Forma sledování (monotoringu) může být různá, často se bude jednat o sledování obsahu e-mailové korespondence, monitorování hovorů z pracovního telefonu, otevírání korespondence, ale rovněž sledování pohybu zaměstnanců v rámci provozu nebo v kancelářích zaměstnavatele. Zvláštní kapitolu jsou pak průmyslové kamery. Těm a dalším aspektům „sledování“ zaměstnance se budeme věnovat příště.

Otázka, která z výše uvedené vyvstává, zní: Je toto legální? Odpověď je jednoznačná – NENÍ! Výjimkou je situace, kdy má zaměstnavatel podložené důvody zpochybňující pracovní výkony zaměstnance.

§ 316 odst. 2 zákoníku práce zakazuje zaměstnavateli provádět sledování zaměstnanců „z preventivních důvodů“. Zaměstnance lze takovým praktikám podrobit pouze pokud: 1) existuje závažný důvod k pochybnostem o pracovních výkonech zaměstnance a 2) zaměstnanec je o tomto informován.

Výše uvedené ale neplatí v případě některých specifických činností, kde je naopak potřeba monitoring provádět. Typicky se bude jednat o tiskárny cenin, jaderné provozy apod., kde z důvodů bezpečnosti nebo předcházení škodám, je nutno monitoring zaměstnanců provádět kontinuálně.