Zákon 49/1973 Sb. Kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), ve znění zákona č. 158/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. Za § 27 vkládá se § 27a, který zní:

Zástupcem účastníka v řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí ústřední orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy. Jinak může být zástupcem účastníka v takovém řízení jen osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku.“

• 2. § 52 odst. 1 zní:

„Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.“

• 5. V § 100 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

„Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit písemným posudkem znalce.“

• 8. § 127 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění důkazů.“

• 10. § 152 odst. 1 zní:

za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 13. § 166 zní:

• (1) Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.
• (2) Doplnění učiní soud doplňujícím rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.
• (3) Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.“
  • 14. § 172 odst. 1 zní:
• „(1) Předseda senátu může vydat bez slyšení odpůrce platební rozkaz, požádá-li o to navrhovatel, který uplatňuje právo na zaplacení peněžité částky nepřevyšující 5000 Kčs nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkaze odpůrci uloží, aby do patnácti dnů od doručení platebního rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.“
  • 15. § 172 odst. 2 písm. a) zní:
  • „a) jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;“
  • 16. § 185 zní:

O zrušení osvojení platí přiměřeně ustanovení § 181 až 184. Návrh však může podat i osvojenec.“

• 17. V § 202 odst. 1 se tečka za ustanovením písm. g) nahrazuje středníkem a připojuje se ustanovení písm. h), které zní:

• „h) byl schválen smír.“

• 18. § 206 odst. 2 zní:

Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.“

• 20. § 212 zní:

• (1) Odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není vázán
  • a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
  • b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen,
  • c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže odvolání podal jen některý z účastníků,
  • d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
• (2) K vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
• (3) Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.
• (4) Účastníci mohou odvolací návrhy i odvolací důvody bez souhlasu soudu měnit.“
  • 21. V § 214 odst. 2 se tečka za ustanovením písm. f) nahrazuje středníkem a připojuje se ustanovení písm. g), které zní:
  • „g) odvolání směřuje proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto jen o výživě nezletilého dítěte.“
  • 22. § 252 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
• „(4) Jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte, je k nařízení a provedení výkonu vždy příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště. Příslušný soud může ze závažných důvodů přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud.“
  • 23. V § 274 písm. e) se středník nahrazuje čárkou a připojují se slova: „anebo socialistickým organizacím ve prospěch občanů;“.
  • 24. § 284 odst. 3 zní:
• „(3) Dojde-li během výkonu rozhodnutí k takové změně rozsudku podle § 163, která záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na všechny částky zvýšeného výživného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako zbytek pohledávky.“
  • 25. Za § 325 se vkládá § 325a, který zní:

Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup.“

• 26. § 345 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů uvedených v první až čtvrté hlavě této části.“

• 28. Za § 374 se vkládá § 374a, který zní:

Ministerstvo spravedlnosti může stanovit, kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání.“

• 1. V řízení o smíření manželů, zahájeném před účinností tohoto zákona, se nepokračuje.
• 2. Přizná-li soud účastníku v řízení o rozvod náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů řízení o smíření manželů, které vznikly před účinností tohoto zákona.
• 3. O odvolání proti usnesení, jímž byl schválen smír, se rozhodne podle dosavadních předpisů, pokud napadeným usnesením soud rozhodl před účinností tohoto zákona.
• 4. Ustanovení § 284 odst. 3 ve znění stanoveném v čl. I se nevztahuje na věci, ve kterých před účinností tohoto zákona byl již nařízen samostatný výkon rozhodnutí pro vymožení zvýšeného výživného.
• 5. Jinak platí tento zákon i na řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.