Zákon 294/1993 Sb. Kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů

Typy věznic

• (1) Věznice se člení podle míry vnější ostrahy, zajištění bezpečnosti a způsobu uplatňování resocializačních programů do čtyř základních typů (stupňů):
  • a) s dohledem,
  • b) s dozorem,
  • c) s ostrahou,
  • d) se zvýšenou ostrahou.
• (2) Zřizuje se zvláštní typ nebo zvláštní oddělení věznice pro mladistvé členěné podle odstavce 1, do kterých se umísťují odsouzení, kteří ve výkonu trestu nedovršili osmnáctý rok svého věku, nebo o nichž tak rozhodl soud (dále jen „mladiství“).
• (3) V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých základních typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu.
• (4) Diferencovaným výkonem trestu v jednotlivých typech věznic se sleduje, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených odsouzených a aby v nápravně výchovné činnosti u odsouzených, u nichž to vyžaduje vyšší stupeň nebo povaha jejich narušení, se uplatňovaly účinnější prostředky k jejich nápravě. Obdobně diferencovaně se volí též formy a metody pracovní výchovy a kulturně výchovné práce, rozsah oprávnění samosprávy, stupeň vnější ostrahy a způsob zajištění bezpečnosti.

• (1) O tom, do jakého typu věznice se odsouzený při nástupu výkonu trestu zařadí (§ 5 odst. 1 a 2), rozhoduje soud.
• (2) Umístění odsouzených do jednotlivých věznic podle rozhodnutí soudu provádí generální ředitelství Vězeňské služby. Odděleně do samostatných věznic nebo samostatných oddělení věznic po nástupu výkonu trestu umístí
  • a) odsouzené se změněnou pracovní schopností,
  • b) odsouzené muže starší 60 let,
  • c) odsouzené ženy.

Nástupní oddělení

• (1) Pro příjem odsouzených se ve věznicích zřizují nástupní oddělení.
• (2) V průběhu výkonu trestu v nástupním oddělení se zpracuje komplexní zpráva o odsouzeném, v níž se na základě chování odsouzeného, výsledků jeho vyšetření a dostupných materiálů k jeho osobě zhodnotí jeho sociální úroveň, osobnostní rysy a s přihlédnutím k délce uloženého trestu, předchozímu odsouzení a míře nebezpečnosti odsouzeného se zváží možnosti výchovného působení a předpoklady jeho účinnosti.
• (3) Informace o odsouzeném získané v souvislosti se zpracováním komplexní zprávy podle odstavce 2 jsou důvěrné a nesmí být sdělovány nebo zpřístupněny nepovolané osobě.

Resocializační programy

• (1) Pro odsouzené zpracovává věznice resocializační programy, které představují souhrn pracovních, vzdělávacích, terapeutických a zájmových aktivit s diferencovaným přístupem při jejich realizaci. Skladba resocializačního programu vždy sleduje dosažení účelu výkonu trestu.
• (2) Odsouzený má možnost si zvolit resocializační program z těch, které správa věznice vzhledem k hlediskům uvedeným v § 5, § 6 odst. 2 a § 7 odst. 2 považuje za vhodné. Pokud si žádný z těchto programů nezvolí, zúčastní se minimálního programu stanoveného vnitřním řádem věznice. Jeho základ tvoří pracovní činnost odpovídající zdravotnímu stavu odsouzeného.
• (3) Resocializační programy musí být v závislosti na vývoji osobnosti odsouzeného, jeho chování a délce trestu aktualizovány.

Přeřazování odsouzených

• (1) Ředitel věznice může rozhodnout o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu, který se od věznice, v níž dosud odsouzený trest vykonává, může lišit o jeden stupeň (§ 5 odst.1).
• (2) O přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem rozhodne ředitel věznice tehdy, jestliže chování odsouzeného a způsob, jakým plní své povinnosti, odůvodňují závěr, že přeřazení přispěje k dosažení účelu výkonu trestu.
• (3) O přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem může ředitel věznice rozhodnout, jestliže
  • a) odsouzený závažným způsobem nebo opakovaně porušil stanovený pořádek nebo kázeň,
  • b) odsouzený byl pravomocně uznán vinným trestným činem, který spáchal během výkonu trestu.
• (4) Z věznice se zvýšenou ostrahou nelze přeřadit
  • a) odsouzeného, kterému byl uložen výjimečný trest a který dosud nevykonal alespoň 10 let tohoto trestu,
  • b) jiného odsouzeného, který trest vykonává ve věznici se zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň jedné třetiny uloženého trestu.
• (5) Do věznice s dozorem a věznice s dohledem nelze přeřadit odsouzeného, který se má na základě rozhodnutí soudu podrobit ochrannému léčení v ústavní formě.
• (6) Na návrh odsouzeného, který ve věznici určitého typu vykonal nepřetržitě alespoň jednu třetinu uloženého trestu, nejméně však šest měsíců, může ředitel věznice rozhodnout o jeho přeřazení do věznice s mírnějším režimem; to neplatí pro odsouzeného, kterému byl uložen trest na doživotí a vykonává jej ve věznici se zvýšenou ostrahou. Ředitel věznice je povinen o takovém návrhu rozhodnout do 30 dnů.
• (7) Není-li návrhu podle odstavce 6 vyhověno, může jej odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců od skončení řízení o jeho předchozím návrhu.
• (8) Jestliže bylo rozhodnuto o přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, stanoví generální ředitelství Vězeňské služby věznici, v níž bude odsouzený nadále trest vykonávat.

Řízení o přeřazování odsouzených

• (1) Rozhodnutí podle § 9 ředitel věznice vyhotoví vždy písemně a doručí odsouzenému. Na řízení o přeřazování odsouzených se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
• (2) Proti rozhodnutí o přeřazení do věznice s přísnějším režimem může odsouzený do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání k okresnímu soudu, v jehož obvodu je věznice, jejíž ředitel o přeřazení rozhodl. Odvolání nemá odkladný účinek. Na řízení před soudem se vztahuje zvláštní předpis.¹)
  • 4. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
• „(2) Umístit odsouzeného tak, že na něj připadne menší ubytovací plocha, než je uvedena v odstavci 1, lze pouze za mimořádných okolností na nezbytně nutnou dobu.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.

• 5. V § 11 odst. 3 se slova „osmihodinový spánek“ nahrazují slovy „nepřetržitá osmihodinová doba ke spánku“.
• 6. § 12 včetně nadpisu zní:

Korespondence a návštěvy

• (1) Odsouzený smí přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (dále jen „korespondence“) bez omezení. Vězeňská služba je oprávněna obsah korespondence zkontrolovat, s výjimkou korespondence mezi odsouzeným a advokátem, státním orgánem České republiky nebo mezinárodní organizací, která je podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv. Právo kontroly zahrnuje i oprávnění seznámit se s obsahem sdělovaných informací. Pokud obsah korespondence zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čin, Vězeňská služba korespondenci zadrží a předá ji orgánu činnému v trestním řízení.
• (2) Odsouzený smí přijímat návštěvy blízkých osob²) v závislosti na typu věznice, ve kterém je zařazen. Období mezi termíny návštěv však nesmí být delší než tři týdny ve věznici s dohledem nebo s dozorem a šest týdnů ve věznici s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou. Nestanoví-li vnitřní řád věznice počet vyšší, mohou odsouzeného současně navštívit nejvýše čtyři osoby. V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit návštěvu jiné osoby.“.

Dosavadní poznámka č. 1) se označuje jako poznámka č. 2).

• 7. V § 13 odst. 2 se slova „V zařízeních pro výkon trestu (§ 3) “ nahrazují slovy „Ve věznicích“.
• 8. Nadpis § 14 zní: „Nákup potravin a věcí osobní potřeby a příjem balíčků“.

V odstavci 1 se vypouští slovo „jiné“.

• 9. § 14 odst. 2 zní:
• „(2) Odsouzený smí čtyřikrát ročně přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby. V řádu výkonu trestu lze stanovit právo odsouzeného na častější příjem balíčků, zejména s přihlédnutím k jednotlivým typům věznice. Tím není dotčeno ustanovení § 19 odst. 2 písm. c).“.
  • 10. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova „V zařízeních pro výkon trestu“ nahrazují slovy „Ve věznicích“ a ve větě třetí se slova „Náčelník ústavu“ nahrazují slovy „Ředitel věznice“.
  • 11. § 15 odst. 2 zní:
• „(2) Orgány Vězeňské služby bez odkladu vyrozumí ředitele věznice, státního zástupce, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu věznice, o žádosti odsouzeného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní.“.
  • 12. § 15 odst. 3 zní:
• „(3) Odsouzený má právo na poskytování právní pomoci advokátem, jenž má oprávnění v mezích svého zmocnění vést s odsouzeným korespondenci a hovořit s ním bez omezení. Ředitel věznice je povinen vytvořit podmínky umožňující pověřené osobě Vězeňské služby rozhovor mezi odsouzeným a advokátem vidět, ne však slyšet.“.

Dosavadní poznámka č. 2) se vypouští.

• 13. V § 15 odst. 4 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.
• 14. V § 16 odst. 1 se slova „nápravně výchovných skupinách“ nahrazují slovem „věznicích“.
• 15. V § 16 odst. 3 větě druhé za středníkem se slova „náčelníkovi ústavu“ nahrazují slovy „řediteli věznice“ a slova „náčelníkem ústavu“ se nahrazují slovy „ředitelem věznice“.
• 16. V § 17 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“ a slova „ústavního řádu“ se nahrazují slovy „vnitřního řádu věznice“.
• 17. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky č. 2a) zní:
• „(2) Odsouzený nesmí vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,^2a) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.

^2a) § 89 odst. 13 trestního zákona.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.

• 18. Nadpis § 18 zní: „Vnitřní řád věznice“.
• 19. V § 18 odst. 1 věta první zní: „Pro každou věznici stanoví její ředitel se souhlasem generálního ředitele Vězeňské služby vnitřní řád věznice, kterým se řídí chod života a činnost odsouzených.“.

Ve větě druhé a v odstavci 2 se slova „Ústavním řádem“ nahrazují slovy „Vnitřním řádem věznice“.

• 20. V § 20 odst. 6 se slova „denně“ nahrazují slovy „nejméně jedenkrát za týden“.
• 21. V § 21c odst. 2 větě první se vypouštějí slova „správou Sboru nápravné výchovy“.
• 22. V § 22 odst. 3 větě první se slova „náčelník nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „ředitel věznice“.
• 23. V § 23 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.
• 24. § 26 zní:

Zařazování odsouzených do práce

• (1) Věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci vlastní podnikatelské činnosti, nebo na smluvním základě s jiným podnikatelským subjektem nebo organizací. Odsouzení jsou v souladu s účelem výkonu trestu zařazováni do práce podle jejich zdravotního stavu a pracovních schopností.
• (2) Smlouva mezi věznicí a podnikatelským subjektem nebo organizací, na jejímž základě se uskutečňuje zařazení odsouzených do práce, stanoví podrobnější podmínky, za nichž budou odsouzení vykonávat práce, případně i postup při zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a způsob zvyšování jejich pracovní kvalifikace. Při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci mají podnikatelský subjekt nebo organizace stejné povinnosti, jaké by měly vůči pracovníkům v pracovním poměru.
• (3) Odsouzený, který byl zařazen do práce, je povinen pracovat, pokud mu to dovoluje jeho zdravotní stav.“.
  • 25. § 27 odst. 1 zní:
• „(1) Podnikatelské subjekty a organizace uvedené v § 26 odst. 1 poskytují věznicím za práci odsouzených dohodnuté plnění (§ 26 odst. 2).“.
  • 26. V § 27 odst. 2 větě druhé se slova „Náčelník ústavu“ nahrazují slovy „Ředitel věznice“ a slovo „republiky“ se vypouští.

V odstavci 3 větě první se slova „nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovem „věznice“.

• 27. § 29 odst. 1 zní:
• „(1) Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce. Výši odměny a podmínky pro její poskytování stanoví vláda nařízením.“.
  • 28. § 31 zní:

Odsouzeným, u nichž jsou pro to předpoklady vzhledem k jejich schopnostem, věku a délce trestu, se obvykle umožní, aby získali základní nebo i vyšší vzdělání, anebo se zúčastnili dalších forem vzdělávání.“.

• 29. § 32 zní:

Způsobí-li odsouzený svým zaviněním škodu na majetku věznice, která nepřevyšuje částku 5000 Kč, může mu být rozhodnutím ředitele věznice uložena povinnost k její náhradě.“.

• 30. V § 33 odst. 1 se slova „organizaci nebo nápravně výchovnému ústavu“ nahrazují slovy „věznici, podnikatelskému subjektu nebo organizaci, u nichž byl zařazen k výkonu práce,“.
• 31. § 33 odst. 2 zní:

Za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů odpovídá věznice nebo podnikatelský subjekt nebo organizace, k nimž byl odsouzený k výkonu práce zařazen, podle zvláštních předpisů.⁵) Obdobně odpovídá věznice, podnikatelský subjekt nebo organizace odsouzenému za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání⁶) a za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.⁷)“.

• 33. V § 35 se slova „náčelník nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „ředitel věznice“.
• 34. V § 36 odst. 1 se slova „náčelník nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „ředitel věznice“.
• 35. § 36 odst. 2 zní:

Dozor nad výkonem trestu a jeho kontrola

Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu a kontrolu nad výkonem trestu provádí ministr spravedlnosti.“.

• 39. § 47 se vypouští.
• 40. V § 48 se v odstavci 1 slova „správa ústavu“ nahrazují slovy „správa věznice“. V odstavci 2 se slova „Nápravně výchovné ústavy“ nahrazují slovem „Věznice“ a slova „ústavní řád“ se nahrazují slovy „vnitřní řád věznice“.
• 41. § 48a včetně nadpisu zní:

Úkoly věznic při propouštění odsouzených

Věznice vytvářejí po dobu výkonu trestu předpoklady pro plynulý přechod osob propuštěných z výkonu trestu do občanského života; přitom úzce spolupracují s příslušnými orgány státní správy a územní samosprávy, zejména jim poskytují včas potřebné informace.“.

• 42. § 49 včetně nadpisu zní:

Úkoly orgánů státní správy a územní samosprávy

Ve spolupráci se zájmovými sdruženími občanů orgány státní správy a územní samosprávy v rámci své působnosti pečují o vytváření vhodných podmínek pro dovršení nápravy odsouzených po jejich propuštění z výkonu trestu. Zejména jim jsou nápomocny při zajištění vhodného zaměstnání a ubytování.“.

• 43. § 50 se vypouští.
• 44. V § 51 se vypouští věta druhá.
• 45. V § 52 odst. 2 se slovo „ústav“ nahrazuje slovem „věznice“.
• 46. § 53 včetně nadpisu zní:

Výkon trestu u mladistvého po dosažení 18. roku věku

• (1) Dovrší-li mladistvý ve výkonu trestu 18. rok věku, rozhodne ředitel věznice, zda vykoná zbytek trestu ve věznici pro mladistvé, nebo se přeřadí do věznice pro ostatní odsouzené. Při rozhodování se přihlíží zejména k dosaženému stupni jeho převýchovy a k délce zbytku trestu. V případě přeřazení do věznice pro ostatní odsouzené zároveň ředitel věznice rozhodne, zda se tento odsouzený umístí do věznice s dohledem nebo s dozorem.
• (2) O přeřazení odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené s ostrahou může ředitel věznice rozhodnout též tehdy, jestliže odsouzený podle odstavce 1 ve věznici pro mladistvé soustavně porušuje nebo závažným způsobem porušil stanovený pořádek nebo kázeň.
• (3) Na řízení podle odstavců 1 a 2 se užije ustanovení § 9a. Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené se vždy považuje za rozhodnutí o přeřazení do věznice s přísnějším režimem.“.
  • 47. V § 54 nadpis zní: „Vnitřní diferenciace výkonu trestu“, vypouští se odstavec 1, zrušuje se číslování odstavců a slova „V nápravně výchovných ústavech pro mladistvé se mladiství“ se nahrazují slovy „Mladiství se“.
  • 48. V § 55 se vypouštějí slova „vykonávající trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé“.
  • 49. V § 56 odst. 1 se vypouštějí slova „vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé“.
  • 50. § 57 odst. 1 zní:
• „(1) Mladistvým, u nichž jsou pro to zejména vzhledem k délce trestu předpoklady, se zajišťuje příprava na budoucí povolání, a to i bez souhlasu zákonného zástupce mladistvého.“.
  • 51. V § 58 se vypouštějí slova „vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé“.
  • 52. § 59 a 60 se vypouštějí.
  • 53. Oddíl 13 včetně nadpisu a poznámky č. 7a) zní:

Obecná ustanovení

Na výkon trestu u dále uvedených kategorií odsouzených se užije ostatních ustanovení tohoto zákona, pokud tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní.

Výkon trestu odsouzených se změněnou pracovní schopností a odsouzených v důchodovém věku

• (1) Vnitřní řád věznice, obsah a formy resocializačních programů zásadně zohledňují schopnosti, duševní a tělesný stav odsouzených se změněnou pracovní schopností nebo v důchodovém věku.
• (2) Odsouzeným uvedeným v odstavci 1 lze ukládat jen takové kázeňské tresty, které lze jinak uložit mladistvým.

Výkon trestu u odsouzených s psychopatickou strukturou osobnosti, odsouzených drogově závislých a odsouzených s duševní poruchou

• (1) Odsouzení, u nichž byla na základě komplexní zprávy doplněné závěrem odborného lékařského vyšetření shledána duševní porucha nebo závislost vyžadující specifické přístupy, se podle povahy a závažnosti takové poruchy nebo závislosti zpravidla zařadí do zvláštních oddělení v rámci jednotlivých typů věznic.
• (2) Vnitřní řád věznice, obsah a formy resocializačních programů zásadně přihlížejí k nutnosti individuálního přístupu a terapeutického zaměření.

Výkon doživotního trestu

• (1) Vnitřní řád věznice, obsah a formy resocializačních programů a vnitřní diferenciace zásadně přihlížejí k psychickým, fyziologickým a věkovým zvláštnostem odsouzených a k dalším skutečnostem vyplývajícím z povahy trestu.
• (2) Návštěvy, vycházky a výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení zásadně probíhají odděleně od ostatních odsouzených.
• (3) Je-li vzhledem k předchozím projevům odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při předvádění odsouzeného použít předváděcí řetízky, pouta nebo pouta s poutacím opaskem i bez splnění podmínek stanovených zvláštním předpisem.^7a)

Výkon trestu u cizinců

Při umísťování odsouzených cizinců do věznice se podle možnosti postupuje tak, aby odsouzení stejné národnosti nebo hovořící stejným jazykem spolu mohli komunikovat, umožní se jim přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají, případně v závislosti na délce trestu se jim vytvoří vhodné příležitosti pro výuku českého jazyka.“.

• 54. § 65 odst. 3 zní:

• 1. Ustanovení tohoto zákona se užije též na výkon trestů, jež byly pravomocně uloženy před účinností tohoto zákona. Dosavadní zařazení do třetí nápravně výchovné skupiny u odsouzeného, kterému byl uložen výjimečný trest odnětí svobody a který dosud nevykonal alespoň deset let tohoto trestu, nebo u odsouzeného, který ke dni účinnosti tohoto zákona nevykonal alespoň jednu třetinu uloženého trestu, se považuje za umístění do věznice se zvýšenou ostrahou. Dosavadní zařazení ostatních odsouzených do třetí nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do věznice s ostrahou. Dosavadní zařazení odsouzeného do první a druhé nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do věznice s dozorem, pokud odsouzenému, který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující dva roky anebo pokud se odsouzený nemá podrobit ochrannému léčení v ústavní formě; jinak se takové zařazení považuje za umístění do věznice s ostrahou. Umístění odsouzeného do otevřeného oddělení první nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do věznice s dohledem.
• 2. V řízení o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody podle trestního řádu soud od účinnosti tohoto zákona nepokračuje. Věci, v nichž nebylo pravomocně rozhodnuto, předá k rozhodnutí příslušnému řediteli věznice.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.