Ústavní soud stojí mimo ostatní soudy i veškerou další státní moc. Jeho hlavním úkolem je totiž ochrana ústavnosti a základních práv a svobod, jež může ohrožovat i samotná státní moc. Jako dotčený se k němu můžete obrátit až v případě, že vše ostatní selže a máte pocit, že je zasahováno do vašich základních práv a svobod. V tomto článku se podíváme na to, jak Ústavní soud funguje, kdo ho tvoří a jak rozhoduje.
I když to tak může znít, Ústavní soud nestojí nejvýše na pomyslném žebříčku soudů, stojí totiž bokem a má speciální úlohu. Jeho hlavním posláním je ochrana ústavnosti. To znamená, že dohlíží na dodržování Ústavy a základních lidských práv a svobod. Především kontroluje, zda jsou zákony a rozhodnutí soudů v souladu s Ústavou. Organizaci, fungování a pravomoci Ústavního soudu upravuje zákon o Ústavním soudu. Pojďme se podívat na jeho obsah.
Ústavní soud tvoří 15 soudců. Jsou jmenováni prezidentem ČR na deset let. Soudce Ústavního musí být starší 40 let, musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva a deset let právnické praxe (nemusí se však jednat o praxi u soudu). Soudce Ústavního soudu nesmí být členem politické strany nebo hnutí a až na výjimky nesmí mít jinou placenou funkci nebo výdělečnou činnost.
Soudci Ústavního soudu disponují imunitou. To znamená, že je nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Zadržet je je pak možné pouze v případě, že byli dopadení přímo při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. O zadržení je vždy informován předseda Senátu a pokud zadržení neschválí, musí být soudce propuštěn.
Soudce Ústavního soudu rovněž nelze odvolat, s výjimkou toho, když by jednal v rozporu se svou funkcí, stal se členem politické strany či hnutí nebo se déle jak rok nezúčastnil jednání Ústavního soudu. Automaticky pak jeho funkce zaniká v případě, že byl odsouzen za úmyslnou trestnou činnost. O odvolání rozhodují samotní soudci Ústavního soudu v plénu. Zajímavé je, že na rozdíl od ostatních soudců nemá funkce soudce Ústavního soudu žádný horní věkový limit. U běžných soudců je to věk 70 let.
Tato opatření existují z toho důvodu, aby byla zajištěna nezávislost Ústavního soudu na ostatních mocenských větvích státu (legislativa, výkonná moc, soudnictví). Ústavní soud totiž hraje klíčovou roli při ochraně demokratických principů a principů právního státu a zajišťuje, aby veškeré státní orgány jednaly v souladu s ústavou a zákony.
Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Ze soudců jmenuje prezident ČR jednoho předsedu a dva místopředsedy. Předseda ústavního soudu reprezentuje Ústavní soud navenek, jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu, má na starosti správu, svolává plénum a řídí jeho jednání. Místopředsedové zastupují předsedu Ústavního soudu v jeho nepřítomnosti a trvale plní jím zadané úkoly. Tyto role jsou tedy klíčové a mají zásadní vliv. Ostatně se dlouhodobě vede debata, zda by proces jednání Ústavního soudu neměl být upraven podrobněji.
Tip: Na který soud se obrátit? To se dozvíte v našem článku na téma soustavy soudů.
Každý soudce Ústavního soudu dostane k ruce minimálně jednoho asistenta (v praxi má každý soudce asistentů několik a mezi nimi často i profesory práva). Tyto asistenty jmenuje předseda Ústavního soudu na návrh soudce, který o tohoto asistenta žádá. Asistent musí mít vysokoškolské právnické vzdělání. Jeho práce spočívá v přípravě podkladů pro rozhodování a rovněž může mít na starost výkon některých procesních úkolů. V praxi pak připravují koncepty rozhodnutí a diskutují o nich.
Zasedání Ústavního soudu probíhají v senátech nebo v plénu. Případně mohou v některých případech rozhodovat i jednotlivě.
Plénum tvoří všichni soudci a je usnášeníschopné v případě, že je přítomno alespoň deset soudců (až na výjimky). Rozhodnutí pléna je přijato v případě, že s ním souhlasila většina přítomných soudců (v některých případech musí souhlasit minimálně devět soudců, jako například o rušení zákonů).
Senáty rozhodují v méně závažných případech. Skládají se ze třech soudců a jsou celkem čtyři, předseda a místopředsedové totiž nejsou pravidlenými členy senátu. V čele každého senátu stojí předseda, který je jmenovaný vždy na jeden rok předsedou Ústavního soudu. Ten má na starost svolávání a řízení zasedání svého senátu. Senát může jednat jen v případě přítomnosti všech tří členů a přijímat usnesení může jen se souhlasem všech členů senátu. Pavel Rychetský zavedl model postupné obměny senátů, takže soudce neslouží celý svůj mandát ve stejném složení, ale postupně se obměňují.
Ústavní soud rozhoduje:
Pro všechna rozhodnutí Ústavního soudu platí, že jsou konečná a nelze se proti nim odvolat. Rozhodnutí Ústavního soudu mají dvě formy: nález a usnesení. Nálezem rozhoduje Ústavní soud v případě rozhodnutí ve věci samotné. Tyto nálezy následně fungují jako kvaziprecedenty. To znamená, že pokud se v budoucnosti rozhoduje ve stejné věci, použije se zpravidla jako vzor tento nález. Každý nález obsahuje čtyři části: záhlaví, výrok, odůvodnění a poučení. Nálezy se vyhlašují veřejně jménem České republiky. Ty nejvýznamnější nálezy se pak zveřejňují také ve Sbírce zákonů. Usnesením rozhoduje Ústavní soud ve všech ostatních případech.
Každý jedinec (ale i právnická osoba) se může obrátit k Ústavnímu soudu, a to prostřednictvím ústavní stížnosti. Ústavní stížnost můžete podat v případě, že se domníváte, že bylo pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož jste byli účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení vašeho základního práva nebo svobody zaručené ústavním pořádkem.
Ústavní stížnost lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva. Rovněž lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno. Tedy v situaci, kdy byl mimořádný opravný prostředek odmítnut jako nepřípustný.
Procesním prostředkem k ochraně práva se rozumí rozhodnutí o řádném či mimořádném opravném prostředku kromě návrhu na obnovu řízení, nebo jiného procesního prostředku na ochranu práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V případě, že nemáte možnost použít procesní prostředek (tedy např. opravný prostředek), můžete podat ústavní stížnost do dvou měsíců ode dne, kdy jste se dozvěděli o zásahu orgánu veřejné moci do vaše ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Nejpozději pak do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.
K ústavní stížnosti je třeba přiložit kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, nebo kopii rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku.
Až na výjimky tedy platí, že ústavní stížnost můžete podat až v případě, že jste vyčerpali všechny ostatní procesní prostředky – to znamená, že musíte nejdříve použít veškeré možné opravné prostředky.
Tip: Více o tom, kdy a jako podat ústavní stížnost naleznete v našem dalším článku.
Ústavní soud České republiky má klíčovou úlohu v ochraně ústavnosti a základních práv. Je tvořen 15 soudci jmenovanými prezidentem na deset let. Jeho hlavní funkcí je rozhodování o souladu zákonů a rozhodnutí s ústavou. Soudci jsou chráněni imunitou a nesmí být členy politických stran. Ústavní soud rozhoduje formou nálezů a usnesení, která jsou konečná a neodvolatelná. Občané se mohou obracet na Ústavní soud prostřednictvím ústavní stížnosti v případě porušení jejich ústavních práv. Jeho činnost je regulována zákonem o Ústavním soudu.
Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit? Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
