Rychlý přehled
Ne každé požití alkoholu nebo jiné látky automaticky znamená trestný čin. U řidičů platí v silničním provozu nulová tolerance: přestupkem je už samotné řízení bezprostředně po požití alkoholu nebo jiné návykové látky či v době, kdy je řidič ještě pod jejich vlivem. Trestný čin podle § 274 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, nastává až tehdy, když člověk vykonává rizikovou činnost ve stavu vylučujícím způsobilost. U alkoholu je v judikatuře klíčová hranice 1,00 ‰ alkoholu v krvi, u jiných návykových látek stanovil Nejvyšší soud konkrétní sérové limity. Není přitom nutné, aby už došlo k nehodě nebo újmě.
Co je z právního hlediska návyková látka
Pro trestní právo není podstatné to, do jaké farmakologické skupiny látka patří, ale zda jde o návykovou látku ve smyslu zákona. Podle § 130 trestního zákoníku sem patří alkohol, omamné látky, psychotropní látky a také další látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku, ovládací nebo rozpoznávací schopnosti či sociální chování. Nově se pro účely trestního zákoníku za návykové látky výslovně považují i psychomodulační látky a zařazené psychoaktivní látky.
V praxi se nejčastěji řeší alkohol, cannabis, pervitin, amfetaminové látky, kokain nebo léky s tlumivým účinkem. U léků přitom neplatí, že „když je předepsal lékař, nemůže být problém“. Rozhodující je, zda konkrétní člověk byl při konkrétní činnosti skutečně ve stavu vylučujícím způsobilost.
Související služba
Zastupování obviněného v trestním řízení
Byl jste obviněn a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání? V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Kdy jde o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky
Podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku spáchá trestný čin ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při nichž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Trestní zákoník tedy nepostihuje samotné požití látky, ale až výkon nebezpečné činnosti v takovém stavu.
Nejčastější situací je řízení motorového vozidla. Trestný čin se ale netýká jen řidičů. Dopadá i na další rizikové činnosti, například obsluhu strojů, práci ve výškách, řízení hromadné dopravy nebo některé zdravotnické výkony. U kvalifikované skutkové podstaty zákon výslovně zdůrazňuje případy, kdy je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, typicky při řízení hromadného dopravního prostředku.
Důležité je, že jde o abstraktně ohrožovací delikt. Není tedy nutné, aby už někdo byl konkrétně ohrožen nebo aby nastala nehoda. Stačí, že vykonávaná činnost měla potenciál ohrozit chráněný zájem. Nejvyšší soud v roce 2025 výslovně připomněl, že trestnost nevylučuje ani velmi krátká jízda nebo nepatrná ujetá vzdálenost.
V praxi často lidé chybně spoléhají na to, že „jeli jen pár metrů“, „přeparkovali auto“ nebo „nikomu se nic nestalo“. Právně to ale samo o sobě nestačí. Rozhodující je stav vylučující způsobilost a povaha vykonávané činnosti.
Kdy jde „jen“ o přestupek
U řidičů současně platí pravidla zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Podle § 5 odst. 1 písm. f) a g) je řidič povinen podrobit se na výzvu vyšetření na alkohol nebo jinou návykovou látku a podle § 5 odst. 2 nesmí řídit po požití alkoholu nebo po užití jiné návykové látky ani v době, kdy by ještě mohl být pod jejich vlivem.
Přestupkem je už samotné porušení této nulové tolerance. Za řízení po alkoholu nebo jiné návykové látce podle § 125c odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu dnes hrozí pokuta od 7 000 do 25 000 Kč a zákaz činnosti od 6 do 18 měsíců. Odmítnutí vyšetření je postihováno přísněji: pokuta od 25 000 do 75 000 Kč a zákaz činnosti od 18 měsíců do 3 let.
Prakticky tedy platí:
- jakýkoli alkohol nebo jiná návyková látka za volantem může znamenat přestupek,
- stav vylučující způsobilost může znamenat trestný čin.
Jak se posuzuje stav vylučující způsobilost
U alkoholu je judikatura dlouhodobě ustálená tak, že při hladině nejméně 1,00 ‰ alkoholu v krvi je způsobilost řídit motorové vozidlo vždy vyloučena. Ani nižší hodnota ale nevylučuje trestní odpovědnost, pokud další důkazy prokážou, že řidič byl fakticky ve stavu vylučujícím způsobilost. V hraničních případech proto soudy hodnotí i způsob jízdy, chování řidiče, výsledky dechových zkoušek a další okolnosti.
U jiných návykových látek dnes soudům významně pomáhá stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu z roku 2020. To stanovilo, že u řidiče lze stav vylučující způsobilost zpravidla dovodit už z toxikologického nálezu, pokud koncentrace v krevním séru dosáhne alespoň těchto hodnot:
- 10 ng/ml delta-9-THC,
- 150 ng/ml methamfetaminu,
- 150 ng/ml amfetaminu,
- 150 ng/ml MDMA,
- 150 ng/ml MDA,
- 75 ng/ml kokainu,
- 200 ng/ml morfinu.
To je důležitá změna v praxi: ne ve všech případech je dnes nutné automaticky přibírat znalce z psychiatrie jen proto, aby soud teprve zkoumal míru ovlivnění řidiče drogou. Nejvyšší soud připustil, že při dosažení uvedených hodnot obvykle stačí toxikologický závěr. Znalec z psychiatrie je nutný hlavně ve zvláštních případech, například při současném užití více látek, při řešení příčetnosti nebo ochranného léčení.
V praxi bývá častou chybou obrana postavená jen na větě „cítil jsem se v pořádku“. Subjektivní pocit obviněného není rozhodující. Soud vychází z právního vyhodnocení důkazů, zejména z měření, odběrů, úředních záznamů, videozáznamů, svědeckých výpovědí a znaleckých závěrů.
Jaké tresty hrozí
Základní skutková podstata podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku je trestná odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. V dopravních věcech se velmi často ukládá zákaz řízení a vedle něj peněžitý trest. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2026 ukazuje, že i při samotném řízení pod vlivem alkoholu bez nehody může soud uložit citelný peněžitý trest a zákaz řízení na více než dva roky.
Přísnější sazba, tedy šest měsíců až tři roky, hrozí mimo jiné tehdy, když pachatel způsobí havárii, dopravní nehodu, ublížení na zdraví, větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek. Stejná sazba platí i tehdy, když čin spáchá při výkonu zvlášť rizikové činnosti nebo když byl za stejný čin v posledních dvou letech odsouzen či propuštěn z výkonu trestu za takový čin.
Za zmínku stojí i pojem „značná škoda“, který se v trestním právu nevykládá volně. Podle § 138 trestního zákoníku jde o škodu nejméně 1 000 000 Kč. Pro samotný § 274 odst. 1 ale postačí už to, že vykonávaná činnost mohla takovou škodu způsobit.
Tip na článek
Tip: Spáchali jste něco nelegálního a nejste si jisti, zda máte za své jednání trestní odpovědnost? Kdy máte trestní odpovědnost a co o ní říká trestní zákoník jsme rozebrali v našem článku.
Jak postupovat, pokud věc řeší policie
Pokud vás zastaví policie a vznikne podezření na alkohol nebo jinou návykovou látku, je důležité rozlišit dvě roviny: přestupkovou a trestní. Už samotné odmítnutí vyšetření může mít velmi tvrdé správní následky, takže „nepůjdu na test a nic mi nedokážou“ je obvykle špatná strategie.
Jestliže policie věc kvalifikuje jako podezření z trestného činu, nepodceňujte první úkony. Právě v této fázi se tvoří podstatná část důkazní situace: dechové zkoušky, krev, protokoly, kamerové záznamy i vaše vyjádření. V praxi bývá rozumné nechat si co nejdříve zkontrolovat, zda byly odběry a měření provedeny správně, zda sedí časové údaje a zda je právní kvalifikace přiměřená tomu, co se skutečně stalo.
Zákon zde není úplně „mechanický“. Zejména u nižších hodnot alkoholu nebo u složitějších případů s kombinací více látek může být spor právě o to, zda už šlo o stav vylučující způsobilost, nebo ještě ne. Právě tam bývá obhajoba nejsilnější.
Shrnutí
Ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku není omezeno jen na řízení auta po alkoholu. Jde o jakoukoli nebezpečnou činnost vykonávanou ve stavu vylučujícím způsobilost, který si člověk přivodil vlivem návykové látky. U řidičů přitom vedle trestního práva současně platí i nulová tolerance podle zákona o silničním provozu, takže i nižší míra ovlivnění může znamenat přestupek.
V roce 2026 je podstatné hlavně to, že právní posouzení už nestojí jen na obecných úvahách o „ovlivnění“. U alkoholu je v judikatuře klíčová hranice 1,00 ‰ a u dalších návykových látek existují konkrétní sérové limity vymezené Nejvyšším soudem. Pokud policejní a znalecké závěry odpovídají těmto pravidlům, bývá prostor pro obranu užší; v hraničních nebo procesně problematických případech naopak může být obhajoba velmi účinná.
Často kladené dotazy
Stačí na trestný čin jedno pivo?
Ne automaticky. V dopravě platí nulová tolerance, takže i malé množství alkoholu může znamenat přestupek. Trestný čin ale zpravidla vyžaduje stav vylučující způsobilost; u alkoholu se v judikatuře za jistou hranici považuje alespoň 1,00 ‰ alkoholu v krvi, i když výjimečně může stačit i méně, pokud to prokazují další důkazy.
Je trestný čin jen řízení auta pod vlivem?
Není. § 274 dopadá na jakékoli zaměstnání nebo jinou činnost, při nichž by člověk mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Řízení auta je jen nejčastější případ.
Musí dojít k nehodě, aby šlo o trestný čin?
Nemusí. Trestný čin je dokonán už samotným výkonem nebezpečné činnosti ve stavu vylučujícím způsobilost. Nehoda nebo újma jen zvyšují závažnost a mohou vést k přísnější sazbě.
Co když odmítnu dechovou nebo krevní zkoušku?
Odmítnutí vyšetření je samo o sobě velmi přísně sankcionovaný přestupek. V silničním provozu za něj hrozí pokuta od 25 000 do 75 000 Kč a zákaz činnosti od 18 měsíců do 3 let.
U drog se vždy zkoumá znalec z psychiatrie?
Už ne vždy. Nejvyšší soud stanovil konkrétní sérové limity pro vybrané návykové látky; při jejich dosažení lze závěr o stavu vylučujícím způsobilost obvykle opřít už o toxikologické zjištění. Psychiatrický znalecký posudek je nutný hlavně ve zvláštních nebo sporných případech.
Může soud uložit jen zákaz řízení, i když se nic nestalo?
Ano. Už základní skutková podstata umožňuje uložit zákaz činnosti, peněžitý trest nebo trest odnětí svobody až na jeden rok. V dopravních věcech bývá zákaz řízení velmi častý i bez nehody.