Měl jsem výhled na rýbník, teď na sousední parcele postavili dům a koukám do sousedovic vysoké zdi. Co s tím? | Dostupný advokát

Měl jsem výhled na rýbník, teď na sousední parcele postavili dům a koukám do sousedovic vysoké zdi. Co s tím?

Splníte si svůj sen a postavíte si dům s krásným výhledem do přírody. Ale po pár letech na sousedním pozemku něco vyroste a vy se můžete koukat akorát do oken svým novým sousedům. A nejen to, taková situace může nastat i ve velkých městech, kde roste poptávka po bydlení a tak se staví stále nové a nové bytové domy. Například na Praze 9 v Letňanech je toto častým nešvarem, protože tam kde byla široká ulice s výhledem do polí je teď tmavá ulička a ti, co koupili světlý byt v první patře musí sledovat, jak jim stíní nová budova. Dá se proti takovým situacím bránit?
Obrázek k článku Měl jsem výhled na rýbník, teď na sousední parcele postavili dům a koukám do sousedovic vysoké zdi. Co s tím?
5 minut čtení
Ondřej Preuss
24. 5. 2019

Jak se bránit v případě vysoké zdi-plotu, vysokých stromů apod.

Občanský zákoník upravuje tzv. sousedské imise. Podle OZ se musí vlastník nemovitosti (tj. včetně pozemku, na kterém taková vysoká věc stojí) zdržet všeho, co má za následek to, že „odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy“ atd. vnikají na pozemek souseda, to v míře, které 1) není přiměřená místním poměrům a zároveň 2) podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

Proti takovému obtěžování se lze bránit u soudu. "Problém je s tím, že není vždy jasné, co přesně znamená, že je obtěžování nepřiměřené místním poměrům. Např. na vesnici, kdy každý dům má velkou zahradu a všichni jsou zvyklí, že mají kolem sebe spoustu prostoru, může být nepřiměřené postavit vysokou zeď na kraji pozemku, která bude např. stínit stromům na dalším. V případě satelitu u Prahy, kde jsou na sebe domy namačkané jeden vedle druhého může být mnohem obvyklejší, že si sousedi staví vysoké ploty kolem zahrádky, aby měli alespoň trochu soukromí.

Občanský zákoník také na jiném místě umožňuje bránit se proti tomu, aby soused vysazoval stromy těsně vedle hranice pozemku – pokud se jako vlastník pozemku chci bránit, musím pro to dle OZ mít ale „rozumný důvod“ – tj. např. zase stínění, omezený výhled apod. OZ také dává orientační pravidlo pro vzdálenost stromů (které ale může být pozměněno v některých případech): pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m je přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Podobně (a zase na jiném místě) je OZ umožněno se z „rozumného“ důvodu domáhat toho, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků, což už souvisí s následující částí:

Jak se bránit stavbě, která se teprve plánuje/staví

Pokud chci stavět např. rodinný dům, musím mít ošetřeny dvě zásadní věci – umístění stavby do krajiny a povolení pro stavbu samotnou. Standardně se tohle řeší na příslušném úřadě v rámci územního a stavebního řízení.

Jak v územním, tak ve stavebním řízení je soused, resp. vlastník sousedního pozemku, typicky účastníkem takového řízení.

V obou typech řízení může podávat tzv. námitky, kterými se musí stavební úřad zabývat. Musí se ale týkat přímo toho, jak takového vlastníka omezí, resp. jak omezí jeho pozemek (stav. zákon se k tomu vyjadřuje tak, že musí být přímo dotčeno vlastnické právo k nemovitosti). Jako účastník má také soused právo podat odvolání proti územnímu rozhodnutí, případně stavebnímu povolení. S námitkami ale není dobré čekat až na řízení o stavebním povolení – námitky, které soused jako účastník mohl podat už v územním řízení (které mu předchází), nemusí úřad přihlížet. Takto je vymezený určitý standard práv souseda, který se pak uplatní i pro jiné případy – např. v situaci, kdy vlastník pozemku chce požádat úřad o změnu stavby v průběhu její výstavby.

V případě, že je stavba provedená v rozporu např. se stavebním povolením (např. soused si postaví dům o dvě patra vyšší), je možné podat podnět stavebnímu úřadu, který by pak měl zahájit řízení, ve kterém buď nařídí odstranění takové stavby (nebo její pozměnění), případně ji dodatečně povolí.

Alternativou k stavebnímu, resp. územnímu řízení je požádání o územní souhlas, resp. souhlas s prováděním ohlášeného stavebního záměru. V obou případech jde o jednodušší a rychlejší postup.

Aby ale vlastník, který chce něco stavět, mohl využít těchto postupů, potřebuje ale od sousedů, resp. vlastníků sousedních pozemků jejich souhlas – tím pádem je ze strany souseda možné takto prodloužit celý proces stavby tím, že mu neumožní využít rychlejšího typu procesu

Využijte jednu z našich stálých služeb — Koupě nebo prodej nemovitosti
Připravíme nebo zkontrolujeme kupní smlouvu na nemovitost, rezervační smlouvu i případné další dokumenty. Pomůžeme vám i se zápisem do katastru nemovitostí či daněmi.

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho s přáteli


Mohlo by vás také zajímat

E-book: 5 rad, jak koupit nebo prodat nemovitost bez rizika

Našim klientům při koupi nemovitostí vždy radíme nepodceňovat právní rizika. Proto jsme pro vás zdarma sepsali e-book obsahující 5 rad, které reagují na stále se opakující závažné chyby kupujících i...

26. 9. 2016
Ondřej Preuss

Pozor na 4 největší chyby, ke kterým dochází při přepisu nemovitosti

Při přepisu nemovitosti se určitě nechcete přepsat. Přepis s chybou může člověka vyjít pořádně draho. Bohužel ne vždy se to povede a drobná chyba v adrese či určení nemovitosti může...

15. 8. 2017
Ondřej Preuss

Kupní smlouva na nemovitost: smluvní podmínky

Příprava kupní smlouvy sebou nese několik nástrah, které mohou celý převod ohrozit či alespoň zpomalit. V tomto seriálu o kupní smlouvě se budeme snažit tyto nástrahy demaskovat a dát návod...

11. 6. 2015
Ondřej Preuss

Jsme členy

ČAK logo

Znáte nás z médií

Dostupný advokát © 2013-2019