Nejhorší období covidu máme sice za sebou, přesto tato nemoc z našich životů nevymizela úplně. Stále tu je a stále může přinést komplikace. Mnozí si přitom vzpomenou na období let 2020–2021, kdy stát zaváděl plošná krizová opatření a bylo možné žádat náhradu škody či ušlého zisku podle krizového zákona. Jaké odškodnění bylo tehdy dostupné? Platí tyto nároky dodnes? A co můžete dělat nyní, pokud vám covid způsobil újmu či finanční ztrátu?
Když vláda v roce 2020 vyhlásila nouzový stav a přijímala krizová opatření, šlo o zásahy veřejné moci s přímým dopadem na občany i podnikatele. Právním základem pro náhradu škody byl tehdy krizový zákon, konkrétně jeho § 36, podle něhož stát odpovídá za škodu způsobenou krizovými opatřeními.
Situace se ale změnila na jaře roku 2021. Od 27. února 2021 začal platit pandemický zákon, který zavedl nový právní režim tzv. stavu pandemické pohotovosti. Ten umožňoval vydávání mimořádných opatření i bez nouzového stavu a zároveň obsahoval vlastní pravidla pro náhradu škody.
Během pandemie tedy existovaly dva odlišné odškodňovací režimy:
Co bylo v nejhorších dobách spojených s covidem možné žádat?
Nároky však nebyly automatické. Bylo nutné splnit tři podmínky:
Zároveň platila šestiměsíční lhůta pro uplatnění náhrady. U pandemického zákona byly lhůty nastaveny odlišně, zejména s delší subjektivní lhůtou pro uplatnění nároku. Neuplatnil-li poškozený nárok do 6 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl (a nejpozději do 5 let od vzniku škody), právo zpravidla zaniklo.To se nakonec stalo velké části podnikatelů, kteří žádosti podali pozdě nebo je vůbec nepodali – často proto, že stát komunikoval své povinnosti nejasně a náhrady nevyplácel automaticky.
Nejste si jistí svým nárokem? Obraťte se na nás. Zkontrolujeme, zda můžete nárok na náhradu škody uplatnit nebo znovu otevřít alespoň některé sporné situace. I pokud jste nárok před lety neuplatnili, může existovat jiná právní cesta.
Otázka, zda je dnes ještě možné žádat odškodnění za covid, nemá jednoduchou odpověď. Ano, nároky z minulosti nezanikly automaticky, ale nové nároky už zpravidla nevznikají. Rozhodující je, kdy a na základě jakého právního předpisu škoda vznikla. Náhradu bylo možné uplatňovat pouze tehdy, pokud byla škoda způsobena krizovým opatřením vydaným během nouzového stavu nebo mimořádným opatřením vydaným za trvání stavu pandemické pohotovosti podle pandemického zákona.
Stav pandemické pohotovosti byl ukončen ke dni 5. května 2022. Zároveň je důležité doplnit, že podstatná část pandemického zákona (ustanovení § 1 až § 8a) pozbyla platnosti k 30. listopadu 2022. Tím fakticky skončil i zvláštní pandemický režim náhrad škody podle § 9 tohoto zákona.
Dnes tedy platí, že nové nároky na náhradu škody podle krizového ani pandemického zákona už nevznikají. Lze však stále uplatňovat starší nároky, pokud nebyly promlčeny, případně se lze domáhat náhrady podle zákona o odpovědnosti státu za škodu, pokud byla škoda způsobena nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Co stále může být relevantní?
Tip: Byla proti vám vedena exekuce, přestože jste žádný dluh neměli? Zablokovaný účet, zadržený plat nebo zabavený majetek kvůli cizí chybě může být obrovským zásahem do života. Při neoprávněné exekuci máte nárok na náhradu škody.
Ačkoliv covid v některých obdobích znovu nabírá na síle, právní úprava se oproti roku 2020 výrazně změnila. Karanténa a izolace se dnes nařizují individuálně, nikoli plošně, a zaměstnanci mají nárok pouze na standardní nemocenskou (resp. náhradu mzdy od zaměstnavatel po dobu prvních 14 dní). Zanikl také mimořádný příspěvek známý jako izolačka, který během pandemie poskytoval až 370 Kč denně.
Pokud onemocní dítě, mohou rodiče čerpat běžné ošetřovné, protože speciální covidové režimy již neplatí. Odškodnění za újmu na zdraví přichází v úvahu pouze ve velmi omezených případech. Pro očkování proti covidu existuje speciální zákon, který upravuje odpovědnost státu za újmu způsobenou povinným očkováním proti onemocnění covid-19. Pro posouzení rozsahu a výše náhrady se přitom obdobně použije zákon č. 116/2020 Sb.
Je důležité zdůraznit, že tento režim se vztahuje pouze na závažné následky, typicky tzv. zvlášť závažné ublížení na zdraví nebo smrt. Běžné či krátkodobé zdravotní komplikace, stejně jako samotné nakažení covidem, nárok na odškodnění zpravidla nezakládají.
Podnikatelé už navíc nemohou žádat automatickou náhradu škody způsobenou mimořádnými opatřeními hygieny, jako tomu bylo při krizových opatřeních během nouzového stavu. Nárok vzniká pouze tehdy, pokud bylo konkrétní rozhodnutí nezákonné, vznikla prokazatelná škoda a existuje příčinná souvislost mezi opatřením a škodou.
Často se také zapomíná na možnost plnění z komerčního pojištění výpadku provozu. Mnoho pojistných smluv takovou situaci pokrývá alespoň částečně, ale pojišťovny často plnění odmítají. Právě proto se v těchto případech vyplatí podrobná právní analýza, která ověří, zda má podnikatel šanci na úspěch. Rádi vám s ní pomůžeme.
V době pandemie bylo nutné rozlišovat mezi několika právními režimy, které se postupně měnily. Nejprve šlo o krizová opatření podle krizového zákona, která byla přijímána výhradně během nouzového stavu a automaticky zakládala odpovědnost státu za škodu.
Od roku 2021 k nim přibyl pandemický zákon, který umožnil přijímat mimořádná opatření i bez nouzového stavu, avšak zároveň zavedl užší a přísnější režim náhrad škody. Náhrada byla omezena pouze na skutečnou škodu, nikoli na ušlý zisk, a byla vázána na splnění dalších zákonných podmínek.
Vedle toho existovala a nadále existují mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, která sama o sobě nárok na náhradu škody nezakládají. Náhrada přichází v úvahu pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že dané rozhodnutí bylo nezákonné.
V současnosti už žádný z mimořádných pandemických režimů neplatí. Covid není hodnocen jako krizová situace ohrožující chod státu, nebyl vyhlášen nouzový stav ani stav pandemické pohotovosti. Právní základ pro plošné a automatické odškodňování škod způsobených covidem dnes neexistuje.
Tip: I stát dělá chyby. Pokud kvůli rozhodnutí soudu, průtahům v řízení nebo nečinnosti úřadu utrpíte škodu, máte právo domáhat se odškodnění. Přečtěte si náš článek a zjistěte, jak se můžete bránit.
Právní otázky kolem covidu jsou mimořádně složité. Mísí se v nich krizová legislativa, veřejné zdravotnictví, soukromé nároky i obchodní vztahy. V mnoha případech se setkáváme s tím, že úřady odmítly nárok bez relevantního odůvodnění, chybí klíčové důkazy, které je třeba doplnit, podnikatelé špatně určili typ náhrady, na kterou mají nárok, a pojišťovny odmítají plnit, protože covid „nebyl pojistnou událostí“.
Pokud se na nás obrátíte, pomůžeme vám zanalyzovat, zda váš nárok ještě existuje a jak jej uplatnit, připravit přesné důkazní podklady, jednat s ministerstvy, úřady nebo pojišťovnami a zastoupíme vás v soudním řízení, pokud je to nutné. Ušetříte tak čas, stres a zvýšíte pravděpodobnost, že peníze skutečně získáte.
Během pandemie covidu-19 existovaly v letech 2020–2022 dva hlavní režimy odškodnění: podle § 36 krizového zákona za škody způsobené krizovými opatřeními během nouzového stavu (včetně ušlého zisku) a podle § 9 pandemického zákona za mimořádná opatření ve stavu pandemické pohotovosti (pouze skutečná škoda, bez ušlého zisku, se započtením kompenzací a s povinností škodu minimalizovat), přičemž nároky nebyly automatické, musela být prokázána existence opatření, vznik škody a příčinná souvislost a platily poměrně přísné lhůty, které řada poškozených nestihla; stav pandemické pohotovosti skončil 5. 5. 2022 a většina pandemického zákona pozbyla platnosti 30. 11. 2022, takže dnes už nové nároky podle krizového ani pandemického zákona nevznikají, lze však stále uplatňovat starší nepromlčené nároky nebo se domáhat náhrady podle zákona o odpovědnosti státu za škodu, pokud byla způsobena nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, což je aktuálně předmětem některých soudních sporů; současně dnes platí běžný režim nemocenské, karantény a ošetřovného bez mimořádných covidových příplatků, odškodnění újmy na zdraví přichází v úvahu jen výjimečně, zejména u závažných následků po očkování podle zvláštního zákona, a podnikatelé nemají nárok na automatickou náhradu škody z hygienických opatření, ledaže prokážou jejich nezákonnost, přičemž v praxi může být relevantní i plnění z komerčního pojištění, které však často vyžaduje důkladnou právní analýzu.
Ano, ale pouze ve specifických případech – zejména pokud jde o škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo o nároky uplatněné v minulosti během nouzových stavů.
Nárok existuje pouze vůči škodám způsobeným krizovými opatřeními. Protože dnes žádná krizová opatření neprobíhají, nové nároky nevznikají.
Pokud již uplynula promlčecí lhůta (3letá subjektivní a 10letá objektivní), může stále existovat jiná možnost – například nárok na náhradu za nezákonné rozhodnutí státu.
Ano – stát vytvořil speciální režim náhrad újmy způsobené očkováním proti covidu.
Ne – jde o standardní postup v rámci ochrany veřejného zdraví, nikoli krizové opatření.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
