Kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení

Vyhlášeno dne 1. července 1968, datum poslední novelizace 1. července 1968

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb. a č. 116/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 10 odst. 1 a odst. 2 věta první zní:

„(1) Výše nemocenského za pracovní den činí:

při pracovní činnosti v družstvu	z průměrné denní pracovní odměny
do jednoho roku	60%
nad jeden rok do 5 roků	70%
nad 5 roků do 10 roků	80%
nad 10 roků	90%

(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:

při pracovní činnosti v družstvu	z průměrné denní pracovní odměny
do jednoho roku	50%
nad jeden rok do 5 roků	60%
nad 5 roků do 10 roků	65%
nad 10 roků	70%“.

V důsledku této změny se v odstavci 3 větě druhé sazba 80 % nahrazuje sazbou 90 %.

2. § 20 odst. 1 věta první zní:

„(1) Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 26 týdnů.“

V důsledku této změny se počet týdnů uvedený v § 21 odst. 1 a 2 mění z 22 na 26 a z 18 na 22.

3. § 20 odst. 3 až 5 zní:

„(3) Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů sociálního zabezpečení družstevních rolníků. Do této doby se započítávají také dřívější období, v nichž družstevnice v posledních dvou letech před porodem

a) byla účastna nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky nebo členy výrobních družstev,
b) byla účastna důchodového zabezpečení umělců nebo důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,
c) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,
d) byla účastna zabezpečení důchodců v nemoci,
e) pobírala po skončení zabezpečení (pojištění, péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,
f) studovala po skončení povinné školní docházky na škole poskytující střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání,
g) byla po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání.

(4) Pokud se doby uvedené v předchozím odstavci navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

(5) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů důchodového zabezpečení (pojištění, péče) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci (§ 37) ještě počátkem čtvrtého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, anebo jestliže až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.“

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

4. § 21 odst. 3 zní:

„(3) V případech uvedených v § 20 odst. 5 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku čtvrtého týdne před porodem.“

5. § 22 odst. 3 zní:

„(3) Výše peněžité pomoci v mateřství činí 90 % průměrné denní pracovní odměny.“

V témže paragrafu se zrušují dosavadní odstavce 4 a 5.

6. § 23 zní:

§ „23

Porodí-li družstevnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 21, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od počátku poskytování této dávky.“

7. § 24 zní:

§ „24

Družstevnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, kromě pracovních příjmů nemá jinak zajištěnou obživu a ani nežije s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v § 21, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od počátku poskytování této dávky.“

8. § 25 odst. 2 zní:

„(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 22 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy dítě dosáhne sedm měsíců života. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období, stanovené prováděcími předpisy, před převzetím dítěte.“

9. § 26 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení léčebně preventivní péče a družstevnice zatím začala pracovat, přeruší se po dobu pracovní činnosti poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy družstevnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem okresního národního výboru přerušit s týmiž účinky také tehdy, nemůže-li nebo nesmí-li družstevnice podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro něž je neschopna práce, a muselo-li dítě být z tohoto důvodu umístěno do péče kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení léčebně preventivní péče.

(2) Družstevnici, která se přestala starat o narozené dítě a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i družstevnici, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.“

10. § 28 věta první zní:

„Porodí-li družstevnice nebo družstevníkova rodinná příslušnice, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 1000 Kčs.“

11. § 30 odst. 3 a 4 zní:

„(3) Odpracovaným dnům se kladou naroveň

a) dny, za které se poskytuje nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství,
b) dny výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, dny služby v ozbrojených silách včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou a ostatní dny, za které se podle platných předpisů poskytuje pracovníkům náhrada mzdy, popřípadě mzda, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada mzdy nenáleží jen proto, že pracovník nesplňuje požadovanou podmínku doby zaměstnání,
c) dny lázeňské péče,
d) dny péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování nemocného člena rodiny (§ 16) po uplynutí doby, po kterou se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny,
e) jiné dny stanovené v prováděcích předpisech.

(4) Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky na děti, jestliže byl účasten sociálního zabezpečení v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby, nebo jestliže v době, kdy byl povolán k výkonu služby, měl zachovány nároky ze zabezpečení v nemoci.“

12. § 31 odst. 2 zní:

„(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do dosažení 26. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené, jestliže nemají vlastní hrubý příjem vyšší než 500 Kčs za kalendářní měsíc a jestliže

a) se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo
b) se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc anebo jsou pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci a nepobírají-li z těchto důvodů invalidní důchod.“

V důsledku změny věkové hranice se také v § 36 odst. 1 a 2 a § 68 odst. 3 mění hranice věku z 25 na 26 roků.

13. § 32 zní:

§ „ 32

Přídavky na děti se neposkytují na děti družstevníka, na něž náleží výchovné podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení.“

14. § 33 zní:

§ „ 33

(1) Přídavky na totéž dítě náležejí jen jednou, a to i tehdy, jestliže podmínky jsou splněny u více družstevníků. Je-li tomu tak, poskytnou se přídavky ze sociálního zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření. Je-li i tato podmínka splněna u několika družstevníků a nedohodnou-li se o tom, komu mají být přídavky poskytovány, náležejí přednostně matce.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také při souběhu přídavků na děti podle tohoto zákona a přídavků na děti z jiných soustav zabezpečení nebo výchovného náležejícího podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.“
- 15. § 34 zní:

§ „ 34

(1) Přídavky na děti družstevníků činí měsíčně
na 1 dítě 90 Kčs
na 2 děti 330 Kčs
na 3 děti 680 Kčs
na 4 děti 1030 Kčs

a zvyšují se za každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(2) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k přídavkům na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.
(3) Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý měsíc vyšší přídavky na děti.“
- 16. § 35 zní:

§ „ 35

Výplata přídavků na děti

(1) Přídavky na děti se vyplácejí vždy za celý měsíc, a to měsíčně pozadu, tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány; má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu. Přídavky na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se vyplácejí tomuto ústavu.
(2) Mají-li se přídavky na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě; přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.“
- 17. § 69 odst. 3 zní:
„(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 200 Kčs měsíčně a nejvýše 450 Kčs měsíčně.“

V témže paragrafu se v odstavci 5 na konci mění dosavadní citace v závorce „§ 73 odst. 3“ na citaci „§ 73 odst. 2“.

18. § 73 zní:

§ „ 73

(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 68) poživatele důchodu starobního, invalidního (částečného invalidního), osobního a sociálního.
(2) Výchovné činí měsíčně
na 1 dítě Kčs na 2 děti Kčs na 3 děti Kčs na 4 děti Kčs
k důchodu invalidnímu 140 330 680 1030
jinému 90 330 680 1030

a zvyšuje se za každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.
(4) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik důchodců, náleží výchovné tomu, kdo má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného tomu, jemuž bylo dříve přiznáno.
(5) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky; poté náleží a vyplácí se za stejných podmínek jako sirotčí důchod.
(6) Je-li dítě v přímém zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě; výchovné na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se vyplácí tomuto ústavu.
(7) Má-li se výchovné na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě. Přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.“
- 19. Za § 142 se vkládá nový § 142a, který zní:

	na 1 dítě Kčs	na 2 děti Kčs	na 3 děti Kčs	na 4 děti Kčs
k důchodu invalidnímu	140	330	680	1030
jinému	90	330	680	1030

§ „ 142a

Vláda může v souladu s dlouhodobým programem společenské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi

a) zvyšovat částku podpory při narození dítěte, uvedenou v § 28, zejména jestliže je to odůvodněno vývojem cen potřeb pro novorozené děti,
b) zvyšovat částku nejvyšší přípustné hranice vlastního příjmu nezaopatřeného dítěte uvedenou v § 31 odst. 2 pro nárok na přídavky na děti,
c) zvyšovat sazby přídavků na děti, výchovného, popřípadě příplatek k nim (§ 34 a 73) a přiznávat k nim jednorázovou výpomoc,
d) zvyšovat nejnižší a nejvyšší výměru sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte a výši sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte.“

20. § 145 věta první zní:

„Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů

a) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících; rozhodování o těchto dávkách a jejich výplata náleží okresním národním výborům,
b) důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,
c) zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, konajících službu v ozbrojených silách.“

Čl. II

(1) Podle ustanovení čl. I tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na vyrovnávací příspěvek a na peněžitou pomoc v mateřství družstevnice, které do té doby náležela některá z těchto dávek podle dosavadních předpisů. Do celkové stanovené doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se této družstevnici započítá i doba, po kterou jí byla poskytována před 1. červencem 1968.
(2) Má-li družstevnice dne 30. června 1968 již vyčerpanou celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů, náleží jí od 1. července 1968 peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků ve znění vyplývajícím z čl. I, jen jde-li o případ uvedený v § 24 a neuplynula-li do 30. června 1968 již doba, do které lze podle uvedeného ustanovení tuto pomoc poskytovat.
(3) Přídavky na děti podle tohoto zákona se poskytnou poprvé za měsíc červenec 1968. Za dřívější měsíce se poskytují podle dosavadních předpisů, i když se o nich rozhoduje po 30. červnu 1968.

Čl. III

Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1. V § 33 odst. 3 větě druhé se mění hranice věku z 25 na 26 roků.
2. § 34 odst. 3 zní:

„(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 200 Kčs a nejvýše 450 Kčs měsíčně.“

3. § 38 zní:

§ „ 38

(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 33) poživatele důchodu starobního, invalidního (částečného invalidního), osobního a sociálního.
(2) Výchovné činí měsíčně
na 1 dítě Kčs na 2 děti Kčs na 3 děti Kčs na 4 děti Kčs
k důchodu invalidnímu 140 330 680 1030
jinému 90 330 680 1030

a zvyšuje se za každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.“
(4) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik důchodců, náleží výchovné tomu, kdo má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného tomu, jemuž bylo dříve přiznáno.
(5) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky, poté náleží a vyplácí se za stejných podmínek jako sirotčí důchod.
(6) Je-li dítě v přímém zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě; výchovné na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se vyplácí tomuto ústavu.
(7) Má-li se výchovné na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě. Přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.“
- 4. § 143 odst. 3 zní:
„(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví
- a) u umělců zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte obdobně podle úpravy platné pro pracovníky v pracovním poměru, zabezpečení v době vojenského cvičení a důchodové zabezpečení; přitom stanoví základ pro výpočet důchodu a základ pro určení příspěvku na částečnou úhradu nákladů na zabezpečení umělců a jeho výši;
- b) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte občanů, kteří poskytují služby na základě povolení národního výboru; rozhodování o těchto dávkách a jejich výplata náleží okresním národním výborům.“

	na 1 dítě Kčs	na 2 děti Kčs	na 3 děti Kčs	na 4 děti Kčs
k důchodu invalidnímu	140	330	680	1030
jinému	90	330	680	1030

Čl. IV

Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, jak vyplývá z pozdějších předpisů.