Obrátil se na nás klient s dotazem: „V březnu 2026 jsem nastoupil do nové práce na hlavní pracovní poměr a současně mám od května ještě dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele. V práci mi řekli, že letos nemám nárok na celou dovolenou, ale jen na její část, a u dohody si navíc nejsem jist, jestli mi vůbec nějaká dovolená vzniká. Můžete mi vysvětlit, jak se v takové situaci dovolená správně počítá a co všechno má zaměstnavatel zohlednit?“
U pracovního poměru i u DPP se dnes dovolená počítá primárně v hodinách a nárok obvykle vzniká jen za poměrnou část roku. U DPP navíc od roku 2024 platí, že dovolená může vzniknout také, ale jen při splnění zákonných podmínek — zejména pokud dohoda trvá alespoň 28 kalendářních dnů a zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin.
U hlavního pracovního poměru tedy opravdu nemusíte mít nárok na „celou roční dovolenou“, když jste nastoupila až v březnu. Zaměstnavatel má spočítat poměrnou část dovolené podle délky trvání pracovního poměru v daném kalendářním roce a podle vaší sjednané týdenní pracovní doby. Do výpočtu se nezapočítává jen fakticky odpracovaná práce, ale i některé další doby, které zákon pro účely dovolené považuje za výkon práce.
U DPP se dovolená posuzuje samostatně u každého zaměstnavatele. Pokud vaše dohoda od května trvá aspoň 28 dní a odpracujete na ni alespoň 80 hodin, může vám vzniknout i zde nárok na dovolenou. Pro účely výpočtu se u DPP vychází z fiktivní týdenní pracovní doby 20 hodin týdně, i když ve skutečnosti můžete pracovat nepravidelně. Zaměstnavatel tedy nemůže automaticky tvrdit, že na DPP dovolená „není“; musí nejdřív ověřit, zda jsou splněny zákonné podmínky.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.