Peněžitý trest: Jak se počítá, jaká je jeho výše a co hrozí při nezaplacení

Rychlý přehled peněžitého trestu v roce 2026

• Peněžitý trest může soud uložit za jakýkoli trestný čin, nesmí však být předem zřejmé, že bude nedobytný.
• Výše peněžitého trestu se počítá jako počet denních sazeb × výše jedné denní sazby.
• Soud ukládá nejméně 20 denních sazeb. Nejvyšší počet se od roku 2026 odvíjí od horní hranice trestu odnětí svobody za konkrétní trestný čin.
• Jedna denní sazba u fyzické osoby činí 100 až 50 000 Kč.
• Při nezaplacení může soud nevykonaný peněžitý trest přeměnit na vězení. Jedna zcela nezaplacená denní sazba odpovídá jednomu dni odnětí svobody.

Hrozí vám v trestním řízení peněžitý trest nebo potřebujete doložit své skutečné příjmy, závazky a majetkové poměry? Obhájce vám pomůže upozornit soud na okolnosti důležité pro počet i výši denních sazeb a zvolit vhodný postup ještě před rozhodnutím soudu.

Co je peněžitý trest?

Peněžitý trest patří mezi alternativní tresty. Spolu se zákazem činnosti představuje zřejmě nejvýznamnější alternativu ke krátkodobému trestu odnětí svobody. Pro státní aparát může obecně znamenat jeho volba levnější a efektivnější variantu.

Jeho nevýhodou na druhou stranu může být leckdy zdlouhavé vymáhání a za problematické lze považovat i to, že ukládání tohoto trestu je silně odvislé od majetkových poměrů odsouzeného.

Jak název trestu napovídá, spočívá v udělení peněžité pokuty, konkrétně formou několika (desítek či stovek) tzv. denních pokut. Přesto, že jej charakterizuje jeho majetková povaha a často je ukládán za majetkové trestné činy, nejde o absolutní pravidlo, které by nešlo porušit.

Komu lze ukládat peněžité tresty?

Peněžité tresty lze obecně ukládat všem skupinám pachatelů. Potrestat jimi můžeme zletilé fyzické osoby a základní formu trestu představují i pro právnické osoby. Za určitých podmínek je lze udělit také jako trestní opatření pro mladistvého. Zde se může tato forma trestu jevit i jako velmi vhodná, ovšem má základní a limitující podmínku, a to, že je mladistvý výdělečně činný nebo udělení peněžitého trestu umožňují jeho majetkové poměry.

Za jaké trestné činy lze peněžitý trest uložit?

Od 1. ledna 2026 může soud uložit peněžitý trest za jakýkoli trestný čin. Už tedy neplatí, že by jeho použití bylo omezeno pouze na majetkové trestné činy, vybrané skutkové podstaty nebo přečiny.

Soud má uložení peněžitého trestu zvážit zejména tehdy, pokud pachatel úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Typicky může jít například o podvod, krádež, zpronevěru nebo daňový trestný čin. Peněžitý trest však může připadat v úvahu i u jiné trestné činnosti.

Peněžitý trest může soud uložit:

• jako samostatný trest,
• vedle jiného trestu, například podmíněného trestu odnětí svobody,
• v některých případech také společně se zkráceným trestem odnětí svobody.

Jako samostatný trest jej lze použít pouze tehdy, pokud s ohledem na povahu činu, jeho závažnost a osobu pachatele není nutné ukládat jiný trest. Samostatně jej však soud nemůže uložit například za týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, některé zločiny proti životu a zdraví, trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a zvlášť závažné zločiny.

Jaké další majetkové tresty známe?

Peněžitý trest je základním majetkovým trestem, který soudy mohou uložit za spáchání výše uvedeného okruhu trestných činů. Dalšími majetkovými tresty může být trest propadnutí majetku, propadnutí věci či jiné náhradní hodnoty.

Kdy se peněžitý trest neukládá?

Soud peněžitý trest neuloží, pokud je už při rozhodování zřejmé, že by jej nebylo možné vymoci. Může jít například o člověka bez příjmu a majetku, u něhož nelze očekávat, že se jeho finanční situace v dohledné době zlepší.

Samotná nízká mzda nebo existence dluhů ale automaticky neznamenají, že soud peněžitý trest uložit nemůže. Musí posoudit celkové osobní a majetkové poměry pachatele, jeho příjmy, majetek, vyživovací povinnosti i další závazky.

Zákon zároveň omezuje případy, kdy může být peněžitý trest uložen jako jediný trest. U některých závažných trestných činů musí být doplněn jiným druhem trestu, případně jej jako samostatný trest použít nelze.

Jak se počítá peněžitý trest

Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách. Celková výše peněžitého trestu se vypočítá tak, že se počet denních sazeb vynásobí výší jedné denní sazby.

Soud při rozhodování určuje dvě odlišné hodnoty:

1. Počet denních sazeb, který odpovídá především povaze a závažnosti trestného činu.
2. Výši jedné denní sazby, která se stanoví podle příjmů, majetku a osobních poměrů pachatele.

Peněžitý trest činí nejméně 20 denních sazeb. Od roku 2026 už zákon nestanoví obecný strop 730 denních sazeb. Nejvyšší počet odpovídá horní hranici trestu odnětí svobody za konkrétní trestný čin převedené na dny. Je-li horní hranice trestu například tři roky, může soud uložit nejvýše 1 095 denních sazeb.

Jedna denní sazba u fyzické osoby činí nejméně 100 Kč a nejvýše 50 000 Kč. Soud přitom zpravidla vychází z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den. Pokud přesné údaje nelze zjistit, může příjmy, majetek a výnosy z majetku určit odhadem.

Příklad: Jak se počítá peněžitý trest

Soud s ohledem na závažnost trestného činu stanoví trest ve výši 120 denních sazeb. Podle čistého příjmu, majetku, vyživovacích povinností a dalších poměrů pachatele určí jednu denní sazbu na 800 Kč.

Výpočet bude následující:

120 denních sazeb × 800 Kč = peněžitý trest 96 000 Kč.

Počet sazeb tedy vyjadřuje především závažnost trestného činu, zatímco částka jedné sazby má zajistit, aby trest přiměřeně dopadl i na konkrétního pachatele.

Z naší advokátní praxe víme, že obvinění někdy podcení dokládání svých finančních poměrů. Soudu sdělí pouze výši mzdy, ale už nedoloží vyživovací povinnost, náklady na bydlení, zdravotní omezení nebo další významné závazky. Soud přitom může při nedostatku podkladů stanovit příjem i majetkové poměry odhadem. Je proto vhodné předložit úplné a pravdivé informace podložené konkrétními dokumenty.

V samotném rozhodnutí se peněžitý trest určí jako násobek výše stanovené denní sazby (například 1 000 Kč) a počtu denních sazeb (např. 50), v daném případě tedy 50 000 Kč. Celkově tedy může být peněžitý trest vyměřen v rozsahu od 2000 Kč (20 x 100 Kč) až po 36 500 000 Kč (700 x 50 000 Kč). Možná vás napadne, proč se rovnou nestanoví peněžitý trest jako konkrétní částka, neboť rozdělování na denní sazby se může jevit jako zbytečná komplikace. Svůj účel tato varianta plní zejména, pokud peněžitý trest nelze vymoci (viz dále).

V případě, že se peněžitý trest ukládá za majetkovou trestnou činnost, měla by jeho výše být určitým způsobem úměrná způsobené škodě. Je zjevné, že při krádeži peněženky s hotovostí ve výši 15 000 Kč by byl peněžitý trest v celkové výši 100 000 Kč neúměrný. Na druhou stranu zde neplatí nutnost naprosté rovnosti majetkového prospěchu a trestu.

Soud může stanovit, že peněžitý trest bude vykonán v přiměřených měsíčních splátkách, pokud se domnívá, že to zvýší efektivitu jeho vymáhání. Další motivací může být i nařízení splatnosti celého trestu, pokud pachatel nezaplatí dílčí splátku včas.

Dílčí aspekty ukládání peněžitých trestů

V minulosti soudy tuto variantu trestu takřka opomíjely. Poté co opakovaně apeloval na jeho častější využívání Nejvyšší soud a zákonodárci provedli dílčí úpravy trestu v zákoně, se procento ukládání peněžitých trestů navýšilo.

U některých osob se zdálo problematické zjišťování informací o jejich osobních a majetkových poměrech. Soud ovšem může využít možnosti příjmy pachatele, jeho majetek i další podklady pro stanovení denní sazby určit odhadem, pokud jeho skutečný denní příjem nelze zjistit. Vždy by měl také zjišťovat závazky pachatele, například vyživovací povinnost, povinnosti k náhradě škody apod., aby nebyly peněžitým trestem ohroženy.

Co se stane při nezaplacení peněžitého trestu?

Po právní moci rozhodnutí soud odsouzeného vyzve, aby peněžitý trest zaplatil. Pokud byly povoleny splátky, musí je odsouzený hradit řádně a včas. Soud může současně určit, že při nezaplacení jediné splátky zanikne výhoda splátkového kalendáře a stane se splatným celý zbývající trest.

Nezaplacení peněžitého trestu neznamená automaticky okamžitý nástup do vězení. Soud nejprve posuzuje, zda lze částku vymoci. Jestliže pachatel nezaplatí a je zřejmé, že by vymáhání mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, může soud nezaplacený peněžitý trest nebo jeho zbytek přeměnit na trest odnětí svobody.

U trestů uložených podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2026 platí, že:

jedna zcela nezaplacená denní sazba = jeden den odnětí svobody.

Pokud tedy odsouzený nezaplatí například 60 denních sazeb, může nezaplacená část odpovídat 60 dnům odnětí svobody. U peněžitých trestů uložených do 31. prosince 2025 se přeměna řídí předchozí právní úpravou.

Příklad z praxe: Obviněnému hrozil peněžitý trest a soud vycházel především z jeho pravidelného příjmu. Obviněný však doložil také vyživovací povinnost ke dvěma dětem, náklady na nezbytnou léčbu a skutečnost, že část jeho příjmu byla pouze dočasná. Tyto okolnosti nemění závažnost samotného trestného činu, mohou však být důležité při stanovení výše jedné denní sazby. Každý případ soud posuzuje individuálně a nelze předem zaručit, jakou částku uloží.

Co dělat, když nemůžete peněžitý trest zaplatit?

Výzvu soudu neignorujte. Pokud se vaše finanční situace změnila nebo nemůžete uhradit celou částku najednou, reagujte co nejdříve a doložte důvody, které vám v zaplacení brání. Podle okolností může připadat v úvahu žádost o splátky nebo odklad výkonu trestu.

K žádosti je vhodné přiložit například:

• doklady o příjmech,
• přehled pravidelných výdajů,
• informace o vyživovacích povinnostech,
• lékařské zprávy při dlouhodobé pracovní neschopnosti,
• dokumenty prokazující neočekávanou změnu finanční situace.

Samotné tvrzení, že na zaplacení nemáte peníze, zpravidla nestačí. Soud potřebuje konkrétní a doložitelné informace.

Nemůžete peněžitý trest zaplatit nebo vám hrozí jeho přeměna na vězení? Advokát posoudí, zda lze požádat o splátky, odklad nebo využít jiný procesní postup, a pomůže žádost doložit.

Shrnutí

Peněžitý trest může soud uložit za jakýkoli trestný čin, pokud není zřejmé, že by byl nedobytný. Jeho výše se počítá jako součin počtu denních sazeb a výše jedné sazby. Počet sazeb závisí především na závažnosti trestného činu, zatímco výše jedné sazby vychází z příjmů, majetku a osobních poměrů pachatele. Jedna sazba u fyzické osoby činí 100 až 50 000 Kč a minimální počet je 20. Při nezaplacení může soud nevykonaný trest přeměnit na odnětí svobody, přičemž u trestů uložených od roku 2026 odpovídá jedna nezaplacená denní sazba jednomu dni vězení. Pokud odsouzený nemůže částku zaplatit, měl by včas komunikovat se soudem a svou situaci řádně doložit.