Chystáte se na civilní soudní spor? Vaše úspěšnost závisí především na kvalitně sepsané žalobě, která bude pečlivě vyargumentovaná a podložená věrohodnými důkazy. Nejen smlouvy a faktury, ale též e-mail či smsky mohou sloužit jako důkaz. Co dalšího lze využít a jak probíhá dokazování?
Rozhodnutí soudu, které upravuje určité právní vztahy a zakládá nová práva a povinnosti, vychází vždy z kombinace právních a skutkových zjištění. Pro soudce je podstatné, jak moc se strany procesu shodují nebo rozcházejí ve svých tvrzeních. Podle toho se pak liší šíře dokazování jejich tvrzení.
Na strany sporu dopadá takzvaná důkazní povinnost, a proto je jejich hlavním úkolem hledat způsob, jak podložit své tvrzení a navrhovat důkazy. Na soudci pak je, aby vyhodnotil, které z navržených důkazů jsou klíčové pro jeho objektivní zjištění, a dané důkazy nechal provést. Směřuje přitom především k prokázání skutečností, na nichž se strany neshodnou. Pokud s určitým tvrzení obě strany souhlasí, pak není nutné jejich prokazování.
Příklad: Je-li předmětem sporu (údajně) neplatná výpověď ze strany zaměstnavatele, přičemž se obě strany shodují, že před třemi lety uzavřely pracovní smlouvu, pak již tuto skutečnost není třeba prokazovat a soud se soustředí zejména na samotnou výpověď.
Tip: Zásadami a pravidly, které provázejí dokazování v občanském soudním řízení, jsme se zabývali v našem článku.
Váš úspěch závisí především na brilantně sepsaném návrhu a vhodně navržených důkazech. S obojím vám můžeme pomoci. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o přípravu předžalobní výzvy, žaloby, odvolání nebo rovnou o zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Obecně může sloužit jako důkaz cokoliv, čím mohu prokázat své tvrzení, resp. čím může soudce zjistit stav věci. Dokazování a důkazní prostředky upravuje občanský soudní řád, který uvádí jako příklad výslechy účastníků a svědků, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy či jiné listiny, znalecké posudky a ohledání. Tento výčet není úplný a lze jej podle potřeby rozšiřovat. Představuje ale výčet typických důkazních prostředků, s nimiž se nejčastěji u soudu setkáváme. Pojďme je nyní blíže prozkoumat.
Jedná se o výpověď osoby, která není jednou ze stran řízení. Soudu bývá dotazována na to, co zažila, viděla či slyšela.
Svědkem smí být kdokoliv, kdo je schopen určité věci vnímat a následně je soudu sdělit. Může to být tedy například i dítě, pokud to, na co je dotazováno, odpovídá jeho rozumovým schopnostem. Výslech dítěte se ale zpravidla od toho běžného liší. Měla by při něm být vyloučena veřejnost, aby byla chráněna práva dítěte. Soudce se zpravidla snaží navodit civilnější atmosféru, může odložit talár, s dítětem si povídají buď společně u jednoho stolu v jednací síni, případně i v kanceláři. Není se tedy třeba obávat, že tato zkušenost bude pro dítě nějak stresující.
Jste-li soudem předvoláni jako svědek, abyste vypovídali o určité události či skutečnosti, je to i vaší povinností. Existuje ale situace, kdy můžete výpověď odepřít, a to, pokud byste tím mohli způsobit trestní stíhání sobě či vám blízkých.
Pokud ale k výpovědi přistoupíte, je třeba říkat pravdu, jinak se můžete dopustit trestného činu křivého svědectví. Od této skutečnosti je třeba odlišit situace, kdy jste vázáni povinností mlčenlivosti.
Povinnost mlčenlivosti se vztahuje k řadě situací a profesí – ať už jde o obchodní, státní, lékařské, nebo třeba zpovědní tajemství. Povinnost mlčenlivosti pak váže také advokáty a soudce ve věcech týkajících se výkonu jejich profese. V otázkách, které se daného tajemství týkají, pak nelze výslech vést, leda by byla daná osoba povinnosti mlčenlivosti zproštěna.
Svědka vyslýchá především předseda, případně členové senátu. Se souhlasem soudce mohou klást otázky také účastníci a jejich zástupci. Dotazy by se měly týkat dané věci a být vhodné. Jako nepřípustné se pokládají tzv. otázky sugestivní a kapciózní.
Příklad: Otázky kapciózní jsou v podstatě úskočné či lstivé otázky, které například zahrnují dosud nepotvrzenou skutečnost. Například: “Podepisoval pan Dvořák tu smlouvu plnícím či kuličkovým perem?” za situace, kdy není potvrzené, zda pan Dvořák nějakou smlouvu vůbec podepsal. Sugestivní otázka je návodná – například – “Měla na sobě paní Králová v tu chvíli černé šaty?” Namísto “Jaké barvy bylo oblečení paní Králové?”
Výpověď svědka se zaznamenává do protokolu o jednání. Nesmí přitom být nijak zkreslována a upravována.
Znalci přicházejí ke slovu ve chvíli, kdy jsou třeba jejich odborné znalosti, aby prokázali některé skutečnosti. Znalecký posudek bývá zpravidla vypracován písemně, ale znalec může být rovněž předvolán k jeho dovysvětlení a zodpovězení doplňujících otázek. Na rozdíl od svědka znalec nevypovídá o tom, co zažil, ale co na základě svých odborných znalostí poznal a k jakým závěrům dospěl.
V usnesení o ustanovení znalce by měl soud vymezit konkrétní úkol znalce, nejlépe pomocí jasně formulovaných otázek, které směřují k objasnění sporných skutečností.
Znalci bývají vybírání ze seznamu soudních znalců. Pouze výjimečně, pokud pro daný obor žádný znalec není zapsán, lze oslovit jinou osobu, která disponuje potřebným vzděláním a znalostmi.
V civilním řízení existují situace, kdy je znalecký posudek nezbytný. Jsou jimi
Správce konkurzní podstaty může znalce ustanovit k ocenění ceny podniku.
Znalec má rovněž právo odmítnout podat znalecký posudek z důvodu obavy z trestního stíhání, kterému by vystavil sebe nebo osoby blízké, pokud by posudek podal. Pokud ale naopak znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, může být stíhán pro trestný čin nepravdivého znaleckého posudku.
Znalecký posudek by měl obsahovat tři části:
Soudce hodnotí znalecký posudek jako jakýkoliv jiný důkaz, nepřísluší mu ale zpochybňovat závěry znalce z hlediska jejich správnosti.
Jako důkaz nám v dnešní době může sloužit pochopitelně také záznam naší elektronické komunikace. Nejen e-mail, ale i konverzace v chatu, v Messengeru na Facebooku, Whatsappu, SMS, záznam v Basecampu či jiném sdíleném prostředí. Samozřejmě však platí, že předložený důkaz (e-mail, výpis z chatu) lze vždy zpochybnit, a to jiným důkazem. Tím může být znalecký posudek, výpověď svědka, prakticky cokoliv. Je na soudci, aby se rozhodl, co je pro něj důvěryhodnější. Nejlepší je však mít místo e-mailu uzavřenou písemnou smlouvu, ta se zpochybní mnohem hůře. U e-mailu je pak vhodné uchovávat i metadata, aby byl průkaznější. Také doporučujeme používat e-mail jako potvrzení dohody v telefonu, tedy jen ex post napsat o čem hovor byl a na čem jste se dohodli.
Tip: Zajímáte-li se blíže o roli znalce u soudu, pak si můžete prostudovat náš článek na toto téma.
Jedná se o listiny, ve kterých příslušný orgán osvědčí určité skutečnosti, jejichž odborné vyjádření nenáleží soudu.
Listiny patří k nejčastějším a rovněž nejspolehlivějším důkazům v civilním řízení, zejména pak v obchodních a pracovněprávních věcech. Jejich podoba a obsah jsou dány a jsou neměnné, což tak zcela nemusí platit například u výpovědi svědků.
Listiny se nejčastěji předkládají již se samotnou žalobou, případně s vyjádřením k žalobě. V praxi jde zpravidla o kopie, které jsou následně při ústním jednání doplněny o originál. Pokud samotný účastník listinu nemá, nicméně o ní ví a označí ji jako důkaz, může si jí soud od daného úřadu, právnické či fyzické osoby vyžádat.
Listiny dělíme na
Soud získané listiny zakládá do spisu, kde slouží k nahlédnutí pro účastníky řízení. Samotné provádění důkazů listinou probíhá při jednání, kdy předseda senátu listinu buď celou přečte nebo sdělí její obsah.
Jeho předmětem může být jakákoliv věc (movitá nebo nemovitá), či lidské tělo. Řadíme jej mezi nejspolehlivějších důkazních prostředků, avšak jeho nevýhodou je, že jeho využití v civilním řízení je nižší (například oproti trestnímu řízení, kde bývá pravidlem). Předmětem dokazování musí být taková skutečnost, kterou lze vnímat smysly. Vhodné je využít tento důkazní prostředek například u zjištění rozsahu škody u věcí (škoda na automobilu, originále obrazu či na nemovitosti).
Ohledání lze provést přímo na jednání soudu, pokud to povaha a rozměr dané věci umožňuje. V opačném případě je třeba jej provést na místě a pozvat k němu všechny účastníky řízení, případně další osoby jako znalce apod.
Tip: Průběh a proces trestního řízení jsme blíže popsali v našem článku.
Tento důkaz je využit spíše podpůrně. Účastníci řízení se samozřejmě v rámci řízení různých způsobem vyjadřují a mohou být dotazováni, v takovém případě ovšem nejde o výslech jako takový.
Podpůrnost tohoto důkazu je dána tím, že jeho vypovídající hodnota je velice sporná. Je přirozené, že účastník má na řízení a jeho výsledku eminentní zájem a není nestranný, což značně snižuje jeho věrohodnost.
Soud může nařídit důkaz výslechem účastníků pouze v případě, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Účastník, který má být vyslechnut, by měl s výslechem souhlasit (tato podmínka ovšem neplatí u nesporných řízení a řízení týkajících se rozvodu či partnerství dvou osob).
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Chcete-li dosáhnout vítězství u soudu například při náhradě škody či při vymáhání své pohledávky, váš úspěch se bude odvíjet především od brilantně sepsaného návrhu a vhodně navržených důkazů. Co vše může jako důkaz sloužit a jak dokazování u soudu probíhá?
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
