Co očekávat od pracovnělékařské prohlídky?

Rychlý přehled

• Vstupní pracovnělékařská prohlídka je povinná hlavně u rizikových prací a profesí se zvláštními zdravotními požadavky.
• Zaměstnavatel nevidí vaše diagnózy ani zdravotní dokumentaci.
• Lékař do posudku zapisuje pouze výsledek: způsobilý / nezpůsobilý.
• Periodické prohlídky už nejsou u části profesí povinné.
• U rizikových prací zůstávají zdravotní prohlídky povinné i nadále.

Pokud řešíte spor se zaměstnavatelem kvůli pracovnělékařské prohlídce, odmítnutí posudku nebo otázku zdravotní způsobilosti k práci, můžete vše konzultovat s advokátem online. Pomůžeme zaměstnancům i zaměstnavatelům posoudit, zda byl postup v souladu se zákonem.

Co je účelem lékařské prohlídky?

Účelem každé lékařské prohlídky je pochopitelně zjištění zdravotního stavu klienta či pacienta. V tomto případě, ale není ani tak cílem odhalit a vyléčit nemoc, ale naopak vyloučit nemoci či stavy, které omezují nebo znemožňují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci. Zaměstnavatel má totiž přidělovat zaměstnancům pouze takovou práci, která odpovídá jejich zdravotnímu stavu.

Každá pracovní pozice ovšem zahrnuje jiné požadavky na zdravotní stav zaměstnance. Odlišná kritéria si jistě umíme představit například pro práci policisty, horníka, letce, řidiče z povolání, nebo třeba pro práci úředníka v kanceláři či telefonisty. Zatímco někde se vyžaduje fyzická zdatnost, skvělý zrak a dobrý zdravotní stav, jinde nevadí několik dioptrií, barvoslepost či výrazná nadváha.

Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, jsou stanoveny právními předpisy.

Možná vás nyní napadá znepokojující otázka: nový zaměstnavatel se tedy nyní dozví všechny mé aktuální diagnózy? Taková představa není nic příjemného. Můžete mít ve své anamnéze nemoc, která ve společnosti představuje jisté stigma, jemuž se nechcete vystavovat. A nemusí se to týkat ani tak závažných diagnóz, jako je HIV či psychické potíže – upřímně, kdo by chtěl s kolegy v práci rozebírat třeba své kožní problémy, reflux či absolvování liposukce? Ničeho z toho se ale nemusíte obávat.

V rámci pracovnělékařské prohlídky se lékař drží rámce pracovní kategorie, do níž spadá vaše povolání (celkem existují 4 takové kategorie). Posoudí pouze, zda jste způsobilý k výkonu daného povolání. Důvod nezpůsobilosti či případné zdravotní problémy, které s výkonem práce nesouvisejí, do posudku nevypisuje. I když se jedná o závodního lékaře, který se zaměstnavatelem úzce spolupracuje, musí dodržovat lékařské tajemství.

V praxi často vidíme situace, kdy mají zaměstnanci obavu, že zaměstnavatel uvidí jejich kompletní zdravotní dokumentaci nebo konkrétní diagnózy. To ale pracovnělékařský posudek standardně neobsahuje. Nejčastější konflikty vznikají spíše kolem otázky, zda je zaměstnanec způsobilý vykonávat konkrétní práci a zda zaměstnavatel správně vyhodnotil kategorii pracovní pozice.

Z čeho povinnost pracovnělékařských prohlídek vyplývá?

Obecný rámec zmiňuje zákoník práce a zákon o specifických zdravotních službách. Konkrétní právní úprava vychází především z vyhlášky o pracovnělékařských službách. Ta stanoví především výčet nezbytných lékařských prohlídek v souvislosti se zaměstnáváním. Jde o prohlídku vstupní, periodickou a prohlídku mimořádnou, jejichž účelem je preventivní posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, a dále výstupní prohlídku a lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce, které provádějí za účelem posouzení zdravotního stavu v tom smyslu, zda na něj například riziková práce neměla negativní vliv.

Jaké známe typy pracovnělékařských prohlídek a na koho se vztahují?

Okruh osob, na něž se se jednotlivé prohlídky vztahují, je dán především typem prohlídek:

Vstupní lékařská prohlídka

Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnanec absolvovat před nástupem do práce pouze v případech stanovených zákonem, zejména u rizikových prací nebo profesí se zvláštními zdravotními požadavky.

Pokud zákon nebo zaměstnavatel vstupní prohlídku vyžaduje, musí ji zaměstnanec absolvovat. Nemůžete ji tedy odmítnout, resp. teoreticky můžete, ale zaměstnavatel vás pak patrně nezaměstná, neboť mu hrozí postih. Pokud by ovšem zaměstnavatel požadoval odborná vyšetření, které by ale neindikoval posuzující lékař, nemáte povinnost taková vyšetření absolvovat.

Účelem této lékařské prohlídky je především zjistit, zda danou pracovní pozici může zaměstnanec vykonávat, přičemž existuje několik kategorií pracovních pozic, na něž jsou kladeny různé nároky.

Zaměstnavatel je povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku:

• před vznikem pracovního poměru u prací, kde ji vyžaduje zákon,
• u rizikových prací a profesí se zvláštními zdravotními požadavky,
• u mladistvých zaměstnanců,
• v dalších případech stanovených právními předpisy.

Častou chybou bývá, že zaměstnavatel požaduje absolvování dalších odborných vyšetření, aniž by je posuzující lékař skutečně indikoval. Zaměstnanec přitom nemá povinnost podstupovat vyšetření, která nesouvisejí s výkonem práce nebo nejsou lékařsky odůvodněná.

Zaměstnavatel může mít uzavřen s konkrétním lékařem vztah na poskytování zdravotní preventivní péče, případně vás může vyslat za vaším praktickým lékařem. K registrujícímu praktickému lékaři lze zaměstnance poslat zejména u prací 1. kategorie, případně v dalších zákonem stanovených situacích.

Zaměstnavatel vás obvykle vybaví formulářem s žádostí o vstupní lékařskou prohlídku, jehož vzory jsou ke stažení na internetu.

Cena vstupní prohlídky se obvykle pohybuje okolo 500 korun, ovšem veškeré náklady na takovou prohlídku by měl hradit zaměstnavatel. Při uzavírání pracovního vztahu hradí vstupní prohlídku uchazeč a po započetí pracovního poměru ji zaměstnavatel proplatí (mohou se ale dohodnout, že bude proplacena, i kdyby pracovní poměr nevznikl). Je-li prohlídka zajištěna u vašeho praktického lékaře, zpravidla vám poskytne účtenku, kterou si následně necháte proplatit zaměstnavatelem.

Pokud zaměstnavatel nezajistí povinné pracovnělékařské prohlídky tam, kde je vyžaduje zákon, může se dopustit přestupku.

Pravidelná (periodická) lékařská prohlídka zaměstnance

Tyto prohlídky nejsou nově od roku 2023 povinné, přesto ale na nich může zaměstnavatel i zaměstnanec trvat. Výjimku pak tvoří rizikové práce, u kterých periodické prohlídky nadále povinné jsou. Periodickými lékařskými prohlídkami má zaměstnavatel kontrolovat, zda je i nadále zaměstnanec způsobilý danou práci vykonávat.

Právní předpisy ovšem poměrně logicky stanovují odlišné časové úseky pro jednotlivé pozice. Zatímco například pro hasiče z povolání je taková lhůta 12 měsíců, pro běžného úředníka by se jednalo o 6 let. Roli hraje také to, zda má pracovník pod 50 či nad 50 let. S vyšším věkem se interval zkracuje.

Mimořádná lékařská prohlídka

V některých případech je nutné provést také mimořádnou lékařskou prohlídku, pokud zde existují obavy, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Může se jednat o situaci, kdy zaměstnanec nevykonával práci déle než 8 týdnů po pracovním úrazus těžkými následky anebo z jiného důvodů.

Zaměstnavatel má také právo nařídit mimořádnou pracovní prohlídku, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Zpochybnil zaměstnavatel vaši zdravotní způsobilost nebo vás nutí absolvovat prohlídku, se kterou nesouhlasíte? Advokát vám pomůže posoudit, zda zaměstnavatel postupuje podle zákoníku práce a zákona o specifických zdravotních službách.

Výstupní lékařská prohlídka

Po ukončení výkonu práce se provádí výstupní zdravotní prohlídka. Ta je ze zákona povinná například pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, případně byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají.

Organizační aspekty pracovnělékařských prohlídek

Pokud to ordinační hodiny lékaře a pracovní doba zaměstnance dovolí, měla by proběhnout prohlídka zaměstnance v rámci jeho pracovní doby (to se netýká vstupní prohlídky, která probíhá ještě před započetím pracovního poměru).

Zdravotní prohlídka související s výkonem práce se považuje za tzv. jinou důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.

Povinnosti zaměstnavatele

Jak z výše uvedených řádků vyplývá, zaměstnavatelé mají dva typy povinností. Jednak musí mít uzavřenou písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb a každou z vykonávaných prací zařadit do jedné ze čtyř kategorií. V opačném případě se vystavují pokutě až ve výši 1 milion korun.

Dále musí zaměstnavatelé zajistit vstupní lékařskou prohlídku a případně také periodické, mimořádné, výstupní a následné lékařské prohlídky. Pokud zaměstnavatel nezajistí vstupní prohlídku, dopouští se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.

Kdy se obrátit na advokáta

Právní pomoc se vám vyplatí zejména tehdy, pokud:

• zaměstnavatel odmítá uznat váš zdravotní posudek,
• nesouhlasíte se závěrem o nezpůsobilosti,
• zaměstnavatel po vás požaduje nepřiměřená vyšetření,
• řešíte přeřazení na jinou práci ze zdravotních důvodů,
• hrozí vám výpověď kvůli zdravotní nezpůsobilosti,
• potřebujete posoudit správnost pracovnělékařského postupu.

Shrnutí

Pracovnělékařská prohlídka je důležitou součástí vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, protože pomáhá chránit zdraví pracovníků a zároveň zaměstnavatelům pomáhá plnit jejich zákonné povinnosti. Vstupní, periodické i výstupní prohlídky mají jasně stanovené podmínky a pravidla, která vychází ze zákona o specifických zdravotních službách.  Ať už se jedná o nástup do práce, dlouhodobé sledování zdravotního stavu nebo ukončení pracovního poměru, je vždy důležité dodržet platnou legislativu a mít vše správně zdokumentované.