Právo na informace od veřejných institucí

Rychlý přehled

• O informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím může požádat kdokoliv.
• Žádost lze podat ústně i písemně, včetně elektronické formy. Pro využití procesní ochrany podle informačního zákona je však důležitá písemná žádost.
• Písemná žádost musí označit povinný subjekt, uvést, že žádáte podle informačního zákona, a obsahovat zákonem požadované údaje o žadateli.
• Informaci má povinný subjekt zpravidla poskytnout nejpozději do 15 dnů. Ze závažných důvodů může lhůtu prodloužit maximálně o dalších 10 dnů.
• Pokud úřad žádost odmítne, lze proti rozhodnutí podat odvolání. Pokud neodpovídá, poskytne jen část informací nebo požaduje nepřiměřenou úhradu, může přicházet v úvahu stížnost.

Úřad vám informace odmítl vydat nebo na žádost vůbec nereaguje? Proberte svůj případ s advokátem, posoudíme, zda je jeho postup v souladu se zákonem, a pomůžeme vám připravit odvolání, stížnost nebo správní žalobu.

Jak formulovat žádost o informace?

Zákon o svobodném přístupu k informacím nestanoví povinný formulář. Žádost můžete podat ústně nebo písemně, například dopisem či elektronicky. Pokud ale chcete využít zákonný postup při nečinnosti nebo odmítnutí informací, je praktičtější podat žádost písemně.

Písemná žádost musí být adresována konkrétnímu povinnému subjektu a musí z ní být patrné, že žádáte o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Fyzická osoba uvádí také své jméno, příjmení, datum narození a adresu; u právnické osoby se uvádí název, IČO a sídlo.

Žádost o informace – vzor

[Jméno a příjmení žadatele]
[datum narození]
[adresa bydliště / adresa pro doručování]

[Název povinného subjektu]
[Adresa povinného subjektu]

Věc: Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Vážení,

ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o poskytnutí následujících informací:

[co nejkonkrétněji popište požadované informace]

Žádám o poskytnutí informací v elektronické podobě na adresu [e-mail], případně včetně souvisejících metadat, jsou-li k dispozici.

Děkuji.

V [místo] dne [datum]

[jméno a příjmení]

Pozor u e-mailu: Má-li úřad zveřejněnou elektronickou adresu své podatelny, pošlete žádost právě na ni. Pokud elektronickou adresu podatelny zveřejněnou nemá, lze žádost poslat na jinou elektronickou adresu povinného subjektu. Zkontrolujte proto před odesláním kontakty na webu daného úřadu.

Tip: Formulujte požadavek co nejkonkrétněji. Pokud není zřejmé, jakou informaci žádáte, nebo je žádost příliš obecná, povinný subjekt vás může vyzvat k jejímu upřesnění. Pokud ji následně ve stanovené lhůtě neupřesníte, může žádost odmítnout.

Kde se můžu ptát?

Nebojte se získat informace i od nestátních institucí. Ptát se můžete i některých soukromých společností pod vlivem státu.

Povinnými „sdělovateli“ informací jsou

• všechny státní orgány (včetně např. soudů, Veřejného ochránce práv či Kanceláře prezidenta republiky),
• územní samosprávné celky (obce, kraje a jejich orgány)
• veřejné instituce,
• subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech nebo povinnostech (např. lesní stráž).

Složitější může být situace u obchodních společností spojených se státem nebo obcí. Nestačí automaticky předpokládat, že každá společnost s významnou majetkovou účastí státu musí poskytovat všechny informace podle informačního zákona. Zákon navíc samostatně upravuje také tzv. veřejné podniky.

Významnou roli zde hraje judikatura. Ústavní soud například v kauze OTE rozhodl, že obchodní společnost stoprocentně vlastněná státem může být veřejnou institucí a podléhat informační povinnosti. Naopak právě u ČEZ Ústavní soud v minulosti dospěl k odlišnému závěru. U obchodních společností je tedy nutné vždy posoudit konkrétní postavení daného subjektu.

Vyplatí se proto předem ověřit, kdo požadovanou informací disponuje. Pokud se totiž informace nevztahuje k působnosti osloveného subjektu, může žádost odložit a musí vás o tom informovat.

Do kdy musí úřad informaci poskytnout?

Povinný subjekt má požadovanou informaci zpravidla poskytnout nejpozději do 15 dnů od přijetí žádosti, případně od jejího doplnění nebo upřesnění. Ze závažných důvodů – například kvůli vyhledání velkého množství různých informací – může tuto lhůtu prodloužit, maximálně však o dalších 10 dnů. O prodloužení i jeho důvodu vás musí včas informovat.

Poskytnutí informace nemusí být vždy bezplatné. Povinný subjekt může požadovat úhradu skutečných nákladů například za pořízení kopií, odeslání informací nebo za mimořádně rozsáhlé vyhledání. Výši úhrady vám však musí předem písemně oznámit a vysvětlit, jak k ní dospěl. Pokud s požadovanou částkou nesouhlasíte, můžete se proti ní bránit stížností.

Je nějak omezeno, jaké informace lze po úřadech požadovat?

Ano. Konkrétně nelze poskytnout zejména utajované informace. Dále mohou úřady argumentovat např. obchodním tajemstvím, nemusí poskytnout informace chráněné jako průmyslová práva (např. patenty) či autorská práva. Nelze také požadovat názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací nebo informace o probíhajícím trestním řízení. Nelze se také ptát na osobní údaje třetích osob.

Typicky může být problém, pokud žádáte o:

• utajované informace,
• chráněné osobní údaje třetích osob,
• obchodní tajemství,
• některé informace chráněné právy duševního vlastnictví,
• informace, které povinný subjekt nemá a ani je ze zákona nemusí mít,
• vytvoření nové informace nebo pouhé stanovisko/názor úřadu.

Zákon však vyžaduje, aby bylo omezení provedeno jen v nezbytném rozsahu – jestliže lze chráněnou část oddělit, má být zbytek informace poskytnut.

Z advokátní praxe: Problém často nevzniká v tom, že by člověk neměl na informaci právo, ale v tom, jak žádost formuloval. Příliš obecný požadavek může vést k výzvě k upřesnění, zatímco dotaz typu „proč jste rozhodli právě takto?“ může být ve skutečnosti žádostí o vytvoření názoru, nikoliv o existující informaci. Proto doporučujeme žádat co nejkonkrétněji o existující dokument, údaj, rozhodnutí nebo jinou zachycenou informaci.

Co dělat, když úřad poskytnout informace odmítne nebo neodpovídá?

Záleží na tom, jak úřad postupoval. Pokud vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, můžete proti němu podat odvolání. Pokud naopak ve lhůtě informaci neposkytl ani nevydal rozhodnutí, poskytl jen její část bez formálního odmítnutí zbytku nebo požaduje podle vás nepřiměřenou úhradu, slouží k obraně zpravidla stížnost na postup při vyřizování žádosti.

Stížnost se podává u povinného subjektu. Pokud ochranu nezískáte ani v rámci informačního zákona, může následovat soudní přezkum ve správním soudnictví.

Nejste si jistí, zda podat stížnost, odvolání, nebo už správní žalobu? Pošlete nám rozhodnutí úřadu nebo svou původní žádost. Advokát případ posoudí a doporučí další postup.

Shrnutí

Právo na informace od veřejných institucí umožňuje komukoliv žádat o existující informace, kterými povinné subjekty disponují v souvislosti se svou působností. Žádost nemusí mít předepsaný formulář, u písemné žádosti je však důležité dodržet zákonné náležitosti. Úřad má zpravidla 15 dnů na odpověď a ze závažných důvodů může lhůtu prodloužit nejvýše o 10 dnů. Informace může odmítnout pouze ze zákonných důvodů. Pokud žádost odmítne, lze podat odvolání; proti nečinnosti, částečnému poskytnutí nebo sporné úhradě slouží v příslušných případech stížnost.