ze dne 25. dubna 1973,
Vyhlášeno dne 3. května 1973, datum poslední novelizace 1. července 1973
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:
v odstavci 2 písm. f) a g) se slova „až do 20 dnů“ nahrazují slovy „až do 30 dnů“,
odstavec 3 zní:
odstavec 1 zní:
v odstavci 2 se připojují na konci slova „nebo přečinem.“
„Jsou-li však pro to naléhavé důvody, může náčelník nápravně výchovného ústavu nařídit odsouzeným práci přesčas, a to v rozsahu až do 150 hodin v kalendářním roce a se souhlasem ministra spravedlnosti až do 280 hodin v kalendářním roce; nad tuto hranici může povolit práci přesčas na návrh ministra spravedlnosti vláda republiky.“
„Nastala-li však nutnost naznačená ve větě první v důsledku toho, že si odsouzený způsobil újmu na zdraví úmyslně, může soud na návrh prokurátora rozhodnout, že se doba přerušení do výkonu trestu nepočítá.“
odstavec 1 zní:
v odstavci 2 se slovo „komisí“ nahrazuje slovem „orgánů“.
§ „48a
Nápravně výchovné ústavy vytvářejí po dobu výkonu trestu předpoklady pro plynulý přechod osob propouštěných z výkonu trestu do občanského života; přitom úzce spolupracují s národními výbory a s hospodářskými organizacemi, popřípadě i s jinými orgány, a zejména jim poskytují včas potřebné informace.“
za ustanovení písm. b) se vkládá nové ustanovení písm. c), které zní:
„Ministr spravedlnosti se zmocňuje dávat souhlas k ověřování nových, od tohoto zákona odchylných metod nápravně výchovné činnosti, a to pokud uplatnění takových metod znamená pro odsouzené zmírnění omezení jejich občanských práv.“
§ „72a
Během výkonu trestu lze též vykonávat soudem uložené ochranné léčení; bližší podmínky a způsob výkonu ochranného léčení stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem zdravotnictví.“
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.