Základem je zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Tento právní předpis dává občanům právo žádat po státu náhradu škody, pokud došlo k pochybení orgánů veřejné moci – ať už v podobě nezákonného rozhodnutí, nebo nesprávného úředního postupu. Do této druhé kategorie spadají právě průtahy v řízení. Cílem není jen odškodnit finanční újmu, ale také napravit psychickou a osobní nespravedlnost, kterou stát způsobil.
Důležitým vodítkem pro posouzení přiměřenosti délky řízení jsou i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Například ve věci Kudła proti Polsku soud zdůraznil, že stát má nejen povinnost zajistit spravedlivý proces, ale i právo účastníka na jeho projednání v přiměřené době. Česká judikatura tento princip přejala a Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že nečinnost soudů či opakované odklady jednání mohou založit nárok na náhradu škody za průtahy v řízení.
Dosavadní rozsudky přispěly k tomu, že dnes mají občané jasnou právní oporu, pokud se stát dopustí chyb v justici – ať už jde o odškodnění za vazbu, nebo o odškodnění za průtahy v soudním řízení.
Související služba
Byli jste ve vazbě neoprávněně nebo se váš soudní spor táhl celé roky? Nenechte to bez odezvy!
Stát má povinnost své chyby napravit a vy máte právo na odškodnění za nezákonnou vazbu nebo průtahy v řízení. My se postaráme o to, aby vám stát zaplatil spravedlivou kompenzaci. Zjistíme, zda máte nárok, spočítáme reálnou výši odškodnění, připravíme žádost pro Ministerstvo spravedlnosti a v případě potřeby se za vás pustíme i do soudního sporu.
Mám zájem
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Kdy vzniká nárok na odškodnění za vazbu
Vazba představuje jedno z nejzávažnějších zásahů do osobní svobody – člověk je omezen na svobodě, přestože nebyl pravomocně odsouzen. Pokud je nakonec zproštěn obžaloby, nebo je řízení se zastaveno, vzniká mu nárok na odškodnění za vazbu.
Tento nárok se vztahuje na všechny situace, kdy byla osoba držena ve vazbě, která se ukázala jako nezákonná nebo neoprávněná. Nárok může zahrnovat jak majetkovou škodu, například ztrátu příjmu v době vazby či náklady na právní zastoupení, tak nemajetkovou újmu, tedy újmu psychickou, ztrátu pověsti či narušení osobního a rodinného života. Ministerstvo spravedlnosti obvykle posuzuje, jak dlouho byl člověk ve vazbě, jaké měl následky, a podle toho stanoví výši kompenzace.
Postup při uplatnění nároku je poměrně přehledný – nejprve je nutné podat žádost o odškodnění k Ministerstvu spravedlnosti, které zprošťuje viny nebo zastavuje řízení, a to nejpozději do dvou let od právní moci rozhodnutí, které vás zprostilo obžaloby nebo kterým bylo řízení zastaveno (u jiných případů, například při průtazích v řízení, činí lhůta pro uplatnění nároku na nemajetkovou újmu šest měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o újmě dozvěděl).
Pokud ministerstvo žádost zamítne, je možné podat žalobu k soudu. Ve většině případů má smysl obrátit se na právníka, který dokáže doložit rozsah újmy i argumentovat výši požadované částky. Kontaktujte nás a my vám pomůžeme.
Odškodnění za vazbu ale není jen o penězích, jde o princip spravedlnosti a uznání, že stát nese odpovědnost za chybu, která zasáhla do života jednotlivce.
Aby byly principy odškodnění srozumitelnější, uveďme několik typických příkladů z praxe:
Příklad 1: Pan K. byl obviněn z majetkové trestné činnosti a strávil čtyři měsíce ve vazbě. Soud jej nakonec plně zprostil viny. Ministerstvo spravedlnosti mu přiznalo 120 000 Kč jako odškodnění za vazbu, včetně náhrady za ztrátu příjmu.
Příklad 2: Paní L. se domáhala vypořádání společného jmění po rozvodu. Soudní řízení trvalo osm let a mezi jednotlivými jednáními uplynuly více než dva roky bez důvodu. Ministerstvo uznalo, že šlo o nesprávný úřední postup v podobě průtahů v řízení, a přiznalo 150 000 Kč za nemajetkovou újmu.
Příklad 3: Pan J. se léta soudil s úřadem o stavební povolení. Vzhledem k délce řízení a významu věci pro jeho podnikání mu bylo přiznáno odškodnění za průtahy v soudním řízení ve výši 200 000 Kč.
Tyto příklady ukazují, že stát skutečně nese odpovědnost za nespravedlivé zásahy a že se vyplatí bránit svá práva, byť to někdy znamená zdlouhavější postup.
Odškodnění za průtahy v soudním řízení
Druhou velmi častou oblastí, v níž občané žádají stát o náhradu, jsou průtahy v soudním řízení. Každý má podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Když se řízení vleče celé roky a soudy nečiní potřebné kroky, jde o nesprávný úřední postup, který může být základem pro nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
O odškodnění za průtahy v soudním řízení může žádat kdokoli, kdo se stal účastníkem řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouho. Přiměřenost se posuzuje individuálně – záleží na složitosti věci, chování účastníků, chování soudů a významu věci pro poškozeného. Například spor o výživné či péči o dítě má mnohem větší dopad na život účastníků než třeba majetkový spor.
Výše zadostiučinění se obvykle stanovuje podle délky a intenzity průtahů – podle judikatury bývá částka kolem 15 000 až 20 000 Kč za každý rok nepřiměřeného řízení, ale může být i vyšší, pokud byly důsledky pro poškozeného výrazné. Zadostiučinění se poskytuje za nemajetkovou újmu, kterou představuje psychické vyčerpání, stres nebo nejistota spojená s dlouhým čekáním na spravedlnost.
Aby byl nárok úspěšný, je nutné doložit, že soud nebo jiný orgán byl skutečně nečinný – například že mezi jednotlivými úkony uplynuly měsíce bez objektivního důvodu. Vhodné je uvést konkrétní časové mezery nebo si vyžádat spis pro doložení průtahů. Žádost se podává nejprve Ministerstvu spravedlnosti nejpozději do šesti měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o újmě dozvěděl. Pokud stát nárok neuzná, lze se domáhat svých práv soudní cestou.
Tip na článek
Tip: Ústavní soud má být poslední instancí ochrany základních práv. Nálezy jsou konečné, nikdo je už nepřezkoumá. O to naléhavější je otázka: co když se Ústavní soud splete?
Jak postupovat při uplatnění nároku
U obou typů nároků – tedy náhrady škody za nezákonnou vazbu i zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení – se postup řídí obdobnými pravidly. Základem je předběžné uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti. To musí být podáno písemně a musí obsahovat všechny potřebné údaje:
- identifikaci poškozeného,
- popis skutkového stavu (co se stalo, kdy, jak dlouho trvalo řízení či vazba),
- označení rozhodnutí nebo řízení, které bylo nezákonné či nepřiměřené,
- konkrétní požadovanou částku a její odůvodnění,
- případně přílohy (kopie rozsudků, potvrzení o příjmech, lékařské zprávy apod.).
Ministerstvo má na vyřízení žádosti 6 měsíců. Pokud nároku nevyhoví nebo ho zamítne, můžete se obrátit na soud. Délka promlčecí lhůty závisí na typu nároku – u nezákonné vazby máte dva roky od chvíle, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zastavení řízení nebo o zproštění obžaloby, u průtahů v řízení máte šest měsíců od chvíle, kdy jste se o újmě dozvěděli, nejpozději ale tři roky od jejího vzniku.
Zkušený advokát vám pomůže nejen sepsat žádost, ale také stanovit reálnou výši požadované částky a odhadnout šance na úspěch. V Dostupném advokátovi řešíme podobné případy pravidelně – připravíme návrh žádosti, vyřídíme komunikaci s ministerstvem i případnou žalobu.
Průtahy v řízení a nezákonná vazba totiž nejsou jen formální chyby systému, pro poškozené znamenají reálné dopady na život, zdraví, rodinu i pověst. Zákon proto jasně stanoví, že stát musí tyto chyby napravit a odškodnit. Pokud máte pocit, že jste byli poškozeni průtahy nebo nezákonnou vazbou, neváhejte situaci konzultovat s právníkem.
Shrnutí
Každý, kdo byl neoprávněně ve vazbě nebo jeho soudní řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, má podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci právo žádat po státu náhradu škody nebo zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Nezákonná vazba zakládá nárok na náhradu majetkové škody (např. ztráty příjmu nebo nákladů na obhajobu) i na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jako je psychické utrpení, stres nebo poškození pověsti. Průtahy v řízení jsou považovány za nesprávný úřední postup, pokud soudy bezdůvodně nečiní potřebné kroky nebo mezi jednáními vznikají dlouhé prodlevy. Výše odškodnění se zpravidla pohybuje okolo 15 000–20 000 Kč za rok nepřiměřeného řízení, ale může být vyšší podle dopadů na poškozeného. Žádost o odškodnění se podává písemně Ministerstvu spravedlnosti a musí obsahovat popis případu, důkazy i požadovanou částku. Ministerstvo má na vyřízení šest měsíců; pokud nárok neuzná, lze podat žalobu k soudu. Promlčecí lhůta se liší podle typu nároku – u nezákonné vazby činí dva roky, u průtahů v řízení šest měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o újmě dozvěděl (nejpozději však tři roky od jejího vzniku). Cílem náhrady škody nebo zadostiučinění není jen finanční kompenzace, ale i uznání odpovědnosti státu za zásah do základních práv a spravedlivé napravení vzniklé újmy.
Tip na článek
Tip: Vazba vám může být uvalena v případě, že jste obviněni z trestného činu. Lze to však jen z určitých důvodů, třeba pokud existuje obava, že utečete nebo budete pokračovat v trestné činnosti. Jaké typy vazeb existují?
Často kladené dotazy
Kdy mám nárok na odškodnění za nezákonnou vazbu?
Nárok vzniká tehdy, pokud jste byli ve vazbě, ale nakonec jste nebyli uznáni vinnými, řízení bylo zastaveno nebo obžaloba byla neoprávněná. V takovém případě stát odpovídá za újmu způsobenou neoprávněným omezením osobní svobody.
Jak se posuzuje, zda došlo k průtahům v soudním řízení?
Přiměřenost délky řízení se posuzuje individuálně podle složitosti případu, chování účastníků, postupu soudu a významu věci pro poškozeného. Pokud mezi jednotlivými úkony soudu uplynuly měsíce či roky bez objektivního důvodu, jde o průtahy zakládající nárok na odškodnění.
Jaká je obvyklá výše odškodnění?
Za průtahy v řízení se obvykle přiznává 15 000–20 000 Kč za každý rok nepřiměřené délky řízení, ale částka může být vyšší, pokud byly důsledky výrazné. U nezákonné vazby se výše stanoví individuálně podle délky trvání a následků na život poškozeného.
Kam a kdy se žádost o odškodnění podává?
Žádost se podává písemně k Ministerstvu spravedlnosti, a to nejpozději do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí nebo od chvíle, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Pokud ministerstvo nárok neuzná, lze se obrátit na soud.
Co musím k žádosti přiložit?
Je nutné uvést popis případu, dobu trvání řízení nebo vazby, označení příslušných rozhodnutí a požadovanou částku s odůvodněním. K žádosti se přikládají přílohy – např. rozsudky, potvrzení o příjmech, lékařské zprávy nebo jiné důkazy o způsobené újmě.