Zákon 85/1995 Sb. Kterým se mění a doplňuje zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a o opatřeních s tím souvisejících

Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 1 odst. 1 se na konci věty připojují tato slova: „a pro oblast ochrany před ionizujícím zářením“.
• 2. V § 2 písm. a) se vypouštějí slova „z jaderných zařízení“.
• 3. V § 2 písm. c) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d), e) a f), která včetně poznámky č. 3) znějí:

• „d) výkon státního dozoru nad vybranými materiály, zařízeními a technologiemi používanými v jaderné oblasti, jakož i materiály a zařízeními dvojího použití,³)
• e) výkon státního dozoru v oblasti ochrany před ionizujícím zářením,
• f) koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci.

³) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky č. 505/1992 Sb., vyhlášky č. 22/1994 Sb. a vyhlášky č. 234/1994 Sb.“.

• (1) Každý, kdo používá vybrané zdroje ionizujícího záření (dále jen „vybrané zdroje“) nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby působení ionizujícího záření, je povinen činit taková organizační a technická opatření, aby zdraví lidí a životní prostředí bylo chráněno, zejména nesmí nikoho ozařovat bezdůvodně a nad stanovené limity.
• (2) Vybrané zdroje lze vyrábět, dovážet, provozovat a jinak s nimi nakládat jen v rozsahu povolení vydaného Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“).
• (3) Právnické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí mít odpovědného zástupce, který složil zkoušku znalostí ochrany před ionizujícím zářením před Úřadem a získal od něj oprávnění k této činnosti.
• (4) Fyzické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí splňovat požadavky na zvláštní způsobilost podle odstavce 3 anebo musí mít odpovědného zástupce.
• (5) Osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou povinny vést evidenci dávek ozáření osob a evidenci vybraných zdrojů.
• (6) Stavební materiály nesmějí obsahovat vyšší množství radionuklidů, než stanoví zvláštní právní předpis.¹) Za dodržení tohoto požadavku odpovídá výrobce, popřípadě dovozce. Ve vnitřním ovzduší budov nesmí být překročen zvláštním právním předpisem¹) stanovený výskyt radonu a jeho dceřiných produktů.
• (7) Osobě, která neplní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 5, může Úřad odebrat vydané povolení, popřípadě pozastavit nebo omezit na dobu nejdéle jednoho roku od porušení povinnosti nakládání s vybranými zdroji.
• (8) Úřad vydá k provedení ustanovení odstavců 1 až 6 právní předpis, jímž stanoví limity ozáření, vybrané zdroje, meze pro obsah radionuklidů ve stavebních materiálech, meze pro výskyt radonu a jeho dceřiných produktů v budovách a rozsah staveb, na které se vztahují, a rozsah zkoušky znalosti.

• (1) Působnost a pravomoc Ministerstva zdravotnictví, hlavního hygienika České republiky a krajských hygieniků v ochraně zdraví před ionizujícím zářením přecházejí na Úřad. Zahájená řízení ve věcech výkonu státní správy v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, která nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona ukončena Ministerstvem zdravotnictví a orgány hygienické služby, dokončí Úřad. V zařízeních náležejících do působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra plní úkoly v oblasti ochrany před ionizujícím zářením orgány těchto ministerstev ve spolupráci s Úřadem.
• (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a jiných vztahů přecházejí v rozsahu podle čl. I bodu 3 písm. e) tohoto zákona z Ministerstva zdravotnictví a příslušných zdravotnických organizací na Úřad.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995.