Shrnutí: DPH neboli daň z přidané hodnoty je nepřímá daň, kterou v konečné ceně zboží nebo služby zaplatí spotřebitel, ale státu ji odvádí plátce DPH. V ČR v roce 2026 platí základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %. V článku si ukážeme, jak DPH funguje, koho se týká a jak se počítá DPH v ČR z ceny bez daně i z konečné ceny.
Rychlý přehled
Řešíte, zda se musíte registrovat k DPH, správné zdanění konkrétní transakce nebo spor s finančním úřadem? Naši advokáti vám pomohou posoudit vaši konkrétní daňovou situaci a navrhnout správný další postup.
DPH patří mezi nepřímé daně, což znamená, že ji státu odvádí jiný subjekt (plátce) než ten, na koho skutečně dopadá její ekonomický dopad – tím je ve výsledku spotřebitel, jenž ji platí v ceně výrobku či služby. Podstatou je zdanění přidané hodnoty, tedy rozdílu mezi tím, co podnikatel nakoupí (vstup), a tím, co prodá (výstup).
Nejzásadnějším předpisem je zákon o dani z přidané hodnoty (zákon o DPH), který stanovuje plátcovství, výpočet daně, sazby i lhůty k podání přiznání. V běžné praxi se ale setkáte i s prováděcími předpisy a metodickými informacemi Finanční správy, které upřesňují nové postupy či evropské změny.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Daňové subjekty DPH
Správné zařazení k jednotlivým daňovým subjektům určuje, kdy vzniká povinnost daň přiznat, kdy lze uplatnit odpočet a jaké administrativní úkony je nutné plnit. Rozlišujeme čtyři základní kategorie: osobu povinnou k dani, skupinu, plátce DPH a identifikovanou osobu.
Osoba povinná k dani
Osobou povinnou k dani je každý, kdo samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Patří sem výrobci, obchodníci, poskytovatelé služeb, zemědělci i vykonavatelé svobodných povolání. Do této kategorie spadají také neziskové organizace, pokud vedle své hlavní činnosti vyvíjejí ekonomickou činnost za účelem pravidelného příjmu (například při pronájmu nemovitostí). Zaměstnanecký poměr se za ekonomickou činnost nepovažuje, a mzdy či platy proto nenaplňují definici předmětu DPH.
Skupina
Skupinu tvoří kapitálově nebo jinak propojené osoby se sídlem či provozovnou v České republice, které se společně registrují a vystupují jako jeden plátce DPH. Skupina má jediné daňové identifikační číslo (DIČ) a vůči správci daně ji zastupuje vybraný člen. Plnění uvnitř skupiny nejsou předmětem DPH – daňová povinnost vzniká až ve vztahu ke třetím osobám.
Plátce DPH
Plátcem DPH se osoba povinná k dani může stát ze zákona nebo dobrovolně. Od roku 2025 se při povinné registraci sleduje obrat za kalendářní rok. Pokud překročí 2 000 000 Kč, vzniká plátcovství zpravidla od 1. ledna následujícího roku; při překročení hranice 2 536 500 Kč se osoba stává plátcem již následující den. Zákon o DPH upravuje i další případy vzniku plátcovství. Dobrovolná registrace je možná i bez dosažení uvedených obratů, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
Kdy se vyplatí plátcovství DPH? Odpověď naleznete v našem článku.
Identifikovanou osobou je subjekt, který není plátcem, ale provede určitý přeshraniční obchod, zejména intrakomunitární pořízení služby nebo zboží. Identifikovaná osoba neodvádí daň z tuzemských plnění, avšak podává daňové přiznání a hradí DPH z transakcí, u nichž vzniká daňová povinnost v České republice.
Předmět daně vymezuje, na jaké transakce se DPH vztahuje. V českém právním řádu jsou do něj zahrnuty čtyři hlavní okruhy:
Za předmět daně se považuje každé dodání zboží či poskytnutí služby, k němuž dochází na území České republiky v rámci podnikatelské činnosti.
O předmět daně se jedná v případě, že plátce DPH, jiná osoba povinná k dani, nebo právnická osoba nepovinná k dani pořídí zboží od dodavatele registrovaného k DPH v jiném členském státě. Podstatné je místo určení: pokud zboží směřuje do ČR, daň se odvádí zde.
U neplátců platí roční limit 326 000 Kč – pod jeho hranicí je plnění z předmětu vyňato.
Zvláštní režim platí pro nákup nových dopravních prostředků – automobilů, lodí, letadel apod. Bez ohledu na status kupujícího vzniká povinnost odvést DPH v zemi registrace, tedy v České republice.
Při dovozu zboží z mimoevropských zemí je DPH vybírána při celním řízení. Místem plnění je tuzemsko, a proto se daň platí v ČR současně s clem. Pokud je dovozcem plátcem DPH, může si DPH rovnou uplatnit jako odpočet v daňovém přiznání.
Jak funguje clo a DPH při nákupu z Číny? To si můžete přečíst v našem článku.
Základ daně představuje úplata, kterou má plátce obdržet za zdanitelné plnění, a to bez samotné daně. U běžných tuzemských transakcí jde tedy o prodejní cenu bez DPH. U dovozu ze zemí mimo EU základ daně určuje základ daně pro vyměření cla a připočítávají se k němu také další poplatky, jako je např. spotřební daň.
U transakcí mezi spojenými osobami může finanční úřad stanovit základ podle ceny obvyklé, jestliže sjednaná částka neodpovídá tržním podmínkám, aby se předešlo krácení daně.
Princip DPH si nejlépe představíte na jednoduchém řetězci: výrobce → velkoobchod → maloobchod → konečný zákazník. Každý článek řetězce přičte k ceně svou marži a zároveň k ní připočte DPH. Zatímco zákazník zaplatí celou daň, jednotliví podnikatelé odvádějí státu jen rozdíl mezi DPH na výstupu (kterou vyfakturovali) a DPH na vstupu (kterou zaplatili dodavatelům).
Pokud výstupní daň převyšuje vstupní, vzniká daňová povinnost – rozdíl odešlete finančnímu úřadu. Naopak při vyšší dani na vstupu vzniká nadměrný odpočet a stát vám rozdíl vrátí. Tím je zajištěno, že se v každém článku zdaňuje pouze nově přidaná hodnota, nikoli celá cena výrobku při každé změně vlastníka.
Představte si, že velkoobchod nakoupí zboží za 2 200 Kč + 300 Kč DPH (21 %). Při prodeji maloobchodu stanoví cenu 3 000 Kč + 360 Kč DPH. Velkoobchod srovná DPH na výstupu (360 Kč) s DPH na vstupu (300 Kč) a rozdíl 60 Kč odvede státu. Maloobchod následně prodá zboží spotřebiteli, vypočte opět rozdíl svých vstupů a výstupů a celý proces se uzavře v okamžiku, kdy spotřebitel zaplatí daň z vlastní kapsy.
Od 1. ledna 2024 došlo v rámci konsolidačního balíčku k největší změně za posledních deset let: druhá snížená sazba 10 % a první snížená sazba 15 % se sloučily do jedné snížené sazby 12 %, zatímco základní sazba 21 % zůstala. Tím se systém zjednodušil, ale také došlo k přesunům některých položek mezi sazbami.
Aktuálně tedy platí dvě DPH sazby:
Chcete-li zjistit konečnou cenu s daní, vynásobíte základ daně příslušnou sazbou a obě částky sečtete. Příklad: notebook s cenou 25 000 Kč bez DPH v základní sazbě 21 %:
DPH = 25 000 × 0,21 = 5 250 Kč
Cena s DPH = 25 000 + 5 250 = 30 250 Kč
Naopak chcete-li z konečné ceny získat daň a základ:
Základ (21 %) = cena / 1,21
DPH = cena – základ
Například cena 30 250 Kč / 1,21 = 25 000 Kč; DPH = 5 250 Kč.
DPH se obvykle přiznává a platí měsíčně nebo čtvrtletně, podle velikosti obratu a statusu plátce. Daňové přiznání a kontrolní hlášení pak musíte elektronicky podat nejpozději 25. den po skončení zdaňovacího období a ke stejnému dni musí být daň připsána na účet finančního úřadu. Pokud 25. den připadá na víkend či svátek, termín se posouvá na nejbližší pracovní den.
Identifikované osoby mají měsíční zdaňovací období a podávají přiznání za každý měsíc, v němž jim vznikla povinnost daň přiznat.
Od 1. ledna 2025 sledujeme hned dva limity:
Samozřejmě se můžete registrovat dobrovolně i před překročením limitů, například kvůli možnosti odečíst DPH na vstupu u významných investic nebo při obchodování se zahraničím.
Z naší praxe: U registrace k DPH bývá problémem zejména pozdní zachycení překročení obratu nebo nesprávné určení toho, která plnění se do obratu započítávají. Od změny pravidel v roce 2025 je navíc potřeba hlídat nejen hranici 2 milionů Kč, ale současně i vyšší limit 2 536 500 Kč. Pokud podnikatel situaci řeší až s odstupem, mohou následovat nejen administrativní komplikace, ale také doměření daně a související sankce.
Jak na registraci a zrušení registrace k DPH? Jaké platí podmínky a postupy, a co za novinky přinesl letošní rok? To se dozvíte v dalším článku.
Veškerá přiznání se dnes podávají pouze elektronicky prostřednictvím datové schránky, aplikace EPO nebo účetního softwaru. Součástí administrativy je i kontrolní hlášení, které detailně zachycuje tuzemské B2B transakce. To podává právnická osoba za kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení. Fyzická osoba pak může podávat kontrolní hlášení měsíčně nebo čtvrtletně.
Prodáváte-li zboží nebo vybrané služby zákazníkům v EU přes internet, oceníte režim One Stop Shop (OSS), díky němuž podáváte jedno čtvrtletní přiznání v ČR a nepodáváte samostatná přiznání v jiných členských státech. Přiznání OSS se podává do konce měsíce následujícího po skončení čtvrtletí.
Zákon o DPH kromě obecného způsobu zdanění zavádí i několik zvláštních režimů, které upravují, jak se daň počítá a vykazuje u specifických činností či komodit. Cílem je zohlednit povahu daných transakcí a zjednodušit administrativu tam, kde by běžné postupy neodpovídaly ekonomické realitě.
Prvním z nich je režim pro cestovní službu. Plátci, kteří vytvářejí zájezd jako souhrn ubytovacích, přepravních a dalších turistických služeb, zdaňují pouze svou přirážku, nikoli celé inkasované částky.
Druhý režim se vztahuje na obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi. I tady se zdaňuje rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, aby se zamezilo opakovanému zdanění stejné věci.
Třetím specifickým postupem je režim pro investiční zlato, jenž stanoví podmínky, za nichž je zlato od daně osvobozeno, a pravidla pro odpočet daně u výrobců a zprostředkovatelů.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ke zvláštním režimům patří také systém jednoho správního místa, mezinárodně označovaný jako One Stop Shop. Umožňuje podnikatelům, kteří prodávají zboží či služby zákazníkům v jiných členských státech EU, aby veškeré přeshraniční DPH povinnosti vyřizovali přes jedno elektronické rozhraní. Tím odpadá nutnost registrace k daním v každé jednotlivé zemi odběratele.
Samostatnou kapitolou je přenesení daňové povinnosti, kdy se role plátce mění: daň přiznává a odvádí odběratel, nikoli dodavatel. Tento mechanismus slouží k zamezení daňových úniků u rizikových komodit a služeb.
V národní úpravě se trvale uplatňuje u dodání zlata, u vybraného zboží uvedeného v zákoně (například některých kovových odpadů), při specifických převodech nemovitých věcí, u stavebních a montážních prací a při dodání zboží poskytovaného jako záruka nebo po uplatnění výhrady vlastnického práva.
Kromě těchto trvalých situací může vláda vyhláškou zavést přenesení daňové povinnosti dočasně i na další plnění, pokud si to vyžádá ekonomická situace či vývoj podvodných praktik.
Jak na elektronická podání prostřednictvím portálu Moje daně? To vám prozradí další článek.
Porušení povinností stanovených zákonem o DPH i obecným daňovým řádem se promítá do finančních sankcí a dalších negativních důsledků pro plátce.
Každé kontrolní hlášení má být podáno do pětadvacátého dne po skončení příslušného zdaňovacího období a ve stanovené elektronické formě. Pokud plátce hlášení podá opožděně, zákon mu automaticky stanoví pokutu ve výši 1 000 Kč. Pokud hlášení podá až po výzvě v náhradní lhůtě, dostane pokutu 10 000 Kč.
Závažnější následky nastávají, když správce daně vyzve k doplnění nebo opravě hlášení a plátce v určené lhůtě nereaguje: za neuposlechnutí výzvy může být uložena pokuta až 50 000 Kč, případně 30 000 Kč, jestliže plátce návrh doplní, ale po uplynutí prodloužené lhůty.
Při opakovaných problémech nebo u zjevně liknavého přístupu se výše sankce zvyšuje a správce daně může uložit pokutu až 500 000 Kč, pokud plátce neodevzdá hlášení ani po opakovaných výzvách.
Závažné či soustavné porušování povinností (zejména ignorování výzev ke kontrolnímu hlášení nebo vysoké nedoplatky na DPH) vede k zařazení do rejstříku nespolehlivých plátců.
Tento status je veřejně dostupný a má přímé dopady na obchodní partnery. Ti totiž ručí za DPH z plnění od nespolehlivého plátce a často s ním z tohoto důvodu přestávají spolupracovat. Odstranění z rejstříku vyžaduje nápravu všech nedostatků a uplynutí nejméně jednoho roku bez dalších porušení.
Jaké mají povinnosti plátci a neplátci DPH? Odpoví vám další článek.
Správce daně běžně poskytuje tzv. liberační lhůty, během nichž lze pochybení napravit bez nejvyšších pokut (standardně 5 dní), avšak úroky z prodlení běží od čtvrtého dne po splatnosti daně. Kromě finančních sankcí může dojít i k zablokování nadměrného odpočtu, prodloužení daňové kontroly či podání trestního oznámení u závažných případů daňového úniku.
Zodpovědný přístup k evidenci dokladů, včasná elektronická podání a průběžná komunikace se správcem daně tak představují nejúčinnější prevenci před sankcemi i reputačním rizikem spojeným se statusem nespolehlivého plátce.
Veškerá pravidla, která jsme popsali, vycházejí ze zákona o DPH. Tento předpis vymezuje základní pojmy, stanoví postup výpočtu daně, osvobození, sazby i sankce za prodlení. Pro běžnou orientaci doporučujeme sledovat také metodické informace Finanční správy, které reagují na evropskou legislativu i judikaturu Soudního dvora EU.
DPH je nepřímá daň, kterou v ceně zboží a služeb fakticky hradí konečný spotřebitel, zatímco plátci ji vybírají a odvádějí státu. V ČR v roce 2026 platí základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %. Výpočet DPH z ceny bez daně provedete vynásobením základu příslušnou sazbou; z ceny včetně DPH získáte základ například u 21% sazby vydělením částky číslem 1,21. Podnikatelé musí sledovat také pravidla registrace k DPH – od roku 2025 se obrat posuzuje za kalendářní rok a rozhodné jsou zejména hranice 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč. Plátci následně řeší přiznání k DPH, odpočty, kontrolní hlášení a v některých případech také zvláštní režimy nebo přenesení daňové povinnosti.
DPH je daň zahrnutá v ceně většiny zboží a služeb. Ekonomicky ji nese konečný spotřebitel, zatímco plátce DPH ji vybírá a odvádí státu.
Z ceny bez DPH vypočítáte daň vynásobením příslušnou sazbou. Například při ceně 1 000 Kč a sazbě 21 % činí DPH 210 Kč a cena s DPH 1 210 Kč.
Při 21% sazbě vydělte konečnou cenu číslem 1,21. Výsledkem je cena bez DPH; rozdíl mezi ní a konečnou cenou představuje samotnou DPH. U sazby 12 % dělíte číslem 1,12.
Porovnává ji s nezávislými srovnatelnými transakcemi (metoda CUP). V praxi obvykle platí, že pokud je rozdíl vyšší než 10 %, může doměřit DPH ze ceny obvyklé a uplatnit sankce.
Základem je obvyklá cena každého plnění. Obě strany vystaví fakturu s odpovídající hodnotou a DPH, přestože neproběhne peněžní tok.
Například balené vody s příchutí (21 %), služby fitcenter (21 %) nebo zpracování potravin pro psy (21 %). Chybu řešíte dodatečným přiznáním a doplacením daně.
Pořiďte si důkaz (screenshot, log) a přiznání odešlete hned, jak je portál znovu funkční. FÚ obvykle akceptuje dodatečné podání bez sankce, pokud výpadek prokážete.
Podáte následné kontrolní hlášení do 5 pracovních dnů. Pokud to stihnete bez výzvy, nehrozí pokuta 10 000 Kč, ale stále hrozí pokuta 1 000 Kč za opožděné podání.
Pokud platíte firmě označené FÚ jako nespolehlivý plátce, ručíte za její neodvedenou DPH. Ověřujte DIČ v registru a plaťte na účty zveřejněné na FÚ.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
