Kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů

Vyhlášeno dne 29. května 1992, datum poslední novelizace 29. května 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění zákona č. 1/1992 Sb. a zákon č. 143/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 odst. 2 a 3 znějí:

„(2) Právní úkony ve věcech služebního poměru policistů činí jménem policejního sboru služební orgány, kterými jsou:

a) ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k řediteli Federálního policejního sboru, k policistům povolaným k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra¹) a k policistům zařazeným ve službách Federálního policejního sboru, které ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky vyčlenil do své podřízenosti,¹)
b) náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k řediteli Sboru hradní policie,
c) ředitel policejního sboru ve vztahu k ostatním policistům,
d) vedoucí organizačních celků ve vztahu k jim podřízeným policistům, v rozsahu stanoveném ministrem vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo ředitelem policejního sboru.

(3) Ve vztahu k policistům uvedeným v odstavci 2 písm. a) a b) má ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky tutéž pravomoc jako ředitel policejního sboru podle § 114 a 117 ve vztahu k policistům uvedeným v odstavci 2 písm. c).“.

2. V § 3 odst. 1 písm. c) zní:

„c) splňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které má být ustanoven; do 31. prosince 1996 lze udělit výjimku, a to pouze na základě rozhodnutí ministra vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, náčelníka vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky nebo ředitele policejního sboru,“.

3. § 5 včetně nadpisu zní:

§ „5

Zkušební doba

(1) Při přijetí do služebního poměru může být sjednána zkušební doba, a to nejdéle na šest měsíců.
(2) Sjednanou zkušební dobu lze se souhlasem policisty zkrátit, dosahuje-li policista v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.
(3) Nemohl-li policista konat službu ve zkušební době pro překážky ve službě, započítává se mu do zkušební doby pouze doba, po kterou nemohl konat službu pro nemoc nebo úraz, avšak nejvýše v rozsahu deseti dnů.
(4) Ve zkušební době nesmí policista samostatně provádět služební zákroky a služební úkony.¹)“.
- 4. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:

§ „8a

Propůjčení hodnosti

Policistovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou má, pokud to vyžaduje výkon funkce, do které byl ustanoven, nebo jejímž výkonem byl pověřen. Vyšší hodnost lze policistovi propůjčit pouze na dobu, po kterou to vyžaduje výkon funkce, do které byl policista ustanoven nebo jejímž výkonem byl pověřen. Policistovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti související s touto hodností.“.

5. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včeně nadpisu zní:

§ „10a

Pověření výkonem funkce

Jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby, může být policista na dobu nejdéle šesti měsíců pověřen výkonem jiné funkce stejné úrovně nebo funkce vyšší úrovně, než do které byl ustanoven. Po dobu, po kterou policista vykonává jinou funkci na základě pověření, nelze do funkce, do které byl ustanoven předtím, ustanovit jiného policistu.“.

6. V § 11 odst. 1 písm. c) se vypouští slovo „nebo“.

Slovo „nebo“ se připojuje na konci ustanovení pod písmenem d). Za písmeno d) se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e) nesplňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které byl ustanoven, a není ani studentem školy, po jejímž absolvování by splňoval vzdělání pro funkci do které byl ustanoven, přestože od jeho přijetí do služebního poměru uplynuly dva roky,“.

Na konci odstavce 1 se připojuje věta: „Policistu lze podle písmene a) přemístit nebo přeložit pouze s jeho souhlasem.“.

V odstavci 3 se za slovo „být“ vkládají slova „přemístěn na jinou funkci v místě téhož služebního působiště nebo“.

V odstavci 4 se slovo „funkční“ nahrazuje slovem „tarifní“.

7. V § 15 odst. 2 druhá věta zní: „Doba pro skončení služebního poměru začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce.“.
8. V § 16 odst. 1 písm. a) zní:

„a) pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení nebo nesouhlasí s přemístěním nebo přeložením podle § 11 odst. 1 písm. a),".

V ustanovení pod písmenem b) se slovo „převést“ nahrazuje slovy „přemístit nebo přeložit“.

9. V § 17 odst. 2 druhá věta zní: „Doba pro skončení služebního poměru začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce.“.
10. V § 20 na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „vždy však nejpozději uplynutím zkušební doby.“.
11. V § 28 odst. 2 včetně poznámky zní:

„(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, který má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní zákon.⁶)

⁶) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích.“.

12. V § 29 odst. 1 písm. b) a v odstavci 3 se slovo „funkčního“ nahrazuje slovem „tarifního“.
13. V § 31 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
14. V § 32 odst. 2 se za slovem „prominut“ vkládá tečka a zbytek věty se vypouští.
15. V § 36 odst. 2 se vypouští druhá věta.
16. § 96 včetně nadpisu zní:

§ „96

Odchodné

(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) až c) a odstavce 2 písm. a) náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let.
(2) Pokud dále není stanoveno jinak, činí odchodné za šest let trvání služebního poměru částku ve výši posledního hrubého měsíčního služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu hrubého měsíčního služebního příjmu, nejvýše však do výše jeho devítinásobku.
(3) Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. c), se odchodné snižuje o dvě třetiny.
(4) Policistovi, který je po skončení služebního poměru bezprostředně přijat do jiného služebního poměru, odchodné nenáleží, pokud mu je nárok na odchodné zachován i v tomto jiném služebním poměru.“.
- 17. § 97 včetně nadpisu a poznámky zní:

§ „97

Platové vyrovnání

(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) a nemá nárok na starobní důchod, invalidní důchod, částečný invalidní důchod, důchod za výsluhu let nebo na příspěvek za službu, náleží platové vyrovnání. Platové vyrovnání do výše posledního čistého služebního příjmu mu náleží po dobu výdělečné činnosti nebo po dobu, po kterou je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,¹^6a) nejdéle však dvanáct měsíců od skončení služebního poměru.
(2) Příjemce platového vyrovnání je povinen plátci platového vyrovnání oznámit do osmi dnů změny skutečností rozhodných pro trvání nároku na platové vyrovnání a jeho výplatu. Byl-li příjemce platového vyrovnání písemně vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na platové vyrovnání a jeho výplatu, je povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené lhůtě, může mu být výplata platového vyrovnání zastavena, pokud byl na tento následek ve výzvě upozorněn.

^16a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

18. V § 99 odst. 2 se za slova „průměrného hrubého“ vkládá slovo „měsíčního“.

Odstavec 3 včetně poznámky zní:

„(3) Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu.^16b)

^16b) § 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.

19. V § 101 se připojuje nový odstavec 3, který zní:

„(3) Příjemce příspěvku je povinen plátci příspěvku oznámit do osmi dnů změny skutečností rozhodných pro trvání nároku na příspěvek a jeho výplatu. Byl-li příjemce příspěvku písemně vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, je povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené lhůtě, může mu být výplata příspěvku zastavena, pokud byl na tento následek ve výzvě upozorněn.“.
- 20. V § 127 se za citaci „110a,“ vkládá citace „§ 143 odst. 6,“.
- 21. V § 128 se připojuje nový odstavec 8, který zní:
„(8) Je-li do služebního poměru podle tohoto zákona přijat občan, který byl v jiném služebním poměru započítává se mu délka služby v tomto jiném služebním poměru, jakož i nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konal ve služebním poměru podle tohoto zákona.“.

Čl. II

1. Zkušební doba určená přede dnem 27. srpna 1991 skončí dnem účinnosti tohoto zákona, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak.
2. Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona trvá nárok na platové vyrovnání, doba pro jeho poskytování se prodlužuje až do uplynutí 12 měsíců od skončení služebního poměru.