Zákon 168/1993 Sb. Kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 31 odst. 5 v prvé větě se za slovo „sanaci“ vkládají slova “, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů,^14a)“.

Poznámka č. 14a) zní:

• 2. V § 31 odst. 6 se na konci doplňuje věta, která zní: „Tyto rezervy jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^14b)“.

Poznámka č. 14b) zní:

• 3. V § 32 odst. 2 se na konci doplňuje věta, která zní: „Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6 a § 37a).“.
• 4. Za § 32a se vkládá nový § 32b, který včetně nadpisu zní:

Havarijní rezerva

• (1) Pro vypořádání mimořádných událostí a situací v oblasti báňsko-technické a sociální jsou organizace, které povrchově dobývají výhradní ložiska uhlí, povinny vytvářet finanční havarijní rezervy.
• (2) Organizace uvedené v odstavci 1 jsou povinny zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu měsíční platbu pro vytvoření havarijní rezervy (dále jen „platba“) ve výši 3,5 % z tržní ceny nerostů vydobytých v předchozím měsíci (§ 32a odst. 2). Tato platba je součástí nákladů organizace a je splatná do 25. dne každého měsíce. V případech, kdy organizace nevykázala v předchozím roce bilanční zisk, může ministerstvo financí České republiky po projednání s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, s Českým báňským úřadem a dotčenými ústředními orgány státní správy výši platby snížit, popřípadě prominout.
• (3) Výnos z platby podle odstavce 3 převede obvodní báňský úřad do státního rozpočtu v měsíci následujícím po měsíci, v němž byla platba uskutečněna. Vytvořená havarijní rezerva se použije účelově podle odstavce 1.
• (4) V případech uvedených v odstavci 1 mohou organizace požádat ministerstvo financí České republiky o souhlas s čerpáním finančních prostředků z havarijní rezervy. Souhlas vydá ministerstvo financí České republiky po projednání s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, Českým báňským úřadem a dotčenými ústředními orgány státní správy a přitom současně stanoví výši poskytnutých finančních prostředků.“.
  • 5. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:

Vytváření finančních rezerv

• (1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37 odst. 4). Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^14b)
• (2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle § 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.
• (3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod. Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace.“.
  • 6. V textu zákona se nahrazuje název „ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“ názvem „ministerstvo hospodářství České republiky“.

• 1. U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle § 31 odst. 6 nejpozději do konce životnosti dolu, lomu nebo jejich části. Toto ustanovení se nevztahuje na organizace s vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu.
• 2. Organizace, které mají hornickou činnost na rok 1993 již povolenou, jsou povinny předložit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu doplňky k žádosti o povolení hornické činnosti s vyčíslením výše nákladů na důlní škody a nákladů na sanace pozemků do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, a to spolu s návrhem na výši potřebných finančních rezerv a časového průběhu jejich vytvoření.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; ustanovení § 32b pozbývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.