Hrubá vs. čistá mzda – jak se liší a co je ovlivňuje?

Kapitoly článku

• Hrubá mzda
• Čistá mzda
• Mzda versus plat
• Formy mzdy
• Nároková a nenároková část mzdy

Co je hrubá mzda?

Jako hrubá mzda(někdy se můžeme setkat také s pojmem “brutto mzda”) se označuje odměna za práci zaměstnance před zdaněním a dalšími odpočty. Jedná se o částku, na které se zaměstnavatel a zaměstnanec domlouvají během vstupního pohovoru a následně stvrzují v pracovní smlouvě. Zahrnuje tedy i tu část, která se odvádí na sociální a zdravotní pojištění.

Od hrubé mzdy je třeba odlišit tzv. superhrubou mzdu. To je pojem, který byl zaveden v roce 2008 a představovala náklady na jednoho pracovníka, které musel zaměstnavatel každý měsíc vynaložit. V roce 2021 byla ale superhrubá mzda zrušena a nahradila ji mzda hrubá, ze které se nyní počítá i výše daně z příjmů a výše odvodů za sociální a zdravotní pojištění.

Čistá mzda

Čistou mzdu vypočítáme z hrubé mzdy, odečtením zdravotního a sociálního pojištění zaměstnance i zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zaměstnance a připočtením daňového zvýhodnění nebo třeba náhrady mzdy za nemoc.

Daň z příjmu se tedy počítá přímo z hrubé mzdy, nikoliv ze superhrubé mzdy. Sazby daně z příjmu jsou 15 % a 23 %. Vyšší 23 procentní sazbě daně budou podléhat měsíční příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy.

Odvody za sociální a zdravotní pojištění jsou částky, které jsou každý měsíc odváděny jak vámi, tak i zaměstnavatelem. V případě zaměstnance činí výsledná suma celkem 11 %. Z toho 6,5 % činí sociální zabezpečení, které je odváděno ČSSZ. Zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pojistné na zdravotní pojištění činí 4,5 % z vyměřovacího základu a je odváděno příslušné zdravotní pojišťovně.

Zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy vypočítává ještě další, o něco vyšší, odvody:
pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem, které činí 24,8 % z vyměřovacího základu a pojistné na zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, které činí 9 % z vyměřovacího základu.

Čistou mzdu může pozitivně ovlivnit připočtení daňového zvýhodnění (např. zvýhodnění na dítě), díky tomu také dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou dospěji nakonec k jiné výši čistého příjmu, pokud například jeden z nich uplatňuje slevu na čtyři vyživované děti a jiný žádnou.

Další vliv na výši mzdy má připočtení náhrad za nemoc, daňová sleva na průkaz ZTP, nebo např. studium v případě osob mladších 26 let.
Naopak se za součást mzdy nepovažují různé náhrady typu cestovních náhrad.

Na internetu lze nalézt řadu kalkulaček pro výpočet čisté mzdy. Dozvíte se z nich orientační čistou mzdu, kterou se vyplatí znát například, když vyjednáváte se zaměstnavatelem o výši svého platu, případně když chcete vědět, o jakou část své výplaty každý měsíc přicházíte. Samozřejmě, že v jednotlivých měsících se pak může čistá mzda měnit, např. vlivem nemoci apod.

Mzda versus plat

Plat dostávají zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací, mzda náleží zaměstnancům soukromých zaměstnavatelů. Často se ale tyto pojmy v běžné řeči zaměňují a běžně se setkáme někým, kdo nás informuje o “zvýšení svého platu”, ačkoliv pracuje v soukromé sféře.

Konkrétní výši platu určuje zařazení zaměstnance do platového tarifu, který se sestavuje kombinací:

• platové třídy – zařazení podle charakteru vykonávané práce a
• platového stupně – zařazení podle délky dosažené praxe.

Blíže jednotlivé třídy i stupně určuje nařízení vlády, resp. jeho přílohy.

Zákoník práce stanoví, že mzda se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Současně pak ukládá, že za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná odměna.

Formy mzdy

Mzda může být vyplácena po dokončení určitého úkolu, po uplynutí určitého období, případně jako procentuální část z výnosu. Rozlišujeme tedy:

• úkolovou mzdu – např. mzda za normohodiny, případně mzda za splnění určitého úkolu
• časovou mzdu – typicky měsíční mzda, ale běžná je i hodinová mzda, případně mzda stanovená na jinak dlouhé období
• podílovou mzdu – je dána například podílem ze zisku či z obratu.

Nároková a nenároková část mzdy

V rámci konkrétní mzdy pracovníka pak rozlišujeme:

• nárokovou část mzdy, na níž vzniklo právo dle pracovní smlouvy, vnitřního předpisu a mzdového (platového) výměru,
• nenárokovou část mzdy, které tvoří:
  – prémie – nejsou součástí platového výměru. Jsou udělovány např. za splnění mimořádného úkolu, nebo v určitém časovém období (vánoční prémie).
  – podíl na zisku – jde o zvláštní typ prémie, vyplácený na základě dosaženého zisku zaměstnavatele,
  – odměna za práci přesčas, ve svátek, o víkendu, v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, pohotovost, či příplatek za vedení.