Veřejné zakázky jsou jedním z nejčastějších způsobů, jak stát, obce nebo jiné veřejné instituce nakupují služby, stavební práce či dodávky. Ačkoliv se mohou na první pohled zdát složité a neprůhledné, jejich cílem je zajistit transparentní a férové nakládání s veřejnými penězi. Právě proto je oblast veřejných zakázek detailně upravena zákonem a doprovázena řadou povinností, jejichž porušení může mít závažné právní následky.
Veřejná zakázka je zadání úplatné smlouvy, jejímž předmětem jsou dodávky, služby nebo stavební práce, a kterou veřejný zadavatel uzavírá s dodavatelem podle pravidel zákona. Typickými zadavateli jsou stát, ministerstva, kraje, obce, příspěvkové organizace, ale i některé veřejnoprávní instituce. Smyslem veřejných zakázek není pouze samotný nákup, ale především zajištění toho, aby s veřejnými prostředky bylo nakládáno hospodárně, transparentně a bez zvýhodňování konkrétních dodavatelů.
Na rozdíl od běžných obchodních vztahů mezi soukromými subjekty zde neplatí úplná smluvní volnost. Zadavatel si nemůže libovolně vybrat, s kým smlouvu uzavře, ale musí postupovat podle předem stanovených pravidel. Právě proto jsou veřejné zakázky často vnímány jako administrativně náročné a právně citlivé. Zároveň však představují významnou příležitost jak pro velké společnosti, tak i pro menší firmy nebo živnostníky, kteří se dokážou v pravidlech zorientovat.
Veřejné zakázky se někdy označují také jako státní zakázky, ačkoliv tento pojem není právně přesný. Stát je pouze jedním z mnoha možných zadavatelů. Společným jmenovatelem je, že je zadává veřejný zadavatel a jde o úplatné plnění, u kterého zákon vyžaduje transparentní a nediskriminační postup – typicky proto, že jde o nakládání s veřejnými prostředky nebo prostředky pod veřejnou kontrolou. Transparentnost a rovné zacházení nejsou v této oblasti jen formálními pojmy, ale základními principy, jejichž porušení může vést ke zrušení zadávacího řízení nebo k nápravným opatřením a sankcím.
Základním právním předpisem, který upravuje veřejné zakázky v České republice, je zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon stanovuje nejen samotnou definici veřejné zakázky, ale také detailní pravidla pro zadávání veřejných zakázek, průběh zadávacích řízení, kvalifikační požadavky i způsoby hodnocení nabídek. V praxi se lze stále setkat i s označením „zákon o veřejných zakázkách“, které však odkazuje na starší právní úpravu.
Současný zákon klade důraz na tři základní zásady: transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. Zadavatel musí postupovat tak, aby bylo zřejmé, proč byla zakázka vypsána, jaké podmínky musí dodavatelé splnit a na základě jakých kritérií je vybírán vítěz. Jakýkoliv krok, který by tyto zásady narušoval, může být důvodem k podání námitek nebo k zásahu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Zákon o zadávání veřejných zakázek zároveň poskytuje rámec, který má chránit nejen veřejné finance, ale i samotné dodavatele. Ti se mohou bránit proti nezákonným postupům zadavatele a domáhat se nápravy. Právě znalost zákonné úpravy je klíčová jak pro zadavatele, tak pro dodavatele, protože neznalost zákona v této oblasti neomlouvá a chyby mohou být velmi nákladné.
Veřejné zakázky patří mezi nejpřísněji regulované oblasti práva a i zdánlivě drobná chyba může vést ke zrušení zakázky, námitkám dodavatelů nebo sankcím ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pomůžeme vám s přípravou a kontrolou zadávací dokumentace, posouzením zákonnosti postupu, podáním námitek i zastupováním v řízeních souvisejících s veřejnými zakázkami.
Jedním z nejzásadnějších kritérií, podle kterého se veřejné zakázky rozlišují, je jejich předpokládaná hodnota. Právě ta určuje, jaký právní režim se na zakázku použije, jak přísná pravidla musí zadavatel dodržet a jaké povinnosti z toho pro něj vyplývají. Nejde tedy o pouhou formální kategorizaci, ale o klíčové rozhodnutí, které ovlivňuje celý proces zadávání veřejné zakázky – od způsobu uveřejnění až po míru kontroly ze strany dozorových orgánů.
Zákon o zadávání veřejných zakázek rozlišuje tři základní kategorie: veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky a nadlimitní veřejné zakázky. Každá z těchto kategorií má odlišná pravidla, míru formalizace i právní rizika. Už samotné nesprávné určení předpokládané hodnoty může vést k porušení zákona a v krajním případě i ke zrušení celé zakázky.
Veřejné zakázky malého rozsahu představují z pohledu zákona nejméně formální kategorii. Zadavatel zde není povinen postupovat podle všech detailních procesních pravidel zákona, což mu dává určitou míru flexibility. To však neznamená, že by mohl postupovat zcela libovolně.
I u zakázky malého rozsahu musí být zachovány základní zásady zadávání veřejných zakázek, tedy zejména transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.
Pokud by zadavatel například oslovil pouze předem vybraného dodavatele bez objektivního důvodu, může být taková zakázka napadena jako účelová. Zakázka malého rozsahu tedy není „bezprávním prostorem“, ale pouze zjednodušeným režimem, který stále podléhá kontrole.
Podlimitní veřejná zakázka už spadá do výrazně přísnějšího režimu. Zadavatel je zpravidla povinen zahájit formální zadávací řízení, dodržet zákonem stanovené lhůty a postupy a zakázku odpovídajícím způsobem uveřejnit.
U podlimitních veřejných zakázek už zadavatel nemůže postupovat „po svém“. Na rozdíl od zakázek malého rozsahu zde musí zvolit konkrétní druh zadávacího řízení, dodržet zákonem stanovené lhůty, jasně vymezit kvalifikační požadavky a předem určit, podle jakých kritérií bude nabídky hodnotit. Po vyhlášení zakázky nelze podmínky měnit „podle potřeby“ nebo ve prospěch konkrétního uchazeče; pokud je nutná úprava, musí proběhnout zákonným způsobem (typicky přes vysvětlení nebo změnu zadávací dokumentace a případně prodloužení lhůt).
Tip: Nejhorší období covidu máme sice za sebou, přesto tato nemoc z našich životů nevymizela úplně. Stále tu je a stále může přinést komplikace. Víte, na jaké odškodnění máte nárok?
Právě v této fázi se v praxi objevují nejčastější chyby. Zadavatelé například nastaví nepřiměřeně přísné kvalifikační požadavky, které neodpovídají skutečnému rozsahu zakázky, nebo zvolí hodnoticí kritéria, která jsou nejasná či snadno manipulovatelná. Typickým problémem bývá také nedostatečně zpracovaná zadávací dokumentace, ze které není zřejmé, co přesně má dodavatel nabídnout. Tyto chyby pak často vedou k námitkám ze strany dodavatelů, prodloužení celého řízení nebo až k jeho zrušení.
Podlimitní veřejná zakázka tak představuje hranici, od které se zadávání stává plnohodnotným právním procesem, u něhož se každé pochybení promítá do zákonnosti celého postupu. I zdánlivě „drobné“ formální chyby mohou mít za následek, že zadavatel nebude moci zakázku dokončit nebo bude čelit sankcím ze strany dozorových orgánů.
Nejpřísněji regulovanou kategorií jsou nadlimitní veřejné zakázky. Tyto zakázky podléhají nejdetailnější právní úpravě, povinnému uveřejnění ve stanovených systémech a vysoké míře kontroly.
Právě u nadlimitních veřejných zakázek se nejčastěji objevují námitky dodavatelů, přezkumná řízení a zásahy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jakákoliv procesní chyba zde může mít závažné důsledky, včetně zrušení zadávacího řízení nebo uložení pokuty zadavateli.
Rozlišení jednotlivých kategorií veřejných zakázek podle hodnoty tak není pouhou technickou formalitou, ale základním kamenem správného a zákonného postupu. Právě v této fázi se často rozhoduje o tom, zda bude zadávání veřejné zakázky probíhat hladce, nebo se stane zdrojem sporů a právních komplikací.
Zadávání veřejných zakázek je proces, který začíná dlouho před samotným uveřejněním zakázky. Zadavatel musí nejprve správně stanovit své potřeby a připravit zadávací dokumentaci, která jasně a srozumitelně popisuje předmět zakázky i podmínky účasti. Právě v této fázi vzniká největší riziko chyb, které se později obtížně napravují.
Po přípravě dokumentace následuje uveřejnění zakázky. Způsob uveřejnění se liší podle druhu zakázky, ale vždy musí být zvolen tak, aby umožnil přístup co nejširšímu okruhu potenciálních dodavatelů. Hodnocení nabídek pak musí probíhat podle předem stanovených kritérií, která nelze v průběhu řízení měnit. Jakýkoliv zásah do procesu bez zákonného důvodu může znamenat porušení zákona. Podrobněji se systému zadávání, zveřejňování a získávání zakázek věnujeme v samostatném článku.
Tip: Plánujete rozšířit výrobu, vstoupit na zahraniční trhy nebo oživit chátrající areál? CzechInvest je státní agentura, která vám může pomoci se zajištěním investičních dotací, neinvestičních dotací i strategických investičních pobídek.
Veřejné zakázky jsou oblastí, kde se právní prevence vyplácí více než kdekoliv jinde. Advokát může pomoci již při přípravě zadávací dokumentace, nastavení hodnoticích kritérií nebo volbě správného postupu zadávání. Stejně tak je klíčová právní pomoc při řešení námitek dodavatelů nebo při zastupování před ÚOHS.
Na straně zadavatele může právní chyba znamenat zrušení zakázky a zbytečné prodlužování projektu. Na straně dodavatele pak může zase vést k vyloučení z řízení nebo ke ztrátě zakázky. Pokud se chcete těmto rizikům vyhnout, je odborná právní pomoc v oblasti veřejných zakázek tou nejrozumnější investicí.
Veřejné zakázky jsou zákonem regulovaný způsob, jakým stát, obce a další veřejné instituce pořizují dodávky, služby a stavební práce z veřejných rozpočtů, přičemž jejich hlavním cílem je zajistit transparentní, hospodárné a nediskriminační nakládání s veřejnými prostředky. Nejde o běžný obchodní vztah, protože zadavatel nemá volnost vybrat si libovolného dodavatele, ale musí postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, který stanoví závazná pravidla, zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a zároveň chrání i samotné dodavatele. Klíčovým prvkem celého systému je rozlišení veřejných zakázek podle jejich předpokládané hodnoty na veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, přičemž právě od této klasifikace se odvíjí míra formalizace postupu, povinnosti zadavatele i intenzita kontroly. Zatímco zakázky malého rozsahu umožňují určitou flexibilitu, stále musí respektovat základní zásady, podlimitní zakázky už představují plnohodnotný právní proces s jasně danými pravidly a nadlimitní zakázky podléhají nejpřísnější regulaci a častému dohledu ÚOHS. Zadávání veřejných zakázek je proces začínající pečlivou přípravou zadávací dokumentace, pokračující vhodným uveřejněním a končící hodnocením nabídek podle předem stanovených kritérií, která nelze dodatečně měnit. Jakékoliv pochybení v tomto procesu může vést k námitkám, zrušení zakázky nebo sankcím.
Zadavatel nesmí účelově rozdělit veřejnou zakázku jen proto, aby snížil její předpokládanou hodnotu a vyhnul se režimu podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky. Zákon o zadávání veřejných zakázek výslovně zakazuje takový postup, pokud spolu jednotlivé části věcně, časově nebo funkčně souvisejí. V praxi to znamená, že pokud by bylo možné plnění rozumně realizovat jako jeden celek, musí být posuzováno jako jedna veřejná zakázka. Porušení tohoto pravidla patří mezi časté důvody zásahu ÚOHS a může vést ke zrušení zakázky nebo uložení pokuty.
Nesprávné stanovení předpokládané hodnoty patří mezi nejzávažnější chyby v zadávání veřejných zakázek. Pokud zadavatel hodnotu podhodnotí a zvolí mírnější režim, než jaký zákon vyžaduje, může být celé zadávací řízení prohlášeno za nezákonné. Důsledkem bývá nejen zrušení zakázky, ale i sankce ze strany ÚOHS. Zákon proto klade důraz na to, aby byla předpokládaná hodnota stanovena objektivně, na základě reálných tržních cen a dostupných údajů.
Obecně platí, že podmínky veřejné zakázky nelze po jejím vyhlášení libovolně měnit. Jakákoliv podstatná změna zadávacích podmínek může narušit rovné zacházení mezi dodavateli, zejména pokud by některým z nich poskytla neoprávněnou výhodu. Zákon sice připouští určité úpravy, například formou vysvětlení zadávací dokumentace, ty však nesmí měnit samotnou podstatu zakázky. Pokud by změna byla zásadní, je často nutné řízení zrušit a vyhlásit znovu.
Námitky jsou základním obranným nástrojem dodavatelů, kteří se domnívají, že zadavatel porušil zákon. Mohou směřovat například proti diskriminačním podmínkám, nejasným hodnoticím kritériím nebo nezákonnému vyloučení z řízení. Zadavatel je povinen se s námitkami řádně vypořádat, a pokud tak neučiní, může spor skončit až u ÚOHS. Námitkové řízení tak slouží nejen k ochraně dodavatelů, ale i jako kontrolní mechanismus, který přispívá k zákonnosti celého procesu.
Veřejné zakázky jsou oblastí, kde se chyby zpravidla neodpouštějí a jejich následky se projeví až s odstupem času, kdy už je náprava složitá nebo nemožná. Včasná právní konzultace může pomoci správně nastavit zadávací dokumentaci, zvolit odpovídající postup a předejít sporům s dodavateli. Pro dodavatele pak právní pomoc často znamená rozdíl mezi úspěšnou účastí a vyloučením z řízení kvůli formální chybě. Právní prevence je proto u veřejných zakázek nejen bezpečnější, ale i ekonomicky výhodnější.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
