Plátce spotřební daně v roce 2026: Kdo jím je a jaké má povinnosti?

Nejste si jistí, zda se na vás povinnost platit spotřební daň vztahuje? Pomůžeme vám určit správný daňový režim, připravit potřebné dokumenty a vyřešit komunikaci s celním úřadem.

Zajímá vás, co obnáší být plátcem spotřební daně a jaké povinnosti vám z toho plynou? Připravili jsme přehledného průvodce, ve kterém zjistíte, kdo a kdy musí spotřební daň platit, jak probíhá registrace, kdy podat daňové přiznání a na co si dát pozor při výrobě, skladování, přepravě či dovozu vybraných výrobků. Vysvětlíme také aktuální pravidla a sazby spotřební daně pro rok 2026.

Co je předmětem spotřební daně

Předmětem spotřební daně jsou vybrané výrobky, pro které zákon stanoví zvláštní zdanění nad rámec DPH. Český právní řád tímto pojmem zahrnuje zejména minerální oleje (např. benzín, nafta, LPG), líh a lihoviny, pivo, víno a meziprodukty, klasické tabákové výrobky (cigarety, doutníky, tabák ke kouření) a dále nové druhy tabákových výrobků (např. zahřívané tabákové výrobky) a surový tabák.

Prakticky to znamená, že každý vybraný výrobek má svou sazbu spotřební daně a svůj způsob měření základu daně (například na 1 000 litrů u minerálních olejů, na hektolitr absolutního alkoholu u lihu, na hektolitr a stupně Plato u piva, kombinace pevné a procentní části u cigaret atd.). V běžném provozu plátce pracuje s přesně vymezenými kódy a s aktuálními sazbami zveřejňovanými správcem daně.

Kdo je plátcem spotřební daně

Plátce spotřební daně není „kdo zrovna prodává“, ale ten, komu v konkrétním okamžiku vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit podle zákona o spotřebních daních. Zákon vyjmenovává typové role a situace, ve kterých se z firmy (nebo osoby) plátce stává. Klíčové je správně určit okamžik vzniku povinnosti a roli vaší firmy v řetězci (výroba, skladování, doprava, uvedení do volného oběhu, dovoz, zvláštní použití). Správcem této daně je vždy Celní správa ČR.

Základní definice plátce podle zákona

Zákon výslovně říká, že plátcem je právnická nebo fyzická osoba, zejména provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce, daňový odesílatel nebo výrobce, kterému povinnost přiznat a zaplatit daň vznikla v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, anebo při ztrátě, zničení či jiném znehodnocení výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně.

Zákon dále doplňuje další situace u jednotlivých komodit (minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty, tabákové výrobky, surový tabák), kdy se plátcem stává i ten, kdo výrobky použije či prodá pro jiný účel, než pro který byly zdaněny/ osvobozeny, nebo kdo poruší zvláštní povinnost (např. zákaz prodeje cigaret nad cenou uvedenou na kolku).

Prakticky: pokud vaše firma uvede zboží do volného oběhu (například uvolní z daňového skladu na tuzemský trh) – jste plátce a podáváte přiznání ke spotřební dani za daný měsíc. Pokud během přepravy v režimu podmíněného osvobození dojde ke ztrátě/poruše režimu, plátcem je ten, kdo za danou část přepravy odpovídá (typicky odesílatel nebo držitel povolení, podle okolností).

Role, ve kterých se stáváte plátcem

• Provozovatel daňového skladu – uvedete-li výrobky z režimu podmíněného osvobození do volného daňového oběhu v ČR (např. expedujete líh/naftu na trh), vzniká vám povinnost přiznat a zaplatit daň.
• Oprávněný příjemce – přebírá vybrané výrobky z jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození. Při jejich uvedení do volného oběhu v ČR se stává plátcem. Přeprava se řídí EMCS/e-AD.
• Oprávněný odesílatel – subjekt, který dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu v ČR, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, místa výstupu v jiném členském státě, nebo příjemci v jiném členském státě, který přijímá obdobně od daně osvobozené výrobky podle tamních předpisů. Oprávněným odesílatelem může být pouze provozovatel daňového skladu.Plátcem se stává zejména v případě, že dojde k porušení režimu.
• Výrobce mimo režim podmíněného osvobození – vyrobíte-li vybraný výrobek mimo daňový sklad (tam, kde zákon výrobu vázán na sklad), jste plátcem v okamžiku vzniku povinnosti; typicky je nutné okamžité přiznání (viz níže).
• Příjemce ve volném oběhu z jiného státu EU – dopravíte-li zboží již ve volném oběhu z jiného členského státu do ČR, vzniká v ČR povinnost daň přiznat a zaplatit. Před první dopravou se řeší oznámení místa určení a přidělení identifikace dopravy.

Speciální spouštěče plátcovství podle komodit

• Minerální oleje: plátcem je i ten, kdo použije/prodá oleje zdaněné nižší sazbou pro účel se sazbou vyšší (např. topný olej do motoru), nebo kdo použije výrobek osvobozený v rozporu s účelem.
• Líh a výrobky s lihem: plátcem se stává i ten, kdo nakoupí/doveze líh nebo látky s lihem v režimu osvobození a nepoužije je k osvobozenému účelu (aromatizace, průmyslové použití apod.).
• Tabákové výrobky a surový tabák: zákon stanoví zvláštní případy (např. prodej cigaret nad kolkovou cenou, nakládání se surovým tabákem mimo povolené účely), kdy se dotčená osoba stává plátcem a má povinnost podat přiznání.

Registrace k spotřební dani: Kdy a jak ji vyřídit?

Pokud při podnikání vyrábíte, dovážíte nebo jinak nakládáte s vybranými výrobky, může vám vzniknout povinnost registrovat se ke spotřební dani. Registrace k spotřební dani se provádí u příslušného celního úřadu a zpravidla ji musíte vyřídit nejpozději ke dni, kdy vám poprvé vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit. Zákon však stanoví také výjimky.

Jak se stát plátcem spotřební daně?

Pokud vás zajímá, jak se stát plátcem spotřební daně, je důležité vědět, že plátcovství nevzniká pouze dobrovolným přihlášením. Vzniká přímo ze zákona, pokud vykonáváte činnost nebo nastane situace, se kterou zákon spojuje povinnost daň přiznat a zaplatit.

Před zahájením podnikání je proto vhodné určit, zda vaše činnost podléhá spotřební dani, jestli je nutná registrace a zda potřebujete i další povolení. Samotná registrace totiž například nenahrazuje povolení k provozování daňového skladu.

Základní pojmy pro plátce

Aby se vám v praxi neztrácely souvislosti, přinášíme přehled nejpoužívanějších pojmů z oblasti spotřebních daní:

Vybraný výrobek

Spotřební daně se vztahují na přesně vymezené skupiny výrobků. Mezi takzvané vybrané výrobky patří minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a klasické tabákové výrobky, jako jsou cigarety, doutníky nebo tabák ke kouření.

Tím ale výčet zdaněných výrobků nekončí. Zákon stanoví samostatné spotřební daně také pro zahřívané a ostatní tabákové výrobky, surový tabák nebo výrobky související s tabákovými výrobky. Do poslední skupiny spadají například náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky a další nikotinové výrobky.

V praxi je proto důležité nejprve správně určit, do které skupiny váš výrobek patří. Teprve podle toho zjistíte, jaká daň se na něj vztahuje a jaké povinnosti budete muset splnit.

Správce spotřební daně

Správcem spotřební daně jsou výhradně celní úřady. Podáváte jim přiznání a komunikujete s nimi.

Režim podmíněného osvobození od daně

V režimu podmíněného osvobození se vybrané výrobky vyrábějí, skladují a přepravují bez okamžitého zdanění mezi subjekty, které mají příslušná povolení (typicky daňové sklady, oprávnění příjemci/odesílatelé). Daň se přizná až v okamžiku uvedení do volného daňového oběhu. Pohyb v tomto režimu se musí evidovat v systému EMCS.

Volný daňový oběh (VDO)

Volný daňový oběh znamená, že vybraný výrobek již není v režimu podmíněného osvobození od daně. Při jeho uvedení do volného daňového oběhu zpravidla vzniká povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit. Samotné uvedení však ještě neznamená, že už byla daň skutečně uhrazena. Od února 2023 se systém EMCS používá také pro podnikatelské přepravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy EU, pokud se na ně vztahuje příslušný režim elektronické evidence.

EMCS a e-AD

EMCS (Excise Movement and Control System) je evropský elektronický systém, který pomáhá sledovat přepravu vybraných výrobků mezi členskými státy EU. Důležité je rozlišovat, v jakém režimu výrobky cestují. Pokud se přepravují v režimu podmíněného osvobození od daně, používá se elektronický průvodní doklad e-AD. U přeshraničních přeprav výrobků, které už byly uvedeny do volného daňového oběhu, se od února 2023 používá zjednodušený elektronický doklad e-SAD. Správná volba dokladu je přitom zásadní pro bezproblémovou přepravu i následné prokázání splnění daňových povinností.

Daňový sklad

Daňový sklad je povolené místo, kde můžete vybrané výrobky vyrábět, přijímat, skladovat nebo odesílat v režimu podmíněného osvobození. Provoz vyžaduje povolení od celního úřadu a zajištění daně (garanci), které kryje riziko nezaplacení. Obecné pravidlo zní: výroba vybraných výrobků mimo výjimky probíhá v daňovém skladu.

Oprávněný příjemce a oprávněný odesílatel

Oprávněný příjemce smí přijímat vybrané výrobky z jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození mimo daňový sklad. Oprávněný odesílatel naopak smí vybrané výrobky odesílat z místa dovozu do daňového skladu či jiného oprávněného místa. Oprávněný příjemce tak může využívat režim podmíněného osvobození od daně, aniž by sám provozoval daňový sklad. U oprávněného odesílatele je situace odlišná – v České republice musí být provozovatelem daňového skladu. Přepravy v obou případech probíhají prostřednictvím systému EMCS.

Zajištění daně (záruka)

Zajištění daně je finanční garance, kterou správce požaduje zejména u daňových skladů a oprávněných příjemců/odesílatelů. Výši stanoví celní úřad podle předpokládaného objemu a rizika a plátce musí hlídat, aby bylo zajištění dostatečně vysoké. Bez dostatečné záruky se přepravy nebo operace v režimu RPOD neotevřou.

Uvedení do volného daňového oběhu

Uvedení do volného daňového oběhu je okamžik, kdy vybraný výrobek opustí režim podmíněného osvobození a vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň. Typicky jde o uvolnění z daňového skladu pro tuzemský trh, ale také o dovoz s propuštěním do příslušného celního režimu, kde celní prohlášení plní roli přiznání. Správně určený okamžik uvedení rozhoduje o tom, kdo je plátcem a za které období.

Základ daně

Základ daně u spotřební daně je zákonem určená jednotka, z níž se po vynásobení příslušnou sazbou vypočte daň (daň = základ × sazba). Konkrétní základ se liší podle komodity (např. líh: hektolitr etanolu při 20 °C.; zahřívané tabákové výrobky: gramy náplně v jednotkovém balení).

Sazba daně

Sazba spotřební daně vyjadřuje způsob a výši zdanění vybraných výrobků. V ČR se převážně uplatňují pevné sazby za jednotku množství (např. Kč/1 000 l minerálních olejů při 15 °C, Kč/hl etanolu, Kč/hl × stupně Plato u piva, Kč/kg u tabáku ke kouření). U cigaret je sazba kombinovaná (pevná část za 1 000 ks + procentní část z ceny pro konečného spotřebitele) a je stanovena i minimální daň na 1 000 ks. Výsledná daň se počítá jako součin základu daně a sazby.

Jaké jsou povinnosti plátce spotřební daně?

Povinnosti plátce spotřební daně nezahrnují jen samotné zaplacení daně. Podnikatel musí nejprve správně určit, které výrobky dani podléhají a kdy mu vzniká daňová povinnost. Zpravidla musí také splnit registrační povinnosti, vést potřebnou evidenci, vypočítat daň podle příslušné sazby a včas podat daňové přiznání.

Pokud vybrané výrobky vyrábí, skladuje nebo přepravuje ve zvláštním daňovém režimu, mohou se na něj vztahovat i další požadavky. Patří mezi ně například získání povolení k provozování daňového skladu, zajištění daně nebo používání elektronického systému EMCS při přepravě výrobků.

Konkrétní rozsah povinností vždy závisí na druhu výrobků a způsobu podnikání. Proto je důležité ověřit si všechny požadavky ještě před zahájením činnosti, aby podnikateli nehrozilo doměření daně nebo sankce.

Přiznání ke spotřební dani: Kdy a jak ho podat?

Zdaňovacím obdobím spotřební daně je kalendářní měsíc pokud zákon nestanoví jinak. Plátce zpravidla podává samostatné daňové přiznání za každý druh spotřební daně, u kterého mu vznikla příslušná povinnost. Výjimkou jsou klasické tabákové výrobky, u nichž funkci daňového přiznání obvykle plní objednávka tabákových nálepek. Samostatné přiznání se zde podává jen v zákonem stanovených případech. Konkrétní postup proto vždy závisí na druhu výrobku i na tom, jakým způsobem vznikla daňová povinnost.

Spotřební daň se zpravidla přiznává za kalendářní měsíc. Daňové přiznání se obvykle podává do 25. dne následujícího měsíce a daň je splatná do 40 dnů po skončení zdaňovacího období. Pozor ale na výjimky. Například u spotřební daně z lihu je běžná splatnost prodloužena na 55 dnů, zatímco u surového tabáku je daň zpravidla splatná již do 25 dnů. V některých situacích, například při neoprávněné výrobě mimo režim podmíněného osvobození, mohou být lhůty ještě výrazně kratší.

Přiznání se podává příslušnému celnímu úřadu, přičemž tam, kde to vyžaduje zákon, musí být podáno elektronicky. Před každým podáním si proto ověřte pravidla pro konkrétní druh výrobku a způsob vzniku daňové povinnosti.

Výpočet spotřební daně

Výpočet spotřební daně u většiny komodit spočívá v tom, že se zjistí základ daně (objem v technické jednotce) a vynásobí se platnou sazbou spotřební daně. U cigaret se uplatňuje kombinace pevné a procentní části s minimální daní; u piva rozhoduje stupňovitost (Plato), u lihu množství čistého lihu v hektolitrech absolutního alkoholu.

Příklad 1 – spotřební daň z lihu (lihovina 40 % obj.)

Od 1. ledna 2026 se spotřební daň z lihu opět zvýšila, tentokrát na 41 050 Kč za hektolitr čistého alkoholu. Co to znamená v praxi? Jeden litr lihoviny se 40 % alkoholu obsahuje 0,4 litru čistého lihu, tedy 0,004 hektolitru. Spotřební daň tak činí 164,20 Kč za litr, respektive 82,10 Kč za půllitrovou láhev. Pro správný výpočet je proto zásadní nejen množství nápoje, ale především skutečný obsah alkoholu.

Příklad 2 – cigarety (kombinace pevných a procentních složek, minimální daň)

U cigaret stanoví zákon pevnou část na kus + procentní část z ceny pro konečného spotřebitele a zároveň minimální daň na kus. Sazby jsou pravidelně valorizovány. Spotřební daň z cigaret se v roce 2026 opět zvýšila. Její pevná část nyní činí 2,39 Kč za cigaretu a procentní část představuje 30 % z ceny pro konečného spotřebitele.

Zákon zároveň stanoví minimální daň ve výši 4,66 Kč za kus. U klasické krabičky s 20 cigaretami tak musí spotřební daň činit nejméně 93,20 Kč. Pokud součet pevné a procentní části vyjde nižší, použije se právě minimální daň. Pro správný výpočet proto nestačí znát pouze počet cigaret, ale také jejich cenu pro konečného spotřebitele.

Příklad 3 – minerální oleje (benzín/nafta)

U většiny minerálních olejů je sazba stanovena na 1 000 litrů (u některých podle hmotnosti). Výpočet spotřební daně tedy vychází z množství minerálního oleje, jeho přesného zařazení a odpovídající sazby uvedené v § 48 zákona o spotřebních daních. U běžného bezolovnatého benzinu činí v roce 2026 sazba 12 840 Kč za 1 000 litrů a u motorové nafty standardně 9 950 Kč za 1 000 litrů.

V roce 2026 však stát přistoupil také k dočasnému snížení daňového zatížení motorové nafty. Od dubna do července a znovu během října se u vybraných druhů nafty promíjí část spotřební daně ve výši 1 939 Kč na 1 000 litrů. V těchto obdobích tak daňové zatížení dotčené nafty činí 8 011 Kč za 1 000 litrů. Pro správný výpočet je proto důležité sledovat nejen zákonnou sazbu, ale také případná aktuálně platná opatření Ministerstva financí.

Daňový sklad: povolení, zajištění daně a průběžné sledování

Daňový sklad je prostor (objekt), ve kterém lze vybrané výrobky vyrábět, zpracovávat, přijímat, skladovat či odesílat v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Provoz vyžaduje povolení a zajištění daně. Bez povolení nelze výrobky držet v režimu podmíněného osvobození.

Jak získat povolení k daňovému skladu

O povolení k provozování daňového skladu žádáte u celního úřadu. V žádosti standardně identifikujete firmu, přesný popis prostor (adresa, půdorysy, zabezpečení, měřicí zařízení), druhy výrobků, předpokládané objemy a popíšete vnitřní kontrolní mechanismy (evidence zásob, měření ztrát, odpovědné osoby).

Žádost můžete podat elektronicky, například prostřednictvím cPortálu Celní správy nebo datové schránky. Možné je ale také osobní podání nebo zaslání poštou. Za podání návrhu na vydání povolení zaplatíte správní poplatek 1 000 Kč.

Bez zajištění (typicky bankovní záruka) vám celní úřad povolení nevydá. Zajištění musíte poskytnout nejpozději v průběhu povolovacího řízení – pokud jej nedoplníte, povolení se nevydá nebo může být zrušeno. U doprav v režimu RPOD bez poskytnuté záruky nedostanete referenční kód a neotevřete přepravu v EMCS.

Celní úřad si ověří prostory (zajištění proti únikům, měření, uzamykatelnost, IT evidence), zkontroluje výši zajištění a teprve poté vydá rozhodnutí o povolení. Skutečný provoz na povoleném místě můžete zahájit až po nabytí právní moci rozhodnutí.

Získání povolení k daňovému skladu není jen administrativní formalita. Celní úřad posuzuje mimo jiné spolehlivost žadatele, ekonomickou stabilitu, vhodnost prostor a zajištění daně. Pokud žádost není správně připravená, může se zahájení podnikání zbytečně zkomplikovat nebo prodloužit. Pomůžeme vám prověřit zákonné podmínky, připravit potřebnou dokumentaci a zastoupíme vás při jednání s celním úřadem. Díky tomu můžete předejít komplikacím ještě před zahájením provozu.

Zajištění daně (garance) a povinnost průběžného sledování

Výše zajištění daně se odvíjí především od množství a hodnoty výrobků, se kterými firma nakládá. Její stanovení ale není jednorázovou záležitostí. Provozovatelé daňových skladů a oprávnění příjemci, kterých se tato povinnost týká, musí průběžně sledovat, zda poskytnuté zajištění stále odpovídá jejich skutečné činnosti. Pokud podle zákonného výpočtu zjistí, že už není dostatečné, musí ho zpravidla do 10 dnů doplnit. V některých případech naopak mohou požádat o jeho snížení nebo úplné upuštění od zajištění. Vyplatí se proto pravidelně kontrolovat nejen skladové zásoby a přepravy, ale také to, zda jejich objem odpovídá poskytnuté garanci.

Přeprava vybraných výrobků: EMCS, e-AD a doprava v ČR i v EU

EMCS (Excise Movement and Control System) je evropský elektronický systém pro evidenci a sledování přeprav vybraných výrobků. V EMCS se vystavuje elektronický průvodní doklad (e-AD) pro dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně. Od 13. 2. 2023 se EMCS používá také pro přepravy ve volném daňovém oběhu mezi státy EU (tzv. VDO), což zásadně zjednodušilo prokazování skladby a zdanění. EMCS proto patří k povinné výbavě plátců, kteří vybrané výrobky převážejí přes hranice v rámci EU.

Přeprava na území ČR (volný oběh i osvobozené výrobky)

Celní správa vydává souhrnné informace k doprovodným dokladům pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu v rámci ČR, ke způsobu prokazování zdanění i oprávněného nabytí osvobozených výrobků, a k postupům při změnách sazeb daně. Před odesláním nebo převzetím přepravy si ověřte, zda jde o režim podmíněného osvobození (EMCS), nebo o volný daňový oběh.

Příklad z naší advokátní praxe

Z naší advokátní praxe víme, že podnikatelé často podceňují pravidla pro přepravu vybraných výrobků mezi státy EU. Domnívají se totiž, že pokud už bylo zboží zdaněno v jiném členském státě, nemusejí v České republice řešit další daňové povinnosti. Tak tomu ale vždy není.

Typickým příkladem byla společnost, která chtěla začít pravidelně dovážet řemeslné pivo z Německa a prodávat ho českým zákazníkům. Protože německý dodavatel již uvedl pivo do volného daňového oběhu, firma původně předpokládala, že v Česku žádnou další spotřební daň řešit nemusí.

Při právním posouzení jsme ale zjistili, že společnost musí před zahájením přeprav splnit podmínky pro evidovaného příjemce, zajistit potřebnou identifikaci v systému EMCS a správně nastavit přiznávání spotřební daně v ČR.

Pomohli jsme proto připravit potřebná oznámení, nastavit postup pro evidenci přeprav a vyjasnit odpovědnost za daňové povinnosti. Díky tomu společnost získala potřebné podklady pro zahájení dovozu v souladu se zákonem a předešla riziku problémů při celní kontrole.

Podobné situace ukazují, proč je důležité řešit daňové povinnosti ještě před první zásilkou. Dodatečná náprava totiž může být výrazně složitější než správné nastavení celého procesu od začátku.

Přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně

Spotřební daň není jednosměrná. Zákon počítá také s případy, kdy lze již zaplacenou spotřební daň získat zpět. Nárok přitom mohou mít nejen firmy, ale za splnění zákonných podmínek také fyzické osoby. Typicky se vracení daně týká některých minerálních olejů použitých pro výrobu tepla, zemědělskou činnost nebo dalších zákonem vymezených účelů.

Vždy ale záleží na konkrétním výrobku, způsobu jeho použití a splnění podmínek pro vrácení daně. Je ale třeba splnit určité podmínky. Například u vracení daně z topných olejů musí být oleje řádně značkované a obarvené a prokazatelně použité na výrobu tepla. Nárok se uplatňuje zvláštním daňovým přiznáním k vrácení daně na předepsaných formulářích.

Prakticky: podáváte přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně elektronicky (datová schránka, elektronický podpis) a jako přílohy přikládáte doklady podle konkrétního paragrafu (doklad o nákupu, evidenci, technické parametry zařízení apod.).

Účtování spotřební daně

Z pohledu účetnictví českých firem se spotřební daň účtuje na účet 345 – Ostatní daně a poplatky, přičemž je vhodné vést analytiky pro jednotlivé komodity (např. 345/1 líh, 345/2 minerální oleje apod.). Na straně odběratele může být spotřební daň zahrnuta do pořizovací ceny zásob.

Nezaměňujte účet 343 (DPH) se spotřební daní. Spotřební daň není odpočitatelná jako DPH a nevstupuje do přiznání k DPH, ale zvyšuje základ pro DPH při prodeji konečnému odběrateli (tj. DPH se počítá i z částky spotřební daně).

Shrnutí

Plátcovství spotřební daně se týká především podnikatelů, kteří vyrábějí, dovážejí, skladují nebo přepravují zákonem vymezené výrobky. Neznamená to ale, že každý, kdo prodává alkohol, tabák nebo pohonné hmoty, automaticky musí spotřební daň přiznávat a odvádět. Rozhodující je konkrétní role podnikatele a okamžik, kdy podle zákona vzniká daňová povinnost.

V roce 2026 je důležité věnovat pozornost aktuálním sazbám spotřebních daní, zejména u alkoholu a tabákových výrobků. Správné určení základu daně a sazby je nezbytné pro výpočet daňové povinnosti. Stejně důležité je dodržovat lhůty pro podání přiznání a úhradu daně. Zatímco přiznání se zpravidla podává do 25. dne následujícího měsíce, splatnost se může podle druhu výrobku lišit.

Podnikatelé by neměli podceňovat ani administrativní stránku plátcovství. Provozování daňového skladu vyžaduje příslušné povolení, zajištění daně a průběžné vedení evidence. Při přeshraniční přepravě vybraných výrobků je zase nezbytné správně používat systém EMCS a odpovídající elektronické doklady. Zákon zároveň v některých případech umožňuje požádat o vrácení již zaplacené spotřební daně.

Pokud si nejste jistí, zda se na vaši firmu některá z těchto povinností vztahuje, vyplatí se nechat situaci právně posoudit ještě před zahájením podnikání nebo první přepravou. Správně nastavené postupy vám pomohou předejít doměření daně, úrokům z prodlení i dalším komplikacím při kontrole ze strany celního úřadu.