Kdo smí učit, jaké má povinnosti a co si nesmí dovolit? Učitelská profese není jen o výkladu učiva a známkách. Zákon přesně vymezuje nejen požadavky na vzdělání, ale i každodenní práva a povinnosti pedagogů. Tento článek vám poslouží jako přehledný právní kompas pro učitele, vedení škol i rodiče.
Pedagogickým pracovníkem je každý, kdo vykonává přímou pedagogickou, výchovnou, speciálně-pedagogickou či psychologicko-pedagogickou činnost. Podle zákona o pedagogických pracovnících musejí takoví zaměstnanci splňovat podmínky odborné kvalifikace, bezúhonnosti, zdravotní způsobilosti a znalosti českého jazyka. Učitelem se může stát i člověk bez pedagogické fakulty, pokud si kvalifikaci doplní, např. pedagogickým minimem.
Základním požadavkem je odborná kvalifikace. Tu lze získat nejčastěji formou vysokoškolského nebo vyššího odborného vzdělání. Učitelé pro mateřské školy mohou mít vystudovaný jen středoškolský pedagogický obor. Důležité je, aby kvalifikace odpovídala charakteru vyučovaného předmětu. Pokud tomu tak není, musí si pedagog doplnit vzdělání formou tzv. studia k rozšíření odborné kvalifikace. Dále je tu pedagogické minimum, které je určeno například odborníkům z praxe, kteří chtějí učit.
Naše advokátní kancelář poskytne právní poradenství i školám, učitelům i rodičům. Pomůžeme vám řešit stížnosti, pracovní spory, odpovědnost za žáky nebo správně nastavit školní řád podle aktuální legislativy. Nechte si poradit od profesionálů, kteří znají i školství a paragrafy.
Pedagogické minimum lze v současnosti absolvovat jak prezenčně, tak dálkově či online. To často využívají odborníci z praxe nebo člověk, který má jinou nepedagogickou vysokou školu, ale chce působit jako učitel. Studium zahrnuje pedagogiku, psychologii a didaktiku. Kurzy nabízejí jak vysoké školy, tak instituty akreditované Ministerstvem školství. Speciální programy jsou dostupné i pro budoucí učitele mateřských škol.
Podle zákona o pedagogických pracovnících má každý pedagog povinnost se soustavně vzdělávat. Jde o tzv. další vzdělávání pedagogických pracovníků. To zahrnuje např. kurzy ke zvyšování kvalifikace, rozšiřování aprobace nebo studium pro vedoucí pracovníky. Školy mají povinnost umožnit část těchto studií v pracovní době. Zaměstnavatel hradí vzdělávací aktivity, pokud jsou součástí plánu profesního rozvoje. Mezi nejčastější formy patří semináře, webináře, kurzy či dlouhodobá studia.
Učitelé mají podle zákona nejen řadu povinností, ale i zákonných práv. Mezi nejdůležitější povinnosti patří zajištění bezpečnosti žáků, dodržování školního řádu, vedení pedagogické dokumentace a plnění úkolů uložených ředitelem školy. Pedagog také musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví v souvislosti s výkonem své profese, a jednat v souladu s principy rovnosti a nediskriminace.
Na druhé straně má učitel právo na bezpečné pracovní prostředí, metodickou podporu, přístup ke vzdělávacím materiálům, odborný růst a ochranu před neoprávněným zásahem ze strany rodičů nebo vedení školy.
Pak jsou tu ale práva, která nevyplývají ze zákona, ale definuje je školní řád. V případě disciplinárních problémů má např. třídní učitel pravomoc udělit tzv. napomenutí třídního učitele.
Pracovní úvazek učitele není jen o počtu hodin ve třídě. Právní rámec definuje tzv. přímou a nepřímou pedagogickou činnost. Přímá pedagogická činnost je čas strávený výukou, dozorem nebo vedením kroužků. Její rozsah stanovuje vyhláška a liší se podle typu školy: například učitel 1. stupně ZŠ má 22 hodin týdně, zatímco učitel střední školy má 21 hodin.
Vedle toho učitel vykonává nepřímé činnosti – přípravu na výuku, opravy testů, porady, třídnickou agendu, konzultace s rodiči či metodickou práci. Tyto činnosti se nezapočítávají do přímé činnosti, ale výrazně ovlivňují celkové pracovní zatížení.
Plný úvazek tedy neznamená 40 hodin výuky týdně, ale tvoří ho kombinace činností, jejichž rozsah může být individuálně upraven. Zaměstnavatel má povinnost zohlednit i specifika učitelů se zdravotním omezením nebo těch, kteří vykonávají další činnost (např. výchovný poradce).
Poslední novela školského zákona přinesla několik významných změn. Tou nejviditelnější je posílení autonomie škol při tvorbě školních řádů a rozšíření kompetencí ředitelů. Nově mohou například omezit nebo zcela zakázat používání mobilních telefonů během výuky. Podle zákonodárců by to mělo vést k podpoře kázně a většímu soustředění při výuce.
Změny se dotýkají i bezpečnosti žáků – novela přesně definuje, kdo může dohlížet na práci s nebezpečnými chemickými látkami během výuky (např. v laboratořích) a jaký má mít taková osoba odborný profil. Tím se výrazně zpřesnila odpovědnost školy za ochranu zdraví žáků.
Další zásadní úpravou je možnost vyloučení žáka cizí státní příslušnosti ze školy po neomluvené absenci přesahující 60 dnů bez řádného odůvodnění. To posiluje postavení školy a zabraňuje „neviditelným“ žákům bez docházky.
Pedagogickým pracovníkem se může stát pouze osoba, která splňuje zákonem stanovené podmínky – plnou svéprávnost, odbornou kvalifikaci (např. pedagogické minimum), bezúhonnost, zdravotní způsobilost a znalost českého jazyka. Výkon učitelské profese se řídí přísnými pravidly nejen v oblasti vzdělání, ale i každodenních povinností – od dohledu nad žáky až po vedení dokumentace. Pracovní úvazky jsou stanoveny kombinací přímé a nepřímé činnosti, přičemž přímá výuka u plného úvazku činí cca 21–22 hodin týdně. V rámci dalšího vzdělávání mají učitelé povinnost se průběžně vzdělávat. Speciální pravidla platí pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. V případě konfliktů mají rodiče možnost podávat stížnosti, ale i učitelé se mohou právně bránit. Novely zákonů rozšiřují pravomoci škol, ale také zvyšují odpovědnost učitelů.
Pedagogické minimum je doplňující vzdělání určené lidem, kteří chtějí učit, ale nemají pedagogické vzdělání. Typicky ho absolvují odborníci z praxe (např. inženýři), kteří chtějí vyučovat na středních školách.
Dnes lze pedagogické minimum studovat i dálkově nebo zcela online, a to díky akreditovaným vysokým školám či institutům. Je však důležité si ověřit, zda má program oficiální akreditaci Ministerstva školství, jinak nemusí být uznán jako kvalifikační studium.
Plný úvazek učitele zahrnuje tzv. přímou pedagogickou činnost – typicky 21 až 22 hodin týdně. K tomu ale přibývají nepřímé činnosti jako příprava na výuku, opravy testů nebo schůzky s rodiči, které často překračují běžnou pracovní dobu.
Ano. Podle zákona mají učitelé povinnost se průběžně vzdělávat v rámci tzv. dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Může jít o kurzy, semináře nebo studium k rozšíření aprobace. Škola má povinnost toto vzdělávání podporovat.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
