Shrnutí: Americký prezident Donald Trump přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nabízí se proto otázka, která může na první pohled znít absurdně: mohl by někdo podobným způsobem přejmenovat Sněžku, Lipno nebo třeba Říp? Názvy hor, řek a jezer vnímáme skoro stejně samozřejmě jako samotnou krajinu. Z právního hlediska ale věčné nejsou. Také v Česku lze geografické jméno změnit – jen k tomu nestačí prohlášení prezidenta, premiéra ani vlády.
Rychlý přehled
Sněžka se teoreticky přejmenovat může. O standardizovaných názvech hor, jezer, řek a dalších nesídelních geografických objektů však nerozhoduje prezident ani vláda, ale Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Návrh prochází standardizačním procesem a posuzuje ho Názvoslovná komise ČÚZK. Zohledňuje se mimo jiné věcná a jazyková správnost názvu i jeho místně užívaná podoba. Jiná pravidla platí například pro názvy obcí, ulic nebo náměstí.
Představte si, že se někomu přestane líbit Sněžka. Přijde s novým názvem, získá pro něj politickou podporu a bude chtít, aby se objevil v mapách. Stačí to? Nestačí.
Základní pravidla obsahuje zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Ten svěřuje Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu zabezpečení jednotné standardizace jmen nesídelních geografických objektů na území České republiky. Zákon zároveň výslovně stanoví, že ČÚZK standardizovaná jména geografických objektů schvaluje.
Mezi nesídelní geografické objekty patří například hory, vrchy, údolí, vodní toky, jezera, rybníky, lesy a další přírodní či krajinné objekty.
Podrobnější pravidla stanoví § 11 vyhlášky č. 31/1995 Sb. Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se podle ní předkládají Názvoslovné komisi ČÚZK, která působí jako poradní orgán úřadu.
Návrh musí obsahovat úplné znění navrhovaného jména a dosavadní alternativní jméno, stručný popis geografického objektu a jeho lokalizaci v mapě. Přiložit se má také vyjádření orgánu státní správy nebo územní samosprávy, případně instituce, do jejíž územní nebo věcné působnosti náleží se k navrhovanému jménu vyjádřit.
Vymyslet tedy nový název během oběda a odpoledne požadovat jeho zanesení do mapy nestačí.
Právně vzato ano. Český právní řád nestanoví, že jednou standardizované jméno hory musí existovat navždy. Kdyby například vznikl návrh přejmenovat Sněžku, samotná politická vůle by ke změně nestačila. Návrh by musel projít systémem standardizace geografického názvosloví.
Při něm se navíc neřeší pouze to, zda nový název zní dobře nebo zda je jazykově správný. Vyhláška výslovně požaduje odborně posoudit věcnou a jazykovou správnost jména a přihlédnout k místně užívané podobě jména a k jeho lokalizaci. A právě zde by hypotetické přejmenování Sněžky narazilo na velmi praktickou otázku: jakou váhu by měl nový název proti jménu, které lidé několik staletí běžně používají a všeobecně znají? Český systém standardizace není nastaven tak, aby politické přání automaticky převážilo nad skutečně užívaným geografickým názvem. Současně je třeba zohlednit hierarchii státní správy. Výsledkem standardizace je podle vyhlášky jediná závazná podoba jména geografického objektu.
Představme si, že by český prezident jednoho dne oznámil: „Odteď se Sněžka jmenuje Hora české státnosti.“ Právně ani kartograficky by se samotným prohlášením nic nezměnilo. Prezident republiky nemá pravomoc standardizovaná geografická jména určovat. Stejnou pravomoc nemá ani premiér nebo vláda jako celek. Návrh by musel vstoupit do standardizačního procesu. Názvoslovná komise by ho odborně posuzovala a konečné schválení standardizovaného jména náleží podle zákona ČÚZK.
Je proto potřeba rozlišovat dvě věci: kdo může přijít s nápadem na nové jméno a kdo má pravomoc učinit z něj standardizovaný geografický název. Samotné podání návrhu ještě navrhovateli nedává právo horu, řeku nebo jezero přejmenovat.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Přejmenování Sněžky může znít jako čistě teoretická právnická úvaha. Česká historie ale zná případ, který ukazuje, že jméno velmi známé vodní plochy se skutečně může postupem času změnit.
Dnešní Máchovo jezero se původně nazývalo Velký rybník. Vodní dílo založené za Karla IV. neslo toto označení po staletí. Název Máchovo jezero se začal šířit až později v souvislosti s Karlem Hynkem Máchou. Básník zdejší kraj navštěvoval a zasadil do něj děj Máje. Cesta nového názvu k uznání přitom nebyla přímočará. Ve 30. letech 20. století se o pojmenování vedl spor a v roce 1936 tehdejší názvoslovná komise návrh na oficiální uznání názvu Máchovo jezero odmítla. Po druhé světové válce se však pojmenování Máchovo jezero mezi českým obyvatelstvem stále více prosazovalo. V turistickém průvodci z roku 1956 už najdeme právě toto jméno a s rokem 1961 bývá spojováno jeho úřední prosazení i rozšíření označení Máchův kraj. Dnes se situace obrátila. Máchovo jezero je standardním názvem, zatímco označení Velký rybník zná spíše člověk, který se zajímá o historii místa.
Příběh Máchova jezera dobře ukazuje jednu ze zásad dnešního systému: úřední názvosloví nevzniká ve vzduchoprázdnu. Při standardizaci se přihlíží také k tomu, jaké jméno lidé v daném místě skutečně používají. Někdy tak změna nezačíná v kanceláři úřadu, ale v běžném jazyce. Úřední mapa ji může potvrdit až později.
Trvalý pobyt na úřadě znamená, že vaší oficiální adresou není byt ani dům, ale sídlo obecního nebo městského úřadu. Nejčastěji k tomu dochází po skončení nájmu, po zrušení trvalého pobytu vlastníkem nemovitosti nebo při ztrátě bydlení. Blíže jsme se tématu věnovali v našem článku.
Co vlastně znamená, že je určité jméno „standardizované“? Vyhláška stanoví, že standardizovaná geografická jména jsou závazná pro jejich publikaci ve státních mapových dílech a v příslušné státní geografické databázi. To ovšem neznamená, že stát může lidem nařídit, jak mají konkrétnímu místu říkat v hospodě, na výletě nebo doma. Vedle standardizovaného názvu mohou dál žít lidová, historická či místní pojmenování. Máchovu jezeru ostatně řada lidí běžně říká Mácháč.
Jiný režim mají také soukromé internetové mapy. Google, Mapy.com, Apple a další poskytovatelé nejsou českým orgánem standardizace geografického názvosloví. Pokud určitý název zobrazí ve své aplikaci, samo o sobě to z něj ještě nedělá české standardizované geografické jméno.
Podobná otázka se neobjevuje poprvé. Názorný příklad přineslo už dřívější rozhodnutí Donalda Trumpa označovat v USA Mexický záliv jako Americký záliv. Česká Názvoslovná komise ČÚZK kvůli tomu české pojmenování nezměnila. Upozornila, že Mexický záliv je tradiční české exonymum a změna názvu provedená ve Spojených státech sama o sobě neznamená změnu jeho české standardizované podoby. Jde o důležité rozlišení. Stát může rozhodovat o názvech geografických objektů na svém území, nemůže však jednoduše určit, jak se tentýž objekt bude nazývat v jiných jazycích a státech.
Možná vás teď napadne: když tedy ČÚZK rozhoduje o názvu Sněžky, rozhoduje také o tom, jak se bude jmenovat vaše ulice? Nerozhoduje. V České republice neexistuje jeden univerzální orgán, který by pojmenovával všechno od horských vrcholů přes města až po náměstí. U obcí platí zákon o obcích. Ke změně názvu obce dává na návrh obce souhlas Ministerstvo vnitra.
O názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství naopak rozhoduje obec. Městské zastupitelstvo proto může přejmenovat ulici nebo náměstí. Nemůže však stejným způsobem rozhodnout, že hora za městem ponese od následujícího dne jiné standardizované geografické jméno. Zákon navíc u ulic a veřejných prostranství stanoví vlastní omezení. Mimo jiné se nesmějí pojmenovávat podle žijících osobností veřejného života.
U konkrétních staveb, hradů, zámků či kulturních památek je situace opět jiná. Ochrana objektu jako kulturní památky sama o sobě neznamená, že jeho běžně používané jméno podléhá stejnému režimu jako standardizovaný název hory nebo jezera. Je proto nutné rozlišovat právní identifikaci nemovitosti, její evidenci jako kulturní památky a jméno, pod kterým objekt vystupuje navenek.
Sněžka nemusí být Sněžkou navždy. Český právní řád nevylučuje změnu jejího standardizovaného jména. Prezident, premiér ani vláda ji však nemohou přejmenovat pouhým prohlášením. U hor, vrchů, řek, jezer a dalších nesídelních geografických objektů funguje systém standardizace geografického názvosloví pod ČÚZK. Návrh posuzuje Názvoslovná komise a při standardizaci se zohledňuje mimo jiné věcná a jazyková správnost názvu i jeho skutečné místní užívání. U jiných názvů platí jiná pravidla. Do změny názvu obce vstupuje Ministerstvo vnitra, zatímco o pojmenování ulic nebo náměstí rozhoduje obec. A právě historie Máchova jezera ukazuje, že geografická jména se skutečně mohou měnit. Současně připomíná ještě jednu zajímavou věc: někdy není úřad tím, kdo nové jméno vytvoří. Název se nejprve ujme mezi lidmi a mapa nakonec pouze potvrdí změnu, která už dávno proběhla v jazyce. Ostatně to je v právu také běžná praxe.
Ano. Český právní řád nestanoví, že jednou standardizované jméno hory musí zůstat stejné navždy. Případná změna by ale musela projít standardizačním procesem.
Nemůže ji přejmenovat pouhým prohlášením. Prezident nemá pravomoc určovat standardizovaná geografická jména. Může změnu navrhovat, návrh však musí projít příslušným procesem.
Standardizovaná jména nesídelních geografických objektů schvaluje podle zákona Český úřad zeměměřický a katastrální. Návrhy na standardizaci se předkládají jeho Názvoslovné komisi.
Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost jména. Přihlíží se také k místně užívané podobě jména a k jeho lokalizaci.
Obec nemůže sama stejným způsobem, jakým pojmenovává ulice nebo veřejná prostranství, změnit standardizované geografické jméno hory. Pro nesídelní geografické objekty platí systém standardizace pod ČÚZK.
O názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství rozhoduje obec. Platí pro ně tedy jiný právní režim než pro hory, řeky nebo jezera.
Ne. Soukromé internetové mapy nejsou českým orgánem standardizace geografického názvosloví. Samotné zobrazení určitého názvu v jejich aplikaci z něj nedělá standardizované geografické jméno.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
