Dlužím na daních: Jaké úroky mi hrozí a jak je snížit?

Jak finanční úřad počítá úrok z prodlení?

Pokud se opozdíte s platbou daní, finanční úřad vám začne účtovat úrok z prodlení. Ten se vypočítává podle pravidel stanovených občanským zákoníkem a nařízením vlády. Výše úroku se odvíjí od repo sazby České národní banky, ke které se připočítává 8 procentních bodů. Například pokud je repo sazba ČNB 6 %, úrok z prodlení činí 14 % ročně.

Úrok z prodlení se počítá za každý den zpoždění a začne nabíhat od pátého dne po splatnosti daně. Po této lhůtě se však dlužná částka začne denně úročit, a čím déle platbu odkládáte, tím více zaplatíte.

Finanční úřad úrok vypočítává automaticky a vyúčtuje ho při kontrole nedoplatků nebo při podání dodatečného daňového přiznání. Pokud úrok dosáhne nízké částky (aktuálně pod 1 000 Kč), úřad ho nemusí vymáhat.

Nejlepší strategií je samozřejmě platit daně včas. Pokud ale hrozí zpoždění, vyplatí se jednat rychle – čím kratší prodlení, tím nižší úrok.

Od kdy se úroky začínají počítat a kdy končí?

Jak jsme zmínili, úrok z prodlení u daní nezačíná nabíhat hned po termínu splatnosti. Finanční úřad poskytuje čtyřdenní „bezúročnou lhůtu“, během které můžete daň uhradit bez sankcí. Pokud ale ani do pátého dne od splatnosti platbu neprovedete, začínají se počítat úroky z prodlení.

Příklad: Pokud je splatnost daně 31. března, úroky začnou nabíhat od 5. dubna. Za každý další den prodlení se k dluhu připočítává stanovený úrok, který odpovídá repo sazbě ČNB + 8 procentních bodů.

Úroky se počítají až do dne zaplacení dluhu včetně. Pokud tedy zaplatíte 20 dní po splatnosti, úrok se vypočítá za 15 dní (bez prvních čtyř dnů).

Existují i situace, kdy úrok přestává nabíhat jinak – například pokud vám finanční úřad povolí posečkání daně nebo splátkový kalendář. V takovém případě může být úrok snížen nebo dokonce prominut.

Nejlepší obranou proti vysokým úrokům je neotálet s platbou. Pokud se dostanete do problémů, vždy je lepší situaci aktivně řešit s finančním úřadem, než čekat na rostoucí penále.

Jaké jsou aktuální sazby úroku z prodlení?

Úrok z prodlení je sankce za opožděnou platbu daní či jiných finančních závazků vůči státu. Jeho výše se odvíjí od repo sazby České národní banky (ČNB), ke které se připočítává 8 procentních bodů. Repo sazba je základní úroková sazba, za kterou si komerční banky půjčují peníze od ČNB.

K 1. lednu 2025 činila repo sazba ČNB 4 %. To znamená, že úrok z prodlení pro první pololetí roku 2025 je stanoven na 12 % ročně (4 % repo sazba + 8 procentních bodů). Tato sazba platí pro všechny dluhy, které se dostanou do prodlení v období od 1. ledna do 30. června 2025.

Je důležité si uvědomit, že úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení. Pokud tedy dlužíte určitou částku a opozdíte se s platbou o několik dní, úrok se vypočítá poměrně za tyto dny. Výpočet probíhá podle následujícího vzorce:

Úrok z prodlení = dlužná částka × (repo sazba + 8 %) / 100 × (počet dní prodlení / 365)

Například pokud dlužíte 10 000 Kč a opozdíte se s platbou o 30 dní v prvním pololetí 2025, úrok z prodlení bude:

10 000 Kč × 0,12 / 365 × 30 = 98,63 Kč

Pro přesný výpočet úroku z prodlení můžete využít online kalkulačky, které zohledňují aktuální sazby a počet dní prodlení. Je také vhodné sledovat aktuální vývoj repo sazby ČNB, protože její změny přímo ovlivňují výši úroku z prodlení.

Pro více informací o výpočtu úroků z prodlení můžete navštívit oficiální stránky České národní banky.

Mohu požádat o snížení nebo prominutí úroku?

Ano, finanční úřad může v určitých případech úrok z prodlení snížit nebo zcela prominout, ale nejedná se o automatický proces. Pokud máte objektivní důvody pro opožděnou platbu, můžete požádat o individuální posouzení vaší situace.

Žádost o prominutí nebo snížení úroku se podává finančnímu úřadu, který rozhoduje na základě zásad uvedených v daňovém řádu. Mezi nejčastější důvody, které mohou vést k prominutí úroků, patří vážné zdravotní problémy, přírodní katastrofa, technické potíže s platbou nebo chybné pokyny úřadu.

Pokud se dostanete do finančních potíží, může být lepším řešením požádat o posečkání daně nebo splátkový kalendář. V těchto případech se úroky často snižují, aby byl dlužník schopen závazek splatit.

Pro zvýšení šance na úspěch je vhodné k žádosti přiložit doklady prokazující vaši situaci (např. lékařské zprávy, potvrzení o živelné pohromě).

Rozhodnutí finančního úřadu je individuální a nelze ho předem garantovat, ale v oprávněných případech lze úroky alespoň částečně eliminovat.

Jaké další sankce vám hrozí za opožděnou platbu daní?

Nezaplacení daní včas nemusí znamenat jen úrok z prodlení. Finanční úřad může uložit i další sankce, které mohou váš dluh výrazně navýšit.

• Pokuta za opožděné daňové přiznání: Pokud podáte daňové přiznání po lhůtě, hrozí vám pokuta. Výše pokuty se počítá jako 0,05 % z daně za každý den zpoždění (maximálně však 5 % celkové daně). Minimální pokuta činí 1 000 Kč, i když daň nevychází.
• Úrok z prodlení: Tento úrok činí repo sazbu ČNB + 8 % ročně a počítá se za každý den zpoždění po uplynutí 4denní tolerance.
• Penále při doměření daně: Pokud vám finanční úřad při kontrole doměří vyšší daň, musíte zaplatit nejen dlužnou částku, ale i penále ve výši 20 % z doměřené daně (pokud šlo o krácení odpočtů, činí penále 1 %).
• Exekuce a vymáhání: Pokud nezaplatíte ani po výzvě, může úřad daň vymáhat exekučně – zablokovat účet, zabavit majetek nebo srážet mzdu.

Nejlepší obranou je platit včas nebo alespoň požádat o splátkový kalendář.

Shrnutí

Opožděná platba daní může vést k vysokým úrokům z prodlení, které se vypočítávají podle repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Tyto úroky začínají nabíhat od pátého dne po splatnosti a rostou za každý den prodlení. Kromě úroků hrozí také pokuty za opožděné podání daňového přiznání, penále při doměření daně nebo dokonce exekuce. Možností, jak se těmto sankcím vyhnout, je včasné placení daní, žádost o splátkový kalendář nebo v odůvodněných případech požádání o prominutí úroku. Klíčem k minimalizaci rizik je aktivní přístup a včasná komunikace s finančním úřadem.