatele, kdy k němu máme pouze omezené či dokonce žádné informace. Pro naše fiktivní trestní oznámení do tohoto odstavce uvedeme například registrační značku vozidla, pokud jsme měli to štěstí a zahlédli ji.
• Informace o poškozeném a případných dalších svědcích – v tomto bodě je důležité uvést informace vedoucí k identifikaci osob, které jsou pro další řízení důležité. Poškozenou je tak naše babička a svědkem na místě byla paní Horáčková, u které uvedeme kontaktní údaje, které nám poskytla.
• Důkazy a další významné skutečnosti – na konec připojíme například fotografie, které zachytily auto pachatele, nebo upozorníme na fakt, že přímo u přechodu je kamera, která by mohla důkazy poskytnout.

Advokát radí: O tom, zda policejní orgány nebo státní zástupce zahájí trestní řízení, mnohdy rozhoduje, jakým způsobem trestní oznámení napíšete a jakými důkazy ho podložíte. Pokud chcete minimalizovat riziko odložení, pomůžeme vám. Vyhodnotíme adekvátnost, sepíšeme trestní oznámení a případně vás i zastoupíme v podání oznámení.

Kdo může podat trestní oznámení?

Trestní oznámení můžete podat, aniž byste byli poškozeným nebo obětí trestného činu. Důležité pro podání je jenom fakt, že jste se o spáchání trestného činu dozvěděli. Jsou dokonce případy, kdy tak musíte učinit (trestný čin vraždy, těžkého ublížení na zdraví, týrání svěřené osoby), jinak byste se sami vystavili riziku trestního stíhání pro neoznámení trestného činu.

Další možností je též anonymní trestní oznámení. Policie se jím i tak musí zabývat, ale má značně komplikovanou situaci kvůli absenci důležitého svědka a možnému dořešení nejasností v podání. U anonymního podání se musí počítat s tím, že se nedozvíte o výsledku vyšetřování.

U oznamování trestního činu existuje několik výjimek. Jsou jej zproštěni:

• advokáti a jejich zaměstnanci, kteří se o trestném činu dozví v rámci své praxe,
• církevní osoby, které se o trestném činu dozví během zpovědního tajemství,
• osoby, které by oznámením uvedli blízkou osobu v nebezpečí ublížení na zdraví, smrti nebo trestního stíhání.

Co se děje po podání trestního oznámení?

Po podání zahájí policejní orgány tzv. prověřování, v rámci kterého dochází k zajištění potřebných důkazů, stop případného trestného činu a podání vysvětlení prověřovaných osob. V této fázi policejní orgány teprve zjišťují, zda k trestnému činu vůbec mohlo dojít a kdo by mohl být údajným pachatelem.

Přibližně dvě třetiny trestních oznámení končí v této fázi, kdy policie podání odloží, nebo je postoupí jinému orgánu, například pro přestupkové nebo správní řízení.

Trestní stíhání

V opačné situaci, kdy skutečnosti nasvědčují spáchání trestního činu, se zahájí trestní stíhání. To je zahájeno tím, že policie nebo státní zástupce sdělí určené osobě, že je stíhána jako obviněná z trestného činu. V ten okamžik dochází též k zahájení přípravného řízení, které má za úkol vyšetřit všechny důležité okolnosti a shromáždit důkazy, mezi které mohou spadat i výslechy svědků nebo například znalecké posudky. V moment, kdy je vyšetřování ukončeno, může policejní orgán nebo státní zástupce trestní stíhání zastavit, postoupit ho jinému orgánu jako v předchozím kroku, nebo v opačném případě podat žalobu k soudu společně se seznamem navrhovaných důkazů.

Tři věci, které si pohlídat u trestního oznámení:

1) Lhůta pro podání trestního oznámení

Pamatujte na to, že možnost zahájit trestní stíhání nelze po neomezenou dobu. S postupem času totiž slábne síla dostupných důkazních prostředků a může docházet ke snižování nebezpečnosti spáchaného trestného činu. Lhůty pro podání trestního oznámení závisí na závažnosti činu. Promlčecí doby se pohybují v řádech let, například:

• Promlčecí doba u podvodu se pohybuje od 3 do 10 let s ohlédnutím na výši škody, případně i to, zda je pachatel členem organizované skupiny.
• Promlčecí doba u zanedbání povinné výživy je standardně 3 roky, ale při recidivě se může prodloužit až na 5 let.
• Rvačka má promlčecí dobu v řádech 3–5 let s ohledem na to, zda došlo k těžkému ublížení na zdraví.
• Trestný čin vraždy je promlčen po 15–20 letech.

Zákon ovšem myslí na činy, na které se lhůta pro podání trestního oznámení nevztahuje. Mezi ně se řadí trestný čin založení, podpory a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, trestné činy rozvracení republiky, teroristického útoku.

2) Postih za křivé obvinění

V praxi se často setkáváme s tím, že naši klienti čelí před podáním trestního oznámení obavám za postih křivého obvinění. Proto je důležité uvědomit si, že je zásadní rozdíl mezi křivým obviněním a neúspěšným podáním trestního oznámení. Jako oznamovatel nenesete odpovědnost za správné posouzení toho, zda k trestnému činu skutečně došlo a kdo je za něj zodpovědný.

Trestní odpovědnost za křivé obvinění by vznikla až ve chvíli, kdy byste vědomě lhali a policie by vám byla následně schopná dokázat, že jste křivé obvinění podali například kvůli sporům s pachatelem, kterého udáváte. V takových případech byste se sami dopustili skutkové podstaty uvedené v § 345 trestního zákoníku, která zní takto: „Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“

Existují ovšem i přísnější postihy, pokud byste:

• křivé obvinění učinili skrz tisk, film, rozhlas, televizi, sociální síť nebo obdobným způsobem,
• způsobili škodu ve výši nejméně 500 000 Kč,
• spáchali čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání nebo narušit jeho rodinné vztahy,
• křivě obvinili někoho jiného z důvodu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin,
• křivě obvinili osobu, která vůči vám plnila povinnost vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce (nejčastěji jde o úřední osoby, které plní své povinnosti).

Ve výše uvedených případech se trest odnětí svobody může navýšit až na 8 let.

Pokud jste se vy sami stali obětí křivého obvinění, sepsali jsme pro vás samostatný článek o tom, jak se bránit zásahu do cti.

3) Stažení trestního oznámení není možné

Pamatujte na to, že jakmile trestní oznámení podáte, není možné ho stáhnout. Státní zástupce je ze zákona povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Proto v tomto případě nepřichází v úvahu dohoda poškozeného s pachatelem, která navrhuje náhradu způsobené škody za stažení trestního oznámení. S touto praktikou se poměrně často setkáváme. Je ale důležité vědět, že taková dohoda může být jen podkladem pro podmíněné zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání.

Existují ovšem trestné činy, které mohou orgány činné v trestním řízení stíhat jen v případech, kdy s tím poškozená osoba souhlasí.

Jde o tyto trestné činy:

• ublížení na zdraví,
• neposkytnutí pomoci,
• ohrožení pohlavní nemocí,
• vydírání,
• porušování domovní svobody,
• poškození cizích práv,
• porušení tajemství listin,
• neoprávněné užívání cizí věci,
• lichva.

Kompletní seznam trestných činů, u nichž se pro stíhání vyžaduje souhlas, je možné najít v § 163 trestního řádu.

Rada, než začnete sepisovat trestní oznámení

Už v úvodu článku jsme zmínili, že je ve většině případech trestní oznámení odloženo kvůli nedostatečnému sepsání nebo absenci potřebných důkazů. V praxi se ale často setkáváme s případy, kdy si lidé pletou trestní oznámení se žalobou. Dle českého právního řádu nemá trestní oznámení charakter procesního prostředku k ochraně soukromých či majetkových práv.