Zákon 238/1995 Sb. Kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 9 odst. 3 písm. c) odst. aa) zní:

• „aa) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) a vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena),“.

• 2. V § 9 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „návrzích na“.
• 3. Poznámka č. 25) zní:

„²⁵) § 68 odst. 3 a 6, § 119 a § 764 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

• 4. V § 9 odst. 4 písm. h) zní:

• „h) rozhodují o likvidaci družstva, družstevního podniku, podniku (hospodářského zařízení) občanského sdružení a společného podniku a o návrzích na zrušení družstva,³¹)“.

Poznámka č. 31) zní:

„³¹) § 257 odst. 1, § 765 odst. 4 a § 766 odst. 1 obchodního zákoníku.“.

• 5. V § 9 odst. 4 písm. i) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena j) a k), která zní:

• „j) rozhodují v ostatních případech, kdy podle ustanovení části prvé, druhé a čtvrté obchodního zákoníku rozhoduje soud,^32a)
• k) rozhodují v řízení ve věcech obchodního rejstříku.“.

Poznámka č. 32a) zní:

„^32a) Např. § 131 odst. 1, § 181 odst. 2 a § 761 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.“.

• 6. § 10a zní:

O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.“.

• 7. V § 16 odst. 1 se vypouštějí slova „a vrchních soudů“.
• 8. § 26 zní:

• (1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.
• (2) Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.
• (3) Převezme-li odborová organizace nebo Ústředí zastoupení, pověří některého ze svých členů nebo zaměstnanců, aby za zastoupeného jejím jménem jednal.“.
  • 9. V § 57 odst. 1 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.“.
  • 10. V § 57 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Lhůty určené podle hodin končí uplnynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.“.
  • 11. V § 74 odst. 2 se vypouští věta první.
  • 12. § 74 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:
• „(3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.
• (4) K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, v jehož obvodu je sídlo navrhovatele. Bude-li předběžné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle § 88 písm. c). Má-li soud, kterému byla věc předána, za to, že není soudem uvedeným v § 88 písm. c), předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu; tímto rozhodnutím je soud, jehož příslušnost byla určena, vázán.“.
  • 13. V § 75 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
• „(2) Předběžné opatření podle § 76a může soud nařídit jen na návrh okresního úřadu; návrh musí obsahovat kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) jméno nezletilého dítěte, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče, a musí z něj být patrno, že se domáhá nařízení předběžného opatření podle § 76a. O návrhu musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 14. Za § 76 se vkládá nový § 76a, který zní:

• (1) Ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, předseda senátu předběžným opatřením nařídí, aby bylo předáno do péče osoby, kterou v usnesení označí.
• (2) Usnesení o nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 se doručuje účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, usnesení doručí dodatečně soud příslušný podle § 88 písm. c) spolu s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon.
• (3) Při nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat,^33b) ustanoví mu soud příslušný podle § 88 písm. c) opatrovníka bezodkladně po provedení výkonu předběžného opatření.
• (4) Předběžné opatření podle odstavce 1 trvá po dobu tří měsíců od jeho vykonatelnosti; bylo-li před uplynutím této doby zahájeno řízení ve věci samé, pak trvá až do té doby, než se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.".

Poznámka č. 33b) zní:

„^33b) § 37 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 15. V § 77 odst. 2 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „o zrušení předběžného opatření podle § 76a rozhodne předseda senátu soudu příslušného podle § 88 písm. c).“.
• 16. V § 77 odst. 3 větě první se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí, jde-li o předběžné opatření podle § 76a.“.
• 17. V § 81 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
• „(2) Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle § 76a, zahájí soud příslušný podle § 88 písm. c) bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti (§ 74 odst. 4), i bez návrhu řízení o výchově nezletilého.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 18. V § 120 odst. 2 se slova „řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev“ nahrazují slovy „řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob“.
• 19. V § 127 odst. 4 se vypouštějí slova „příslušného orgánu“ a na konci se připojuje tato věta: „Za vydání potvrzení nebo odborného vyjádření náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis.“.
• 20. § 128 zní:

Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno. Fyzické osoby mohou odmítnout soudu sdělit skutečnosti ze stejných důvodů, jako může učinit svědek podle § 126 odst. 1.“.

• 21. § 171 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 24. V § 175 odst. 3 se slovo „zamítne“ nahrazuje slovem „odmítne“ a na konci se připojuje tato věta: „Podané námitky předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.“.
• 25. V § 175 odst. 4 se vypouští poslední věta.
• 26. § 175 se doplňuje odstavci 5 a 6, které zní:

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

• 29. § 200e včetně nadpisu zní:

Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob

• (1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až j) je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo sídlo.
• (2) Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.
• (3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením.
• (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně i v řízeních týkajících se jiných právnických osob v případech uvedených v § 9 odst. 4 písm. j).“.
  • 30. V § 210a se za slova „pořádkové opatření (§ 53),“ vkládají slova „anebo usnesení o předběžném opatření podle § 76a,“.
  • 31. V § 218 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).“.
  • 32. V § 228 odst. 1 se za slovo „rozsudek“ vkládají tato slova: „nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé,“.
  • 33. V § 228 odst. 2 se slovo „rozsudku“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
  • 34. § 229 zní:

Obnova není přípustná proti

• a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není,
• b) rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak.“.

• 35. V § 230 odst. 2 se za slova „právní moci rozsudku“ vkládají tato slova: „nebo usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé,“.
• 36. V § 237 se vypouští slovo „každému“; v písmenu f) se za slovo „byla“ vkládají tato slova: „v průběhu řízení nesprávným“.
• 37. Dosavadní text § 237 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

• (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl
  • a) změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé,
  • b) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.
• (2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné
  • a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč,
  • b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.“.
  • 39. Za § 238 se vkládá nový § 238a, který zní:

• (1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
  • a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,
  • b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč,
  • c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
  • d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,
  • e) odvolání odmítnuto,
  • f) odvolací řízení zastaveno.
• (2) Dovolání podle odstavce 1 písm. a) a b) není přípustné proti usnesením, jimiž bylo rozhodnuto ve věcech upravených zákonem o rodině.“.
  • 40. § 239 zní:

• (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu.
• (2) Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.
• (3) Ustanovení § 237 odst. 2, § 238 odst. 2 a § 238a odst. 2 platí obdobně.“.
  • 41. § 241 zní:

• (1) Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Komerční právník může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.³³)
• (2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
• (3) Dovolání lze podat jen pro některý z těchto důvodů:
  • a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237,
  • b) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
  • c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování,
  • d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
• (4) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.“.
  • 42. V § 242 odst. 1 se vypouští věta druhá.
  • 43. V § 242 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
• „(3) Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v § 237, a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 44. V § 242 odst. 4 se za slovo „měnit“ vkládají tato slova: „dovolací důvody a“.
• 45. § 243a a 243b zní:

• (1) Dovolací soud rozhodne o dovolání bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li se dokazování, nařídí k projednání dovolání jednání.
• (2) Dokazování provádí dovolací soud jen k prokázání důvodů dovolání. Dokazování doplní buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně, anebo soudu dožádaného.
• (3) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 2.

• (1) Dovolací soud dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí zruší.
• (2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu.
• (3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e), rozhodne též o zastavení řízení, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.
• (4) Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
• (5) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.“.
  • 46. V § 243c se za číslovku „95“ vkládají tato slova: „až 99“.
  • 47. § 243d odst. 1 zní:
• „(1) Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.“.
  • 48. V § 246b odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „O opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění jednají a rozhodují u krajských soudů samosoudci.“.
  • 49. V § 250s odst. 2 se za slova „vrchní soud“ vkládají tato slova: „v řízení podle čtvrté části tohoto zákona“; na konci se připojují tato slova: „za podmínek stanovených v čtvrté části tohoto zákona“.
  • 50. V § 260 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“.
  • 51. V § 264 se vypouští odstavec 2.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

• 52. V § 268 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
• „(2) Výkon rozhodnutí bude zastaven též tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy^35a) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 53. Poznámka č. 35a) zní:

„^35a) § 83 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 8 a násl. zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 a násl. zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 54. Za § 273 se vkládá nový § 273a, který zní:

• (1) Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby (§ 76a), postará se předseda senátu o to, aby toto rozhodnutí bylo také bezodkladně vykonáno.
• (2) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do péče určené osoby; jestliže je dítě u jiné osoby, bude jí odňato. Ustanovení § 272 odst. 2 a 3 a § 273 se nepoužijí.
• (3) Příslušným k výkonu tohoto rozhodnutí je soud, který nařídil předběžné opatření. Ustanovení § 76a odst. 3 platí obdobně.“.
  • 55. V § 274 písm. e) se vypouští slovo „občanskoprávní“.
  • 56. § 305 zní:

K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve kterém

• a) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, co mu bude doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, zablokoval peněžní prostředky na účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství,
• b) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, co mu bude doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odepsal peněžní prostředky z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství a vyplatil je oprávněnému,
• c) zakáže povinnému, aby po tom, co mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s peněžními prostředky na účtu až do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.“.

• 57. § 309 zní:

• (1) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na částky, které dojdou na účet povinného po tom, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy byl peněžní ústav vyrozuměn o právní moci nařízeného výkonu rozhodnutí.
• (2) Nelze-li pohledávku oprávněného včetně jejího příslušenství uspokojit podle § 307, odepíše peněžní ústav po vyrozumění o právní moci nařízení výkonu rozhodnutí peněžní prostředky z účtu povinného na něm uložené a vyplatí je oprávněnému. Zbývající část pohledávky uspokojí peněžní ústav ihned, jakmile peněžní prostředky na účtu povinného dosáhnou částky, odpovídající zbývající části celkového nároku oprávněného, pro který je výkon rozhodnutí veden. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců po vyrozumění peněžního ústavu o právní moci výkonu rozhodnutí, odepíše peněžní ústav k tomuto dni z účtu povinného peněžní prostředky na něm uložené a vyplatí je na částečnou úhradu vymáhané pohledávky a jejího příslušenství oprávněnému. Tím výkon rozhodnutí zaniká.“.
  • 58. V § 330 odst. 3 se na konci připojují tyto věty: „Odmítne-li oprávněný tyto věci převzít, vyloučí je předseda senátu ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.“.
  • 59. V § 374 odst. 1 se slova „okresní a krajské“ nahrazují slovy „okresní, krajské a vrchní“.

• (1) Není-li dále stanoveno jinak, tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.
• (2) Krajský soud dnem účinnosti tohoto zákona převezme od okresního soudu obchodní rejstřík vedený pro jeho obvod a dokončí jako soud prvního stupně řízení ve věcech obchodního rejstříku, v nichž do dne účinnosti tohoto zákona nebylo pravomocně rozhodnuto. Řízení o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve věcech obchodního rejstříku zahájená a nedokončená do dne účinnosti tohoto zákona převezmou a dokončí vrchní soudy.
• (3) Návrhy na obnovu řízení, podané před účinností tohoto zákona, se projednají podle dosavadních předpisů.
• (4) Řízení o dovolání a o stížnosti pro porušení zákona, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí podle dosavadních předpisů Nejvyšší soud.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon s výjimkou čl. I bodů 9 až 17, 21, 30, 31, 48 a 54 a čl. IV nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Čl. I body 9 až 17, 21, 30, 31, 48 a 54 a čl. IV nabývají účinnosti dnem vyhlášení.