Odpověď zní, že jen velmi omezeně.

Závažné důvody

Zákon stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance, a to nejen na pracovišti, ale i ve veřejných prostorách. Například i tím, že podrobuje pracovníka otevřenému či skrytému sledování.

Ani ochrana majetku není automaticky důvodem opravňujícím sledování. Pokud by však šlo o pracoviště, kde by docházelo k např. k častým krádežím, je možné určité prostory sledovat. Je to však nutné nahlásit na Úřad na ochranu osobních údajů a skutečně sledovat daný cíl (bezpečnost majetku), nikoliv tak obcházet pravidla na ochranu soukromí zaměstnanců.

Ani kontrola výkonnosti zaměstnanců či dodržování technologického postupu prostřednictvím kamer však není vyloučena. Musí k tomu však být závažné důvody. Např. v chemičce je bezpečnost důležitější než soukromí a postup zaměstnance v laboratoři musí být monitorován. Zde je možné použít i záznam. To samé však neplatí v kanceláři či v tělocvičně. Sledování by rozhodně nemělo být tajné.

Jak postupovat?

Panu Antonínovi jsme doporučili, aby své výhrady zaměstnavateli oficiálně nahlásil. Pokud by zaměstnavatel výhrady neakceptoval a v monitorování pokračoval, bylo by možné se obrátit na inspektorát práce, případně i na Úřad pro ochranu osobních údajů. Za takové neoprávněné nakládání s osobními údaji hrozí až stotisícové pokuty. Navíc důkaz pořízený nelegálně nemůže obstát např. ani ve sporu o platnost výpovědi zaměstnance „načapaného“ takovou kamerou.