Od ledna 2026 přichází zásadní změna v oblasti hlášení pracovních úrazů. Papírové formuláře končí a zaměstnavatelé budou mít povinnost podávat hlášení výhradně elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Nová pravidla mají nejen zjednodušit administrativu a snížit počet chyb, ale také přinést přehlednější evidenci a rychlejší komunikaci s úřady. Co přesně tato změna znamená, jaká zůstávají pravidla pro vedení knihy úrazů a jaké sankce hrozí za porušení povinností?
Od 1. ledna 2026 vstoupí v účinnost novela právních předpisů, která zásadně mění způsob hlášení pracovních úrazů. Dosavadní praxe, kdy zaměstnavatelé vyplňovali a odevzdávali papírové formuláře, definitivně končí. Nově bude možné podat hlášení výhradně elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.
Cílem změny je především zjednodušení administrativy a snížení chybovosti při vyplňování. Elektronické hlášení zároveň umožní rychlejší předávání dat dalším orgánům (např. zdravotním pojišťovnám či ČSSZ) a zlepší kontrolu nad dodržováním povinností. Přestože hlášení proběhne online, zaměstnavatel bude i nadále povinen uchovávat podepsanou kopii pro vlastní evidenci.
Zaměstnavatelé by se měli na změnu připravit s dostatečným předstihem – zkontrolovat interní procesy, zajistit přístup oprávněných osob k portálu a proškolit odpovědné pracovníky. Vzhledem k tomu, že povinnost hlásit pracovní úraz vyplývá přímo ze zákoníku práce (§ 105 zákona č. 262/2006 Sb.) i souvisejících předpisů o BOZP, hrozí za nesplnění povinnosti sankce od inspektorátu práce.
Novela zapadá do širšího trendu digitalizace pracovněprávní agendy – obdobně jako u nemocenských dávek nebo eNeschopenky. Pro zaměstnavatele to znamená nejen povinnost přizpůsobit se novému systému, ale i příležitost k efektivnějšímu a přehlednějšímu vedení agendy pracovních úrazů.
Poskytneme vám zkušeného právníka pro vaše podnikání. Ať už budete jeho pomoc potřebovat nárazově, nebo třeba celý rok, bude vám vždy k dispozici. Při objednávce platíte pouze cenu za první měsíc služby, dále probíhá úhrada v měsíčních intervalech.
Pracovní úrazy patří dlouhodobě mezi sledované ukazatele bezpečnosti práce. Podle statistik Státního úřadu inspekce práce a Ministerstva práce a sociálních věcí se v České republice každoročně stane přibližně 40–50 tisíc pracovních úrazů, z toho několik stovek má vážné nebo smrtelné následky. Nejvíce úrazů bývá tradičně hlášeno v odvětvích s vyšší fyzickou zátěží – zejména ve stavebnictví, průmyslu, zemědělství a dopravě.
Přestože se v posledních dvou dekádách podařilo celkový počet úrazů snížit, závažné případy se opakují. Typickými příčinami jsou pády z výšky, práce s těžkými břemeny, obsluha strojů nebo nedostatečné používání ochranných pracovních pomůcek. Často hraje roli i podcenění rizik a nedostatečné školení zaměstnanců.
Pozitivní je, že se postupně zvyšuje ochota úrazy hlásit a zaměstnavatelé věnují více pozornosti prevenci. Přesto však inspektoráty práce každoročně odhalují případy, kdy zaměstnavatelé zamlčují méně závažné úrazy, nebo nesplní povinnost vést řádnou dokumentaci.
Digitalizace, která vstoupí v účinnost od ledna 2026, umožní nejen rychlejší hlášení, ale i lepší sběr anonymizovaných dat. Díky nim bude možné přesněji vyhodnocovat příčiny a trendy úrazovosti a cíleně zavádět preventivní opatření. To by mohlo přispět k dalšímu snižování počtu úrazů a k vyšší kultuře bezpečnosti na pracovištích.
Tip: Přihodil se vám v pracovní době úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Jak se počítá hodnota bodu bolestného podle aktuální tabulky bolestného? Tomu se věnujeme v našem článku.
Povinnost zaměstnavatele vést záznamy o pracovních úrazech vyplývá přímo ze zákoníku práce (§ 105 zákona č. 262/2006 Sb.) a souvisejících předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Každý zaměstnavatel musí vést tzv. knihu úrazů, do které se zapisují všechny pracovní úrazy – bez ohledu na to, zda si vyžádají pracovní neschopnost.
Do knihy se zaznamenává zejména:
Pokud úraz způsobí pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny, je zaměstnavatel povinen vyhotovit také záznam o pracovním úrazu a odeslat jej příslušným orgánům (inspektorátu práce, zdravotní pojišťovně). Od roku 2026 se tento krok přesouvá do plně elektronické podoby.
Kniha úrazů sama o sobě může být vedena nadále v papírové nebo elektronické formě, ale hlášení vůči úřadům už bude probíhat pouze digitálně. Je tedy důležité sladit oba postupy, aby mezi interní evidencí a elektronickým formulářem nevznikaly nesrovnalosti.
Správně vedená evidence chrání nejen zaměstnance, ale i samotného zaměstnavatele – zejména při kontrolách inspekce práce nebo při řešení nároků na odškodnění.
Pracovní úraz není jen administrativní záležitostí, ale situací, která zakládá konkrétní povinnosti zaměstnavateli i práva zaměstnance.
Zaměstnavatel má zejména povinnost:
Zaměstnanec má právo na:
Současně je ale povinen úraz ihned oznámit nadřízenému a spolupracovat při jeho objasnění. Pokud by k úrazu došlo například v důsledku hrubého porušení bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnance (např. pod vlivem alkoholu), může být nárok na náhradu krácen.
Flexinovela z roku 2025 tyto povinnosti zásadně neměnila, ale digitalizace hlášení od roku 2026 celý proces zrychlí a zpřehlední. Jasná evidence a rychlá reakce jsou přitom klíčové jak pro ochranu práv zaměstnance, tak pro právní jistotu zaměstnavatele.
Tip: Má-li zaměstnavatel obavy, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci, například pokud zaměstnanec nevykonával práci déle než 8 týdnů po pracovním úrazu s těžkými následky, může nařídit zaměstnanci mimořádnou lékařskou prohlídku. Blíže jsme se tomuto tématu věnovali na našem blogu.
Hlášení pracovních úrazů není jen formalita, ale zákonná povinnost, jejíž zanedbání může mít pro zaměstnavatele citelné následky. Pokud inspektorát práce zjistí, že firma úraz vůbec neoznámila, evidenci vedla neúplně nebo záznamy zkreslila, hrozí jí pokuta, která se podle závažnosti může vyšplhat až do milionových částek. Kromě toho se zaměstnavatel vystavuje i civilní odpovědnosti vůči poškozenému zaměstnanci, který se může domáhat doplacení náhrad soudní cestou. Nejde tedy jen o reputační riziko, ale i o reálné finanční ohrožení.
Na druhou stranu povinná digitalizace hlášení od roku 2026 představuje také příležitost, jak systém bezpečnosti práce posunout dopředu. Elektronické formuláře umožní přesnější sběr dat a rychlejší komunikaci s úřady i pojišťovnami. To může vést nejen k efektivnějšímu vyřizování jednotlivých případů, ale i k lepší analýze rizik na úrovni celé firmy. Pokud zaměstnavatel pravidelně vyhodnocuje příčiny úrazů a přijímá preventivní opatření, snižuje tím nejen pravděpodobnost budoucích úrazů, ale i vlastní právní a finanční odpovědnost.
Pracovní úraz se může stát kdykoli a kdekoli. Rozdíl mezi chaotickou krizí a zvládnutou situací přitom často spočívá v tom, zda má firma dobře nastavený systém evidence, školení a prevence. Digitalizace je proto třeba vnímat nejen jako povinnost, ale i jako šanci zvýšit kulturu bezpečnosti na pracovišti.
Od roku 2026 se tedy zaměstnavatelé musí připravit na povinnou digitalizaci hlášení pracovních úrazů. Zůstává jim povinnost vést knihu úrazů, zajistit vyšetření příčin a odškodnění postiženého, přibývá však povinnost podávat záznamy výhradně elektronicky. Statistiky ukazují, že pracovní úrazy jsou v ČR stále častým problémem, zejména ve stavebnictví a průmyslu, a proto je správná evidence i prevence klíčová. Digitalizace by měla přinést menší chybovost, rychlejší komunikaci s úřady a lepší možnosti, jak data využít k předcházení dalším úrazům. Pro zaměstnavatele to znamená nejen nové povinnosti, ale i šanci posílit bezpečnost práce a vyhnout se zbytečným sankcím.
Od 1. ledna 2026 začne platit nařízení vlády č. 322/2025 Sb., podle něhož bude možné hlášení pracovního úrazu podat výhradně elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Papírové formuláře už nebudou akceptovány.
Ano. Povinnost vést knihu úrazů zůstává zachována (§ 105 zákoníku práce). Do knihy se zapisují všechny pracovní úrazy, včetně drobných, které nevedou k pracovní neschopnosti. Elektronické hlášení se týká pouze povinných záznamů vůči úřadům u úrazů s vážnějšími následky.
Za porušení povinností při hlášení pracovního úrazu může inspektorát práce uložit pokutu, která se v závažných případech pohybuje až v řádu milionů korun. Kromě toho se zaměstnavatel vystavuje riziku občanskoprávních žalob ze strany zaměstnance, pokud mu neposkytne náhradu škody a bolestného.
Poskytneme vám zkušeného právníka pro vaše podnikání. Ať už budete jeho pomoc potřebovat nárazově, nebo třeba celý rok, bude vám vždy k dispozici. Při objednávce platíte pouze cenu za první měsíc služby, dále probíhá úhrada v měsíčních intervalech.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
