Co je peněžitý trest?
Peněžitý trest patří mezi alternativní tresty. Spolu se zákazem činnosti představuje zřejmě nejvýznamnější alternativu ke krátkodobému trestu odnětí svobody. Pro státní aparát může obecně znamenat jeho volba levnější a efektivnější variantu. Jeho nevýhodou na druhou stranu může být leckdy zdlouhavé vymáhání a za problematické lze považovat i to, že ukládání tohoto trestu je silně odvislé od majetkových poměrů odsouzeného. Jak název trestu napovídá, spočívá v udělení peněžité pokuty, konkrétně formou několika (desítek či stovek) tzv. denních pokut. Přesto, že jej charakterizuje jeho majetková povaha a často je ukládán za majetkové trestné činy, nejde o absolutní pravidlo, které by nešlo porušit.
Komu lze ukládat peněžité tresty?
Peněžité tresty lze obecně ukládat všem skupinám pachatelů. Potrestat jimi můžeme zletilé fyzické osoby a základní formu trestu představují i pro právnické osoby. Za určitých podmínek je lze udělit také jako trestní opatření pro mladistvého. Zde se může tato forma trestu jevit i jako velmi vhodná, ovšem má základní a limitující podmínku, a to, že je mladistvý výdělečně činný nebo udělení peněžitého trestu umožňují jeho majetkové poměry.
Související služba
Řešíte problém související s trestním řízením?
Neponechávejte nic náhodě a využijte advokátních služeb. Váš úspěch u soudu závisí především na vhodně navržených důkazech, s čímž vám rádi pomůžeme. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Chci pomoci vyřešit svůj problém
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Za jaké trestné činy lze peněžitý trest uložit?
- Primárně má tento trest směřovat na úmyslné trestné činy spáchané s pohnutkou získat majetkový prospěch – typicky tedy krádež, případně zkrácení daně či loupež. V takovém případě má především postihnout majetkový prospěch, který pachatel takovým způsobem získal.
- Může směřovat i na jiné trestné činy, za podmínky, že u nich peněžitý trest trestní zákoník přímo zmiňuje. K tomu dochází například u trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, poškození geodetického bodu, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu a jiných skutkových podstat. V takovém případě má v podstatě (mimo jiné) trest směřovat k odčerpání peněžních prostředků potřebných k dalšímu páchání trestné činnosti.
- Další skupinou, které se týká, jsou pak přečiny (tedy veškeré nedbalostní trestné činy a z úmyslných pouze ty s horní hranicí trestu odnětí svobody do pěti let), za něž soud současně neukládá nepodmíněný trest odnětí svobody.
Jaké další majetkové tresty známe?
Peněžitý trest je základním majetkovým trestem, který soudy mohou uložit za spáchání výše uvedeného okruhu trestných činů. Dalšími majetkovými tresty může být trest propadnutí majetku, propadnutí věci či jiné náhradní hodnoty.
Tip na článek
Tip: Jaké druhy trestů rozlišuje zákon a za jaké trestné činy se ukládají, jsme detailně rozebrali v našem článku.
Kdy se peněžitý trest neukládá?
Ačkoliv obecně lze ukládat i více trestů vedle sebe, pokud již byl uložen trest propadnutí majetku, peněžitý trest soud neukládá. Nejenom, že by to nedávalo smysl, ale dokonce je to výslovně zakázáno trestním zákoníkem. Rovněž neočekávejme, že k takovému trestu soudce přistoupí, pokud je zcela zřejmé, že by uloženou pokutu nebylo možné vymoci.
Výše a způsob výměry peněžitého trestu
Peněžitý trest se ukládá v takzvaných denních sazbách. Zaplacené částky peněžitého trestu následně připadají státu. Počet denních sazeb je nejméně 20 a nejvíce 730 a jedna sazba může mít rozpětí od 100 Kč do 50 000 Kč (u mladistvých se sazba snižuje na rozpětí od 100 Kč do 5 000 Kč). Jejich počet se odvíjí od závažnosti trestného činu. Výši jedné denní sazby stanoví soud s ohledem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. V praxi se ovšem dle výzkumů ukazuje, že majetkové poměry pachatelů josu často udávány dobrovolně pouze jimi samotnými a to zpravidla v rámci běžného dotazování policie nebo soudů. Doklady pro kontrolu správnosti nejsou vždy vyžadovány.
Tip na článek
Tip: S principem odvození výše peněžitého trestu od výdělku a majetkových poměrů pachatele pracuje řada států i při udělování pokut za rychlou jízdu. Známé je tím například Finsko či Švýcarsko, kde byla udělena i rekordní pokuta ve výši téměř 20 milionů korun.
V samotném rozhodnutí se peněžitý trest určí jako násobek výše stanovené denní sazby (například 1 000 Kč) a počtu denních sazeb (např. 50), v daném případě tedy 50 000 Kč. Celkově tedy může být peněžitý trest vyměřen v rozsahu od 2000 Kč (20 x 100 Kč) až po 36 500 000 Kč (700 x 50 000 Kč). Možná vás napadne, proč se rovnou nestanoví peněžitý trest jako konkrétní částka, neboť rozdělování na denní sazby se může jevit jako zbytečná komplikace. Svůj účel tato varianta plní zejména, pokud peněžitý trest nelze vymoci (viz dále).
V případě, že se peněžitý trest ukládá za majetkovou trestnou činnost, měla by jeho výše být určitým způsobem úměrná způsobené škodě. Je zjevné, že při krádeži peněženky s hotovostí ve výši 15 000 Kč by byl peněžitý trest v celkové výši 100 000 Kč neúměrný. Na druhou stranu zde neplatí nutnost naprosté rovnosti majetkového prospěchu a trestu.
Soud může stanovit, že peněžitý trest bude vykonán v přiměřených měsíčních splátkách, pokud se domnívá, že to zvýší efektivitu jeho vymáhání. Další motivací může být i nařízení splatnosti celého trestu, pokud pachatel nezaplatí dílčí splátku včas.
Dílčí aspekty ukládání peněžitých trestů
V minulosti soudy tuto variantu trestu takřka opomíjely. Poté co opakovaně apeloval na jeho častější využívání Nejvyšší soud a zákonodárci provedli dílčí úpravy trestu v zákoně, se procento ukládání peněžitých trestů navýšilo.
U některých osob se zdálo problematické zjišťování informací o jejich osobních a majetkových poměrech. Soud ovšem může využít možnosti příjmy pachatele, jeho majetek i další podklady pro stanovení denní sazby určit odhadem, pokud jeho skutečný denní příjem nelze zjistit. Vždy by měl také zjišťovat závazky pachatele, například vyživovací povinnost, povinnosti k náhradě škody apod., aby nebyly peněžitým trestem ohroženy.
Výkon a vymáhání peněžitého trestu
Jakmile se stal rozsudek vykonatelným, soud pachatele vyzve, aby peněžitý trest zaplatit do jednoho měsíce. V opačném případě může být trest vymáhán, případně také přeměněn v trest odnětí svobody.
Jestliže odsouzený do jednoho měsíce částku nezaplatí, je trest vymáhán podle daňového řádu. Jak je výše zmíněno, soud jej může také přeměnit v nepodmíněný trest odnětí svobody, kdy se postupuje dle pravidla, že za jednu uloženou denní sazbu se počítají dva dny odnětí svobody. I v takovou chvíli lze ještě trest odnětí svobody odvrátit tím, že peněžitý trest pachatel zaplatí.
Pro efektivní vymožení peněžitého trestu lze už v rámci přípravného řízení zajistit část majetku pachatele. Pokud bylo nařízeno vymáhání peněžitého trestu, pak se primárně užije tento zajištěný majetek.
Na druhou stranu lze ale výkon trestu odložit až na jeden rok, jsou-li pro to důležité důvody. Výjimečně lze také od výkonu trestu (případně jeho zbytku) upustit, pokud by výkonem trestu byla ohrožena výchova nebo výživa osoby (typicky nezletilého dítěte), případně pokud je odsouzený dlouhodobě neschopný částku zaplatit z důvodů, které sám nezpůsobil.
Trest je okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.