Zákon 46/1956 Sb. Kterým se mění a doplňuje zákon o vysokých školách

Správa vysokých škol.

Ministr školství a kultury zásadně spravuje všechny vysoké školy a jednotně je řídí po stránce ideové, vědecké a pedagogické. Opatření obecné povahy činí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Státní výbor pro vysoké školy a Slovenský výbor pro vysoké školy.

• (1) Zřizuje se Státní výbor pro vysoké školy (dále jen „Státní výbor“) jako iniciativní, koordinační a poradní sbor ministra školství a kultury a Slovenský výbor pro vysoké školy (dále jen „Slovenský výbor“) jako iniciativní, koordinační a poradní sbor pověřence školství a kultury. Ve své činnosti se oba výbory opírají o práci komisí expertů (§ 6).
• (2) Státní výbor se vyjadřuje a podává návrhy ve věcech týkajících se
  • a) zásadních otázek vědecké, umělecké a výzkumné práce na vysokých školách,
  • b) zásadních pedagogických otázek na vysokých školách,
  • c) organisace vysokých škol,
  • d) jmenování profesorů a docentů vysokých škol, ustanovování jejich zástupců a obsazování míst profesorů a docentů konkursním řízením,
  • e) jmenování rektorů, prorektorů a děkanů vysokých škol a vedoucích vědeckých (uměleckých) ústavů a vědeckých laboratoří,
  • f) v ostatních organisačních, pedagogických, vědeckých (uměleckých) a personálních věcech vysokých škol, ve kterých si ministr školství a kultury vyžádá vyjádření.
• (3) Slovenský výbor vykonává působnost obdobně podle odstavce 2 ve věcech vysokých škol na Slovensku.
• (4) Státní výbor se skládá z předsedy, tří místopředsedů, hlavního sekretáře a z dalších nejvýše 30 členů, jež jmenuje ministr školství a kultury tak, aby v něm byly zastoupeny hlavní skupiny vědních (uměleckých) oborů.
• (5) Slovenský výbor se skládá z předsedy, místopředsedy, sekretáře a z dalších nejvýše 17 členů, jež jmenuje pověřenec školství a kultury obdobně podle ustanovení odstavce 4.
• (6) Předsednictvo Státního výboru tvoří předseda, místopředsedové, hlavní sekretář a mimo to dalších nejvýše 10 členů Státního výboru, které určí ministr školství a kultury.
• (7) Předsednictvo Slovenského výboru tvoří předseda, místopředseda, sekretář a mimo to dalších nejvýše 6 členů Slovenského výboru, které určí pověřenec školství a kultury.
• (8) Organisační a jednací řád Státního výboru vydá ministr školství a kultury, Slovenského výboru pověřenec školství a kultury.

Komise expertů.

K projednávání odborných věcí zřizují se podle potřeby při Státním výboru a při Slovenském výboru pro jednotlivé obory vysokoškolského studia komise expertů. Jejich úkoly a složení určí podrobněji ministr školství a kultury (pověřenec školství a kultury).

Organisace vysokých škol.

• (1) V čele vysoké školy je rektor.
• (2) Vysoká škola se zpravidla dělí na fakulty. V čele fakulty je děkan.

Rektor.

• (1) Za činnost vysoké školy odpovídá rektor ministru školství a kultury.
• (2) Rektor má zpravidla dva prorektory. Podle rozsahu úkolů vysoké školy může být tento počet snížen nebo zvýšen.
• (3) Rektora jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády, prorektory ministr školství a kultury.

Vědecká (umělecká) rada vysoké školy.

• (1) Na vysokých školách se zřizuje vědecká rada (na vysokých školách uměleckých umělecká rada), která se usnáší v zásadních pedagogických, politicko-výchovných, vědeckých (uměleckých) a výzkumných věcech vysoké školy.
• (2) Nesouhlasí-li rektor s usnesením vědecké (umělecké) rady, oznámí svůj nesouhlas vědecké (umělecké) radě a předloží spornou věc k rozhodnutí ministru školství a kultury.
• (3) Předsedou vědecké (umělecké) rady vysoké školy je rektor, jejími členy jsou prorektoři a děkani fakult. Další členy jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z členů akademií věd nebo z národních a zasloužilých umělců, působících na vysoké škole, z vedoucích kateder, vědeckých (uměleckých) ústavů, klinik a vědeckých laboratoří téže školy, z vynikajících vědeckých (uměleckých) pracovníků vysoké školy a z odborníků z praxe. Rektor může na zasedání vědecké (umělecké) rady vysoké školy přizvat další odborníky z praxe, jakož i zástupce organisací studentů a zaměstnanců vysoké školy s hlasem poradním.

Rektorát.

• (1) Pro výkon správy vysoké školy se zřizuje rektorský úřad (rektorát). Rektorský úřad je osobním úřadem zaměstnanců vysoké školy.
• (2) Rektorský úřad řídí kvestor vysoké školy, který je stálým zástupcem rektora pro věci hospodářské a správní; jmenuje ho ministr školství a kultury.

Děkan.

• (1) Za činnost fakulty odpovídá děkan rektorovi.
• (2) Děkan má zpravidla dva proděkany. Podle rozsahu úkolů fakulty může být tento počet snížen nebo zvýšen.
• (3) Děkana a proděkany jmenuje a odvolává ministr školství a kultury. Ministr školství a kultury může zmocnit rektora, aby jmenoval a odvolával proděkany.

Vědecká (umělecká) rada fakulty.

• (1) Na fakultách se zřizuje vědecká rada (na fakultách vysokých škol uměleckých umělecká rada), která se usnáší v zásadních pedagogických, politicko-výchovných, vědeckých (uměleckých) a výzkumných věcech fakulty.
• (2) Nesouhlasí-li děkan s usnesením vědecké (umělecké) rady fakulty, oznámí svůj nesouhlas vědecké (umělecké) radě fakulty a předloží spornou věc k rozhodnutí rektorovi; rektor rozhodne po slyšení vědecké (umělecké) rady vysoké školy.
• (3) Předsedou vědecké (umělecké) rady fakulty je děkan, jejími členy jsou proděkani, vedoucí kateder fakulty a vedoucí vědeckých (uměleckých) ústavů a vědeckých laboratoří, na lékařských fakultách ředitel fakultní nemocnice a na veterinárních fakultách ředitel fakultní veterinární nemocnice. Další členy jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z význačných vědeckých (uměleckých) pracovníků fakulty a z odborníků z praxe. Děkan může na zasedání vědecké (umělecké) rady fakulty přizvat další odborníky z praxe, jakož i zástupce organisací studentů a zaměstnanců fakulty s hlasem poradním.

Děkanát.

• (1) Pro výkon správy fakulty se zřizuje děkanský úřad (děkanát). Děkanský úřad je služebním úřadem zaměstnanců fakulty.
• (2) Děkanský úřad řídí tajemník fakulty; jmenuje ho rektor. Tajemník fakulty je stálým zástupcem děkana pro věci hospodářské a správní.

Valné shromáždění

• (1) Děkan fakulty svolává nejméně jednou za rok valné shromáždění učitelů, ostatních pracovníků a studentů fakulty, na němž podává zprávu o činnosti a úkolech fakulty a jedná o přednesených návrzích a požadavcích.
• (2) Rektor může svolat valné shromáždění učitelů, ostatních pracovníků a studentů vysoké školy.

Katedry.

• (1) Základní organisační jednotkou pro pedagogickou a vědeckou (uměleckou) práci a pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu na vysoké škole je katedra.
• (2) Katedry se zřizují na fakultě pro jeden obor nebo pro několik příbuzných oborů nebo pro obor společný několika fakultám nebo celé vysoké škole. Katedra může zajišťovat úkoly i pro jiné vysoké školy.
• (3) Katedry zřizuje a jejich vedoucí jmenuje rektor.

Vědecké (umělecké) ústavy, vědecké laboratoře, kabinety, knihovny, kliniky a jiná zařízení.

• (1) Pro vědeckou (uměleckou) a výzkumnou činnost a pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu se na vysokých školách zřizují podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby státu též vědecké a umělecké ústavy a vědecké laboratoře, a to pro jeden nebo několik příbuzných oborů; mohou sloužit i několika katedrám, fakultám nebo vysokým školám. Vědecké ústavy a vědecké laboratoře jsou vědecko-výzkumná pracoviště vysokých škol; jejich zřizování upravují zvláštní předpisy. Umělecké ústavy zřizuje a jejich statuty vydává ministr školství a kultury v dohodě s ministrem financí.
• (2) K prohloubení pedagogické a vědecké činnosti kateder, zejména pokud jde o přípravné práce a názorné vyučování, zřizují se na vysokých školách, především v oboru společenských věd, kabinety. Zřizuje je rektor.
• (3) Vědecké (umělecké), výzkumné, pedagogické a studijní práci na vysokých školách slouží knihovny, zřizované na vysokých školách. Zřizuje je ministr školství a kultury.
• (4) V případě potřeby může ministr školství a kultury v dohodě s ministrem financí zřizovat na vysokých školách i jiné složky a útvary sloužící vědeckým (uměleckým) a studijním účelům.
• (5) Praktický výcvik studentů vysokých škol pedagogických, jakož i jiných vysokých škol nebo jejich fakult, které připravují pro povolání učitelské, se provádí na přičleněných středních školách. Podrobnosti stanoví organisační statut vysoké školy.
• (6) Praktický výcvik studentů lékařství se provádí především na odděleních fakultních nemocnic (klinikách a poliklinikách). Podrobnosti stanoví statuty fakultních nemocnic, které vydávají společně ministři zdravotnictví a školství a kultury.
• (7) Praktický výcvik studentů veterinárního lékařství se provádí především na odděleních fakultních veterinárních nemocnic (klinikách). Podrobnosti stanoví statuty fakultních veterinárních nemocnic, které vydávají společně ministři zemědělství a lesního hospodářství a školství a kultury.
• (8) Pokud se praktický výcvik studentů provádí na zařízeních jiných úřadů (orgánů) než ministerstva školství a kultury, stanoví podmínky provádění tohoto výcviku společně příslušný ministr a ministr školství a kultury.

Podrobnější úprava a odchylky a organisační statuty.

• (1) Podrobnosti o organisaci vysokých škol a jejich složek, o jejich působnosti a o jejich vzájemném poměru stanoví ministr školství a kultury nařízením v dohodě se zúčastněnými členy vlády; pokud je to zvláštní povahou vysokých škol nebo fakult odůvodněno, může při tom stanovit odchylky od zásad stanovených v §§ 7 až 16, zejména u vysokých škol se značnějším počtem fakult a u vysokých škol, které se na fakulty nedělí.
• (2) Úkoly, organisaci a způsob správy jednotlivých vysokých škol stanoví jejich organisační statuty, které vydá ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.“
  • 2. Ustanovení §§ 19 až 28 zní:

Studium a studenti.

• (1) Délku studia na vysoké škole (fakultě) stanoví ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
• (2) Studenti se přijímají na vysoké školy podle schopností uchazečů a se zřetelem k plánovaným hospodářským, sociálním a kulturním potřebám státu.
• (3) Studenti jsou povinni pracovat tak, aby se stali odborně i politicky vyspělými budovateli socialismu.
• (4) Stát pečuje o studenty po stránce sociální, zdravotní, kulturní a mravní.
• (5) Podrobnosti o přijímání studentů na vysoké školy stanoví a předpisy o všeobecných právech a povinnostech studentů vydává ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Mimořádné způsoby studia.

• (1) Pracujícím se umožňuje, aby dosáhli vysokoškolského vzdělání bez přerušení zaměstnání mimořádnými způsoby studia (dálkovým studiem, večerním studiem, externím studiem a pod.).
• (2) Ministr školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády podrobnosti o mimořádných způsobech studia, zejména také o tom, kdy mohou být na vysokých školách zřizována zvláštní zařízení pro mimořádné způsoby studia.

Absolventi vysokých škol.

• (1) Studium na vysoké škole se zakončuje úspěšným vykonáním předepsaných státních závěrečných zkoušek.
• (2) Student vysoké školy, který vykonal předepsané státní závěrečné zkoušky (absolvent vysoké školy), obdrží slavnostním způsobem diplom, v němž se zejména vyznačí specialisace studia a uvede označení absolventa podle studijního oboru, pro který se kvalifikoval.
• (3) Absolvent vysoké školy, který studoval a vykonal předepsané státní závěrečné zkoušky s vynikajícím prospěchem, obdrží diplom s vyznamenáním.
• (4) Názvy studijních oborů a jim odpovídající označení absolventů vysokých škol stanoví ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády nařízením.

Vědecká (umělecká) aspirantura.

• (1) Jako jeden z prostředků pro výchovu vědeckých (uměleckých) pracovníků se na vysokých školách zřizuje vědecká (umělecká) aspirantura.
• (2) Podrobnosti stanoví ministr školství a kultury v dohodě s presidentem Československé akademie věd a se zúčastněnými členy vlády.

Vědecké hodnosti.

• (1) Absolventům vysokých škol, kteří prokáží zvláštní způsobilost ve svém vědním oboru a veřejně osvědčí, že dovedou samostatně vědecky bádat, udílejí vysoké školy vědecké hodnosti ve dvou stupních, a to vědeckou hodnost kandidáta věd a vědeckou hodnost doktora věd.
• (2) Za stejných podmínek mohou být vědecké hodnosti uděleny výjimečně i pracovníkům, kteří nejsou absolventy vysokých škol.
• (3) K vyjádření vysoké pocty za zvláštní zásluhy o pokrok na poli vědy, kultury a společenských vztahů může vědecká (umělecká) rada vysoké školy se souhlasem ministra školství a kultury udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.
• (4) Udělování vědeckých hodností upravují zvláštní předpisy.

Nostrifikace.

• (1) Ministr školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády, za jakých podmínek lze uznávat studia a vědecké hodnosti (vysvědčení a diplomy), získané na zahraničních vysokých školách a vědeckých (uměleckých) ústavech.
• (2) Studia (vysvědčení a diplomy) získaná na zahraničních vysokých školách může uznat ministerstvo školství a kultury; ministerstvo školství a kultury může přenést rozhodnutí na vysokou školu nebo fakultu.

• (1) Na vysokých školách působí tito pracovníci vysokých škol:
  • 1. učitelé:
  • a) profesoři,
  • b) docenti,
  • c) odborní asistenti,
  • d) lektoři,
  • e) asistenti,
  • f) odborní instruktoři;
  • 2. vědecko-výzkumní, po případě umělečtí pracovníci;
  • 3. vedoucí a pomocní knihovníci;
  • 4. techničtí a jiní odborní pracovníci (zejména konstruktéři, mechanikové, laboranti a pod.);
  • 5. správní pracovníci;
  • 6. pomocní pracovníci.
• (2) Podle potřeby mohou na vysokých školách působit i externí učitelé.
• (3) Vláda může měnit nebo doplnit skupiny zaměstnanců uvedených v odstavci 1.

• (1) Označení „profesor“ a „docent“ je vědecko-pedagogickým titulem, v uměleckých oborech umělecko-pedagogickým titulem. Přísluší všem pracovníkům, kteří byli jmenováni profesory nebo docenty na vysokých školách.
• (2) Profesory vysokých škol pro určité vědní nebo umělecké obory jmenuje president republiky z osob, které prokázaly vynikající způsobilost vědeckou (uměleckou) a učitelskou, a to zpravidla z doktorů věd nebo docentů vysokých škol. Návrh podává vládě ministr školství a kultury, na Slovensku sbor pověřenců.
• (3) Docenty vysokých škol pro určité vědní nebo umělecké obory jmenuje ministr školství a kultury z osob, které prokázaly v habilitačním řízení potřebnou způsobilost vědeckou (uměleckou) a učitelskou, a to zpravidla z kandidátů věd.
• (4) Místa profesorů a docentů na vysokých školách se obsazují zásadně na podkladě konkursu. Podrobnosti o habilitačním řízení a obsazování míst profesorů a docentů na vysokých školách stanoví ministr školství a kultury. Ministr školství a kultury může při tom stanovit, že se na přechodnou dobu upouští pro některé obory od podmínky habilitačního řízení.
• (5) Působiště profesorů a docentů na vysokých školách stanoví a mění ministr školství a kultury.
• (6) Profesoři a docenti na vysokých školách pozbývají tohoto titulu rozvázáním nebo zrušením pracovního poměru podle § 19 odst. 2 písm. b) až d) nebo f) nebo § 20 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců. Také odsouzení ke ztrátě občanských práv má v zápětí zánik uvedeného titulu.
• (7) Není-li pro některý vědní nebo umělecký obor ustanoven profesor nebo docent, může ministr školství a kultury ustanovit dočasného zástupce. To platí obdobně, nemůže-li profesor nebo docent plnit po delší dobu své povinnosti.
• (8) Pracovní poměr profesora vysoké školy trvá zpravidla nejdéle do konce semestru, v němž profesor dosáhne 70. roku věku. Výjimky povoluje ministr školství a kultury po vyjádření Státního výboru.
• (9) Ministr školství a kultury stanoví, na jakou dobu a za jakých podmínek jsou přijímáni na vysokou školu odborní asistenti a asistenti.

• (1) O tom, zda u profesora nebo docenta jsou splněny podmínky, aby nadále zastával místo profesora nebo docenta, rozhoduje ministr školství a kultury, a to zpravidla na podkladě výsledku konkursního řízení.
• (2) Profesoři a docenti, kteří nesplnili požadavky konkursního řízení, budou podle příslušných předpisů umístěni na jiném pracovišti odpovídajícím jejich způsobilosti.
• (3) Podrobnosti, zejména o tom, jak bude konkursní řízení zavedeno, stanoví ministr školství a kultury.

Pokud tento zákon neupravuje sám práva a povinnosti pracovníků vysokých škol, platí o těchto právech a povinnostech zvláštní předpisy. Zvláštní předpisy upravují též jejich platové poměry.“

• 3. § 35 zní: „Vláda stanoví, která ustanovení tohoto zákona se vztahují také na vysoké školy vojenské.“

• (1) Zrušují se předpisy, které odporují ustanovením zákona o vysokých školách ve znění tohoto zákona; zejména se zrušuje
  • 1. nařízení ministra školství, věd a umění č. 130/1950 Sb., kterým se vydává organisační a jednací řád Státního výboru pro vysoké školy a blíže upravuje jeho působnost,
  • 2. nařízení ministra školství, věd a umění č. 92/1952 Sb., kterým se upravuje způsob správy a hospodaření vysokých škol,
  • 3. § 17 vládního nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol,
  • 4. předpisy o nostrifikaci a uznávání zahraničních studií, vysvědčení a diplomů.
• (2) Nedotčeny zůstávají tyto předpisy:
  • 1. vládní nařízení č. 97/1953 Sb., o vysoké stranické škole při Ústředním výboru Komunistické strany Československa,
  • 2. vládní nařízení č. 60/1953 Sb., s výjimkou ustanovení § 17, a předpisy vydané k jeho provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provedou jej ministři školství a kultury, zdravotnictví, zemědělství a lesního hospodářství a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.