Léto v kanceláři, na stavbě i v tovární hale umí dát zabrat. Česká legislativa ale jasně říká, že zdraví má přednost před výkonem. Zaměstnavatel proto nesmí nechat teplotu „vyšplhat“ bez reakce. V článku shrneme, jaké limity pro horko platí, kdy vzniká nárok na placené pauzy, kolik tekutin vám musí firma zdarma poskytnout a co můžete dělat, když se to neděje.
V českém právu neexistuje jedno univerzální „kritické číslo“, protože únosná hranice závisí na fyzické náročnosti práce. Normy rozdělují činnosti do pěti tříd – od lehké administrativy po těžké manuální úkony – a pro každou určují nejvyšší přípustnou operativní teplotu: přibližně 27 °C pro kanceláře, kolem 24 °C pro středně těžkou činnost a zhruba 20 °C u nejnáročnějších prací. Do těchto čísel se promítá i vlhkost a sálání, takže na rozpálené střeše může být „stopka“ dříve než ve stínu.
Teplotu musí sledovat především zaměstnavatel. Provádí měření přímo na pracovišti, zpravidla nejméně dvakrát za směnu, a výsledky archivuje. U venkovních profesí sleduje takzvanou korigovanou teplotu, která zohledňuje i vítr a intenzitu slunce. Data mají být dostupná jak zástupcům zaměstnanců, tak závodnímu lékaři. V extrémních situacích může zasáhnout i krajská hygienická stanice a práci dočasně zastavit.
Dodržování pravidel kontroluje Státní úřad inspekce práce. Inspektoři mohou přijít bez ohlášení, nahlédnout do záznamů a teplotu přeměřit kalibrovaným přístrojem. Pokud zjistí překročení limitů bez adekvátních opatření, hrozí pokuta v řádech milionů korun a povinnost okamžité nápravy. Zaměstnanec má právo do těchto záznamů nahlédnout a při podezření na porušení pravidel se obrátit na inspekci nebo hygienu.
Bezpečnostní přestávky nejsou milosrdenstvím zaměstnavatele, ale zákonnou pojistkou, která vám pomáhá zvládnout teplotní zátěž. Jakmile hodnoty na teploměru přesáhnou přípustný limit pro váš typ práce a běžná technická opatření nestačí, firma musí do směny zařadit odpočinkové bloky. Klíčové je, že se započítávají do pracovní doby – o mzdu tedy nepřijdete.
Přestávka má proběhnout v prostoru, kde teplota klesne pod rizikovou hranici: klimatizovaná místnost, stíněný kontejner, popřípadě služební vůz s klimatizací. Pokud ani střídání práce s odpočinkem nezajistí bezpečné podmínky, nastává druhý stupeň ochrany: zkrácení směny. Zaměstnavatel směnu ukončí, jakmile další setrvání na pracovišti znamená zdravotní riziko. Nárok na plnou mzdu za zbytek směny zůstává zachován, protože jde o překážku na straně zaměstnavatele.
Tip pro zaměstnance: sledujte, zda se přestávky opravdu dodržují a zapisují. Když firma režim ignoruje, máte právo práci odmítnout a obrátit se na odbory či inspekci práce.
Pitný režim je nejviditelnějším právem, které zákony v horku zaměstnanci garantují. Ochranný nápoj musí být k dispozici zdarma vždy, když se při práci očekává ztráta tekutin potem a dýcháním vyšší než zhruba 1,25 litru za osmihodinovou směnu – což letní tropy snadno překročí. Předpisy také říkají, že zaměstnavatel má doplnit alespoň 70 % ztracených tekutin a minerálů. U lehké administrativy tedy většinou postačí slabě mineralizovaná voda, zatímco při středně těžké nebo těžké fyzické práci už musí být přibližně polovina nápoje tvořena iontovým roztokem či středně mineralizovanou minerálkou.
Objem nápojů se mění podle tříd práce: kancelářským pracovníkům obvykle stačí kolem jednoho litru, ale dělník na stavbě nebo v huti může potřebovat dvě a půl až tři litry. Nápoj má být dostupný přímo na pracovišti či ve snadném dochozím dosahu, ne pouze v kantýně na druhém konci areálu. Vhodné je i rozložit příjem tekutin do menších dávek každých dvacet až třicet minut, aby se tělo zvládlo rehydratovat postupně.
Pokud zaměstnavatel tekutiny neposkytuje, zaměstnanec není povinen si je pořizovat sám. Má právo nápoj vyžadovat a při opakovaném porušování se obrátit na inspekci práce nebo hygienu.
Technická a organizační opatření jsou první linií obrany, ještě než dojde na přestávky a zkracování směn. Základním krokem je snížit teplotu u zdroje: odclonit rozpálené slunce fóliemi nebo roletami, vypnout zbytečně hřející stroje, použít přenosné ventilátory či mobilní klimatizační jednotky. Ve skladech a halách se vyplatí tzv. destratifikátory – velké stropní vrtule, které promíchají stojící horký vzduch u stropu s chladnějším dole. U venkovních prací je klíčové zajistit stín: lehké přístřešky nad míchačkou betonu, reflexní plachty nad lešením či stínicí sítě na fasádě.
Vedle techniky nastupují organizační změny. Typická je rotace týmů: parta pracovníků se střídá po hodině mezi náročnou venkovní činností a lehčími úkoly v interiéru. Pomáhá též posunout začátek směny na časné ráno, kdy se práce s největší fyzickou zátěží udělá „za chladu“ a odpoledne zůstane administrativní nebo montáž drobných dílů.
Nezapomínejte ani na osobní ochranné prostředky. V horku oceníte lehké, prodyšné oblečení s UV filtry a reflexní pásky, které odrážejí sluneční paprsky. U některých profesí se využívají chladicí vesty s výměnnými gelovými vložkami nebo ručníky namočené ve studené vodě. Všechno vybavení poskytuje zaměstnavatel bezplatně a školí pracovníky, jak ho správně používat.
Pokud máte pocit, že zaměstnavatel ignoruje teplotní limity, nečekejte, až se horko podepíše na vašem zdraví. Prvním krokem je vždy otevřeně situaci nahlásit přímému nadřízenému nebo pověřené osobě pro bezpečnost práce. Vyplatí se přiložit fakta: naměřenou teplotu, čas, popis práce. Nepomůže-li to, obraťte se na zástupce zaměstnanců, odbory či závodního lékaře; ti mají právo nahlédnout do evidence měření a vyžadovat nápravu.
Při bezprostředním ohrožení zdraví můžete odmítnout práci – zákon to výslovně umožňuje a zaměstnavatel vám za to nesmí dát postih. Ideálně situaci zdokumentujte (fotka teploměru, svědci), abyste mohli zpětně doložit, proč jste práci přerušili. Pokud firma i nadále nereaguje, lze podat podnět Státnímu úřadu inspekce práce; stačí e-mail nebo on-line formulář a inspektoři mohou přijít bez předchozího ohlášení. Další možností je místně příslušná krajská hygienická stanice, která může práci dočasně zastavit.
Nezapomeňte, že zaměstnavatel nese plnou odpovědnost za případný úpal či dehydrataci způsobenou nevyhovujícími podmínkami. Máte nárok na odškodnění léčebných nákladů, ztráty výdělku i nemajetkové újmy. Klíčové je všechny kroky a komunikaci s firmou uchovat – usnadní to případný spor nebo vymáhání nároků.
České právo stanoví, že jakmile operativní teplota na pracovišti překročí pro danou třídu práce přibližně 27 °C (kanceláře), 24 °C (středně těžká činnost) či 20 °C (těžká práce), zaměstnavatel musí situaci aktivně řešit: měřit teplotu alespoň dvakrát za směnu, vést záznamy a na vyžádání je zpřístupnit zaměstnancům, hygieně i inspekci práce. Pokud technická opatření (klimatizace, stínění, ventilace) nestačí, má zaměstnanec nárok na placené bezpečnostní přestávky; při přetrvávajícím horku se směna zkracuje bez ztráty mzdy. Firma rovněž poskytuje ochranný nápoj zdarma a v množství, které doplní nejméně 70 % ztracených tekutin (u těžší práce i iontové či minerální), a musí zajistit další organizační či osobní ochranné prostředky, například rotaci týmů nebo chladicí vesty. Dodržování hlídá Státní úřad inspekce práce a krajská hygiena, které mohou uložit pokuty v milionech či práci pozastavit; zaměstnanec může práci odmítnout, je‑li ohroženo jeho zdraví, a za případný úpal či dehydrataci nese zaměstnavatel plnou odpovědnost.
Novela zákoníku práce přináší od 1. června 2025 nové možnosti i povinnosti. Připravíme vám kompletní revizi pracovních dokumentů, aby vše odpovídalo platné legislativě a umožnilo vám naplno využít novou flexibilitu.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
