Podle návrhu má Česká televize dostávat ze státního rozpočtu přibližně 5,74 miliardy korun ročně a Český rozhlas 2,07 miliardy korun. Tyto částky mají být stanoveny přímo zákonem a při kumulované inflaci přesahující deset procent se mají automaticky zvýšit. Současný zákon o rozhlasových a televizních poplatcích by byl zrušen a domácnosti ani firmy by už samostatný poplatek neplatily. Součástí změny je také rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by nově mohl kontrolovat hospodaření ČT a ČRo. Vláda argumentuje mimo jiné tím, že poplatkový model je zastaralý a financování z veřejných rozpočtů používá řada dalších evropských států.
Odpůrci návrhu upozorňují především na to, že převod financování pod státní rozpočet může zvýšit závislost médií na aktuální politické většině. Přestože jsou konkrétní částky napsány v zákoně, budoucí parlamentní většina je může změnit další novelou. Kritiku vyvolává také jejich výše: ČT a ČRo by podle současného návrhu měly dohromady získat přibližně o 1,4 miliardy korun méně, než letos očekávají z poplatků. Opozice proto mluví o riziku omezení rozsahu veřejné služby a upozorňuje, že zrušením poplatku náklady nezmizí – pouze se přesunou na státní rozpočet, a tedy na daňové poplatníky obecně. Podobné obavy vyjádřily Česká televize, Český rozhlas i mezinárodní organizace sdružující média a novináře.
Sporný je také způsob projednávání. Koalice prosadila pevný čas hlasování nad ránem a návrh po několikahodinové debatě poslala do druhého čtení navzdory snaze opozice o jeho zamítnutí či vrácení vládě k přepracování. Kritici požadují širší odbornou diskusi a silnější pojistky nezávislosti médií. Evropský akt o svobodě médií přitom financování veřejnoprávních médií přímo ze státního rozpočtu nezakazuje. Členské státy ale musí nastavit předem stanovená, transparentní a objektivní pravidla a zajistit přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování chránící redakční nezávislost. Právě otázka, zda český návrh tyto požadavky dostatečně splňuje, bude zřejmě jedním z hlavních témat dalšího projednávání.
Návrh zatím není schváleným zákonem. Po prvním čtení jej čeká projednání ve sněmovních výborech, následně druhé a třetí čtení, Senát a případně podpis prezidenta.