Přihodil se vám v pracovní době úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Liší se postup, pokud jste si úraz částečně zavinili sami porušením svých povinností? A proč vám smí dát zaměstnavatel v souvislosti s pracovním úrazem výpověď? To vše vám zodpovíme v našem článku.
Jako pracovní úraz chápeme poškození zdraví zaměstnance, případně jeho smrt, k níž došlo v důsledku pracovních úkolů případně v souvislosti s nimi.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Jako pracovní úraz si typicky představíme nehodu, která se stala při vykonávání nějaké relativně nebezpečné práce – například když v laboratoři dojde k úniku plynu a následnému výbuchu, který způsobí zaměstnancům tržná zranění a poškození zraku, nebo když dojde k zásahu elektrickým proudem při instalaci elektrického zařízení.
Pracovní úraz se může stát ale také komukoliv z nás, kdo vykonává zcela bezpečné zaměstnání, například v kanceláři. Řadíme sem totiž třeba i vymknutý kotník, k němuž došlo při pádu na schodišti při cestě na mzdové oddělení.
Z hlediska pracovního práva má význam rozlišovat následující pracovní úrazy:
Přihodí-li se vám, jakožto zaměstnanci, úraz a váš zdravotní stav vám to umožní, musíte to bezodkladně oznámit svému zaměstnavateli. Totéž platí i pro situaci, kdy se úraz přihodí někomu jinému z kolegů. Samotná skutečnost, že úraz zaměstnavateli neohlásíte, vás ale nepřipraví o případný nárok na odškodnění.
Pan Pavel na stavbě upadl, zvrtnul si nohu v jámě a upadl na ni. Bolesti si příliš nevšímal a nikomu nic nehlásil. V noci mu noha otekla a začala jej bolet víc a lékař konstatoval natržený kolenní vaz a vystavil mu neschopenku. Přestože pan Pavel nic nenahlásil, může svůj úraz považovat za pracovní.
Je-li úraz nahlášen, zaměstnavatel především prošetří, jak k němu došlo a zda se jedná skutečně o úraz pracovní. Pouhá skutečnost, že k určitému úrazu došlo v pracovní době, nemusí ještě znamenat, že jde o úraz pracovní. Vždy se zkoumá zda byly plněny pracovní úkoly a souvislost mezi plněním pracovních úkolů a úrazem. Zaměstnanci jsou přitom povinni spolupracovat při prošetřování okolností takového úrazu.
Dnes už legendárním příkladem pracovního úrazu byla situace, kdy si stavební dělník nárokoval odškodnění za úraz, k němuž došlo během jeho přestávky, kdy si šel zapálit a sedl si přitom na nezabezpečený světlík u střechy. Z pohledu zaměstnavatele nešlo o výkon práce a zaměstanec byl dostatečně varován, aby si na dané místo nesedal (soud přitom uznal jako dostačující i vulgární pokyn „Ku*va, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět“). Přesto nakonec soudy usoudily, že když zaměstnanec na chvíli přeruší práci, ačkoliv není zaměstnavatelem vyhlášena přestávka v práci, aby si během pracovní doby vykouřil cigaretu, jde o běžné počínání zaměstnance, které nemůže zaměstnavatele zbavit odpovědnosti za případný úraz, který se v tu chvíli zaměstnanci přihodí. Úraz byl tedy jako pracovní uznán a následně už se posuzovala pouze míra spoluzavinění zaměstnance, který varování svého zaměstnavatele neuposlechl.
Sporné bývají situace, kdy například zaměstnanec zkolabuje či dostane epileptický záchvat na pracovišti a v důsledku toho si poraní hlavu. Zaměstnavatel musí prošetřit, co přesně ke kolapsu či záchvatu vedlo. Byla-li příčinou jakákoliv zvýšená námaha, kterou mohl být i stres, tedy námaha psychická, pak je následný úraz úrazem pracovním. Tuto skutečnost potvrdily opakovaně i české soudy.
Dojde-li k potvrzení toho, že úraz byl pracovní, musí jej zaměstnavatel zapsat do knihy úrazů a jednalo-li se o úraz s pracovní neschopností delší než 3 dny, musí sepsat záznam a zaslat jej zašle příslušným orgánům a institucím a rovněž jej předá zaměstnanci.
Tip: Má-li zaměstnavatel obavy, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci, například pokud zaměstnanec nevykonával práci déle než 8 týdnů po pracovním úrazu s těžkými následky, může nařídit zaměstnanci mimořádnou lékařskou prohlídku. Blíže jsme se tomuto tématu věnovali na našem blogu.
Občasné dotazy zaznamenáváme v případě, kdy k úrazu došlo de facto v rámci pracovní doby nebo krátce před či po ní, ale v danou chvíli byl zaměstnanec mimo pracoviště. V takovém případě musíme rozlišovat, o jaký okamžik se jednalo.
Pro posuzování toho, zda se jednalo přímou souvislost s plněním pracovních úkolů, se zohledňuje vždy hledisko místní časové i věcné.
Uvažujme nejprve o situaci, kdy se vám přihodil pracovní úraz, za nějž nijak nemůžete – tedy nebyli jste pod vlivem alkoholu, neporušili jste stanovený postup ani žádný předpis.
V takovém případě vám je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za:
Věcná škoda – jedná se o náhradu v penězích za škodu způsobenou na věcech. Došlo-li například ke zničení vlastního automobilu (použitého se souhlasem zaměstnavatele), oblečení zaměstnavatele apod. Za určitých okolností sem mohou spadat i další náklady, například na obstarání osob, které pečují o vaši domácnost, pokud vám to úraz znemožnil.
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením – spadají sem náklady za léky, rehabilitace, ošetřovatele, jízdné k lékaři apod. Výjimkou jsou jednak náklady hrazené pojišťovnou a dále náklady, které nejsou vynaložené účelně.
Ztráta na výdělku – Rozumí se jí jednak snížení výdělku v průběhu nemocenské, která následuje po pracovním úrazu. Účelem této náhrady je kompenzace ztráty na výdělku zaměstnance po dobu trvání pracovní neschopnosti.
Pokud by důsledkem pracovního úrazu byla trvalá neschopnost dosahovat původních výdělků, musí zaměstnavatel kompenzovat i takovou ztrátu. Pak by příslušela přísluší zaměstnanci rozdílu mezi jeho průměrným měsíčním hrubým výdělkem před vznikem škody (stanovuje zaměstnavatel) a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu
Bolest a ztížení společenského uplatnění – jedná se o jednorázovou náhradu za újmu způsobenou poškozením zdraví, vyplácenou na základě lékařského posudku. Stanovuje se většinou v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Teoreticky ale může být vyplaceno i opakovaně v případě, že vznikne další bolestné.
V případě bolestného se odškodnění stanovuje na základě tabulky, kde je jednotlivým typům zranění přiřazen určitý počet bodů. V případě pracovního úrazu je hodnota jednoho bodu stanovena v roce 2022 na částku 250 korun. Příkladem může být
Zaměstnavatel se odpovědnosti zcela zprostí, pokud prokáže, že škoda vznikla:
Důkazní břemeno ovšem leží v daném případě na zaměstnavateli.
Tip: Může se vám doma přihodit pracovní úraz? Odpověď na tuto otázku naleznete v našem článku.
Pokud by následkem pracovního úrazu zaměstnanec již nadále nemohl podle lékařského posudku svou práci vykonávat, je zaměstnavatel povinen jej převést na jinou práci. Není-li to možné, jedná se o jeden z výjimečných případů, kdy vám smí dát zaměstnavatel výpověď. V takovém případě máte ale nárok na odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Pod pojmem „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ (BOZP) se skrývá celá řada problematik a pravidel. Mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci tyto oblasti vnímají spíše jako nutné zlo a jakousi formalitu. To se však může změnit v případě závažného úrazu, kontroly inspektorátu práce či pracovněprávního sporu. Jak se tedy připravit, aby vás jako zaměstnavatele tyto události nezaskočily?
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
