Jak to bude s předsmluvní odpovědností v pracovním právu?

Nepoctivému zaměstnanci či zaměstnavateli by tak měla vzniknout povinnost nahradit škodu svému poškozenému protějšku. Jak to bylo v případě paní Karolíny?

Zákon říká, že každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Paní Karolína se na nás obrátila právě s takovým podezřením. Nový zaměstnavatel ji asi celou dobu vodil za nos. Přišla tak o starou práci, kde dala výpověď a novou vysněnou pozici nezískala.

Cílem právní úpravy předsmluvní odpovědnosti je však právě zamezit situacím, kdy by bylo vyjednávání o smlouvě pouhou zástěrkou, která by např. měla za cíl zmást či určitým způsobem zdržet druhou smluvní stranu, a to povětšinou za účelem vlastního prospěchu. Odpovědnost se však uplatní i v případech, kdy je takový postup veden jen samotným zlým úmyslem, aniž by došlo k vlastnímu obohacení.

Škodu musí také nahradit strana, která bez spravedlivého důvodu ukončí vyjednávání o smlouvě v situaci, kdy se již uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné. V případě paní Karolíny se to stalo tak, že ji náhle těsně před domluvenou schůzkou přišla smska, že se podpis smlouvy ruší. Smlouva byla přitom rámcově domluvena předem včetně konkrétních podmínek.

Nemusí tedy nutně jít o stav, kdy se již strany plně shodly na uzavření naprosto konkrétní smlouvy, ale i o situaci, kdy už budou dohodnuty podstatné náležitosti smlouvy a obě strany budou deklarovat vůli smlouvu uzavřít (např. v emailu oznámí, že smlouva bude k podpisu připravena v pondělí ráno, jako v našem případě). Kde je však hranice, kdy se uzavření smlouvy jeví jako „vysoce pravděpodobné“, může být samozřejmě v konkrétním případě také rozporné.

Co však může paní Karolína nárokovat? Zákon nárok na náhradu škody z předsmluvní odpovědnosti limituje. Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

Reálná škoda, která zaměstnanci vznikne, je ztráta původního zaměstnání, která může být vyčíslena jako např. 3 x původní mzda. Zaměstnanec však bude moci požadovat pouze maximum, které by získal neuzavřením nové smlouvy. Zde patrně nebude možné vycházet z nějaké „neurčité délky“. V případné žalobě to tedy navrhujme opřít o konkrétní data. Např. na půl roku, jako průměrná délka obdobných zaměstnaní.

Paní Karolíně její nový zaměstnavatel nakonec po našem zásahu vyplatil odškodné mimosoudně a již má práci jinde. Doporučujeme tak v podobných případech se nevzdávat a obrátit se na odborníka.