Kterým se upravuje povinnost vrátiti nebo vydati věci movité pro státy oprávněné k jich požadování.

Vyhlášeno dne 31. prosince 1921, datum poslední novelizace 31. prosince 1921

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Držitelé věcí movitých, které stát československý jest povinen (— na základě jím uzavřených mírových smluv, ukončujících světovou válku, a mezinárodních smluv, které směřují k jejich provedení nebo jsou v souvislosti s nimi —) vrátiti nebo vydati jinému státu, jsou povinni vydati ony věci státu československému podle ustanovení tohoto zákona, bude-li oprávněný stát žádati jich vrácení nebo vydání.

§ 2.

(1) Za věci vydané poskytnouti jest zpravidla náhradu.
(2) Nabyl-li kdo věci bezprávně anebo mohl-li při náležité opatrnosti věděti, že věci bylo nabyto bezprávně, nemá nároku na náhradu.
(3) Jde-li o věci, jichž jest k dalšímu provozování živnosti nebo podniku nezbytně třeba, budiž dbáno toho, aby provoz podniku vydáním věci netrpěl.
(4) Nevyhověl-li držitel povinnosti přihlašovací podle § 3 tohoto zákona, budiž mu náhrada — má-li na ni nárok — vyměřena částkou o třetinu nižší. Mimo to bude povinen nahraditi veškeré útraty celého řízení, vzešlé opomenutím přihlášky.
(5) Náhrada za odvedené výrobní prostředky bude vyplacena pouze na opatření náhradních prostředků výrobních.

§ 3.

Vláda se zmocňuje, aby pro věci podle § 1 požadované stanovila nařízením povinnost jejich držitelů přihlásiti je k soupisu ve stanovené lhůtě a aby vydala zákaz jejich vývozu.

§ 4.

Držitelé věcí, o kterých lze z okolností známých příslušným úřadům míti za to, že spadají pod ustanovení § 3, jsou povinni dovoliti úředním orgánům přístup do místností nebo na pozemky, kde tyto věci jsou, dovoliti prohlídku a zjištění jejich totožnosti a předložiti doklady o jejich nabytí. K této prohlídce možno přibrati bývalé držitele nebo jejich nástupce neb zástupce.

§ 5.

(1) O povinnosti k vydání věci rozhodne s konečnou platností politický úřad II. stolice po vyšetření, k němuž může zmocniti politický úřad I. stolice. Výkon nálezu o vydání věci náleží politickému úřadu I. stolice.
(2) O výši náhrady rozhodne okresní soud, v jehož obvodu věc leží, v řízení nesporném, vyslechna znalce.

§ 6.

Porušení povinností uložených v tomto zákoně a v nařízeních vydaných na jeho základě trestají úřady politické I. stolice pokutou do 20.000 Kč a v případě nedobytnosti vězením do 1 měsíce bez újmy následků uvedených v § 2, odst. 4.

§ 7.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením vydala podrobnější předpisy o řízení podle tohoto zákona a o vyměření náhrady podle obdoby zákonů o vyvlastnění.

§ 8.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho se pověřují ministři věcí zahraničních, vnitra, spravedlnosti a financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

T. G. Masaryk v. r.
Dr. Beneš v. r.
Černý v. r.
Dr. Dolanský v. r.
A. Novák v. r.