Zákon 146/2000 Sb. Kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není.“.
• 2. V § 4 odst. 2 písmeno e) zní:

• „e) zřízení zástavního práva k letadlu, součástem letadla a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem,“.

• 3. Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které znějí:

• (1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.
• (2) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí obsahovat
  • a) obchodní jméno nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště zástavce a zástavního věřitele,
  • b) určení pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, včetně výše a doby splatnosti pohledávky,
  • c) označení letadla, k němuž se zřizuje zástavní právo, obsahující údaj o typu letadla, rejstříkovou značku letadla a výrobní číslo letadla.
• (3) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí být doložena dokladem o zřízení zástavního práva k letadlu.
• (4) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.
• (5) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.
• (6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

• (1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.
• (2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
• (3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.
  • 4. V § 6 odst. 1 se za slova „v leteckém rejstříku“ vkládají slova „vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká“ a slova „je povinen“ se nahrazují slovy „jsou povinni“.
  • 5. V § 6 odst. 2 se za slova „na žádost provozovatele“ vkládají slova „nebo vlastníka“.
  • 6. V § 6 odst. 2 se před poslední větu vkládá nová věta, která zní: „Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku.“.
  • 7. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí:

Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.

• (1) Na vznik zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem a zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na výmaz zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem z leteckého rejstříku se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.
• (2) Vlastník náhradních dílů k letadlu a jeho součástem, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich
  • a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,
  • b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením obchodního jména zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.“.
  • 8. V § 102 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
  • 9. V § 102 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 12), 13) a 14) zní:
• „(2) Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydávány
  • a) Mezinárodní organizací pro civilní letectví,¹²)
  • b) Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropských společenství,¹³) a
  • c) Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL,¹⁴)
  
  a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy a spojů. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a spojů a na Úřadu.

¹²) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) Nařízení Rady ES č. 3922/91 EEC z 16. prosince 1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EEC.

¹⁴) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL).“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.