Zákon 59/1995 Sb. Kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 1 včetně nadpisu zní:

Účel zákona

Tento zákon upravuje všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“) a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována. Zdravotní péče podle tohoto zákona se poskytuje jako péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním.“.

• 2. § 2 odst. 2 zní:

Poznámka č. 16) zní:

„¹⁶) § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu.“.

• 5. § 3 odst. 1 písm. b) zní:

• „b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci (§ 6a) zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.“.

• 6. V § 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se slova „pracovního nebo obdobného poměru“ nahrazují slovy „zaměstnání (§ 6b odst. 3)“.
• 7. Nad § 6 se vkládá nadpis: „Plátci pojistného zdravotního pojištění“.
• 8. § 6 zní:

Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen „plátci pojistného“) jsou:

• a) pojištěnci uvedení v § 6a;
• b) zaměstnavatelé;
• c) stát.“.

• 9. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně poznámek č. 3) až 12) a 17) až 22) znějí:

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud:

• a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) dále považují:
  • 1. zaměstnanci činní v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru;
  • 2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
  • 3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;
  • 4. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;
  • 5. poslanci a senátoři;
  • 6. členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva;
  • 7. členové vlády a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky;
  • 8. soudci;
  • 9. státní zástupci;
  • 10. prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky;
  • 11. vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb;
  • 12. interní vědečtí aspiranti;
  • 13. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
  • 14. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;
  • 15. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
  • 16. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění,
  
  pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění,
• b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:
  • 1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;¹⁷)
  • 2. osoby provozující živnost;¹⁸)
  • 3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;¹⁹)
  • 4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých;²⁰)
  • 5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;²¹)
  • 6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;²²)
  • 7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, za něž se pro účely zdravotního pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených pod body 1 až 3, jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah,
• c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát (§ 6c).

• (1) Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 7 odst. 4.
• (2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
• (3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí výkon činností podle § 6a písm. a).

• (1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
  • a) nezaopatřené děti;³)
  • b) poživatele důchodů z důchodového zabezpečení,⁴) kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky;
  • c) příjemce rodičovského příspěvku;⁵)
  • d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění;
  • e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;⁶)
  • f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;⁷)
  • g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,⁸) anebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě;⁹)
  • h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;
  • i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
  • j) osoby, které jsou odkázány na poživatele důchodu a jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů;¹⁰)
  • k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;¹¹)
  • l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,¹²) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
• (2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až j) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

³) § 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.

⁴) § 7 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb.

⁵) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.

⁶) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
§ 3 odst. 4 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) § 92 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 482/1991 Sb.


⁸) § 36 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.


⁹) § 37 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.


¹⁰) § 54 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.


¹¹) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.


¹²) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb.


¹⁷) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.


¹⁸) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.


¹⁹) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.


²⁰) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.


²¹) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.


²²) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“.

• 10. § 7 odst. 1 zní:
• „(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“). Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:
  • a) nástupu do zaměstnání;
  • b) zahájení samostatné výdělečné činnosti;
  • c) kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c);
  • d) návratu do České republiky, pokud pojištěnec postupoval podle § 7 odst. 4;
  • e) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;
  • f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec
    • 1. byl v cizině zdravotně pojištěn,
    • 2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče plně nebo částečně hrazená podle tohoto zákona,
    • 3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle § 7 odst. 4.

    Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.“.

    • 11. § 7 odst. 2 zní:
  • „(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, s výjimkou stanovenou v § 6b odst. 1. Tato povinnost zaniká dnem skončení zaměstnání.“.
    • 12. V § 7 odst. 3 se slova „podle § 6 odst. 4“ nahrazují slovy „podle § 6c“.
    • 13. § 7 odst. 4 zní:
  • „(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve, než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne, až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním podle tohoto zákona. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.“.
    • 14. V § 7 odst. 5 se slova „a má nárok na penále“ nahrazují slovy „včetně penále“.
    • 15. § 9 včetně nadpisu a poznámky č. 23) zní:

Oznamovací povinnost plátců pojistného

• (1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:
  • a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 3 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,
  • b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,
  • c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.
  
  O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.
• (2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil.
• (3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ji ukončil.
• (4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně.
• (5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 6c. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.
• (6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců²³) bezprostředně po přidělení rodného čísla.
• (7) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců²³) do osmi dnů od zápisu do matriky příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky.

²³) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.“.

• 16. § 10 odst. 1 písm. a) zní:
• „a) na výběr pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Žádost musí pojištěnec u vybrané pojišťovny podat nejméně dva měsíce přede dnem stanoveným v předchozí větě. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům žádost podává jejich zákonný zástupce. Při zániku zdravotní pojišťovny se ustanovení předchozí věty nepoužije. Právo na výběr zdravotní pojišťovny se též nepoužije při narození dítěte. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. O změnu zdravotní pojišťovny dítěte lze požádat až po přidělení jeho rodného čísla; pro podání této žádosti platí lhůta stanovená ve větě třetí. Žádosti pojištěnce podané ve lhůtách podle tohoto ustanovení je zdravotní pojišťovna povinna vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn; rovněž není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit,“.
• 17. V § 10 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny²³) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny.“.
• 18. § 11 písm. b) zní:
• „b) sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem,“.
• 19. § 11 se doplňuje písmeny h) až o), která znějí:
• „h) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví,
• i) prokazovat se při poskytování zdravotní péče, s výjimkou poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou,
• j) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce,
• k) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při:
  • 1. zániku všeobecného zdravotního pojištění podle § 5 odst. 2 písm. b) a c);
  • 2. změně zdravotní pojišťovny;
  • 3. dlouhodobém pobytu v zahraničí (§ 7 odst. 4),
• l) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,
• m) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
• n) při poskytnutí zdravotní péče, kterou zdravotní pojišťovna v souladu se Zdravotním řádem (§ 2 odst. 2) hradí jen částečně, uhradit zdravotnickému zařízení rozdíl mezi cenou poskytnuté zdravotní péče stanovenou podle seznamu zdravotních výkonů a cenového výměru a výší úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou (§ 13 odst. 3). Úhrada se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem dolů; úhrada však činí nejméně 10 Kč. Zdravotnické zařízení je povinno o druhu a rozsahu poskytnuté zdravotní péče a o výši přijaté finanční úhrady vystavit účetní doklad,
• o) při výdeji léčiv a prostředků zdravotnické techniky, které zdravotní pojišťovna hradí jen částečně, uhradit rozdíl mezi cenou léčiva nebo prostředku zdravotnické techniky stanovenou podle cenových předpisů a výší úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou, v souladu se seznamem léčiv a prostředků zdravotnické techniky (§ 13 odst. 5).“.
• 20. § 12 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
• „(3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci.“.
  • 21. V § 13 odst. 1 se za slova „dvou let“ vkládají slova ", není-li dohodnuto jinak," a slovo „této“ se nahrazuje slovem „sjednané“.
  • 22. § 13 odst. 3 zní:
• „(3) Příslušná zdravotní pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony zdravotnickým zařízením podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, pokud Zdravotní řád nestanoví, že se zdravotní péče hradí paušálními částkami. Ve smlouvě podle odstavce 1 lze sjednat omezení úhrady vykázaných zdravotních výkonů v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na jednoho ošetřeného pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny pro daný druh zdravotnického zařízení a obor zdravotní péče. Seznam výkonů s bodovými hodnotami a výše paušálních částek včetně rozsahu zdravotní péče z těchto částek hrazené stanoví ministerstvo vyhláškou po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem a odborných vědeckých společností. Účastníky dohodovacího řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví na návrh zdravotních pojišťoven cenovým výměrem maximální ceny bodu.“.
  • 23. V § 13 odst. 4 písm. b) se vypouští bod 3 a vkládá se nové písmeno c), které zní:
  • „c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky.“.
  • 24. V § 13 odst. 5 se slova „s Českou lékárnickou komorou, Pojišťovnou a zástupci zdravotních pojišťoven“ nahrazují slovy „se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem¹) a odborných vědeckých společností“.
  • 25. § 13 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
• „(7) Příslušná zdravotní pojišťovna zajišťuje půjčování prostředků zdravotnické techniky takto označených v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky a vede o tom evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace nemocného.“.
  • 26. § 14 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
• „(6) Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost ve zdravotnickém zařízení, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost.“.
  • 27. § 16 odst. 4 zní:
• „(4) Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle § 11 písm. f), nebo při porušení povinností podle § 11 písm. j), k), a l), nebo byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Zdravotní pojišťovna může dále uložit pokutu až do výše 5000 Kč pojištěnci, který se při poskytování zdravotní péče prokázal jejím průkazem pojištěnce, přestože v té době již jejím pojištěncem nebyl. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.“.
  • 28. § 17 odst. 1 včetně poznámky č. 24) zní:
• „(1) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin,²⁴) a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob.

²⁴) Příloha č. III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.“.

• 29. § 17 odst. 3 zní:
• „(3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny.“.
  • 30. V § 17 odst. 4 se za slovo „záznamů“ připojuje odkaz na poznámku č. 25), která zní:

^„25) Příloha č. I vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.“.

• 31. § 17 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
• „(6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.“.
  • 32. § 18 odst. 1 věta prvá včetně poznámky č. 26) zní: „Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému a pokut a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení.²⁶)

²⁶) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“.

• 33. V § 18 odst. 2 se ve větě prvé nahrazují slova „dvou zástupců“ slovy „jednoho zástupce“.
• 34. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
• „(3) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty nebo vyměření penále nebo přirážky k pojistnému. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný opravný prostředek.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 35. V § 19 se za slova „pojistné smlouvy“ připojuje odkaz na poznámku č. 27), která zní:

„²⁷) § 788 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“.

• 36. V § 20a odst. 2 se ve větě druhé nahrazuje slovo „prokuratury“ slovy „státní zastupitelství“ a na konci se připojuje tato věta: „Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.“.
• 37. § 20a se doplňuje odstavci 3 až 5, které znějí:
• „(3) Pro účely náhrady škody jsou orgány hygienické služby povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.
• (4) Pro účely náhrady škody jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání.
• (5) Pro účely náhrady škody se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.“.
  • 38. V § 20b odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje ode dne přerušení studia na studenty, kteří studium na vysoké škole přerušili.“.

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. Nad § 3 se vkládá nadpis: „Vyměřovací základ“.
• 2. § 3 včetně poznámek č. 2) až 16) zní:

• (1) Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
  • a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob;²)
  • b) náhrady škody;³)
  • c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích;⁴)
  • d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.⁵)
• (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění:
  • a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby⁶) a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance;
  • b) odměny za pracovní pohotovost;⁷)
  • c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou:
    • 1. věrnostního přídavku horníkům;⁸)
    • 2. náborových příspěvků doosídlencům;⁹)
    • 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění;
    • 4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech;
    • 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů;
    • 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku;
    • 7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;^9a)
    • 8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena;
    • 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely;
    • 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce^9b) a odchodného;
  • d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.
• (3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí za svého zaměstnance penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem.
• (4) Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
• (5) V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen „minimální mzda“).¹⁰) Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle předchozích vět se nepostupuje, jestliže bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:
  • a) vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
  • b) je uveden v odstavci 7 nebo 8,
  • c) zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.¹¹)
• (6) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
• (7) Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného i stát,¹³) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
• (8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
  • a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;¹²)
  • b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
  • c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;¹⁴)
  • d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
  
  pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
• (9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
  • a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
  • b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,¹⁵)
  • c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,¹³) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).
• (10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,¹⁶) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

²) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

³) § 187 až 206 zákoníku práce.

⁴) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

⁵) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

⁶) § 125 zákoníku práce.

⁷) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

⁸) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům.

⁹) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.

^9a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

^9b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.

¹⁰) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

¹¹) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.

¹²) § 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

¹³) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.

¹⁴) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.

¹⁵) § 127 zákoníku práce.

¹⁶) § 129 a 130 zákoníku práce.“.

• 3. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3c, které včetně poznámek č. 17) až 21) a 37) znějí:

• (1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti¹⁷) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.¹⁸) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech;¹⁹) u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.¹⁹) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,²⁰) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu²¹) z této činnosti.
• (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč.
• (3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát,¹³) je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy, pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát¹³) v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů takový násobek 77 % minimální mzdy, který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
• (4) Minimální vyměřovací základ neplatí dále pro osobu
  • a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c),
  • b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
  
  pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem.
• (5) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná
  • a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období,
  • b) byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,
  • c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3 nebo 4,
  
  pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.

• (1) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát³⁷) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“), je minimální mzda.
• (2) Vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, netrvaly-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 po celý kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát,³⁷) je 65 % minimální mzdy.

¹⁷) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) § 7 odst. 8 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

¹⁹) § 13a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 32/1995 Sb.

²⁰) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

²¹) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

³⁷) § 6c zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“.

• 4. V § 4 odst. 2 se vypouštějí slova „a u osoby s vlastními příjmy“.
• 5. § 4 odst. 3 včetně poznámek č. 21) a 22) se vypouští.
• 6. V § 5 odst. 2 se ve větě prvé slovo „zaměstnavateli“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelem“.
• 7. V § 8 odst. 1 se ve větě prvé vypouštějí slova „podle § 3 odst. 3“.
• 8. § 8 odst. 2 zní:

Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.

• 10. V § 8 odst. 4 se vypouští odkaz na poznámku č. 15).
• 11. V § 8 odst. 5 se slova „podle § 3 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 3a“.
• 12. § 9 se vypouští.
• 13. § 10 zní:

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

• 14. V § 12 se odkaz na poznámku č. 11) nahrazuje odkazem na poznámku č. 37).
• 15. § 13 včetně nadpisu zní:

Odvod pojistného při souběhu příjmů

Má-li pojištěnec současně více příjmů podle § 3 nebo § 3a, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. Je-li za pojištěnce uvedeného v první větě plátcem pojistného i stát,¹³) může si tento pojištěnec upravit vyměřovací základ za jeden kalendářní měsíc podle § 3 odst. 7 nebo podle § 3a odst. 3 pouze u jednoho z těchto příjmů.“.

• 16. § 14 odst. 2 včetně poznámky č. 38) zní:

³⁸) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“.

• 17. § 15 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

Tato změna se provede ve všech ustanoveních zákona.

• 29. § 23 odst. 4 včetně poznámky č. 39) zní:

³⁹) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 30. V § 23 odst. 5 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: „tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 4 nepoužije.“.
• 31. V § 24 odst. 1 se vypouštějí slova „,osoba s vlastními příjmy“.
• 32. V § 24 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Tyto údaje je tato osoba povinna doložit.“.
• 33. Poznámka č. 31) zní:

„³¹) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“.

• 34. § 24 odst. 2 zní:

• (1) Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti³¹) sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště.
• (2) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, do osmi dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.
• (3) Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.
• (4) Skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích jsou zaměstnavatelé povinni doložit.“.
  • 37. Za § 26a se vkládá nový § 26b, který včetně nadpisu zní:

Počítání času

• (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
• (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
• (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“.
  • 38. V § 27 odst. 3 se slova „k 10. dni“ nahrazují slovy „k 12. dni“ a odkaz na poznámku č. 11) se nahrazuje odkazem na poznámku č. 37).
  • 39. § 28b se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
• „(3) Penále, které nebylo za nezaplacenou zálohu vyměřeno do 30. dubna 1995, již nelze vyměřit. Povinnost zdravotní pojišťovny vrátit zálohy, u nichž zaměstnavatel nesdělil údaje podle odstavce 1, končí dnem 30. června 1995.“.

Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 5 odst. 2 písm. c) včetně poznámek č. 9) až 10b) zní:

• „c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou:
  • 1. věrnostního přídavku horníkům;⁹)
  • 2. náborových příspěvků doosídlencům;¹⁰)
  • 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění;
  • 4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech;
  • 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů;
  • 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku;
  • 7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;^10a)
  • 8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena;
  • 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely;
  • 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce^10b) a odchodného.

⁹) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům.

¹⁰) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.

^10a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

^10b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.“.

Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb., se mění takto:

V § 24 odst. 6 se vypouští písmeno b).

Výše penále u pojistného za dobu před 1. květnem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.

Změnu zdravotní pojišťovny v období od 1. května 1995 do 31. prosince 1995 lze provést pouze jednou, přičemž se nevyžaduje, aby od poslední volby zdravotní pojišťovny uplynulo 12 měsíců.

Pojištěnec uvedený v § 6a písm. c) zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb., je povinen do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že je pojištěncem podle tohoto ustanovení, pokud tuto povinnost již nesplnil před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat průkaz pojištěnci, jemuž ke dni účinnosti tohoto zákona nebyl tento průkaz vydán. Žádost o vydání průkazu pojištěnec podá u příslušné zdravotní pojišťovny do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, a zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1995.