Lapidární odpověď na otázku, zda smí zaměstnavatel kontrolovat své zaměstnance zní, že ano, ovšem velmi omezeně.
Zákoník práce zakazuje zaměstnavateli provádět sledování zaměstnanců „z preventivních důvodů“. Zaměstnance lze takovým praktikám podrobit pouze pokud:
- existuje závažný důvod k pochybnostem o pracovních výkonech zaměstnance a
- zaměstnanec je o tomto informován.
Výše uvedené ale neplatí v případě některých specifických činností, kde je naopak potřeba monitoring provádět. Zákoník práce říká, že musí být dán „závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele“ Typicky se bude jednat o provozy typu tiskárny cenin, jaderné provozy, chemičky, banky apod., kde z důvodů bezpečnosti nebo předcházení škodám, je nutno monitoring zaměstnanců provádět kontinuálně.
Závažné důvody
Zákon stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance, a to nejen na pracovišti, ale i ve veřejných prostorách. Například i tím, že podrobuje pracovníka otevřenému či skrytému sledování.
Pokud se domníváte, že máte skutečný důvod sledovat své zaměstnance, musí váš důvod k dosažení určitého cíle, např. zajištění bezpečnosti, být silnější než právo zaměstnance na soukromí. Použití kamer je ospravedlnitelné jen tehdy, pokud je to nejefektivnější způsob, jak dosáhnout vašeho cíle, a neexistují jiné, méně invazivní metody. Místo kamer můžete například sledovat docházku pomocí čipových karet nebo nechat vedoucí pracovníky dohlížet na činnost týmu.
Ani ochrana majetku není automaticky důvodem opravňujícím sledování. Pokud by však šlo o pracoviště, kde by docházelo k např. k častým krádežím, je možné určité prostory sledovat. Je to však nutné nahlásit na Úřad na ochranu osobních údajů a skutečně sledovat daný cíl (bezpečnost majetku), nikoliv tak obcházet pravidla na ochranu soukromí zaměstnanců.
Kontrola výkonnosti
Ani kontrola výkonnosti zaměstnanců či dodržování technologického postupu prostřednictvím kamer však není vyloučena. I zde ale platí, že k tomu musí být závažné důvody. Např. v chemičce je bezpečnost důležitější než soukromí a postup zaměstnance v laboratoři musí být monitorován. Zde je možné použít i záznam. To samé však neplatí v kanceláři či v tělocvičně. Sledování by rozhodně nemělo být tajné a zaměstnanci musí být informováni.
Měli byste se zásadně vyvarovat umístění kamer v místech, kde si zaměstnanci odpočívají, jako jsou to alety, jídelny či relaxační zóny. I když byste chtěli řešit krádeže nebo poškození majetku, narušení soukromí zaměstnance je často příliš velké v porovnání s hodnotou ztraceného či poškozeného majetku.
Budete si také muset dát pozor na použití falešných kamer. Ty mohou vyvolat nepřiměřený stres u zaměstnanců a mohou být považovány za narušení povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečné a zdravé pracovní prostředí.
Tip na článek
Tip:Pracovní právo je upraveno řadou právních předpisů, ale jeho “biblí” je právě zákoník práce. Upravuje jak základní principy, tak také zcela konkrétní ustanovení popisující vznik pracovního poměru a okolnosti jeho trvání. Zjistíte zde rovněž, co vám musí zaměstnavatel zajistit a na co máte jako zaměstnanec nárok. Vybrali jsme pro vás proto pět částí zákoníku práce, na něž nejčastěji směřují vaše dotazy a jejichž znalost se vyplatí.
Související služba
Řešení právního problému na míru
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jak postupovat?
Panu Antonínovi jsme doporučili, aby své výhrady zaměstnavateli oficiálně nahlásil. Pokud by zaměstnavatel výhrady neakceptoval a v monitorování pokračoval, bylo by možné se obrátit na inspektorát práce, případně i na Úřad pro ochranu osobních údajů. Za takové neoprávněné nakládání s osobními údaji hrozí až stotisícové pokuty. Navíc důkaz pořízený nelegálně nemůže obstát např. ani ve sporu o platnost výpovědi zaměstnance „načapaného“ takovou kamerou.
Tip na článek
Tip: To, že na nás míří kamery na ulicích, ve vrátnicích velkých společností či ve vchodech bytových domů, se pomalu stává běžnou realitou s níž počítáme. Stále více lidí si ale instaluje kamery přímo do svých domovů. Co je k tomu vede a co na to říká zákon? A jak je to obecně s používáním záznamů v soukromí? Tomu jsme se věnovali v samostatném článku.