Útok Ruské federace na Ukrajinu s sebou přinesl řadu reakcí i u nás, a to včetně online prostoru. Jedním z nejvýznamnějších kroků byla „prosba“ vlády a Vojenského zpravodajství k zastavení dezinformačních webů působících v českém internetovém prostoru. Tento krok ale spustil debatu o cenzurování informací, která se vede až dodnes. Minulý týden dospěl Ústavního soudu k rozhodnutí, kterým odpovědnost státu v této věci odmítl.
Po napadení Ukrajiny Ruskem se vláda obrátila na správce domén a mobilní operátory s výzvou k zablokování dezinformačních webů šířících proruskou propagandu.
Konkrétně vláda 25. února 2022, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, schválila usnesení, které se týkalo hybridního působení proti zájmům Česka. „Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině.“
K této “prosbě” se přidalo také Vojenské zpravodajství, které poslalo dopis se seznamem 22 konkrétních webových stránek. Mezi těmito weby se našly velmi známé firmy jako např. aeronet.cz nebo sputniknews.com.
Vojenské zpravodajství představuje jednu ze zpravodajských služeb České republiky. Má na starost získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro obranu České republiky, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Kromě toho se podílí také na zajišťování kybernetické obrany.
Správce domény CZ.NIC se rozhodl částečně vyhovět a zablokovat celkem osm dezinformačních webů. Výkonný ředitel sdružení Ondřej Filip se konkrétně k věci vyjádřil takto: „Agrese Ruské federace vůči Ukrajině dlouhodobě doprovází dezinformační kampaň v řadě internetových médií, která využívají českou národní doménu. Protože se tyto informace cíleně nezakládají na pravdě a prokazatelně podněcují k šíření vykonstruovaných fám, sdělení a nestability ve společnosti, rozhodli jsme se po konzultacích s nejvyššími představiteli státu tato výrazná dezinformační internetová média zablokovat.“ Stejně tak se rozhodli zapojit i operátoři mobilních sítí, kteří v rámci svých mobilních služeb zablokovali šest dezinformačních webů.
Tento krok vyvolal u spousty lidí rozčarování a otázku toho, zda tento krok nehraničí s cenzurou a omezením svobody slova. Společně s tím se vynořila i řada žalob.
Web AC24.cz v čele se zakladatelem Ondřejem Geršlem se snažil domáhat odblokování stránky pomocí soudního předběžného opatření. S tím však neuspěl a následně se proto domáhal odškodnění za ušlý zisk z reklamy. Obvodní soud žalobu zamítl, odvolací městský soud v Praze však žalobě vyhověl a blokování ze strany společnost T-Mobile označil jako nezákonné. Došlo totiž k porušení Nařízení Evropského parlamentu o síťové neutralitě, které říká, že poskytovalé služeb přístupu k internetu nesmí blokovat nebo diskriminovat konkrétní obsah s výjimkou zajištění dodržení právních předpisů, zachování integrity a bezpečnosti sítě. Proto je T-Mobile podle rozhodnutí soudu zodpovědný za vzniklou škodu.
Napište nám jej. Jsme připraveni zodpovědět libovolný právní dotaz. V našem týmu jsou specialisté na všechny oblasti práva, takže můžeme garantovat opravdu vysokou kvalitu poskytnuté právní rady. Navíc vám ji zvládneme udělit online a do dvou pracovních dnů.
Hlavní debata i žaloby se ale točily kolem výzvy státu a toho, zda samotný stát nejednal v této věci nelegálně. Do této kategorie spadala i žaloba podaná sdružením Otevřená společnost v čele se zastupitelem STAN a spoluautorem zákona o právu na informace Oldřichem Kuželíkem a neziskovou organizací Institut H21 v čele s Karlem Janečkem.
Ti žalobu podali proti Ministerstvu obrany, pod které spadá Vojenské zpravodajství a konkrétně proti již zmiňovanému dopisu, ve kterém byl uveden szenam 22 dezinformačních webů. Odůvodněním bylo, že stát blokací webů zasáhl do jejich práva na přijímání informací a svobodu slova.
Městský soud v Praze k žalobě uvedl, že k zásahu do jejich práv nedošlo. Stát totiž nikomu nic nenařídil a na nikom nic nevynucoval, podle soudu se jednalo pouze o prosbu směřovanou k soukromým subjektům, které ji mohli a nemuseli vyhovět. Odpovědnost tak leží pouze na těchto soukromých subjektech. Souhlas s tímto rozhodnutím vyjádřil následně i Nejvyšší správní soud a Ústavní soud.
Tip: Soustava soudů České republiky se může zdát poměrně přehledná a jasná, přesto se ale v souvislosti s ní setkáváme s celou řadou dotazů. Může za to trochu matoucí terminologie, či ne zcela jasně vysvětlené pravomoci některých soudů. Nevíte, na který soud se obrátit? Dozvíte se to v našem článku.
Již po samotném zablokování dezinformačních webů se vláda Petra Fialy vyjádřila k věci tak, že připraví zákon, který by upravoval pravidla pro blokaci dezinformačních webů. Přípravu zákona má na starost Ministerstvo vnitra v čele s Vítem Rakušanem. Návrh zákona už je připravený, stále ale není jasné, zda bude předložen ke schválení. Vede se totiž debata o tom, zda je vůbec takový zákon potřeba a zda není lepší prevence ve formě vzdělávání, rozvoje kritického myšlení a důležitosti ověřování pravdivosti informací.
Celá věc je mimořádně závažná a spletitá a střetávají se zde různé hodnoty i ústavní principy. Svobodná diskuse nemůže být vedena bez relevantních informací, vláda by se však i přes úspěch u soudu neměla “schovávat” za “prosby”, ale měla by přijmout jasná stanoviska.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
