Soudní spor odstartovala pokuta České inspekce životního prostředí ve výši 290 000 korun za neoprávněné používání lesní půdy panem J. V. k jiným účelům než pro plnění funkcí lesa, čímž porušil zákon o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Pan J. V. podle údajů ze soudního řízení zavezl rokli na vlastním lesním pozemku materiálem z výkopů. Muž s uloženou pokutou nesouhlasil a podal proti ní žalobu k Městskému soudu v Praze. Poukazoval přitom na to, že je důchodce s ročním příjmem dvě stě tisíc a pokuta je pro něho likvidační. Podle něj nebyla při kontrole zjištěna míra poškození životního prostředí, a proto nemohlo být toto hledisko vůbec použito. Při stanovení pokuty podle žalobce správní orgány nepřihlédly ke konkrétním okolnostem, motivaci a individuálních aspektech případu.
Související služba
Jste poškozenou osobou v rámci trestního řízení?
Zajistíme pro vás rychlý a nenáročný přístup ke spravedlnosti. Víme, že situace obětí a poškozených v rámci trestního řízení činů je velmi náročná. Pomůžeme vám zmapovat vaší situaci a srozumitelně vám vysvětlíte vaše práva a možnosti. Sepíšeme trestní oznámení, provedeme vás trestním řízením a podpoříme vás u soudu.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Ministerstvo životního postředí se ztotožnilo se zjištěním a právním hodnocením České inspekce životního prostředí. K výši pokuty konstatovalo, že je přiměřená, neboť nedošlo k poškození lesa, ale k jeho ohrožení. Poukázalo také na to, že pan J. V. v rámci přestupkového řízení nedoložil své majetkové poměry, ale jen z pouhého pohledu do katastru nemovitostí je zřejmé, že hodnota jeho majetku významně a mnohonásobně převyšuje výši pokuty. Podle správního orgánu navíc zavezení rokle narušilo průchod vody v lese, schopnost zadržovat vodu a byla zničena nejcennější vrstva půdy jejím zasypáním.
Tip na článek
Tip: Metodika odškodňování nemajetkové újmy byla vytvořena jako nástroj sloužící jako podpora ke vzniku rozhodnutí v oblasti odškodnění za nemajetkovou újmu. Proč a kým byla metodika vytvořena, jaká je její závaznost a kdy ji lze uplatnit? Na to jsme se zaměřili v našem dalším článku.
Pan J. V. sice nijak nepopíral, že nechal na lesní pozemky navézt dotčený materiál, odmítal ovšem, že negativně ovlivnil vodní režim místa a že následkem může být deficit vody v půdě nebo naopak její zamokření. Podle něj je tohle tvrzení pouhou spekulací. Žalobce také podotkl, že nepřiměřenost pokuty vyplývá též z tržní hodnoty dotčeného pozemku, která dosahuje jen okolo 50 000 Kč. Pan J. V. svá tvrzení dokládal mimo jiné fotografiemi a ortofotomapami. Jedním z důkazů, který měl podpořit jeho tvrzení, byla také odpověď ChatGPT na jeho dotaz ohledně těžby jílu v Krňanech a okolí.
Soud konstatoval, že žalobce spáchal přestupek tím, že neoprávněně používal lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů. Takového jednání se lze dopustit nejenom poškozením životního prostředí, ale rovněž jeho ohrožením, kdy kdy k poškození dosud nedošlo, ale byly vytvořeny podmínky, za nichž se tak může se značnou mírou pravděpodobnosti stát. Toto rozdělení má klíčový význam z hlediska nutného dokazování.
Tip na článek
Tip: Chystáte se na civilní soudní spor? Vaše úspěšnost závisí především na kvalitně sepsané žalobě, která bude pečlivě vyargumentovaná a podložená věrohodnými důkazy. Nejen smlouvy a faktury, ale též e-mail či smsky mohou sloužit jako důkaz. Co dalšího lze využít a jak probíhá dokazování? Na to jsme se zaměřili v našem dalším článku.
Následně soud žalobu pana J. V. zamítnul. Věcně se přitom vypořádal s jeho námitkami, kterými rozporoval ohrožení stavu lesa. Ztotožnil se přitom s názorem napadených správních orgánů, které detailně popsaly, v čem konkrétně ohrožení životního prostředí spočívalo. Mimo jiné zdůraznily, že nejcennější vrstva půdy je ta svrchní organická, v níž jsou průběžně ukládány rostlinné a živočišné zbytky. Půda by bez těchto organismů nebyla půdou, ale pouze mrtvým substrátem, který by nemohl plnit důležité funkce v ekosystému. Tato vrstva půdy ovšem byla zničena zasypáním výkopovým materiálem jiných fyzikálních a chemických vlastností.
Z hlediska současného práva byl ovšem zajímavější okamžik, v němž soud odmítnul návrh na provedení důkazu v podobě odpovědi ChatuGPT. Podle soudu „Odpověď ChatGPT, komunikačního rozhraní velkého jazykového modelu GPT-x, které je určeno pro širokou veřejnost, nemůže ke zjištění skutkového stavu jakkoli přispět. Je totiž obecně známou skutečností, že veřejnosti aktuálně dostupná verze tohoto velkého jazykového modelu není spolehlivým zdrojem informací jakéhokoli druhu, jelikož v případě, že určitou informací nedisponuje, poskytuje informace vyfabulované, zhusta bez jakékoli opory v realitě či s odkazy na konkrétní, avšak neexistující (vymyšlené) primární zdroje.”
Tyto případy přitom podle soudu nelze, s výjimkou zjevných logických nebo věcných omylů, jednoduše rozlišit. Pravdivost odpovědí ChatGPT (ale i dalších komunikačních rozhraní jiných velkých jazykových modelů fungujících na stejných principech) tak je třeba ověřit pomocí jiných zdrojů; v takovém případě by ovšem byly důkazními prostředky právě tyto jiné zdroje, a nikoli odpověď ChatGPT.
Závěr:
Rozhodnutí je v kontextu rychlého rozvoje umělé inteligence klíčové, neboť poukazuje na problematiku využití AI v právních procesech, zejména v kontextu ověřitelnosti a spolehlivosti poskytovaných informací. Soud konstatoval, že i když může být ChatGPT užitečný pro generování návrhů nebo předběžných odpovědí, jeho použití jako důkazního materiálu v soudním řízení je problematické, jelikož nelze jednoznačně určit, zda jeho výstupy odpovídají pravdivým a relevantním informacím nezbytným pro rozhodování ve věci.
Tip na článek
Tip: Soudce Nejvyššího soudu okresu King ve Washingtonu v nedávném rozsudku zásadně odmítnul v rámci důkazního materiálu použití videa, které bylo upravené umělou inteligencí (AI). Zdůraznil přitom, že se technologie opírá o neprůhledné metody reprezentující to, co si umělá inteligence “„myslí“, že by se mělo ukázat.