Jak podat žalobu k soudu?

Co zvážit před podáním žaloby?

Nejprve je na místě zcela pragmatická úvaha, zda se věc nepodaří vyřešit nějakou domluvou, neprávním řešením, případně mimosoudní dohodou za pomoci právníků. Rovněž zjistěte, zda je na vaší straně právo a na co přesně máte nárok. Jinými slovy, zda nebude případná podaná žaloba zbytečná.

Dále se zaměřte na to, zda budete schopni svůj nárok prokázat, tedy zda máte všechny potřebné důkazy. V tomto bodě lze rozhodně doporučit konzultaci s advokátem, který vás v této oblasti může zásadně podpořit. Je totiž do značné míry na žalující straně, kam se bude žaloba ubírat a jak bude úspěšná. Poslední slovo má sice soudce, ten ale zpravidla “pouze” rozhoduje o tom, které z navržených důkazů se budou provádět. Sám ale (až na zcela výjimečné případy) důkazy nenavrhuje a v tomto smyslu vás nijak nepodpoří. S advokátem proberte veškeré okolnosti, tedy i ty, které mohou hrát ve váš neprospěch u soudu. Bude lepší, pokud se připravíte na veškeré eventuality a nic vás již u soudu nepřekvapí.

Co by měla žaloba obsahovat?

Jako žalobce musíte musíte uvést, koho žalujete a z jakého důvodu, a doložit důkazy. Žaloba musí obsahovat minimálně následující informace:

• soud, kterému je žaloba adresována,
• specifikaci žalobce a žalovaného (jméno, příjmení, datu narozením a bydliště (u právnické osoby název a identifikační číslo),
• čeho se žaloba týká,
• co je žalobou sledováno,
• popis rozhodných skutečností a označení důkazů,
• čeho se domáháte (tzv. žalobní petit),
• podpis a datum.

Vymezení žalobního petitu je naprosto klíčová záležitost a vyžaduje alespoň určitou právní znalost. Jde o formulaci toho, čeho se domáháte. Petit musí být formulován tak, jak bude soud rozhodovat. Pokud petit formulujete špatně, soud vám sice může ve vašem případu obecně přisvědčit, ale nemůže vám přiznat to, co byste chtěli. Může se tedy stát, že sice na vaší straně bude právo a bude to zjevné, nicméně vy nezískáte požadované. Alespoň v této části je tedy právní konzultace na místě.

Petit může znít například takto:

Žalobce navrhuje, aby soud vydal toto rozhodnutí: „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 20. 1. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“

V rámci petitu se lze domáhat jedné konkrétní věci, případně i více nároků najednou. Je možné počítat také s výběrem plnění ze strany žalovaného, nebo volit eventualitu v případě, že například požadovaná věc již neexistuje. Pokud ji tedy není možné získat, lze se domáhat náhrady v penězích.

Jaké známe typy žalob?

Byť se nejedná o oficiální dělení podle občanského soudního řádu, můžeme žaloby dělit podle důvodu či účelu, k němuž směřují. Rozlišujeme tak například:

• žalobu excindanční (vylučovací) – díky které můžeme vyloučit věci z exekuce – pokud exekuce není ve vztahu k tomuto majetku přípustná. Jde zejména o případy, kdy je vlastníkem jiná osoba než povinný (vůči komu je exekuce vedena), případně pokud sice jde o vlastnictví povinného, ale ten danou věc nezbytně nutně potřebuje (např.zdravotní potřeby a pomůcky, věci potřebné pro podnikání), případně by exekuční prodej byl v rozporu s morálními pravidly (např. snubní prsten) Žalovaným musí být věřitel, tedy oprávněný a o žalobě rozhoduje soud ve sporném občanském soudním řízení.

• žalobu posesorní – jde o žalobu, kterou je možné se chránit proti neoprávněným zásahům do držby práva, ve formě žaloby na ochranu rušené držby či proti vypuzení z držby,
• žalobu zápůrčí neboli negatorní – jde o žalobu, s jejíž využitím se vlastník domáhá zdržení se protiprávního zasahování do svého vlastnického práva,
  žalobu odpůrčí na určení neúčinnosti dlužníkova právního jednání,
• žalobu statusovou (týkající se osobního stavu) – kam spadají žaloby o rozvod, neplatnost manželství, zrušení manželství, neplatnost partnerství apod., Na základě této žaloby se vydává rozhodnutí, které právní vztah založí či zruší – typicky rozvod manželství.
• žalobu určovací – jíž se potvrdí už existující právní vztah, tedy zda tu je či není. Jejím předpokladem je existence naléhavého právního zájmu, kterým by se měl soud rovněž zabývat. To znamená, že vyřešením otázky, kterou žaloba v podstatě klade, se vyřeší podstata sporů mezi účastníky.
• žalobu na vydání věci, neboli žaloba reivindikační, vlastník se jejím prostřednictvím domáhá vydání neoprávněně zadržované věci. V případě věcí nemovitých se v praxi označuje jako žaloba na vyklizení.
• žalobu na plnění – jíž se snažíme docílit splnění určité povinnosti, která vyplývá například ze smlouvy – chceme po žalovaném, aby nám něco dal, něco vykonal, něčeho se zdržel, něco strpěl – obsah této žaloby se může překrývat s některým z výše uvedených typů žalob. Může sem spadat například žaloba na náhradu škodu, žaloba na vydání bezdůvodného obohacení.

Z advokátní praxe: Pan Tomáš se na nás obrátil s prosbou o kontrolu jím zformulované žaloby. Jeho zaměstnavatel mu dal zcela bezdůvodně a v rozporu se zákonem výpověď a následně přestal vyplácet výplatu. Pan Tomáš vše popsal do svého návrhu žaloby, kterou formuloval jako žalobu na určení neplatnosti výpovědi udělené zaměstnavatelem. Naši advokáti na základě zjištěných skutečností souhlasili s tím, že výpověď mu byla dána neoprávněně, nicméně co se týče žaloby samotné, jevilo se jako efektivnější současně požadovat zaplacení dlužné mzdy. V tomto smyslu bylo tedy podání na soud upraveno. Pan Tomáš v soudním sporu uspěl a docílil tak rozhodnutí, které by bylo již o krok dál, než jeho původní záměr, neboť se mohl domoci přímo peněz, které mu náležely. Ušetřil tak čas i prostředky za dvojí vymáhání.

Soudní poplatky spojené s podáním žaloby

Výši soudních poplatků stanovuje zákon o soudních poplatcích. Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny buď pevnou částkou, případně procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou. Například v případě žalob o peněžité plnění činí soudní poplatek pět procent z žalované částky.

V některých případech je soudní řízení osvobozeno od soudních poplatků. Týká se to například záležitostí opatrovnických, důchodového pojištění, nemocenského pojištění, podpory v nezaměstnanosti, vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče a v řadě dalších případů, které zákon vyjmenovává.

Na jaký soud žalobu podat?

Žaloba by měla být vyhotovena v takovém počtu, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každému účastníkovi připadl jeden stejnopis. V případě, kdy žalujete například svého zaměstnavatele, musíte žalobu na soud doručit ve dvou stejnopisech. Pokud budete chtít přinést žalobu na podatelnu osobně, připravte se ještě jeden stejnopis navíc, protože na něj dostanete na podatelně razítko. Posíláte-li žalobu poštou, zůstává vám podací lístek.

U každého soudu určujeme věcnou a místní příslušnost. Nejprve je třeba určit, zda v prvním stupni bude rozhodovat okresní soud (což je pravidlem), případně krajský (v případech, kde tak zákon stanoví). Místní příslušnost určuje působnost soudů podle územních obvodů. Základní pravidlo je takové, že místně příslušným soudem je soud v místě bydliště žalovaného.