Případ se týkal obviněného z podvodu, který se opakovaně omlouval z hlavního líčení s odkazem na zdravotní potíže. Krajský soud vyhodnotil jeho chování jako obstrukce a nařídil vzetí do vazby, tu pak několikrát prodlužoval. Ústavní soud ale konstatoval, že takový postup porušil práva obviněného – průtahy v řízení samy o sobě nepředstavují důvod pro vazbu, pokud neexistuje například konkrétní obava z útěku nebo pokračování v trestné činnosti.
Soudy podle nálezu musí nejprve využít mírnější opatření, například nařídit předvedení obviněného policií. Teprve pokud taková opatření selžou, lze uvažovat o omezení osobní svobody prostřednictvím vazby. Rozhodnutí zdůrazňuje princip, že vazba má být vždy až krajním prostředkem a musí být řádně odůvodněna.