Pod pojmem „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ (BOZP) se skrývá celá řada problematik a pravidel. Mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci tyto oblasti vnímají spíše jako nutné zlo a jakousi formalitu. To se však může změnit v případě závažného úrazu, kontroly inspektorátu práce či pracovněprávního sporu. Jak se tedy připravit, aby vás jako zaměstnavatele tyto události nezaskočily?
Pracoviště má být bezpečné nejenom pro zaměstnance, ale v podstatě pro jakoukoliv fyzickou osobu, která se zde pohybuje. To má zajistit a zaplatit zaměstnavatel a přeneseně pak za to odpovídají vedoucí zaměstnanci v rozsahu svých funkcí. Náplň této zákonné povinnosti se bude pochopitelně diametrálně odlišovat při práci v kanceláři, laboratoři, při práci ve výškách či například na stavbě. Přesto existují určité obecné principy, které by se měly dodržovat na všech uvedených pracovištích.
Základním pravidlem je, že pokud zaměstnavatel má v oblasti BOZP dostatečné znalosti a zaměstnává 25 či méně zaměstnanců, může si zajišťovat tuto oblast sám (v případě kancelářského provozu na to bezpochyby stačí každý). Pokud jde ale o nebezpečné provozy, či pracoviště s 25 a více zaměstnanci, měla by zde být ideálně nějaká osoba pro oblast BOZP vyčleněna.
Pro každé pracoviště stanovuje zákon povinnost identifikovat rizika, která zde zaměstnancům hrozí. I ve zmíněné kanceláři se může přihodit nějaký ten pád, přivření prstů či zvrhnutí neupevněné skříňky. V rámci identifikace rizik by měl zaměstnavatel právě takové neupevněné skříňky či jiná rizika najít a minimalizovat je. O těch, která se nedaří zcela odstranit, je třeba zaměstnance předem informovat.
Identifikace rizik zahrnuje i zvážení, k obsluze jakých přístrojů je třeba zaměstnance speciálně proškolit, případně jim poskytnout alespoň návod a k čemu je třeba využívání ochranných prostředků.
Tip: Co všechno znamená pracovní úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Liší se postup, pokud jste si úraz částečně zavinili sami porušením svých povinností? A proč vám smí dát zaměstnavatel v souvislosti s pracovním úrazem výpověď? To vše vám zodpovíme v našem článku.
Pro většinu provozů již existují sepsané dokumenty na toto téma, takže stačí nějaký podobný dokument sehnat třeba od profesionálů v oblasti BOZP a porovnat jej s reálným provozem na pracovišti. Zpravidla v něm najdeme popis rizika – tedy co se může stát (např. bodnutí infikovanou jehlou, pořezání apod.), dále pravděpodobnost rizika a závažnost následků a opatření, která lze přijmout. Tento dokument by se měl stát nedílnou součástí vaší agendy zaměstnavatele.
Můžete to nechat na profesionálech. Zkontrolujeme vaši dokumentaci, případně vám ji připravíme kompletně na klíč.
Každá vykonávaná práce na pracovišti by měla být zařazena do některé ze čtyř kategorií. Podmínky pro zařazování prací do kategorií stanoví vládní vyhláška, která určuje celkem třináct rizikových faktorů, které se při této příležitosti posuzují – jsou jimi prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková, zátěž, práce s biologickými činiteli a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Ve vyhlášce jsou jasně popsána kritéria pro kategorizaci.
Každá pracovní pozice by měla být z hlediska jednotlivých faktorů a jejich kategorií posouzena. Pokud následně například pro některý z faktorů vyhodnotíte riziko na stupni tři, řadí se tato pracovní pozice do třetí kategorie, ačkoliv jsou všechny ostatní faktory vyhodnoceny na stupni č. 1.
Vyhodnocení by se mělo provádět pro každou pracovní pozici zvlášť.
Význam kategorizace pracovních pozic má mimo jiné pro pracovnělékařské prohlídky, jejich četnost a frekvenci opakování. Pakliže z kategorizace vyplývá alespoň jedna pozice v kategorii druhé a vyšší, zasílá se tato informace na Krajskou hygienickou stanici příslušnou dle místa pracoviště.
Tip: Zajímá vás, jaké má vůči vám zaměstnavatel povinnosti? Jaká kritéria musí splňovat vaše pracovní podmínky, za co musíte dostat zaplaceno, a jak je to třeba s dovolenou? A naopak, jaká má zaměstnavatel práva vůči vám? Odpověď na tyto otázky naleznete v našem článku na téma: Práva a povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.
Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) bývají zaměňovány s pracovními pomůckami či pracovními oděvy, nejde ale zdaleka o to samé. Pracovní pomůcky jsou třeba hrábě, počítač či váleček na malování.
Oproti tomu ochranným prostředkem je třeba pracovní přilba, pracovní rukavice či bezpečnostní postroj na výškové práce. Zaměstnavatel by přitom měl své zaměstnance v rizikových provozech ochrannými prostředky přímo vybavit a nespoléhat se, že si je zajistí sami. Stejně tak by je neměl dávat k úhradě při běžném opotřebování (jinou situací je například ztráta či zničení, k němuž došlo nesprávným použitím).
Pracovní obuv či pracovní oblečení může být ochranným prostředkem například, pokud jimi chráníte své zaměstnance před chladem. Jde-li ale o jednotné košile pro zaměstnance v pizzerii, nejedná se o ochranný prostředek.
Tip: S pracovními oděvy a ochrannými pomůckami se můžete setkat u spousty profesí. Často však panují otázky ohledně toho, kdo má vlastně povinnost je hradit – zaměstnanec nebo zaměstnavatel? Na to, co říká zákon, vám odpovíme v našem článku.
I v této oblasti se se rozdělují provozované činnosti do některé z kategorií:
Kritéria by ovšem měla posoudit odborně způsobilá osoba.
Každé pracoviště by mělo být vybaveno hasicími přístroji, což ale většinou zajišťuje pronajímatel budovy. Přesto není od věci tuto skutečnost zkontrolovat a případně s ním dohodnout nápravu.
Pro případ požáru, jakož i jiných obdobných situací, by mělo být pracoviště vybaveno značením únikových cest (které bývá zelené) a červeným značením hasicích přístrojů.
Tip: Může se vám doma přihodit pracovní úraz? Odpověď na tuto otázku naleznete v našem článku.
Jak v oblasti požární ochrany, tak také v oblasti bezpečnosti práce by měla probíhat pravidelná školení (někdy dokonce i praktické nácviky). Mnohdy je školení, nebo pouze podepsání papíru o tom, že se uskutečnilo, jedinou činností, která v oblasti BOZP probíhá. Co vám ale v praxi nejspíš projde při kancelářské činnosti, může znamenat opravdu velký průšvih, pracují-li vaši zaměstnanci třeba u soustruhu nebo v laboratoři.
Školení by mělo probíhat nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce ve formě vstupního školení a dále v přiměřených intervalech – především s ohledem na typ práce a změny v organizaci práci – opakované školení.
Tip: Školeními v oblasti BOZP se zabýval jeden z našich článků na blogu.
V oblasti BOZP se vyplatí nepodceňovat jak povinnosti jako takové (provádění pravidelných školení, přidělování ochranných prostředků), tak také vedení evidence o těchto činnostech. Pokud se stane například nějaký opravdu fatální pracovní úraz s následkem smrti, bude se vám špatně prokazovat, že jste se s kolegou domluvili, že bude používat ochranné brýle a helmu a že jste jej proškolili, když nebudete mít nic z toho doložené a pozůstalí si nárokují náklady na pohřeb a výživu nezletilých dětí, které po něm zůstaly.
Co se týče záznamů, které by měl zaměstnavatel vést, jde především o knihu úrazů a požární knihu, které jsou ze zákona povinné, a dále deník kontrol BOZP (do něj by se nejméně jednou za rok měla zapsat tzv. prověrka BOZP, tedy důkladná kontrola všeho, co s BOZP souvisí). Zákon ovšem nestanovuje jejich závazné formy a připouští se tedy i elektronická forma.
Zaměstnavatel by měl mít uzavřenu smlouvu se závodním lékařem a každý zaměstnanec by se měl minimálně před nástupem do práce podrobit lékařské prohlídce. Tu může v případě zařazení do nejméně náročné kategorie práce absolvovat i u svého obvodního lékaře. V určitých intervalech, které jsou dány opět kategorií pracovní činnosti a také věkem zaměstnance, by měly následovat periodické lékařské prohlídky.
Tip: Lékařskými prohlídkami na pracovišti, jejich dělením a pravidly jsme se zabývali v samostatném článku.
Dozor nad bezpečnostní práce vykonává Státní úřad inspekce práce prostřednictvím svých inspektorátů. Opomíjet předpisy v této oblasti se příliš nevyplácí, protože pokuty mohou být opravdu vysoké – až 2 miliony korun. Inspektoři pochopitelně zohledňují obecnou nebezpečnost provozu, takže v případě, že se na porušení povinností přijde v účetní firmě, může očekávat spíše lhůtu na odstranění závad než pokutu ve výši milionu korun. Při prošetřování smrtelného úrazu u výškových prací by ale asi tak smířliví již nebyli.
Tip: Inspekce práce zní pro mnoho zaměstnavatelů opravdu děsivě. Má však své důležité místo a v některých situacích může nejen šetřit peníze, ale dokonce i zachraňovat životy. V našem dalším článku jsme rozebrali, co vlastně inspektorát práce dělá, jaké má pravomoci, a jak probíhá samotná inspekce.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
