Zaměstnavatel po vás vyžaduje lékařskou prohlídku. Má na takovou věc nárok? Lze prohlídku odmítnout a jaké informace o vašem zdravotním stavu smí lékař poskytnout? Na to vše jsme se zaměřili v tomto článku.
Zaměstnavatel po vás vyžaduje lékařskou prohlídku. Má na takovou věc nárok? Lze prohlídku odmítnout a jaké informace o vašem zdravotním stavu smí lékař poskytnout? Na to vše jsme se zaměřili v tomto článku.
Účelem každé lékařské prohlídky je pochopitelně zjištění zdravotního stavu klienta či pacienta. V tomto případě, ale není ani tak cílem odhalit a vyléčit nemoc, ale naopak vyloučit nemoci či stavy, které omezují nebo znemožňují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci. Zaměstnavatel má totiž přidělovat zaměstnancům pouze takovou práci, která odpovídá jejich zdravotnímu stavu. Každá pracovní pozice ovšem zahrnuje jiné požadavky na zdravotní stav zaměstnance. Odlišná kritéria si jistě umíme představit například pro práci policisty, horníka, letce, řidiče z povolání, nebo třeba pro práci úředníka v kanceláři či telefonisty. Zatímco někde se vyžaduje fyzická zdatnost, skvělý zrak a dobrý zdravotní stav, jinde nevadí několik dioptrií, barvoslepost či výrazná nadváha. Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, jsou stanoveny právními předpisy.
Možná vás nyní napadá znepokojující otázka: nový zaměstnavatel se tedy nyní dozví všechny mé aktuální diagnózy? Taková představa není nic příjemného. Můžete mít ve své anamnéze nemoc, která ve společnosti představuje jisté stigma, jemuž se nechcete vystavovat. A nemusí se to týkat ani tak závažných diagnóz, jako je HIV či psychické potíže – upřímně, kdo by chtěl s kolegy v práci rozebírat třeba své kožní problémy, reflux či absolvování liposukce? Ničeho z toho se ale nemusíte obávat. V rámci pracovnělékařské prohlídky se lékař drží rámce pracovní kategorie, do níž spadá vaše povolání (celkem existují 4 takové kategorie). Posoudí pouze, zda jste způsobilý k výkonu daného povolání. Důvod nezpůsobilosti či případné zdravotní problémy, které s výkonem práce nesouvisejí, do posudku nevypisuje. I když se jedná o závodního lékaře, který se zaměstnavatelem úzce spolupracuje, musí dodržovat lékařské tajemství.
Napište nám ji a do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů.
Obecný rámec zmiňuje zákoník práce a zákon o specifických zdravotních službách. Konkrétní právní úprava vychází především z vyhlášky o pracovnělékařských službách. Ta stanoví především výčet nezbytných lékařských prohlídek v souvislosti se zaměstnáváním. Jde o prohlídku vstupní, periodickou a prohlídku mimořádnou, jejichž účelem je preventivní posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, a dále výstupní prohlídku a lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce, které provádějí za účelem posouzení zdravotního stavu v tom smyslu, zda na něj například riziková práce neměla negativní vliv.
Tip: Zákoníkem práce a jeho pěti nejužitečnějšími částmi jsme se zabývali v našem samostatném článku.
Okruh osob, na něž se se jednotlivé prohlídky vztahují, je dán především typem prohlídek:
Vstupní lékařskou prohlídku by měl absolvovat zaměstnanec před nástupem do nového pracovního poměru. Existuje přitom jako povinnost pro zaměstnavatele takovou prohlídku nařídit, tak také pro zaměstnance ji absolvovat. Nemůžete ji tedy odmítnout, resp. teoreticky můžete, ale zaměstnavatel vás pak patrně nezaměstná, neboť mu hrozí postih. Pokud by ovšem zaměstnavatel požadoval odborná vyšetření, které by ale neindikoval posuzující lékař, nemáte povinnost taková vyšetření absolvovat.
Účelem této lékařské prohlídky je především zjistit, zda danou pracovní pozici může zaměstnanec vykonávat, přičemž existuje několik kategorií pracovních pozic, na něž jsou kladeny různé nároky.
Zaměstnavatel je povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku:
Tip: Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodě o pracovní činnosti a dohodě o provedení práce, jsme se věnovali detailně v našich textech na blogu.
Zaměstnavatel může mít uzavřen s konkrétním lékařem vztah na poskytování zdravotní preventivní péče, případně vás může vyslat za vaším praktickým lékařem. Platí přitom, že k praktickému lékaři smí být posláni jen zaměstnanci, jejichž pracovní náplň spadá do 1. kategorie prací. Zaměstnavatel vás obvykle vybaví formulářem s žádostí o vstupní lékařskou prohlídku, jehož vzory jsou ke stažení na internetu.
Cena vstupní prohlídky se obvykle pohybuje okolo 500 korun, ovšem veškeré náklady na takovou prohlídku by měl hradit zaměstnavatel. Při uzavírání pracovního vztahu hradí vstupní prohlídku uchazeč a po započetí pracovního poměru ji zaměstnavatel proplatí (mohou se ale dohodnout, že bude proplacena, i kdyby pracovní poměr nevznikl). Je-li prohlídka zajištěna u vašeho praktického lékaře, zpravidla vám poskytne účtenku, kterou si následně necháte proplatit zaměstnavatelem.
Pokud zaměstnavatel nezajistí zdravotní prohlídky svých zaměstnanců, dopouští se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.
Tyto prohlídky nejsou nově od roku 2023 povinné, přesto ale na nich může zaměstnavatel i zaměstnanec trvat. Výjimku pak tvoří rizikové práce, u kterých periodické prohlídky nadále povinné jsou. Periodickými lékařskými prohlídkami má zaměstnavatel kontrolovat, zda je i nadále zaměstnanec způsobilý danou práci vykonávat. Právní předpisy ovšem poměrně logicky stanovují odlišné časové úseky pro jednotlivé pozice. Zatímco například pro hasiče z povolání je taková lhůta 12 měsíců, pro běžného úředníka by se jednalo o 6 let. Roli hraje také to, zda má pracovník pod 50 či nad 50 let. S vyšším věkem se interval zkracuje.
V některých případech je nutné provést také mimořádnou lékařskou prohlídku, pokud zde existují obavy, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Může se jednat o situaci, kdy zaměstnanec nevykonával práci déle než 8 týdnů po pracovním úrazus těžkými následky anebo z jiného důvodů. Zaměstnavatel má také právo nařídit mimořádnou pracovní prohlídku, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance.
Tip: Pokud onemocníte v průběhu pracovního poměru, máte nárok na nemocenskou. Jaká jsou pravidla jejího čerpání, jsme rozepsali v samostatném článku.
Po ukončení výkonu práce se provádí výstupní zdravotní prohlídka. Ta je ze zákona povinná například pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, případně byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají.
Pokud to ordinační hodiny lékaře a pracovní doba zaměstnance dovolí, měla by proběhnout prohlídka zaměstnance v rámci jeho pracovní doby (to se netýká vstupní prohlídky, která probíhá ještě před započetím pracovního poměru). Zdravotní prohlídka související s výkonem práce se považuje za tzv. jinou důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.
Jak z výše uvedených řádků vyplývá, zaměstnavatelé mají dva typy povinností. Jednak musí mít uzavřenou písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb a každou z vykonávaných prací zařadit do jedné ze čtyř kategorií. V opačném případě se vystavují pokutě až ve výši 1 milion korun.
Dále musí zaměstnavatelé zajistit vstupní lékařskou prohlídku a případně také periodické, mimořádné, výstupní a následné lékařské prohlídky. Pokud zaměstnavatel nezajistí vstupní prohlídku, dopouští se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
