Zákon 116/2000 Sb. Kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví

Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odstavec 2 zní:

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

• 5. V § 4 písmeno b) zní:

• „b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané;“.

• 6. V § 5 odstavec 2 zní:

„^1a) Čl. 2 bod (xiii) Smlouvy o patentové spolupráci zveřejněné ve sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 296/1991 Sb., o Smlouvě o patentové spolupráci a o Prováděcím předpisu k ní.“.

• 9. V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

• 10. § 7 včetně nadpisu zní:

Průmyslová využitelnost

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.“.

• 11. V § 11 odst. 4 se slova „nebo slovenském“ zrušují.
• 12. § 12 zní:

• (1) Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy.
• (2) Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v přihlášce zveřejněné podle § 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle § 23, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena.“.
  • 13. § 13 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1b) zní:

Zákaz přímého využívání

Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu

• a) vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
• b) využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
• c) nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.^1b)

^1b) § 124 občanského soudního řádu.“.

• 14. Za § 13 se vkládají nové § 13a a 13b, které včetně nadpisů znějí:

Zákaz nepřímého využívání

• (1) Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.
• (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil jednání zakázaného § 13.
• (3) Osoby vykonávající činnosti uvedené v § 18 písm. c) až e) se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1.

Vyčerpání práv

Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.“.

• 15. V § 18 odst. 1 písm. a) za slovy „jsou členy“ se slova „mezinárodních úmluv“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí: „Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)³)

³) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.

• 16. V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
• 17. V § 18 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena c) až e), která znějí:

• „c) při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;
• d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely;
• e) při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely.“.

• 18. Poznámka pod čarou č. 4) zní:

„⁴) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 19. § 20 včetně nadpisu zní:

Nucená licence

• (1) Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později.
• (2) Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.
• (3) V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh.
• (4) Nucenou licenci nelze převádět jinak než v rámci převodu podniku nebo jeho části, v níž podnikatel vynález na základě nucené licence využívá (dále jen „držitel nucené licence“).
• (5) Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká.
• (6) Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo dobu trvání nucené licence.
• (7) Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky.
• (8) Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku (§ 69).“.
  • 20. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
• „(2) Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.⁴)
• (3) Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování patentu v platnosti v dobré víře započaly s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy využívat předmět vynálezu, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.“.
  • 21. V § 23 odstavec 1 zní:
• „(1) Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně,
  • a) že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti;
  • b) že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
  • c) že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen;
  • d) že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29).“.
  • 22. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů.“.
  • 23. V § 24 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí:
• „(3) Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen „evropská patentová úmluva“); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.
• (4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška skutečnosti utajované podle zvláštního právního předpisu,^4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.

^4a) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

• 24. V § 26 odstavec 1 zní:
• „(1) Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky.“.
  • 25. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní:
• „(3) Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška vynálezu podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy³) nebo který je členem Světové obchodní organizace;^4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy³) ani členem Světové obchodní organizace,^4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.

^4b) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.“.

• 26. Za § 35 se vkládají nové § 35a až 35g, které včetně označení hlavy třetí, nadpisů a poznámky pod čarou č. 4c) znějí:

Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, se mění takto:

• 1. V § 7 se slova „Federální úřad pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřad průmyslového vlastnictví“. V § 8 odst. 5 se slova „Federálního úřadu pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřadu průmyslového vlastnictví“.
• 2. V § 9 odst. 2 větě první se za slovy „vyplývá z“ slova „mezinárodní smlouvy“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí: „Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)¹)

¹) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.

• 3. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:

Přeměna evropské patentové přihlášky na přihlášku

• (1) Na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou podle čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy Úřad zahájí řízení o evropské patentové přihlášce jako o přihlášce.
• (2) Byla-li žádost podána podle odstavce 1, vyzve Úřad přihlašovatele, aby do 3 měsíců zaplatil přihlašovací poplatek podle zvláštního právního předpisu^2a) a předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka.
• (3) Splní-li přihlašovatel podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, přizná přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.

^2a) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 6. § 14 se zrušuje.
• 7. V § 15 odst. 1 se v závorce za číslici „10“ doplňuje text „a 10a“.
• 8. V § 17 odst. 1 písm. b) se za slovo „patentem“ vkládají slova „s účinky na území České republiky“.
• 9. V § 17 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

• 10. V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
• „(3) Týkají-li se důvody výmazu jen části užitného vzoru, užitný vzor se vymaže částečně.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 11. V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Důvody výmazu včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.“.
• 12. V § 18 odstavec 5 zní:
• „(5) Vyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku, Úřad o návrhu rozhodne. Za řízení o výmazu užitného vzoru z rejstříku zaplatí správní poplatek podle zvláštního právního předpisu^2a) ten účastník řízení, který ve věci neměl úspěch.“.
  • 13. V § 18 se odstavce 6 a 7 zrušují.
  • 14. V § 21 odst. 2 se za slova „porušování práv“ vkládají slova ", pro právo na informaci a pro udělování nucených licencí“.
  • 15. V § 21 odst. 3 se odkaz na poznámku pod čarou č. 5) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 2a) a poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje.

• 1. Právo přednosti z evropské patentové přihlášky podle § 9 odst. 3 lze uplatnit po přistoupení České republiky k evropské patentové úmluvě.
• 2. Žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky na přihlášku podle § 10a lze podat po přistoupení České republiky k evropské patentové úmluvě.
• 3. Náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva podle § 18 odst. 7 je možné uplatnit jen v řízení o výmazu užitného vzoru zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, se mění takto:

• 1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:

• (1) Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace;^1a) jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchodní organizace,^1a) lze právo na ochranu přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
• (2) Jestliže právo na ochranu neuplatní osoby uvedené v § 3, mohou je uplatnit osoby, které na základě výlučného souhlasu osoby uvedené v § 3 jako první v České republice využily topografii, která dosud ve světě nebyla využívána.

^1a) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.“.

• 4. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „Podklady, které obsahují obchodní tajemství,^1b) je Úřad oprávněn zpřístupnit třetím osobám, jen jsou-li účastníky řízení o výmazu topografie z rejstříku podle § 13, nebo na základě příkazu soudu, jsou-li účastníky řízení o porušení práv podle § 10.

^1b) § 17 až 20 obchodního zákoníku.“.

• 5. V § 9 odst. 2 se za slova „v němž“ vkládají slova „tato ochrana“.
• 6. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňují slova „nebo je k tomuto účelu dovážet“.
• 7. V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní:
• „(3) Jestliže majitel topografie prokáže, že třetí osoba před datem uvedeným v § 9 odst. 1 topografii podvodně reprodukovala, obchodně využila, popřípadě ji za těmito účely dovezla, má právo se vůči této třetí osobě domáhat přiměřené náhrady.“.
  • 8. V § 11 odst. 2 větě druhé se za slovo „dozvěděla“ vkládají slova „nebo lze důvodně předpokládat, že se dozvědět mohla“.
  • 9. § 12 se zrušuje.
  • 10. V § 14 se odstavec 8 zrušuje.
  • 11. V § 18 odst. 2 se slova „zápis licenčních smluv“ nahrazují slovy „nucené licence a licenční smlouvy“, za slovy „opravné řízení“ se spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „porušování práv“ se vkládají slova „a pro právo na informace“.
  • 12. Poznámka pod čarou č. 2) zní:

„²) § 14 až 16, 20, 64, 68, 70, 71 a § 75 odst. 1, § 75a a 75b zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.“.

• 13. Poznámka pod čarou č. 3) zní:

„³) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

Náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva podle § 14 odst. 8 je možné uplatnit jen v řízení o výmazu topografie zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 1 písmeno c) zní:

• „c) označení, které je tvořeno výlučně ze značek nebo údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty nebo jiných vlastností výrobků nebo služeb, z údajů o zeměpisném původu nebo o době výroby výrobku či poskytnutí služby,“.

• 2. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:

• „i) označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly,
• j) označení přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ.“.

• 3. V § 2 odst. 2 se slova „nejméně dva roky“ zrušují.
• 4. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Toto označení může být zapsáno, jestliže majitel nebo přihlašovatel ochranné známky s dřívějším právem přednosti udělí písemný souhlas se zápisem tohoto označení do rejstříku ochranných známek.“.
• 5. V § 6 odst. 2 větě první se slova „mezinárodní smlouvy,²)“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 2) znějí: "Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“),²)

²) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.

• 6. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „Právo přednosti lze uplatnit z přihlášky ochranné známky, v níž je požadována ochrana v členském státě Pařížské úmluvy²) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace;^2a) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky ochranné známky, není smluvní stranou Pařížské úmluvy²) ani členem Světové obchodní organizace,^2a) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.

^2a) Sdělení č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).“.

• 7. V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) majitel starší shodné či zaměnitelné známky, která se před podáním přihlášky stala ve smyslu Pařížské úmluvy³) nebo jako důsledek propagace této ochranné známky v České republice v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou pro svého majitele a jeho výrobky či služby (dále jen „všeobecně známá známka“),“.

• 8. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 9. V § 14 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.“.
• 10. V § 15 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Majitel ochranné známky může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničit materiál a nástroje určené nebo používané výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Odstranění označení nebo padělané ochranné známky z výrobků před jejich uvedením na trh lze připustit jen ve výjimečných případech.“.
• 11. V § 16 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

• 1. Všeobecnou známost ochranné známky podle tohoto zákona lze uplatnit v řízení o námitkách, jen je-li lhůta pro podání námitek otevřena, a v řízení o výmazu ochranné známky z rejstříku zahájeném po nabytí účinnosti tohoto zákona.
• 2. Návrh na výmaz ochranné známky, která je zapsána v rozporu s § 2 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 137/1995 Sb., lze uplatnit pouze pro známky přihlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže by přihlašovatel nebyl v dobré víře.

• 1. Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto vztahů se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
• 2. Právní účinky úkonů v dosud neskončených řízeních, které nastaly před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
• 3. Řízení dosud neskončená se dokončí podle tohoto zákona.

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplná znění zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, zákona č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, a zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, jak vyplývají z pozdějších zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I § 24 odst. 3, čl. I bodu 26, čl. II bodů 3, 5 a 7 a čl. III bodů 1 a 2, která nabývají účinnosti dnem, v němž se stane ratifikovaná a vyhlášená Úmluva o udělování evropských patentů pro Českou republiku závazná.