Samotná dohoda o provedení práce (DPP) vypadá na první pohled jednoduše – pár hodin práce, jednoduchá smlouva a rychlý výdělek. Jenže i tady vstupuje do hry daňový systém, který se v roce 2025 opět trochu mění. Kdy se z výdělku na DPP odvádí daň? Jakou roli hraje hranice 11 500 Kč měsíčně? A kdy se vám vyplatí podat daňové přiznání, i když nemusíte?
Co znamená DPP? Jedná se o zkratku pro dohodu o provedení práce. Je jednou ze dvou hlavních dohod, které lze uzavřít se zaměstnavatelem (mimo pracovní poměr). Je to jednoduchá smlouva, kterou si s tebou může zaměstnavatel sjednat, když potřebuje pomoct s nějakou krátkodobou prací. Třeba na brigádu, výpomoc na pár dní nebo týdnů.
Dohodu o provedení práce, její podmínky, odvody, pravidla pro dovolenou a všechny další podstatné informace, jsme podrobně rozebrali v našem článku.
Klíčovým faktorem pro stanovení odvodů z DPP je výše měsíční odměny. Tato částka má zásadní vliv nejen na pojistné, ale i na zdanění DPP jako takové. Výše výdělku totiž určuje, zda vám vzniká nárok na roční zúčtování daně z DPP nebo povinnost podat daňové přiznání k dohodě o provedení práce.
Rozhodná hranice pro vznik povinného pojištění je nově stanovena tak, aby odpovídala 25 % průměrné mzdy s tím, že se zaokrouhluje o 500 Kč dolů. Tato hranice je v roce 2025 nastavena na 11 500 Kč měsíčně.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Pokud máte z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele měsíční příjem nižší než 11 500 Kč, nevzniká vám účast na důchodovém a nemocenském pojištění. V tomto případě se:
Jakmile měsíční příjem zaměstnance z DPP dosáhne nebo přesáhne 11 500 Kč (včetně součtu více DPP u jednoho zaměstnavatele), vzniká povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění a zároveň i povinnost odvádět pojistné. V tomto případě se:
Pro účely pojištění se sčítají příjmy ze všech DPP uzavřených u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy má zaměstnanec například dvě dohody u stejného zaměstnavatele (např. jednu na 11 000 Kč a druhou na 500 Kč), příjmy se sečtou a vzniká účast na pojištění.
Naopak příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se nesčítají. Účast na pojištění se v takovém případě posuzuje samostatně u každého zaměstnavatele zvlášť. Stejně tak se příjmy z DPP nesčítají s příjmy z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti, a to ani u stejného zaměstnavatele.
Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele u DPP a DPČ? Na to vám odpoví náš článek.
Z příjmu z DPP se standardně strhává 15 % daň z příjmu fyzických osob. Jakým způsobem a v jaké výši se daň skutečně uplatní záleží na tom, jestli jste dosáhli hranice příjmů 11 500 Kč a zda jste podepsali daňové prohlášení.
Chcete-li si orientačně spočítat daň z DPP, doporučujeme využít některou z online kalkulaček daně z DPP, které vám ukážou rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní.
Růžové prohlášení, oficiálně prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, může podepsat každý zaměstnanec bez ohledu na to, zda je student, důchodce nebo podnikatel.
Prohlášení smíte podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele v témže měsíci. Pokud máte více zaměstnání najednou (například dvě DPP nebo jednu DPP a jeden hlavní pracovní poměr), musíte si vybrat jen jednoho zaměstnavatele, u kterého prohlášení podepíšete. Nejčastěji se vybírá ten, u kterého je příjem nejvyšší.
Pokud podepíšete růžové prohlášení u více zaměstnavatelů současně, dojde k nesprávnému uplatnění daňových slev. Tím vznikne nedoplatek na dani, který budete muset doplatit – a hrozí i penále ze strany finančního úřadu. Zaměstnavatel má navíc povinnost tuto skutečnost nahlásit a srazit rozdíl na dani ze mzdy zaměstnance.
Zajímá vás, jak vyplnit prohlášení poplatníka daně z příjmu (růžové prohlášení)? Podrobný návod jsme pro vás zpracovali v dalším článku.
Příklad: Anna si vydělá 10 000 Kč na brigádě a nepodepsala růžové prohlášení.
Výsledek: Zaměstnavatel jí strhne 15 % srážkovou daň (1 500 Kč) a zbytek (8 500 Kč) jí pošle na účet. Daň už dál neřeší, pokud nepodá daňové přiznání.
Příklad: Klára si vydělá 14 000 Kč a má podepsané prohlášení.
Výsledek: Daň 15 % by činila 2 100 Kč, ale sleva na poplatníka ji pokryje. Klára tedy dostane celých 14 000 Kč, daň se nestrhne.
Příklad: Tomáš má u jednoho zaměstnavatele dvě DPP: jednu na 9 000 Kč a druhou na 3 000 Kč měsíčně. Celkem si vydělá 12 000 Kč. Daňové prohlášení má podepsané.
Výsledek: Příjmy se u stejného zaměstnavatele sčítají. Celkový příjem 12 000 Kč podléhá zálohové dani. 15 % činí 1 800 Kč, ale sleva na poplatníka ji pokrývá – daň se nestrhne a Tomáš dostane celých 12 000 Kč.
Příklad: Petra pracuje na DPP u dvou různých zaměstnavatelů. U prvního si vydělá 6 000 Kč, u druhého 7 000 Kč. Celkem tedy 13 000 Kč, ale pro každého zvlášť zůstává pod limitem 11 500 Kč. Daňové prohlášení podepsala jen u prvního.
Výsledek: U prvního zaměstnavatele: díky prohlášení a příjmu do limitu se daň nestrhne – Petra dostane 6 000 Kč. U druhého zaměstnavatele: bez prohlášení bude stržena 15% srážková daň z 7 000 Kč, tj. 1 050 Kč – Petra dostane 5 950 Kč. Celkem obdrží 11 950 Kč.
Daňové přiznání se v případě práce na dohodu o provedení práce (DPP) obvykle nemusí podávat, ale v mnoha případech se vyplatí ho podat dobrovolně, protože díky tomu můžete získat část nebo i celou sraženou daň zpět.
Jedním z nejčastějších případů, kdy se daňové přiznání vyplatí, je situace, kdy nemáte podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír) a vyděláváte měsíčně do 11 500 Kč. Zaměstnavatel vám v takovém případě automaticky strhne 15% srážkovou daň, kterou dál neřešíte. Pokud však tyto příjmy zahrnete do svého daňového přiznání, můžete díky základní daňové slevě na poplatníka získat část nebo i celou sraženou daň zpět.
Daňové přiznání se také vyplatí, pokud máte více DPP současně, přičemž prohlášení k dani máte podepsané jen u jednoho zaměstnavatele. U ostatních DPP vám zaměstnavatelé budou danit příjem bez jakýchkoli slev. Pokud si od nich vyžádáte potvrzení o zdanitelných příjmech a přiložíte ho k daňovému přiznání, můžete si uplatnit daňové slevy zpětně a opět získat část daně zpět.
Další situací, kdy se daňové přiznání vyplatí, je, když jste v daném roce pracovali jen krátce nebo měli nízké příjmy. Typicky jde například o studenty, rodiče vracející se po mateřské, důchodce na přivýdělku nebo osoby, které v průběhu roku zaměstnání ukončily. V těchto případech může nastat situace, že jste nevyčerpali celou slevu na poplatníka, a daňové přiznání vám umožní tuto slevu uplatnit v plné výši a nechat si vrátit přeplatek na dani.
Jak vznikají přeplatky na dani a kdy mám nárok na jejich vrácení? To se dozvíte v dalším článku.
Roční zúčtování daně je způsob, jak si může zaměstnanec vyřešit daně jednoduše přes svého zaměstnavatele, aniž by musel sám podávat daňové přiznání. Na konci roku zaměstnavatel zrekapituluje celý váš roční příjem, zohlední slevy na daních a pokud jste během roku zaplatili na daních víc, než bylo potřeba, vrátí vám přeplatek.
O roční zúčtování daně přitom musíte svého zaměstnavatele požádat, a to do vždy do 15. února následujícího roku a přiložit potřebné dokumenty. Jako dohodáři ale nemáte na využití této možnosti nárok vždy. Je třeba splnit několik podmínek:
Jak z textu vyplývá, dohoda o provedení práce a daně spolu úzce souvisí. Zda platíte daň z DPP, záleží na výši příjmů a podepsání prohlášení. V roce 2025 se navíc mění hranice pro odvody z DPP. Sledujte tedy aktuální informace, zejména pokud plánujete uzavřít DPP u více zaměstnavatelů současně. A nezapomeňte – dohoda o provedení práce daňové přiznání může být klíčem k vrácení peněz.
Dohoda o provedení práce (DPP) je smlouva vhodná pro krátkodobé a příležitostné práce, s limitem 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. V roce 2025 je klíčová hranice 11 500 Kč měsíčně – do této částky se neplatí sociální ani zdravotní pojištění a odvádí se pouze 15% daň. Při vyšším příjmu vzniká povinnost odvádět pojištění a daň se počítá jako zálohová.
Zda se daň skutečně strhne a v jaké výši záleží na tom, jestli má zaměstnanec podepsané daňové prohlášení (tzv. „růžový papír“). S ním může daň odpadnout díky slevě na poplatníka. Bez něj se strhne 15% daň automaticky. Příjmy z více DPP u jednoho zaměstnavatele se sčítají, u různých zaměstnavatelů nikoliv.
Daňové přiznání se obvykle nepodává, ale může se vyplatit – například pokud nebylo podepsáno daňové prohlášení nebo při nízkých příjmech. Alternativou je roční zúčtování daně, o které lze požádat zaměstnavatele, pokud měl zaměstnanec příjem pouze od něj a splnil další podmínky.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
