Zákon 24/1993 Sb. Kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 263/1992 Sb. (úplné znění č. 501/1992 Sb.), se mění a doplňuje takto:

• 1. § 8a včetně nadpisu zní:

Spory o pravomoc

Vrchní soud rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy; k řízení je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu státní správy, jehož se spor o pravomoc týká.“.

• 2. V § 9 odst. 2 písm. h) se slova „československých soudů“ nahrazují slovy „soudů České republiky“; v § 9 odst. 3 písm. c) bodu ll se slova „československého soudu“ nahrazují slovy „soudu České republiky“.
• 3. V § 10 odst. 2 se slova „rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky“ nahrazují slovy „rozhoduje vrchní soud“.
• 4. V § 10a odst. 1 se slova „rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky“ nahrazují slovy „rozhoduje vrchní soud“.
• 5. § 10a odst. 2 zní:

Nejvyšší soud a vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.“.

• 12. V § 86 odst. 1 se slova „československým občanem“ nahrazují slovy „občanem České republiky“ a slova „České a Slovenské Federativní Republice“ se nahrazují slovy „České republice“.
• 13. V § 86 odst. 2 a 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“.
• 14. V § 87 písm. d) se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“.
• 15. V § 88 odst. 1 písm. a), f), a n) se slova „v České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „v České republice“; v písmenu n) se slovo „československým“ nahrazuje slovem „tuzemským“.
• 16. V § 105 odst. 2 se vypouštějí slova „České a Slovenské Federativní Republiky“.
• 17. V § 106 odst. 1 druhé větě se slova „československého práva“ nahrazují slovy „práva České republiky“.
• 18. V § 109 odst. 1 písm. b) věta druhá zní: „Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, který má přednosti před zákonem. ^33a) V tom případě předloží věc Ústavnímu soudu.“.

Poznámka pod čarou zní:

^„33a) Čl. 10 Ústavy České republiky.“.

• 19. V § 121 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
• 20. V § 134 se slova „československými soudy“ nahrazují slovy „soudy České republiky“.
• 21. V § 135 odst. 1 se vypouští věta první; slova „Dále je soud“ se nahrazují slovy „Soud je“.
• 22. V poznámce pod čarou č. 34) se za číslem „573/1990 Sb.“ čárka nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.“.
• 23. V § 175z odst. 1 se slova „československého soudu“ nahrazují slovy „soudu České republiky“.
• 24. V § 175z odst. 2 se slovo „československé“ nahrazuje slovem „tuzemské“.
• 25. V § 246 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
• 26. § 246 odst. 2 zní:

Zákon č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, se mění a doplňuje takto:

• 1. V Čl. III bodu 1 písm. a) se slova „nejvyšší soud republiky“ nahrazují slovy „vrchní soud“.
• 2. V Čl. III bodu 1 písm. i) se slova „soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; těchto předpisů se použije i pro řízení o stížnosti“ se nahrazují slovy „vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona“.
• 3. V Čl. III bodu 11 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
• 4. V Čl. III bodu 12 se slova „Ministři spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky se zmocňují, aby obecně závazným právním předpisem stanovili“ nahrazují slovy „ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví“.

• 1. Věci, v nichž je dána věcná příslušnost vrchních soudů a v nichž bylo řízení zahájeno před Nejvyšším soudem a tímto soudem nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí vrchní soudy.
• 2. Tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud.
• 3. Věci projednávané Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, v nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí

• a) Nejvyšší soud, jde-li o řízení o opravném prostředku, jestliže se na území České republiky nachází soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo je-li na území České republiky soud, který by byl podle tohoto zákona územně příslušný projednat věc v prvním stupni;
• b) Nejvyšší soud, jde-li o určení místně příslušného soudu, jestliže má na území České republiky sídlo soud, který věc předložil Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle § 105; v ostatních případech, má-li navrhovatel na území České republiky bydliště nebo sídlo;
• c) Nejvyšší soud, jde-li o rozhodování ve sporu o pravomoc podle § 8a odst. 2 a rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 3 věty druhé, je-li na území České republiky sídlo toho, kdo o rozhodnutí požádal;
• d) vrchní soud, jde-li o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, je-li správní orgán České republiky příslušný věc rozhodnout.

• 4. Vrchní soud je příslušný též přezkoumat rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, bude-li po dni účinnosti tohoto zákona dána pravomoc správního orgánu České republiky věc rozhodnout.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.