Novela trestního zákoníku účinná od ledna 2026 výrazně mění způsob, jakým stát trestá pachatele trestných činů. Posiluje roli peněžitých a majetkových sankcí, rozšiřuje okruh alternativních trestů a dává soudům větší prostor, aby trest přizpůsobily konkrétním okolnostem případu. Cílem není benevolence, ale účinnější a smysluplnější trestání tam, kde dosavadní praxe selhávala.
České trestní právo se dlouhodobě potýká s paradoxem: přestože soudy ve velké části případů ukládají alternativní tresty, významná část odsouzených nakonec končí ve výkonu trestu odnětí svobody. Důvodem není vždy závažnost spáchaného činu, ale spíše následné selhání výkonu trestu – přeměny peněžitých trestů, porušení podmínek podmíněného odsouzení či kumulace více na sobě nezávislých sankcí. Výsledkem jsou dlouhé tresty vězení, které často vznikly z původně méně závažné trestné činnosti.
Novela trestního zákoníku účinná od ledna 2026 na tuto praxi reaguje změnou trestní filozofie. Nejde o oslabení trestní odpovědnosti ani o plošné zmírnění sankcí, ale o snahu vrátit trestání jeho racionální rozměr. Vězení má zůstat krajním prostředkem tam, kde jiný trest nemůže splnit svůj účel – zejména u násilné a závažné kriminality. U ostatních trestných činů má soud dostat širší prostor volit sankci, která skutečně odpovídá povaze jednání i osobě pachatele.
Dosavadní praxe ukázala, že krátké nepodmíněné tresty odnětí svobody často neplní preventivní ani resocializační funkci. Naopak přerušují pracovní vazby, zvyšují riziko recidivy a zatěžují vězeňský systém. Novela proto posiluje význam majetkových a cílených sankcí, které mohou pachatele postihnout citelněji, aniž by automaticky vedly k jeho sociálnímu vyloučení.
Změny tak vycházejí z jednoduchého principu: trest má být účinný, přiměřený a smysluplný – nikoli mechanický.
Stali jste se obětí či svědkem trestného činu, zvažujete podání trestního oznámení? Poradíme, jak postupovat. Ochráníme vaše práva rychle, efektivně a výhodně.
Jednou z nejvýraznějších změn novely trestního zákoníku účinné od ledna 2026 je zásadní posílení role peněžitého trestu. Ten se nově stává univerzální sankcí, kterou může soud uložit za jakýkoli trestný čin, pokud to odpovídá povaze jednání a osobě pachatele, zpravidla však v kombinaci s jiným trestem a při splnění zákonných podmínek. Odpadá tak dosavadní vnímání peněžitého trestu jako okrajového nebo „měkčího“ postihu, vhodného pouze pro méně závažnou kriminalitu.
Zákonodárce vychází z předpokladu, že majetkový postih je v řadě případů účinnější než krátkodobé omezení osobní svobody. Zásah do životní úrovně pachatele může mít výrazný preventivní efekt, aniž by současně docházelo k přerušení pracovních vazeb nebo k sociálnímu propadu, který je typický pro výkon trestu odnětí svobody. Peněžitý trest má být proto preferován zejména tam, kde pachatel jednal s cílem získat majetkový prospěch nebo kde je ekonomický motiv jednání zřejmý.
Novela zároveň mění způsob stanovení výše peněžitého trestu. Nejvyšší možný počet denních sazeb se nově odvíjí od horní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené pro daný trestný čin. Tím se výše peněžitého trestu výrazněji váže na závažnost deliktu a posiluje se jeho individualizační funkce. Současně se zpřesňuje i pravidlo přeměny nezaplaceného peněžitého trestu na trest odnětí svobody, což má zvýšit tlak na jeho reálné vykonání. Nově se každá zcela nezaplacená denní sazba přepočítává na jeden den odnětí svobody.
Peněžitý trest se tak v nové úpravě nestává alternativou „pro slabší případy“, ale plnohodnotným nástrojem trestní politiky, který má potenciál trestat účinně, cíleně a bez zbytečných vedlejších škod.
Novela trestního zákoníku účinná od ledna 2026 výrazně mění odpověď státu na různé typy trestné činnosti. Zatímco u vraždy prodlužuje promlčecí dobu a dává jasně najevo, že nejzávažnější zločiny nesmí zůstat bez trestu ani po desítkách let, u jiných skutků naopak trestní represi omezuje. Vše jsme detailně probrali v našem článku.
Jedním z méně nápadných, avšak systémově velmi významných zásahů novely trestního zákoníku je zmírnění dopadů kumulace trestů. Praxe totiž dlouhodobě ukazovala, že odsouzení často nevykonávají jeden trest, ale celou řadu na sebe navazujících sankcí, které vznikly z původně samostatných a často méně závažných deliktů. Výsledkem pak nebyly výjimečně tresty odnětí svobody v délce několika let, aniž by odpovídaly skutečné závažnosti jednotlivých činů.
Novela reaguje rozšířením možností mimořádného snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné sazby. Soud tak může zohlednit skutečnost, že pachateli již byl dříve uložen jiný, dosud nevykonaný trest, a zabránit situaci, kdy by součet sankcí vedl k nepřiměřeně tvrdému postihu. Posiluje se tím princip proporcionality a přiměřenosti trestu, který je jedním ze základních kamenů trestního práva.
Změna reaguje i na realitu výkonu alternativních trestů. Ty nejsou v nemalém počtu případů řádně vykonány a následně dochází k jejich přeměně v trest odnětí svobody. Odsouzení se tak ocitají ve vězení nikoli za samotný trestný čin, ale za selhání v plnění povinností spojených s uloženou sankcí. Nová úprava dává soudům nástroj, jak tuto spirálu přerušit.
Smyslem změny není bagatelizace trestné činnosti, ale snaha zabránit tomu, aby mechanické sčítání trestů vedlo k výsledkům, které neodpovídají ani povaze deliktu, ani osobě pachatele. Trest má zůstat přísný tam, kde je to namístě, nikoli však automaticky tvrdší jen proto, že se „nahromadil v čase“.
Novela trestního zákoníku rozšiřuje paletu ukládaných sankcí o dva nové druhy trestů, které mají výrazně cílený a preventivní charakter: zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákaz přijímání dotací a subvencí. Tyto tresty bylo dosud možné ukládat pouze právnickým osobám, nově se však uplatní i vůči pachatelům – fyzickým osobám.
Smyslem této změny je reagovat na typ trestné činnosti, u níž je klasický trest odnětí svobody nebo peněžitý trest často nedostatečný či málo adresný. V případech hospodářské kriminality, korupce nebo zneužívání veřejných prostředků totiž nemusí být samotná finanční sankce dostatečně preventivní, zejména pokud pachatel nadále působí v prostředí, které mu umožňuje opakovaný přístup k veřejným zakázkám nebo dotacím. Nové tresty míří přímo na tuto možnost a dočasně ji vylučují.
Zákaz může soud uložit v rozmezí od jednoho roku až do dvaceti let, a to samostatně nebo v kombinaci s jiným trestem. Jde tak o sankci, která je schopna výrazně zasáhnout profesní a podnikatelskou sféru pachatele, aniž by bylo nutné sahat k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Zároveň posiluje ochranu veřejných prostředků a důvěru v transparentnost zadávacích řízení.
Zavedení těchto trestů dobře ilustruje základní směřování novely: trest má být především funkční a adresný, má bránit opakování trestné činnosti a chránit veřejný zájem, nikoli pouze symbolicky trestat prostřednictvím vězení tam, kde to není nezbytné.
Společným jmenovatelem změn, které novela trestního zákoníku od roku 2026 přináší, je posílení role soudního uvážení při ukládání trestu. Zákonodárce se zřetelně odklání od mechanického přístupu, kdy byl druh a výměra trestu do značné míry předurčen zákonnými sazbami a formálními kritérii. Nová úprava dává soudům širší prostor reagovat na konkrétní okolnosti případu a osobu pachatele tak, aby uložený trest skutečně plnil svůj účel.
Soud má nově k dispozici širší spektrum sankcí, které může kombinovat nebo ukládat samostatně. Může volit mezi majetkovým postihem, cílenými zákazy činnosti a v krajních případech i trestem odnětí svobody, aniž by byl nucen sahat k nepřiměřeně tvrdým řešením jen proto, že zákon nenabízel jinou možnost. Posiluje se tím individualizační funkce trestu, která je klíčová jak z hlediska prevence, tak z hlediska spravedlnosti.
Zároveň platí, že větší diskreční pravomoc soudu klade vyšší nároky na kvalitu odůvodnění rozhodnutí. Soud bude muset jasně vysvětlit, proč zvolil konkrétní druh sankce a proč ji považuje za přiměřenou a účinnou. Právě transparentnost a srozumitelnost trestání mohou přispět k posílení důvěry veřejnosti v trestní justici.
Novela tak nesměřuje k oslabení trestní odpovědnosti, ale k její racionalizaci. Trest má být především prostředkem ochrany společnosti a prevence další kriminality – nikoli automatickou reakcí, která postrádá vazbu na realitu konkrétního případu.
Novela trestního zákoníku účinná od ledna 2026 přináší výraznou proměnu pojetí trestání v českém právu. Neusiluje o plošné zmírnění sankcí, ale o jejich větší účelnost a přiměřenost. Posiluje roli peněžitých a majetkových trestů, rozšiřuje okruh alternativních sankcí a dává soudům širší prostor přizpůsobit trest konkrétním okolnostem případu. Vězení má zůstat krajním prostředkem, nikoli automatickou odpovědí na trestnou činnost, zejména tam, kde jiné tresty mohou splnit svůj preventivní a ochranný účel lépe.
Změny zároveň reagují na dlouhodobé problémy praxe, jako je kumulace trestů, přeměny alternativních sankcí ve výkon trestu odnětí svobody či nedostatečně adresné postihy hospodářské kriminality. Zavedení nových druhů trestů a posílení soudního uvážení ukazují, že cílem novely je trestat chytřeji, nikoli tvrději za každou cenu. Trest má být především funkčním nástrojem ochrany společnosti, nikoli mechanickým následkem porušení zákona.
Ne. Novela trestního zákoníku nevede k plošnému zmírnění trestů, ale k jejich větší přiměřenosti a účelnosti. Soudy dostávají širší prostor volit takový druh sankce, který odpovídá povaze trestného činu i osobě pachatele. V závažných případech, zejména u násilné kriminality, zůstává trest odnětí svobody nadále klíčovým nástrojem.
Praxe ukázala, že krátké nepodmíněné tresty vězení často neplní preventivní ani resocializační funkci. Peněžité a cílené majetkové tresty mohou pachatele postihnout citelněji, aniž by automaticky vedly k jeho sociálnímu vyloučení. Zároveň umožňují lépe reagovat na hospodářskou a majetkovou kriminalitu a posilují ochranu poškozených i veřejných prostředků.
Ano, ale nikoli bez omezení. Novela rozšiřuje možnosti soudního uvážení, současně však klade vyšší nároky na odůvodnění rozhodnutí. Soud musí jasně vysvětlit, proč zvolil konkrétní druh trestu a proč jej považuje za přiměřený a účinný. Cílem je transparentnější a srozumitelnější trestání, nikoli libovůle.
Ocitli jste se situaci, která vyžaduje podání trestního oznámení? Jsme tu od toho, abychom vám pomohli. Spolehlivě ochráníme vaše práva a celý proces vyřídíme za vás. Vše zvládneme rychle a bezchybně, abyste se o nic nemuseli starat.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
