Jak dobře se vyznáte v pravidlech za volantem? Nestačí vědět, že v obci je padesátka a že na červenou se nejezdí. Pravidla silničního provozu upravuje zákon o provozu na pozemních komunikacích, který přesně stanoví, kdo je účastníkem provozu, jaké má řidič povinnosti, kde smíte zastavit, jaká je maximální rychlost i kdy musíte dát přednost. Stačí přitom drobná chyba – špatné parkování, telefon v ruce nebo nedání přednosti – a hrozí vám pokuta, body i zákaz řízení.
Rychlý přehled:
Zákon o silničním provozu upravuje práva a povinnosti účastníků provozu, pravidla provozu na pozemních komunikacích, řízení provozu, řidičská oprávnění i pravomoci policie.
Jde o základní dopravní zákon, ze kterého vycházejí veškeré dopravní předpisy. Pokud někdo hledá pravidla silničního provozu online, jde právě o aktuální znění tohoto zákona.
Zákon se vztahuje na všechny účastníky provozu – nejen řidiče aut, ale i cyklisty, chodce, jezdce na zvířeti nebo osoby v automatizovaném vozidle.
Zákon přesně vymezuje základní pojmy:
To znamená, že pravidla silničního provozu se netýkají jen automobilů, ale i cyklistů nebo jezdců na koni.
Pokud vám hrozí odebrání řidičského oprávnění nebo řešíte správní řízení, vyplatí se situaci konzultovat s advokátem. Popište nám svůj problém a my budeme chránit vaše práva.
Základní povinnosti řidiče vyplývají především z § 4 a § 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Nejde přitom jen o technické dodržování značek, ale o obecnou povinnost chovat se ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním nikdo neohrozil život, zdraví ani majetek ostatních účastníků provozu.
Řidič se musí řídit dopravními značkami, světelnými signály a pokyny policie a dalších oprávněných osob.
Zákon výslovně ukládá, aby se plně věnoval řízení vozidla a sledoval situaci v provozu.
Rychlost i způsob jízdy musí vždy přizpůsobit konkrétním okolnostem – stavu vozovky, počasí, hustotě provozu i vlastním schopnostem.
Zvýšenou opatrnost má navíc projevovat zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a dalším zranitelným účastníkům silničního provozu
Stejně důležité jsou zákazy. Řidič nesmí během jízdy požít alkohol ani jinou návykovou látku a nesmí řídit bezprostředně po jejich požití, pokud by mohl být ještě pod jejich vlivem.
Zákon také výslovně zakazuje držet při jízdě v ruce telefonní přístroj nebo jiné hovorové či záznamové zařízení. I krátké „mrknutí“ na displej tak může znamenat porušení dopravních předpisů.
Samozřejmostí je povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, pokud je jím sedadlo vybaveno, a zajistit bezpečnou přepravu dětí v dětské autosedačce odpovídající jejich hmotnosti a výšce.
Odpovědnost za bezpečnost přepravovaných osob nese primárně řidič – a v případě porušení nese také následky.
Dostali jste výzvu k podání vysvětlení, oznámení o zahájení řízení nebo rozhodnutí o přestupku? U dopravních přestupků často rozhodují detaily – formulace vyjádření, včasné námitky nebo správně podané odvolání. Připravíme vám kvalifikované vyjádření na úřad, policii nebo správní orgán. Postaráme se o to, aby vaše argumenty měly právní váhu a aby byla dodržena všechna zákonná práva i lhůty.
Většina řidičů bez přemýšlení odpoví. Jenže právě tady často vznikají problémy. Zákon totiž nestanoví jen maximální rychlosti, ale především obecnou povinnost přizpůsobit rychlost okolnostem. Řidič smí jet jen tak rychle, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Pokud je mlha, hustý déšť nebo nepřehledná zatáčka, nestačí jet „pod limit“ – musíte jet tak, abyste situaci zvládli bezpečně.
Základní maximální rychlosti jsou následující:
To ale nejsou jediné hodnoty, které byste měli mít na paměti.
Řidiči často zapomínají na obytné zóny. Tam je maximální rychlost pouhých 20 km/h. A nejde jen o „formální“ omezení – v obytné zóně si mohou hrát děti přímo na komunikaci a chodci smí využívat celou šířku vozovky. Jet zde třicítkou znamená nejen porušení zákona, ale i reálné ohrožení ostatních.
Podobně je tomu v cyklistické zóně, kde smíte jet maximálně 30 km/h. Řidič zde musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči cyklistům, kteří mohou využívat vozovku v celé šířce.
Před železničním přejezdem ve vzdálenosti 50 m musí řidič jet nejvýše 30 km/h a počínat si zvlášť opatrně, pokud však svítí přerušované bílé světlo, pak může jet 50 km/h.
Právě přehlédnutí těchto méně známých limitů patří mezi časté přestupky. Nestačí tedy znát jen obecnou padesátku a devadesátku – důležité je vnímat dopravní značky a charakter místa, kde se pohybujete.
Předjíždění patří k nejrizikovějším manévrům na silnici. Základní pravidlo je jednoduché: předjíždí se vlevo. Jenže samotné „vybočení do protisměru“ ještě neznamená, že je manévr bezpečný nebo legální.
Zákon výslovně zakazuje předjíždět například na přechodu pro chodce a bezprostředně před ním, na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti nebo na křižovatce (s určitými výjimkami). Smysl je zřejmý – jde o místa, kde může kdykoli vzniknout nepředvídatelná situace a kde je výhled často omezený.
Specifickou kapitolu tvoří předjíždění cyklistů. Řidič motorového vozidla musí dodržet bezpečný boční odstup nejméně 1,5 metru. Pouze v místech, kde je nejvyšší dovolená rychlost do 30 km/h, postačí odstup alespoň 1 metr. Nejde přitom o doporučení, ale o zákonnou povinnost.
V praxi to znamená, že pokud nemáte dostatek prostoru, neměli byste cyklistu předjíždět vůbec. Snahy „protáhnout se“ za cenu těsného míjení mohou vést nejen k pokutě, ale především k vážné nehodě. A právě u těchto situací bývá zpětně velmi těžké obhájit, že byl odstup skutečně dostatečný.
Zastupovali jsme klienta, který čelil obvinění z přestupku právě kvůli nedodržení bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty. Řidič byl přesvědčený, že nechal dost místa, cyklista však situaci vyhodnotil jako nebezpečnou a přivolal policii. V řízení pak rozhodovaly centimetry – bez kamerového záznamu nebo svědků je pro řidiče velmi obtížné prokázat, že zákonný odstup skutečně dodržel. Takže riskantní předjíždění se z právního hlediska téměř nikdy nevyplatí.
Tip: Řada návykových látek je zákonem povolená. Jejich užívání je ale v mnoha situacích zakázáno. Například když plánujete sednout za volant nebo se vydat do zaměstnání. Podívejte se, co vás čeká za ohrožení pod vlivem.
Tramvaje jsou v silničním provozu tak trochu zvláštní kategorie. Pohybují se po kolejích, nemohou uhnout a v řadě situací mají zvláštní postavení. Právě proto zákon upravuje i to, jak se mají chovat řidiči, kteří jedou vedle nich.
Pokud řidič nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo – například proto, že je vozovka úzká nebo mu v tom brání zaparkovaná auta – nesmí se na tramvaj „nalepit“. Musí za ní jet v takové vzdálenosti, aby ostatním řidičům umožnil bezpečně projet. Jinými slovy: Pokud už jedete za tramvají, nesmíte blokovat ty, kteří by ji projet mohli.
Další častou chybou je podcenění přednosti tramvaje. Při určitých manévrech, například při odbočování nebo změně směru jízdy, má tramvaj přednost. Řidiči osobních aut si to často neuvědomují – zejména ve městech, kde se koleje kříží s běžným provozem. Výsledkem bývají zbytečné kolize nebo přestupky za nedání přednosti.
U tramvají proto platí jednoduché pravidlo: Počítejte s tím, že nemohou uhnout, a raději jim dejte prostor navíc. V opačném případě může být následná obhajoba velmi složitá, zvlášť pokud dojde ke střetu.
Parkování patří mezi nejčastější přestupky vůbec – a zároveň mezi ty, které řidiči nejvíce podceňují. Mnozí spoléhají na rozumný odhad nebo na to, že „tady přece nikomu nepřekáží“. Silniční zákon je však v otázce zastavení a stání velmi konkrétní.
Zastavit ani stát nesmíte například na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 metrů před ním, na křižovatce a 5 metrů před její hranicí, na mostě, v tunelu nebo ve vyhrazeném jízdním pruhu. Smyslem těchto zákazů není trestat řidiče, ale zajistit rozhled, bezpečnost chodců a průjezdnost komunikace.
Důležité pravidlo, na které se často zapomíná, se týká šířky průjezdu. Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký minimálně 3 metry pro každý směr jízdy. Pokud vozidlo tento prostor zúží, může jít o přestupek – i když stojí „jen kousek od kraje“.
Právě tato ustanovení hrají zásadní roli v případech řešených jako stání na chodníku nebo blokování průjezdu pro ostatní vozidla, svoz odpadu či záchranáře. Řidič často argumentuje tím, že se tam všichni vejdou. Z pohledu zákona je ale rozhodující konkrétní vzdálenost a zachování bezpečného prostoru, nikoli subjektivní dojem.
Tip: Podívejte se na nejčastější přestupky na českých silnicích – od projetí na červenou přes nezastavení na stopce, překročení rychlosti až po zákaz vjezdu. Víte, co za ně hrozí?
Pravidla silničního provozu stanoví zákon o provozu na pozemních komunikacích a týkají se všech účastníků provozu – nejen řidičů aut, ale i cyklistů či jezdců na zvířeti. Řidič je povinen chovat se ohleduplně, plně se věnovat řízení, respektovat dopravní značky a přizpůsobit rychlost okolnostem, přičemž základní limity jsou 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec a 130 km/h na dálnici, s přísnějšími pravidly například v obytných či cyklistických zónách. Zákon také přísně upravuje předjíždění – včetně povinného odstupu 1,5 metru od cyklisty (v zóně 30 alespoň 1 metr) – i zvláštní situace s tramvajemi. Velmi detailně řeší také parkování, kdy je zakázáno stát například na přechodu, v křižovatce, na mostě či tam, kde nezůstane průjezd o šířce alespoň 3 metry. I zdánlivě drobné porušení těchto pravidel může vést k pokutě, bodům nebo zákazu řízení.
50 km/h
1,5 m, v zóně 30 alespoň 1 m
Ne, zákon to zakazuje.
Každý, kdo řídí motorové nebo nemotorové vozidlo či tramvaj, případně jezdec na zvířeti.
Zákon výslovně zakazuje zastavení a stání na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 metrů před ním. Za přechodem zákon konkrétní pětimetrový zákaz nestanoví, vždy však musíte zachovat bezpečnost a plynulost provozu a nesmíte ohrozit chodce ani omezit rozhled ostatních řidičů.
Zákon rozlišuje mezi stáním (vozidlo je uvedeno do klidu nad rámec zastavení, typicky „parkování“) a zastavením (krátkodobé přerušení jízdy, například kvůli nastoupení či vystoupení osob).
Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh o šířce minimálně 3 metry pro každý směr jízdy. Pokud tedy vozidlo tento prostor zúží, může se jednat o přestupek.
Při zastavení je požadavek mírnější – musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký minimálně 3 metry pro oba směry jízdy.
Pokud vozidlo tento prostor zúží, může se jednat o přestupek – i když máte pocit, že „se auta ještě protáhnou“. Rozhodující je zákonná šířka, nikoli subjektivní dojem.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
