Jak může zaměstnavatel kontrolovat zaměstnance?
Sledování zaměstnanců může mít různé podoby. Zaměstnavatel může například kontrolovat využívání pracovního internetu, služebního telefonu nebo počítače. Dalšími formami monitorování jsou kontrola elektronické pošty, záznam telefonických hovorů, sledování pohybu zaměstnanců nebo používání kamerových systémů na pracovišti.
Ne všechny tyto způsoby kontroly však podléhají stejným pravidlům. Zákon totiž rozlišuje mezi přiměřenou kontrolou pracovních prostředků a sledováním, které zasahuje do soukromí zaměstnanců.
Kdy je sledování zaměstnanců legální?
Podle § 316 odst. 1 zákoníku práce nesmějí zaměstnanci bez souhlasu zaměstnavatele používat jeho pracovní prostředky, včetně počítačů a telekomunikačních zařízení, pro soukromé účely. Zaměstnavatel je oprávněn dodržování tohoto zákazu přiměřeným způsobem kontrolovat.
Může například zjišťovat, zda zaměstnanci nevyužívají pracovní internet nebo služební telefon v rozporu se stanovenými pravidly. Taková kontrola nemusí být podmíněna konkrétním podezřením na porušování pracovních povinností. To ovšem neznamená, že zaměstnavatel může bez omezení sledovat veškerou aktivitu zaměstnanců. Kontrola musí být přiměřená svému účelu a nesmí nepřípustně zasahovat do jejich soukromí.
Související služba
Řešení právního problému na míru
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Kdy zaměstnavatel nesmí zaměstnance sledovat?
Přísnější pravidla stanoví § 316 odst. 2 zákoníku práce. Podle něj zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze své činnosti narušovat soukromí zaměstnanců na pracovišti nebo ve společných prostorách prostřednictvím otevřeného či skrytého sledování, odposlechu a záznamu telefonických hovorů, kontroly elektronické pošty nebo listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
Samotná snaha zvýšit produktivitu práce nebo průběžně kontrolovat pracovní výkon zaměstnanců zpravidla takový závažný důvod nepředstavuje. Pokud však zvláštní povaha činnosti zaměstnavatele intenzivnější kontrolu odůvodňuje, může být za splnění zákonných podmínek přípustná. Zaměstnavatel musí podle § 316 odst. 3 zákoníku práce zaměstnance přímo informovat o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění. Pouhé oznámení, že jsou zaměstnanci sledováni, ovšem samo o sobě nestačí. Pro monitoring musí existovat odpovídající zákonný důvod a jeho rozsah musí být přiměřený.
Může zaměstnavatel číst pracovní e-maily nebo sledovat internet?
Zaměstnavatel může přiměřeně kontrolovat používání pracovního počítače, internetu nebo služebního telefonu, aby ověřil, zda zaměstnanci dodržují pravidla jejich využívání.
Je však důležité rozlišovat mezi kontrolou provozních údajů a seznamováním se s obsahem komunikace. Zatímco přiměřená kontrola využívání pracovního internetu může být přípustná, plošné čtení soukromých e-mailů zaměstnanců nebo odposlouchávání jejich telefonických hovorů představuje podstatně závažnější zásah do soukromí.
Ani skutečnost, že zaměstnanec používá firemní počítač nebo služební e-mailovou adresu, automaticky neopravňuje zaměstnavatele k neomezené kontrole obsahu jeho komunikace. Přípustnost konkrétní kontroly proto závisí zejména na jejím účelu, rozsahu, způsobu provádění a na tom, zda existuje méně invazivní prostředek k dosažení stejného cíle.
Kdy může zaměstnavatel používat kamery?
Zvláštní pozornost si zaslouží kamerové systémy. Jejich použití může být odůvodněné například ochranou majetku, bezpečností provozu nebo ochranou života a zdraví osob. Pokud však kamery současně sledují zaměstnance při práci a zasahují do jejich soukromí, musí zaměstnavatel respektovat také omezení stanovená § 316 zákoníku práce.
Kamery proto nelze bez dalšího používat k nepřetržitému sledování pracovního výkonu zaměstnanců. Nepřípustné je zpravidla také monitorování prostor určených k ryze soukromým úkonům, například toalet nebo sprch.
Tip na článek
Pokud se chystáte na dovolenou na vlastní pěst, dávejte pozor na kamery v Airbnb. V našem článku se dozvíte, jak se odhalit a případně bránit.
Existují pracoviště, kde je intenzivnější monitoring přípustný?
Ano. Závažný důvod pro intenzivnější sledování může vyplývat například ze zvláštních bezpečnostních požadavků nebo z povahy provozu. Může jít například o jaderná zařízení, tiskárny cenin nebo jiná pracoviště se zvýšenými bezpečnostními riziky, kde je nezbytné chránit životy, zdraví nebo významné majetkové hodnoty.
Ani v těchto případech však zaměstnavatel nemá automaticky právo sledovat všechny zaměstnance nepřetržitě a bez omezení. Každý kontrolní mechanismus musí mít odpovídající odůvodnění a jeho rozsah musí být přiměřený sledovanému účelu.
Jak do sledování zaměstnanců zasahuje GDPR?
Pokud zaměstnavatel při monitorování zpracovává osobní údaje zaměstnanců, musí dodržovat také obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). To znamená zejména povinnost stanovit konkrétní účel zpracování, mít odpovídající právní základ, omezit rozsah shromažďovaných údajů na nezbytné minimum a splnit informační povinnosti vůči zaměstnancům.
Právním základem může být za splnění příslušných podmínek například oprávněný zájem zaměstnavatele na ochraně majetku nebo bezpečnosti provozu. Samotná existence oprávněného zájmu podle GDPR však nestačí, pokud monitoring současně odporuje zákoníku práce.Zaměstnavatel musí také řešit zabezpečení získaných údajů, přístup k nim a dobu jejich uchovávání. Údaje nesmí uchovávat déle, než je nezbytné pro stanovený účel.
Shrnutí
Sledování zaměstnanců na pracovišti není automaticky nezákonné. Zaměstnavatel má právo přiměřeně kontrolovat využívání pracovních prostředků a za splnění přísnějších podmínek může využívat i další kontrolní mechanismy. Základním pravidlem však zůstává ochrana soukromí zaměstnanců. Zaměstnavatel musí mít pro konkrétní způsob kontroly zákonný důvod, respektovat zásadu přiměřenosti a tam, kde to zákon vyžaduje, zaměstnance přímo informovat o rozsahu a způsobech sledování. Pokud tyto podmínky nesplní, může se dopustit porušení pracovněprávních předpisů nebo pravidel ochrany osobních údajů.