Zákon 148/1947 Sb. O opatřeních k provedení československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva.

Vláda učiní, pokud se tak již nestalo, – a to, bude-li toho třeba, nařízením – všechna opatření nutná k vnitrostátnímu provedení dohody mezi Československem a Maďarskem o výměně obyvatelstva ze dne 27. února 1946, č. 145 Sb. (dále jen „dohoda“), ujednání souvisících s touto dohodou, jakož i rozhodnutí smíšené komise, zřízené podle čl. X dohody, a to zejména pokud jde o nakládání movitým majetkem ve smyslu čl. VI dohody a o poskytnutí náhrady za nemovitý majetek ve smyslu čl. VII dohody.

• (1) O tom, jsou-li podle konfiskačních předpisů splněny podmínky pro konfiskaci (přechod na stát) majetku, na nějž se vztahují ustanovení čl. VII dohody, rozhoduje, – pokud se tak již nestalo –, s konečnou platností osidlovací úřad, a to, jde-li o majetek zemědělský, v dohodě s pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy. Tyto podmínky se považují za splněné, byla-li osoba, které tento majetek náležel, přestěhována do Maďarska (odstavec 3). Tento majetek spravuje Fond národní obnovy, a to odděleně od ostatního majetku jím spravovaného. Naloží s ním podle zásad, které stanoví vládní nařízení, osidlovací úřad, a to, jde-li o zemědělský majetek, v dohodě s ministerstvem zemědělství, pokud jde o Slovensko v dohodě s pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy. Při tom se především přizná Čechům a Slovákům, kteří se podle dohody přistěhují na území Československé republiky z Maďarska, náhrada podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska. Ustanovení vět třetí až páté se nevztahují na majetek uvedený v § 18 dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
• (2) Konfiskačními předpisy se rozumějí předpisy o konfiskaci nepřátelského majetku, vydané po 5. květnu 1945, na Slovensku po 29. srpnu 1944.
• (3) Osobami přestěhovanými do Maďarska se rozumějí osoby, které byly podle dohody přestěhovány nebo se podle dohody nebo ujednání s ní souvisících za takové považují, s výjimkou osob, na něž se vztahují ustanovení čl. VIII, věty první dohody.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.