Nezisková organizace není „bez pravidel“ – i když jejím cílem není rozdělování zisku, podléhá přísným právním, účetním a dotačním povinnostem. Rozlišujeme nestátní neziskové organizace (např. spolky, nadace, ústavy) zapisované do veřejných rejstříků a státní neziskové organizace zřizované státem či obcemi. Zápis v rejstříku nebo registru je klíčový pro samotnou existenci i čerpání dotací. Neziskové organizace musí vést účetnictví odděleně podle druhu činnosti a dodržovat účel použití dotací, jinak hrozí sankce či vracení prostředků.
Nejste si jistí, zda máte stanovy, zápis v rejstříku nebo účetnictví nastavené správně, nechte si neziskovou organizaci zkontrolovat advokátem dříve, než přijdou problémy.
Co jsou neziskové organizace
Neziskové organizace jsou subjekty, jejichž hlavním účelem není tvorba zisku pro vlastníky nebo společníky, ale naplňování veřejně prospěšného nebo vzájemně prospěšného cíle. To však neznamená, že by nemohly mít příjmy, nebo dokonce vykazovat kladný hospodářský výsledek. Zásadní rozdíl oproti podnikatelským subjektům spočívá v tom, jak s případným ziskem nakládají – ten musí být znovu použit na činnost organizace, nikoliv rozdělen mezi zakladatele.
Neziskový sektor je tedy tvořen organizacemi, které:
- sledují veřejný nebo komunitní zájem,
- fungují na principu samosprávy,
- jsou právně odděleny od státu (alespoň u nestátních neziskových organizací),
- hospodaří podle zvláštních pravidel.
V českém právním prostředí je důležité rozlišovat mezi pojmem „nezisková organizace“ jako obecným označením a konkrétní právní formou. Český právní řád totiž pojem neziskové organizace výslovně nedefinuje – místo toho pracuje s konkrétními typy právnických osob, které do neziskového sektoru spadají.
Právě nejasnost pojmu často vede k chybám při zakládání neziskové organizace, špatnému nastavení vnitřních pravidel nebo mylnému přesvědčení, že se na neziskové organizace nevztahují daňové a účetní povinnosti. Opak je pravdou – v mnoha ohledech jsou pravidla přísnější než u běžného podnikání.
V praxi se často setkáváme s tím, že zakladatelé neziskové organizace počítají s tím, že „když nejsme firma, neplatí pro nás skoro žádná pravidla“. Právě tento omyl ale vede k problémům při kontrole účetnictví, žádostech o dotace nebo při změně stanov. Čím dříve má organizace správně nastavená pravidla, tím méně rizik ji v budoucnu čeká.
Související služba
Potřebujete poradit s neziskovou organizací?
Zakládáte neziskovou organizaci, řešíte změnu stanov, zápis do rejstříku neziskových organizací, účetnictví pro neziskové organizace nebo žádost o dotace? Pomůžeme vám rychle a srozumitelně – bez zbytečné právnické omáčky.
Potřebuju poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Nestátní neziskové organizace
Nestátní neziskové organizace (často označované zkratkou NNO) tvoří nejrozsáhlejší část neziskového sektoru. Jsou zakládány soukromými osobami – fyzickými i právnickými – a nejsou přímo řízeny státem, krajem ani obcí. Typickým rysem je vysoká míra autonomie a dobrovolnosti.
Mezi nestátní neziskové organizace patří například:
- spolky,
- ústavy,
- nadace a nadační fondy,
- obecně prospěšné společnosti založené podle starší právní úpravy.
Tyto organizace mohou působit v nejrůznějších oblastech – od sportu a kultury přes sociální služby až po ochranu životního prostředí. Právě díky své flexibilitě dokážou rychle reagovat na společenské potřeby, což z nich činí důležité partnery státu i samospráv.
Nestátní neziskové organizace mají poměrně širokou smluvní volnost, ale zároveň nesou plnou odpovědnost za své hospodaření. Musí vést účetnictví pro neziskové organizace, dodržovat účel vymezený ve stanovách a plnit zákonné povinnosti vůči registrům a úřadům. Pokud čerpají dotace, podléhají přísné kontrole.
Častým problémem bývá špatně zvolená právní forma. Například spolek je ideální pro členskou činnost, ale méně vhodný pro rozsáhlé sociální služby. Právě zde se vyplatí konzultace s advokátem ještě před samotným založením.
Typickým příkladem je spolek, který postupně začne poskytovat sociální služby v rozsahu srovnatelném s profesionální organizací. Pokud zůstane u původní právní formy, může narazit na limity při čerpání dotací i na vyšší osobní odpovědnost členů statutárního orgánu.
Státní neziskové organizace a jejich specifické postavení
Státní neziskové organizace jsou zvláštní kategorií, která bývá často opomíjena nebo zaměňována s běžnými úřady. Jde o subjekty, které sice nejsou založeny za účelem zisku, ale jsou zřízeny státem, krajem nebo obcí a plní veřejné úkoly.
Typickými příklady státních neziskových organizací jsou:
Na rozdíl od nestátních neziskových organizací mají státní neziskové organizace omezenou samostatnost. Hospodaří s veřejnými prostředky, jejich rozpočty podléhají schválení zřizovatele a jejich činnost je výrazně regulována veřejnoprávními předpisy.
Specifické je také jejich postavení v registrech a evidencích. Nestátní neziskové organizace (například spolky, nadace nebo ústavy) se zapisují do veřejných rejstříků vedených soudy, zejména do rejstříku spolků, nadačního rejstříku nebo rejstříku ústavů. Tyto rejstříky jsou veřejně dostupné a slouží k ověření základních údajů o organizaci.
Veřejné instituce zřizované státem, krajem nebo obcí se evidují různými způsoby podle typu. Některé se zapisují i do veřejných rejstříků (např. příspěvkové organizace obcí a krajů do obchodního rejstříku), jiné mají zvláštní veřejné evidence vedené správními orgány (např. rejstřík veřejných výzkumných institucí vedený MŠMT).
Z právního hlediska je důležité, že na státní neziskové organizace se vztahují jiná pravidla odpovědnosti, zadávání veřejných zakázek i kontroly hospodaření. Právě neznalost těchto rozdílů může vést k závažným pochybením, zejména pokud organizace kombinuje veřejné a soukromé zdroje financování.
Právě kombinace veřejných prostředků a soukromých zdrojů patří k nejrizikovějším oblastem, kde se bez znalosti pravidel velmi snadno dostanete do rozporu s právními předpisy.
Tip na článek
Tip: Příspěvkové organizace jsou právnické osoby zřizované státem, obcemi nebo kraji, které spravují veřejný majetek a poskytují služby občanům. Jenže co když příspěvková organizace nefunguje tak, jak má?
Rejstřík a registr neziskových organizací
Pojmy rejstřík neziskových organizací a registr neziskových organizací bývají často zaměňovány, přestože se nejedná o totéž. Rejstřík neziskových organizací je obecné označení pro veřejné rejstříky vedené soudy, ve kterých jsou zapsány například spolky, nadace nebo ústavy. Zápis má konstitutivní význam – bez něj organizace právně neexistuje.
Registr neziskových organizací je naproti tomu širší pojem, který zahrnuje různé evidenční systémy vedené státem, například pro účely statistiky, čerpání dotací nebo kontroly hospodaření. Některé registry nejsou veřejně přístupné, jiné slouží pouze konkrétním orgánům.
Zápis do správného registru má zásadní význam zejména tehdy, pokud chce organizace:
- žádat o dotace,
- uzavírat smlouvy s veřejnou správou,
- vystupovat jako důvěryhodný partner.
Chyby v zápisech, neaktuální údaje nebo nesoulad mezi skutečným stavem a evidencí mohou vést k zamítnutí žádosti o dotaci nebo dokonce k sankcím. Pravidelná kontrola údajů v rejstříku neziskových organizací by proto měla být samozřejmostí.
Pokud chcete nějakou nestátní neziskovou organizaci dohledat, můžete tak učinit v online veřejném rejstříku na portálu justice.cz, kde lze vyhledávat podle názvu nebo IČO. U státních neziskových organizací je pak nutné vycházet z evidencí vedených jejich zřizovatelem nebo z veřejných databází využívaných pro dotace a hospodaření.
Pokud si nejste jistí, zda je zápis vaší organizace v rejstříku aktuální a úplný, vyplatí se jeho kontrolu nepodceňovat – právě formální chyby bývají častým důvodem problémů při jednání s úřady.
Účetnictví pro neziskové organizace a pravidla hospodaření
Účetnictví pro neziskové organizace má svá specifika, která se výrazně liší od účetnictví podnikatelských subjektů. Základním principem je oddělení hlavní (neziskové) činnosti od případné vedlejší hospodářské činnosti. Právě zde vzniká nejvíce chyb, které mohou mít daňové i dotační dopady.
Neziskové organizace jsou povinny vést účetnictví:
- transparentně,
- průkazně,
- v souladu s účelem, pro který byly založeny.
Zvláštní pozornost je věnována účelově vázaným prostředkům, typicky dotacím nebo darům. Tyto finance nelze použít libovolně a jejich použití musí být přesně doloženo. Nesprávné vedení účetnictví pro neziskové organizace je jedním z nejčastějších důvodů vracení dotací.
Dalším specifikem je povinnost zveřejňování účetních závěrek u některých typů neziskových organizací. Transparentnost je v neziskovém sektoru klíčovým prvkem důvěryhodnosti – nejen vůči státu, ale i vůči dárcům a veřejnosti.
V praxi přitom často nejde o úmyslné porušení pravidel, ale o špatně nastavené vnitřní procesy nebo neoddělení jednotlivých zdrojů financování v účetnictví.
Konkrétní účetní režim se liší podle právní formy a velikosti organizace, ale typicky je potřeba rozlišovat hlavní a hospodářskou činnost a sledovat účelově vázané prostředky
Tip na článek
Tip: Založení neziskové organizace se může zdát jako složitý proces, ale stačí vám pečlivý plán a ty správné informace. Díky našemu článku zvládnete založení neziskové organizace i bez právnického vzdělání.
Dotace pro neziskové organizace: příležitost i riziko
Dotace neziskové organizace často vnímají jako hlavní zdroj financování, ale zároveň představují významné právní riziko. Každá dotace je vázána na konkrétní podmínky, jejichž porušení může vést k povinnosti vrátit prostředky, případně k dalším sankcím.
Proces získání dotace obvykle zahrnuje:
- splnění formálních podmínek (zápis v registru),
- správně připravený projekt,
- průběžné i závěrečné vyúčtování.
Neziskové organizace často podceňují právní stránku dotačních vztahů, přestože dotační smlouvy mají povahu veřejnoprávních i soukromoprávních závazků. Každá změna projektu, rozpočtu nebo termínu by měla být konzultována.
Právě v těchto situacích se ukazuje, že právní otázky neziskových organizací nelze řešit „až zpětně“, ale je potřeba je mít ošetřené předem. Naše zkušenosti potvrzují, že právní pomoc před podáním žádosti je výrazně levnější než řešení problémů po kontrole. Právě v těchto případech je role advokáta v neziskovém sektoru zcela klíčová.
Konzultace s advokátem se vám vyplatí zejména při volbě právní formy, změnách stanov nebo zakládacích dokumentů, vstupu do dotačních programů a řešení odpovědnosti statutárních orgánů.
I vám můžeme pomoct nastavit pravidla tak, abyste mohli svou činnost rozvíjet bez zbytečných rizik a sankcí.
Neziskové organizace mají obrovský společenský význam, ale jejich fungování stojí na pevných právních základech. Čím lépe jsou pravidla nastavena od začátku, tím více energie může organizace věnovat tomu, co je skutečně jejím posláním.
Shrnutí
Neziskové organizace jsou subjekty, jejichž cílem není rozdělování zisku, ale naplňování veřejně nebo vzájemně prospěšného účelu, přičemž i ony podléhají poměrně přísným právním a finančním pravidlům. Neziskový sektor zahrnuje jak nestátní neziskové organizace, jako jsou spolky, nadace, nadační fondy či ústavy, které jsou zakládány soukromými osobami a zapisují se do veřejných rejstříků vedených soudy, tak státní neziskové organizace zřizované státem, kraji nebo obcemi, které jsou evidovány v registrech spravovaných orgány veřejné správy. Zápis v rejstříku nebo registru neziskových organizací má zásadní význam nejen pro samotnou existenci organizace, ale i pro možnost uzavírat smlouvy, čerpat dotace a vystupovat jako důvěryhodný partner. Neziskové organizace musí vést účetnictví pro neziskové organizace transparentně a v souladu s účelem své činnosti, zejména pokud hospodaří s účelově vázanými prostředky, jako jsou dotace neziskové organizace nebo dary, jejichž nesprávné použití může vést k sankcím či povinnosti vracet prostředky. Právě kvůli rozdílům mezi jednotlivými typy organizací, specifickým povinnostem v oblasti účetnictví, registrů a dotací i možné osobní odpovědnosti členů vedení se v praxi vyplatí mít právní otázky neziskové organizace vyřešené včas a odborně.
Často kladené dotazy
Může nezisková organizace zaměstnávat pracovníky a vyplácet mzdy?
Ano, zaměstnávání je běžnou součástí fungování neziskového sektoru. Rozhodující je, aby mzdy odpovídaly obvyklým podmínkám a nebyly zneužívány k obcházení zákazu rozdělování zisku.
Jaký je rozdíl mezi neziskovou organizací a veřejně prospěšnou službou?
Veřejně prospěšná služba je činnost, nikoli právní forma. Může ji poskytovat jak nezisková organizace, tak podnikatelský subjekt, pokud splní zákonné podmínky.
Může nezisková organizace podnikat dlouhodobě?
Záleží na právní formě. Například spolek může vedle hlavní činnosti vykonávat i vedlejší hospodářskou činnost (podnikání), pokud tím podporuje hlavní činnost nebo hospodárně využívá svůj majetek. U nadací jsou možnosti podnikání naopak výrazně omezené.
Kdo odpovídá za škodu způsobenou neziskovou organizací?
Primárně organizace jako právnická osoba, v některých případech však mohou nést odpovědnost i členové statutárního orgánu.
Lze kombinovat více zdrojů financování současně?
Ano, ale je nutné důsledně oddělovat jejich použití, zejména pokud jde o dotace a účelové dary.
