Shrnutí: DPP se daní podle výše odměny a podle toho, zda máte podepsané prohlášení poplatníka. Pro rok 2026 platí, že do 11 999 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele se z DPP neplatí sociální ani zdravotní pojištění, od 12 000 Kč už ano. Bez růžového prohlášení se u nižších příjmů obvykle uplatní 15% srážková daň, s prohlášením lze využít slevu na poplatníka. U více DPP u stejného zaměstnavatele se příjmy sčítají.
Řešíte DPP, odvody nebo daňové přiznání a nejste si jistí, jak postupovat? Využijte naše daňové právní poradenství.
Co znamená DPP? Jedná se o zkratku pro dohodu o provedení práce. Je jednou ze dvou hlavních dohod, které lze uzavřít se zaměstnavatelem (mimo pracovní poměr). Je to jednoduchá smlouva, kterou si s tebou může zaměstnavatel sjednat, když potřebuje pomoct s nějakou krátkodobou prací. Třeba na brigádu, výpomoc na pár dní nebo týdnů.
Dohodu o provedení práce, její podmínky, odvody, pravidla pro dovolenou a všechny další podstatné informace, jsme podrobně rozebrali v našem článku.
Klíčovým faktorem pro stanovení odvodů z DPP je výše měsíční odměny. Tato částka má zásadní vliv nejen na pojistné, ale i na zdanění DPP jako takové. Výše výdělku totiž určuje, zda vám vzniká nárok na roční zúčtování daně z DPP nebo povinnost podat daňové přiznání k dohodě o provedení práce.
Rozhodná hranice pro vznik povinného pojištění je nově stanovena tak, aby odpovídala 25 % průměrné mzdy s tím, že se zaokrouhluje o 500 Kč dolů. Tato hranice je v roce 2026 nastavena na 12 000 Kč měsíčně.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Pokud máte z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele měsíční příjem nižší než 12 000 Kč, nevzniká vám účast na důchodovém a nemocenském pojištění. V tomto případě se:
Jakmile měsíční příjem zaměstnance z DPP dosáhne nebo přesáhne 12 000 Kč (včetně součtu více DPP u jednoho zaměstnavatele), vzniká povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění a zároveň i povinnost odvádět pojistné. V tomto případě se:
Pro účely pojištění se sčítají příjmy ze všech DPP uzavřených u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy má zaměstnanec například dvě dohody u stejného zaměstnavatele (např. jednu na 11 000 Kč a druhou na 2 000 Kč), příjmy se sečtou a vzniká účast na pojištění.
Naopak příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se nesčítají. Účast na pojištění se v takovém případě posuzuje samostatně u každého zaměstnavatele zvlášť. Stejně tak se příjmy z DPP nesčítají s příjmy z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti, a to ani u stejného zaměstnavatele.
Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele u DPP a DPČ? Na to vám odpoví náš článek.
Máte více dohod, kombinujete DPP s pracovním poměrem nebo si nejste jistí, zda vám zaměstnavatel správně srazil daň a pojistné? U DPP rozhodují zdánlivé detaily – výše měsíční odměny, počet zaměstnavatelů i podepsané prohlášení poplatníka. V rámci našeho daňového právního poradenství vám pomůžeme ověřit správný postup a předejít nedoplatkům nebo sporu s úřady.
Z příjmu z DPP se standardně strhává 15 % daň z příjmu fyzických osob. Jakým způsobem a v jaké výši se daň skutečně uplatní záleží na tom, jestli jste dosáhli hranice příjmů 12 000 Kč a zda jste podepsali daňové prohlášení.
Chcete-li si orientačně spočítat daň z DPP, doporučujeme využít některou z online kalkulaček daně z DPP, které vám ukážou rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní.
Růžové prohlášení, oficiálně prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, může podepsat každý zaměstnanec bez ohledu na to, zda je student, důchodce nebo podnikatel.
Prohlášení smíte podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele v témže měsíci. Pokud máte více zaměstnání najednou (například dvě DPP nebo jednu DPP a jeden hlavní pracovní poměr), musíte si vybrat jen jednoho zaměstnavatele, u kterého prohlášení podepíšete. Nejčastěji se vybírá ten, u kterého je příjem nejvyšší.
Pokud podepíšete růžové prohlášení u více zaměstnavatelů současně, dojde k nesprávnému uplatnění daňových slev. Tím vznikne nedoplatek na dani, který budete muset doplatit – a hrozí i penále ze strany finančního úřadu. Zaměstnavatel má navíc povinnost tuto skutečnost nahlásit a srazit rozdíl na dani ze mzdy zaměstnance.
| Situace | Typ daně | Sleva na poplatníka | Co obvykle dostanete |
|---|---|---|---|
| DPP do 11 999 Kč bez růžového prohlášení | Srážková daň 15 % | Neuplatní se měsíčně | Odměnu sníženou o 15% daň |
| DPP do 11 999 Kč s růžovým prohlášením | Zálohová daň | Uplatní se | Často celou odměnu bez srážky daně |
| DPP od 12 000 Kč bez růžového prohlášení | Zálohová daň | Neuplatní se měsíčně | Odměnu sníženou o daň a pojistné |
| DPP od 12 000 Kč s růžovým prohlášením | Zálohová daň | Uplatní se | Odměnu sníženou hlavně o pojistné, daň může pokrýt sleva |
Zajímá vás, jak vyplnit prohlášení poplatníka daně z příjmu (růžové prohlášení)? Podrobný návod jsme pro vás zpracovali v dalším článku.
Příklad: Anna si vydělá 10 000 Kč na brigádě a nepodepsala růžové prohlášení.
Výsledek: Zaměstnavatel jí strhne 15 % srážkovou daň (1 500 Kč) a zbytek (8 500 Kč) jí pošle na účet. Daň už dál neřeší, pokud nepodá daňové přiznání.
Příklad: Klára si vydělá 14 000 Kč a má podepsané prohlášení.
Výsledek: Klára je nad hranicí 12 000 Kč, proto se z odměny odvádí sociální i zdravotní pojištění. Zaměstnanec zaplatí sociální pojištění 7,1 % z 14 000 Kč, tedy 994 Kč, a zdravotní pojištění 4,5 %, tedy 630 Kč. Daň 15 % by činila 2 100 Kč, ale pokryje ji sleva na poplatníka. Klára tedy obdrží přibližně 12 376 Kč.
Příklad: Tomáš má u jednoho zaměstnavatele dvě DPP: jednu na 9 000 Kč a druhou na 3 000 Kč měsíčně. Celkem si vydělá 12 000 Kč. Daňové prohlášení má podepsané.
Výsledek: Příjmy se u stejného zaměstnavatele sčítají. Celkový příjem 12 000 Kč už dosahuje rozhodné částky pro účast na pojištění, proto se odvádí sociální i zdravotní pojištění. Zaměstnanec zaplatí sociální pojištění 852 Kč a zdravotní pojištění 540 Kč. Daň 15 % činí 1 800 Kč, ale pokryje ji sleva na poplatníka. Tomáš tedy obdrží přibližně 10 608 Kč.
Příklad: Petra pracuje na DPP u dvou různých zaměstnavatelů. U prvního si vydělá 6 000 Kč, u druhého 7 000 Kč. Celkem tedy 13 000 Kč, ale pro každého zvlášť zůstává pod limitem 12 000 Kč. Daňové prohlášení podepsala jen u prvního.
Výsledek: U prvního zaměstnavatele: díky prohlášení a příjmu do limitu se daň nestrhne – Petra dostane 6 000 Kč. U druhého zaměstnavatele: bez prohlášení bude stržena 15% srážková daň z 7 000 Kč, tj. 1 050 Kč – Petra dostane 5 950 Kč. Celkem obdrží 11 950 Kč.
Obrátil se na nás klient, který měl během roku několik DPP – dvě u jednoho zaměstnavatele a jednu u další firmy. Domníval se, že když každá dohoda samostatně nepřekročila limit pro odvody, nemusí se pojistné řešit. Problém byl v tom, že dvě dohody u stejného zaměstnavatele se pro účely pojištění sčítaly a v několika měsících překročily hranici 12 000 Kč. Zaměstnavatel následně řešil doplatek pojistného a klient se obával, že bude muset doplácet i daň.
Prošli jsme jednotlivé měsíční odměny, potvrzení od zaměstnavatelů i podepsaná prohlášení poplatníka. Klientovi jsme vysvětlili, kde vznikla povinnost odvést pojistné, které příjmy se naopak nesčítaly a kdy pro něj dává smysl podat daňové přiznání. Výsledkem bylo, že se podařilo správně rozlišit chybu v pojistném od daňové situace a klient získal jasný postup, co doložit zaměstnavateli a co uvést v přiznání.
Daňové přiznání se v případě práce na dohodu o provedení práce (DPP) obvykle nemusí podávat, ale v mnoha případech se vyplatí ho podat dobrovolně, protože díky tomu můžete získat část nebo i celou sraženou daň zpět.
Jedním z nejčastějších případů, kdy se daňové přiznání vyplatí, je situace, kdy nemáte podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír) a vyděláváte měsíčně do 12 000 Kč. Zaměstnavatel vám v takovém případě automaticky strhne 15% srážkovou daň, kterou dál neřešíte. Pokud však tyto příjmy zahrnete do svého daňového přiznání, můžete díky základní daňové slevě na poplatníka získat část nebo i celou sraženou daň zpět.
Daňové přiznání se také vyplatí, pokud máte více DPP současně, přičemž prohlášení k dani máte podepsané jen u jednoho zaměstnavatele. U ostatních DPP vám zaměstnavatelé budou danit příjem bez jakýchkoli slev. Pokud si od nich vyžádáte potvrzení o zdanitelných příjmech a přiložíte ho k daňovému přiznání, můžete si uplatnit daňové slevy zpětně a opět získat část daně zpět.
Další situací, kdy se daňové přiznání vyplatí, je, když jste v daném roce pracovali jen krátce nebo měli nízké příjmy. Typicky jde například o studenty, rodiče vracející se po mateřské, důchodce na přivýdělku nebo osoby, které v průběhu roku zaměstnání ukončily. V těchto případech může nastat situace, že jste nevyčerpali celou slevu na poplatníka, a daňové přiznání vám umožní tuto slevu uplatnit v plné výši a nechat si vrátit přeplatek na dani.
Jak vznikají přeplatky na dani a kdy mám nárok na jejich vrácení? To se dozvíte v dalším článku.
Roční zúčtování daně je způsob, jak si může zaměstnanec vyřešit daně jednoduše přes svého zaměstnavatele, aniž by musel sám podávat daňové přiznání. Na konci roku zaměstnavatel zrekapituluje celý váš roční příjem, zohlední slevy na daních a pokud jste během roku zaplatili na daních víc, než bylo potřeba, vrátí vám přeplatek.
O roční zúčtování daně přitom musíte svého zaměstnavatele požádat, a to do vždy do 15. února následujícího roku a přiložit potřebné dokumenty. Jako dohodáři ale nemáte na využití této možnosti nárok vždy. Je třeba splnit několik podmínek:
Jak z textu vyplývá, dohoda o provedení práce a daně spolu úzce souvisí. Zda platíte daň z DPP, záleží na výši příjmů a podepsání prohlášení. Hranice se navíc pravidelně mění. Sledujte tedy aktuální informace, zejména pokud plánujete uzavřít DPP u více zaměstnavatelů současně. A nezapomeňte – daňové přiznání může být klíčem k vrácení peněz.
Dohoda o provedení práce je oblíbenou formou krátkodobé práce, brigád a přivýdělků. Pro daně a odvody je ale zásadní sledovat měsíční odměnu u konkrétního zaměstnavatele. Pokud příjem z DPP nepřesáhne 11 999 Kč měsíčně, neplatí se z něj sociální ani zdravotní pojištění. Jakmile příjem dosáhne 12 000 Kč, vzniká účast na pojištění a z odměny se odvádí pojistné.
Důležité je také rozlišovat, zda máte podepsané prohlášení poplatníka. Bez něj se u nižších příjmů typicky uplatní 15% srážková daň. S podepsaným prohlášením můžete využít základní slevu na poplatníka, takže se daň často vůbec nestrhne. Prohlášení ale smíte mít ve stejném měsíci podepsané jen u jednoho zaměstnavatele.
Pozor si dejte zejména na více souběžných dohod. DPP u jednoho zaměstnavatele se pro účely pojištění sčítají, zatímco DPP u různých zaměstnavatelů se posuzují samostatně. Pokud jste během roku pracovali jen část roku, měli nízké příjmy nebo vám byla sražena daň bez uplatnění slev, může se vám vyplatit podat daňové přiznání a požádat o vrácení přeplatku.
Do 11 999 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele se z DPP neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Od 12 000 Kč už pojistné vzniká.
Ano, příjem z DPP podléhá dani z příjmu. Rozdíl je v tom, zda půjde o srážkovou nebo zálohovou daň a zda se uplatní sleva na poplatníka.
Pokud u daného zaměstnavatele pracujete pravidelně a nemáte prohlášení podepsané jinde, vyplatí se ho podepsat. Díky slevě na poplatníka může být daň nulová.
Ne. Ve stejném měsíci můžete mít prohlášení poplatníka podepsané jen u jednoho zaměstnavatele.
Ano, ale jen u stejného zaměstnavatele. DPP u různých zaměstnavatelů se pro účely pojistného posuzují zvlášť.
Typicky tehdy, když vám byla sražena daň bez uplatnění slevy, měli jste nízké příjmy, pracovali jste jen část roku nebo jste měli více dohod.
Ano. Dohoda o provedení práce musí být sjednána písemně a měla by jasně upravovat druh práce, rozsah, odměnu a dobu trvání.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
