Zákon 245/1946 Sb. Jímž se mění a doplňují dekrety presidenta republiky o mimořádném lidovém soudnictví a prodlužuje jejich účinnost.

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. Za § 22 se vkládá § 22 a) tohoto znění:

• (1) Přijmouti a zastávati úřad soudce z lidu je občanskou povinností. Poruší-li soudce z lidu bez závažných důvodů tuto povinnost zejména tím, že se bez dostatečné omluvy nedostaví k hlavnímu přelíčení, ač byl řádně obeslán, nebo že se bez souhlasu předsedy senátu před skončením hlavního přelíčení vzdálí, uloží mu předseda jako pořádkový trest pokutu do 10.000 Kčs nebo vězení do osmi dnů a podle okolností též náhradu útrat zmařeného hlavního přelíčení. Proti tomuto nálezu může postižený podati do osmi dnů námitky, o nichž rozhodne s konečnou platností přednosta mimořádného lidového soudu.
• (2) Pokuta připadá státní pokladně.“
  • 2. K § 29, odst. 1 se připojuje tato věta:

„K usnesení, jímž se snižuje trest pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho způsob za mírnější nebo jímž se upouští od potrestání (§ 16, odst. 2) je však potřebí čtyř hlasů.“

• 3. K § 29, odst. 2 se připojuje tato věta:

„Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí i zde.“

• 4. § 31, odst. 1, věta první bude zníti:

„Proti rozsudku mimořádných lidových soudů není řádných opravných prostředků.“

• 5. § 31, odst. 3 bude zníti:
• „(3) Zmateční stížnost k zachování zákona je přípustná.“
  • 6. K § 31 se připojuje tento odstavec 4:
• „(4) O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje sborový soud první stolice, v jehož sídle je zřízen mimořádný lidový soud, který ve věci rozhodl. Přitom se řídí ustanoveními trestního řádu o obnově trestního řízení. Nové hlavní přelíčení se však za podmínek uvedených v § 21 koná před mimořádným lidovým soudem.“
  • 7. K § 32 se připojuje tento odstavec 3:
• „(3) Má-li se o činech trestných podle tohoto dekretu konati řízení před řádným soudem a jde-li o čin, o němž by jinak náleželo souditi porotnímu soudu, koná se celé řízení před sborovým soudem první stolice podle předpisů o řízení o činech přikázaných tomuto soudu.“

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, se mění a doplňuje takto:

• 1. § 12, odst. 1, věta první bude zníti:

„Hlavní přelíčení před Národním soudem se zahajuje po vyvolání věci a zjištění generálií čtením obžalovacího spisu nebo obvinění (§ 8, odst. 4) a buď zpravidla skončeno do 14 dnů od zahájení.“

• 2. K § 13, odst. 1 se připojuje tato věta:

„K usnesení, jímž se snižuje trest pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho způsob za mírnější nebo jímž se upouští od potrestání (§ 16, odst. 2 retribučního dekretu), je však potřebí pěti hlasů.“

• 3. K § 13, odst. 3 se připojuje tato věta:

„Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí i zde.“

• 4. § 15 bude zníti:

• (1) Proti rozsudku Národního soudu není řádných opravných prostředků.
• (2) Zmateční stížnost k zachování zákona je přípustná. O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje Národní soud.“
  • 5. § 16, odst. 3 se zrušuje.

Účinnost dekretu č. 16/1945 Sb., ve znění zákona č. 22/1946 Sb., a dekretu č. 17/1945 Sb., prodloužená zákonem ze dne 8. července 1946, č. 149 Sb., o prodloužení účinnosti dekretů presidenta republiky o mimořádném lidovém soudnictví, se prodlužuje dále do 4. května 1947.

Ministru spravedlnosti se ukládá, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejnil v nepřetržitém sledu paragrafů plné znění dekretu č. 16/1945 Sb., ve znění zákona č. 22/1946 Sb., a plné znění dekretu č. 17/1945 Sb., jak vyplývají ze změn provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 9. ledna 1947; provedou jej všichni členové vlády.